Příklady kauz spojených s čínským vlivovým působením v ČR za poslední dekádu

Zpravodajské služby ČR a další aktéři zabývající se nelegitimním ovlivňováním v ČR pravidelně upozorňují na řadu aktivit, které v této oblasti vyvíjí ČLR. Následující text představuje reprezentativní přehled těchto aktivit v ČR za poslední dekádu, rozčleněný po oblastech, kterých se nelegitimní ovlivňování týká. 

INCIDENTY SPOJENÉ S NÁVŠTĚVOU ČÍNSKÉHO PREZIDENTA SI ŤIN-PCHINGA V PRAZE V ROCE 2016

V důsledku snažení českých politických elit o rozvoj vztahů s ČLR došlo na jaře 2016 k návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. 

V případě této návštěvy bylo možné zaznamenat hned několik typů aktivit spojených s čínským nelegitimním ovlivňováním. Jednou z viditelných aktivit byla aktivace čínských krajanských skupin, na kterou opakovaně upozorňují české zpravodajské služby (viz např. Výroční zpráva BIS za rok 2023). Číňané žijící v ČR se podíleli na vítání čínského prezidenta, ale také se zapojili do několika fyzických incidentů s lidmi, kteří proti návštěvě protestovali.

V roce 2016 došlo v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta v Praze i k incidentu na FAMU, kdy Policie ČR přikázala sundat tibetské vlajky z oken budovy akademie, které tam na protest vyvěsili studenti. Policejní prezident T. Tuhý se za zásah později omluvil.

Tento typ aktivity dlouhodobě koresponduje se snahou čínského režimu potlačovat veřejné projevy týkající se citlivých otázek, tzv. pěti jedů (Tibet, Tchaj-wan, hnutí Falung Gong, ujgurská menšina a demokratizační hnutí), a to nejen na svém území. Tyto snahy později v roce 2016 vyústily až ve vznik Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů o vztazích s Čínou, ve kterém se tehdejší nejvyšší ústavní činitelé (M. Zeman, J. Hamáček, B. Sobotka, M. Štěch) omlouvají za setkání tehdejšího ministra kultury D. Hermanna s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou a vyzdvihují česko-čínské vztahy. I když se jedná o akce domácích aktérů, není je možné od čínského působení oddělit. Jak Prohlášení čtyř, tak i zásah Policie ČR proti vyvěšení vlajky představuje ustoupení (ať už skutečnému nebo anticipovanému) čínskému tlaku a podlehnutí iluzi velkého ekonomického zisku pramenícího ze slibovaných čínských investic.

KYBERNETICKÉ ÚTOKY NA ČESKÉ INSTITUCE SPOJENÉ S ČÍNSKÝMI AKTÉRY

NÚKIB v posledních letech pravidelně reportuje o kybernetických útocích, které mají za cíl proniknout do sítí strategických státních institucí, které mají s vysokou mírou pravděpodobnosti na svědomí aktéři spojení s ČLR (konkrétně viz např. Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2018 nebo 2023, nebo Výroční zpráva BIS za rok 2018). Cílem takových průniků může být sběr dat a strategických informací, včetně těch, které mohou být využitelné k dalším útokům.

V roce 2023 byla např. detekována phishingová kampaň skupiny Mustang Panda či RedDelta, které jsou asociované s čínským státem. Podle NÚKIB tyto skupiny minimálně od ruské invaze na Ukrajinu směřují značnou část svých aktivit proti evropským cílům, včetně těch českých.


