Co je hybridní působení

Publikováno:

Hybridní působení

Takto je hybridní působení popsáno v Národní strategii pro čelení hybridnímu působení (web MO, PDF, 300 kB) přijaté vládou České republiky v roce 2021:

„Hybridní působení je skrytá i zjevná činnost státních či nestátních aktérů (původců hybridního působení) namířená proti zranitelným prvkům demokratického státu a společnosti. Původci hybridního působení využívají politické, diplomatické, informační, vojenské, ekonomické, finanční, zpravodajské a další nástroje s cílem narušit chod demokratických institucí, procesy právního státu a vnitřní bezpečnost. Hybridní působení využívá i legálních a legitimně se jevících nástrojů k dosažení nepřátelských cílů a působí proti zájmům ČR. Rychlost, rozsah a intenzita hybridního působení se zvyšuje, a to i v důsledku rozvoje nových technologií.“

Hybridní působení tedy přímo ovlivňují vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek České republiky. Ať už skrze destabilizaci státu jako celku, podkopávání jeho právního řádu či snižování důvěry obyvatel v demokratické instituce a hodnoty.

Pro hybridní hrozby ovšem taktéž platí, že se jedná o problematiku, u níž se stírají hranice mezi vnější a vnitřní hrozbou pro bezpečnost, a kde je vhodné ke konceptu bezpečnosti přistupovat v širokém slova smyslu, neboť hybridní působení se dotýká i třeba hospodářského či zdravotnického sektoru.

V rámci hybridního působení využívají státní i nestátní aktéři pro naplnění svých cílů řadu metod napříč oblastmi moci. Dle těchto oblastí jsou užívané (často v koordinované provázanosti, tedy hybridně) například (ale ne jenom) tyto nástroje:

oblast diplomacie a politiky – uplatnění vlivu a vyvíjení nátlaku například skrze oficiální představitele státu, jehož cílem může být například zastrašování či jednání směřující k mezinárodní izolaci státu, na nějž je útočeno;
informační oblast – působení v online či offline světě, například skrze šíření informačních manipulací a propagandy, přičemž cílem takového jednání může být štěpení a radikalizace společnosti či zvyšování nedůvěry obyvatel ve stát a jeho instituce;
vojenská oblast – působení skrze užití ozbrojených sil, nátlak spojený s výhružkou jejich užití nebo také skryté nasazení jednotlivců či ozbrojených skupin proti napadenému státu;
ekonomická oblast – působení skrze různé formy ekonomického nátlaku, například vytváření závislostí a ovlivňování politiky skrze ekonomickou (např. energetickou) závislost, ovlivňování klíčových infrastrukturních projektů apod.;
finanční oblast – působení například skrze destabilizaci měny, manipulace s trhem s akciemi, ovlivňování bankovního sektoru a klíčových finančních institucí;
zpravodajská oblast – nepřátelské působení zpravodajských služeb cizí moci, včetně špionáže či získávání spolupracovníků k