ČÍNSKÉ TECHNOLOGICKÉ FIRMY A RIZIKO ZNEUŽÍVÁNÍ DAT ČI TECHNOLOGICKÝCH ZRANITELNOSTÍ CIZÍ MOCÍ

V prosinci roku 2018 vydal NÚKIB varování před čínskými technologickými firmami Huawei a ZTE. Varování vycházelo z hrozby čínského právního prostředí, které zavazuje všechny čínské firmy spolupracovat se zpravodajskými složkami státu, a dokumentovaného nepřátelského vlivového působení, které ČLR vůči ČR dlouhodobě realizuje. NÚKIB varoval před využíváním produktů těchto firem v informačních a komunikačních systémech, zejména těch strategických, protože to může mít dopad na dostupnost, integritu a důvěrnost dat, a tedy i na bezpečnost ČR a její zájmy. Proti tomuto varování posléze vystoupila čínská ambasáda v Praze. Tehdejší ředitel NÚKIB D. Navrátil se v souvislosti s tímto varováním také stal cílem nátlaku, kdy ho přímo v Praze ostentativně sledovaly čínské zpravodajské služby. Z čínské strany byl také enormní zájem přivést Navrátila k jednacímu stolu přímo do Pekingu a využít tuto návštěvu k propagandistickým účelům a k oslabení českých snah o čelení čínskému vlivovému působení. Pro úplnost je třeba dodat, že BIS před uvedenými firmami varovala již v roce 2014.

V roce 2023 pak NÚKIB vydal další varování se vztahem k čínské technologické firmě, tentokrát ByteDance Ltd., která provozuje sociální síť TikTok. Zde varuje před extenzivním sběrem dat, které tato digitální platforma provádí, a pro který není úplně jasné vysvětlení. I v tomto případě je zásadním faktorem pro vyhodnocení rizika, které z využívání aplikace plyne, právě právní prostředí ČLR. NÚKIB doporučil zakázat instalaci a používání aplikace TikTok na zařízeních, jež mají přístup do regulovaného systému státní správy a současně doporučuje zvážit zda vůbec používat tuto aplikacia případně alespoň zvažovat co skrze aplikaci sdílet za informace. U tzv. zájmových osob, tedy osob, které jsou např. ve vysokých politických, veřejných či rozhodovacích funkcích, NÚKIB přímo doporučuje aplikaci nepoužívat. Za pozornost stojí, že tuto aplikaci využívají zejména mladí lidé a čeští politici se jim právě prostřednictvím této sítě snaží přiblížit.

V září 2024 vydal NÚKIB společně s ÚOOÚ prohlášení varující před e-shopovými aplikacemi, které po uživatelích požadují nestandardní množství udělených oprávnění a mohou rovněž sbírat velké množství dat. V prohlášení se rovněž píše, že v určitých případech mohou být požadavky daného konkrétního státu ve vztahu k provozovatelům z pohledu české/evropské legislativy nestandardní (např. z důvodu povinnosti provozovatele spolupracovat se zpravodajskými službami dané země). To lze interpretovat jako odkaz právě na čínské právní prostředí.


HUAWEI A NETRANSPARENTNÍ LOBBING PRO ZAPOJENÍ FIRMY DO VÝSTAVBY 5G SÍTÍ

S firmou Huawei je spojen i netransparentní lobbing za využívání technologií této firmy při výstavbě 5G sítí v ČR, mj. v reakci na výše zmíněné varování z roku 2018 a také vydání dokumentu EU Cybersecurity Toolbox. Konkrétně se jednalo o případ nezávisle se tvářící studie think-tanku Centrum tržních analýz z roku 2020, která konstatovala, že bez této čínské společnosti se stavba 5G sítí v ČR výrazně prodraží. Ukázalo se, že studii platil právě Huawei a ona sama vycházela také z jiné studie, provedené firmou Oxford Economics, kterou Huawei platil otevřeně. Studie byla kritizována jak z bezpečnostního, tak z věcného hlediska. Huawei v ČR provozuje také webovou stránku 5GvCesku.cz.


SBĚR CITLIVÝCH DAT O VÝZNAMNÝCH OSOBÁCH ČESKÉHO VEŘEJNÉHO ŽIVOTA A ČESKÉM POLITICKÉM PROSTŘEDÍ

V případě čínských technologických firem se nejedná jen o technické možnosti sběru dat, ale i o podřízenost činnosti čínských firem mocenským cílům státu. To potvrzuje příklad, který v roce 2019 popsali bývalí manažeři Huawei Česká republika, vztahující se ke sběru citlivých dat úředníků či podnikatelů. Tato data měla putovat do centrály této firmy v ČLR. Údaje byly podle slov dotyčných manažerů probírány i s pracovníky čínské ambasády v Praze.

V roce 2020 se na veřejnost prostřednictvím práce whistleblowerů dostala také část databáze spravovaná čínskou firmou Zhenhua Data Technology. Tato databáze od roku 2017 shromažďovala informace o různých osobách veřejného života z celého světa. Celkově obsahovala záznamy o přibližně 2,4 milionech osob, včetně přibližně 700 jmen osob z ČR. V databázi se nacházely jak veřejné, tak neveřejné údaje, a to např. včetně údajů o rodinných příslušnících významných osob. Firma Zhenhua Data Technology na svém webu podle médií avizovala spolupráci s čínským bezpečnostním aparátem a jako svoji misi uváděla, že chce „dopomoci shromažďováním zámořských otevřených dat velkolepé obrodě čínského národa.“

Podobná citlivá data, i z otevřených zdrojů, mohou sloužit jako základ pro zacílení případné rekrutace nebo naopak kompromitace dané osoby.

Novinář J. Sedlák ve svém článku ze září 2024 také popsal, jak se jej pokusila opakovaně s žádostí o veřejné i důvěrné informace týkající se česko-tchajwanských vztahů oslovit neznámá osoba využívající hongkongské telefonní číslo.


NELEGITIMNÍ PŮSOBENÍ V AKADEMICKÉM PROSTŘEDÍ

BIS v posledních letech pravidelně varuje před využíváním české vědy a českých akademiků pro podporu zájmů cizí moci (např. Výroční zpráva za rok 2019, 2021 nebo 2023). V ČR byla veřejně popsána řada případů, které souvisí právě s vědou a výzkumem.

Prvním z popsaných případů bylo skryté financování bezpečnostních konferencí na Univerzitě Karlově ze strany čínské ambasády. Jednalo se o konference pořádané pod hlavičkou Česko-čínského centra, které na Univerzitě Karlově fungovalo mezi lety 2016 a 2019. Konference byly relativně jednostranně zaměřené a podporovaly čínskou státní propagandu ohledně čínské iniciativy Pás a stezka[1]. Centrum také na svém webu zvalo na den otevřených dveří na čínské ambasádě v Praze.

Zásadní postavou Centra a osobou, která profitovala z financování konferencí, byl M. Balabán, který působil na FSV UK a také jako výkonný tajemník centra. Financování konferencí nicméně neprobíhalo oficiálními kanály, ale netransparentně přes firmu Středisko bezpečnostní politiky s. r. o., ve které figuroval právě Balabán a jeho kolegové M. Kotrusová a L. Stejskal. Všichni dotyční museli na Univerzitě Karlově ukončit svůj pracovní poměr. Finanční ztrátu, která takto vznikla, se nicméně univerzita rozhodla nevymáhat.

Čínská ambasáda v Praze a osoby s ní spolupracující se rovněž podílely na výuce kurzu Nová hedvábná stezka: čínský globální projekt, která byla v roce 2017 vyučována na FSV UK. Garant kurzu Balabán přitom měl výuku na tomto kurzu fakturovat právě čínské ambasádě v Praze. Nejlepší studenti kurzu pak měli absolvovat výlet do Číny, což někteří u nich potvrdili médiím. Před podobnými cestami do Číny přitom dlouhodobě varují zpravodajské služby, neboť se může jednat o vhodnou příležitost ke kontaktu s čínskými zpravodajskými službami.

Případ Balabán a aktivity, které pomáhal čínské ambasádě v Praze v českém prostředí realizovat, poukazují na do té doby nedostatečné povědomí o rizicích nelegitimního ovlivňování ze strany ČLR, a to jak obecně, tak v rámci akademické obce.

Významným příkladem využívání českého akademika pro nelegitimní ovlivňování byl případ bývalého ředitele Centra globálních studií AV ČR docenta M. Hrubce. Hrubec se podílel na kurzu pana Balabána, který byl popsán výše, a rovněž vystupoval na konferencích částečně financovaných i čínskou ambasádou v Praze. Je také členem mezinárodní rady think-tanku China-CEE Institute sídlícího v Budapešti. Mimo Hrubce zde jako analytik působí také L. Zemánek, který byl dokonce v minulosti odsouzen za antisemitismus. Hrubec se zároveň pravidelně vyjadřuje v čínských státních médiích, do kterých je zván v roli západního hlasu, který potvrzuje čínskou propagandu. Hrubec byl v důsledku odhalení těchto aktivit odvolán z pozice ředitele Centra globálních studií AV ČR.

V roce 2022 Český rozhlas upozornil na případ profesora S. Zemana z Univerzity Pardubice zabývajícího se výbušninami, která na svých projektech dlouhodobě spolupracoval s čínskými odborníky vázanými na některé státní instituce a čínský zbrojní průmysl. Nelze vyloučit, že tento typ spolupráce mohl vést k vytěžování dané osoby nebo využití jeho poznatků k vývoji čínských zbraní.

V únoru 2021 média popsala případ organizace North American Foundation for Science and Technology, která oslovovala různé české vědce a vědkyně s nabídkou placené cesty a přednášek právě v Číně. Podobné e-maily jsou českým vědcům rozesílány i nadále.

Případ financování české vysoké školy čínskou stranou se objevil v případě Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Konkrétně se jednalo o smlouvu s již zmíněnou firmou Huawei, jejíž součástí byly rovněž i již zmíněné cesty do Číny v rámci programu Seeds for Future. Jedná se o jeden z mnoha programů, prostřednictvím kterého se ČLR snaží přilákat západní studenty či vědce, a dorovnat tak technologický náskok Západu.

V roce 2022 se odehrál i incident fyzického napadení akademiků z Orientálního ústavu AV ČR na vzdělávacím veletrhu v pražských Letňanech ze strany dalšího akademika původem právě z Číny. Jednalo se o zaměstnance laserového centra ELI Beams Yingliang Liu, který stánek napadl kvůli prezentaci týkající se Tibetu, která neodpovídala jeho zastávanému světonázoru. Následně rozeslal e-mail, ve kterém Orientální ústav AV ČR obvinil z šíření nacismu a prostřednictvím čínského velvyslanectví v Praze také požadoval omluvu. Akademie věd ČR jej následně propustila.

Samostatnou kapitolu čínského působení v ČR tvoří tzv. Konfuciovy instituty. Ty zřizuje čínské ministerstvo školství jako instituce primárně sloužící pro výuku čínštiny jako cizího jazyka, nicméně ve skutečnosti představují jeden z nástrojů čínské „soft power“ prezentující obraz Číny zcela v intencích pro režim lichotivého obrazu. Mohou také zprostředkovávat studijní cesty do Číny. V ČR aktuálně působí dva – na soukromé Vysoké škole finanční a správní a v Olomouci. Původně Konfuciův institut působil v Olomouci na Univerzitě Palackého, vzhledem k podezření z bezpečnostních rizik, které s sebou tento institut nese (např. podezření ze zpravodajské činnosti, šíření propagandy a podobně), se v lednu 2023 rozhodlo vedení UPOL smlouvu s čínskou stranou vypovědět. Konfuciův institut nicméně v Olomouci nadále funguje, a to jako partnerský projekt Pekingské univerzity zahraničních studií a Filozofické fakulty UPOL, přičemž nabízí řaduvolitelnýchpředmětů, které si lze zapsat i v akademickém roce 2024/2025. V Ostravě v rámci Vysoké školy báňské funguje tzv. Konfuciova třída (ta nepředstavuje samostatnou instituci, ale funguje na jiné vzdělávací instituci).


SLEDOVÁNÍ TCHAJWANSKÉ VICEPREZIDENTKY

V dubnu 2024 popsala česká média případ sledování tchajwanské viceprezidentky Hsiao Bi-khim při její návštěvě Prahy. Auto řízené osobou s čínským diplomatickým pasem tehdy málem způsobilo dopravní nehodu, když agresivně sledovalo kolonu s touto političkou.


ČÍNSKÉ VLIVOVÉ PŮSOBENÍ A ČESKÝ PRŮMYSL

V rámci Hospodářské komory ČR existuje spolupráce s firmou Huawei na řadě projektů, mj. na programu Women in Tech, programu Virtuální a rozšířená realita online nebo programu 4DigitalHealth. Součástí těchto programů jsou i hrazené cesty do Číny, které mohou představovat bezpečnostní riziko, jak bylo uvedeno výše. 

Oblast průmyslu a obchodu patří mezi oblasti, které jsou pro čínské nelegitimní ovlivňování velmi zajímavé. Zejména profesní komory a jejich členové často disponují řadou kontaktů na významné osoby, včetně politiků. Zároveň jsou součástí tvorby legislativy, která může ovlivňovat i vztahy s Čínou, zejména v případě regulace obchodu.

Na případ propagandistického působení uvnitř české pobočky firmy Huawei také v roce 2019 upozornil Český rozhlas. Konkrétně se jednalo o vznik tzv. výboru pro etiku, který je dle sinologů navázán na Komunistickou stranu ČLR, a to do jisté míry supluje fungování stranických buněk v zahraničí v tom smyslu, že dohlíží na zaměstnance a mobilizuje je pro politickou práci.


PROLIFERACE ČÍNSKÉ PROPAGANDY DO ČESKÉHO MEDIÁLNÍHO PROSTORU

Čínská státní propaganda je inherentní součástí snah o ovlivňování veřejného mínění, a to jak v ČR, tak zpětně v rámci snah ovlivňovat čínské publikum, kdy jsou citovány české zdroje jako „vnější potvrzení“ správnosti nastaveného politického kurzu (viz např. Výroční zpráva BIS za rok 2019).

V rámci kvazi-mediální scény působí na českém území Čínský rozhlas pro zahraničí, který dokonce participuje i na šíření dezinformací, jak bylo popsáno v analýze CHH. Na rockovém Radiu HEY a Radiu Color pak zhruba do roku 2023 existoval půlhodinový pořad Barevný svět, produkovaný právě ve spolupráci s Čínským rozhlasem pro zahraničí, který se zabýval různými tématy spojenými s Čínou, a to především v pozitivním až propagandistickém duchu. V minulosti vycházely exkluzivní články od představitelů čínského státu, přetisk článků z čínských novin nebo pročínsky orientované texty např. i v Literárních novinách, pro které se jednalo o placenou spolupráci, nebo Parlamentních listech.

Jiným případem pokusu o ovlivnění mediálního prostoru je hojně medializovaná cesta českého TikTokera Jana Michálka (vystupuje jako Honzi Michálek) do čínské provincie Sin-ťiang. Michálka na instagramu sleduje přes 200 tisíc sledujících a na TikToku přes milion. V podcastu Hype-Cast řekl, že čínská strana jeho cestu zaplatila a jeho cestu pak natáčela čínská televize. Z cesty samotné nicméně nad rámec několika fotek žádné materiály nebyly zveřejněny.


KOMENTÁŘ:

Případy čínského nelegitimního ovlivňování v ČR zasahují do celé řady oblastí. Z výše uvedeného výčtu je patrné, že významnými oblastmi tohoto působení jsou průmysl a technologie a rovněž akademická půda. Jednou z klíčových aktivit je pak získávání dat a informací, které mohou být využity ve prospěch ČLR, a to i způsobem, který jde proti bezpečnostním a strategickým zájmům ČR. Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že se jedná o systematické a dlouhodobé působení, nikoliv nahodilé incidenty, i když je velmi pravděpodobné, že veřejně známé případy tvoří jen špičku ledovce. Zároveň je zřejmé, že je potřeba dále posilovat odolnost a povědomí veřejnosti o technikách čínského nelegitimního ovlivňování, neboť řada těchto aktivit může na první pohled pro nepoučenou osobu působit relativně neškodně a nenápadně. Jejich důsledkem nicméně může být poškození reputace dotčené firmy nebo úřadu, a také kariérní dopady na jednotlivce. 

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook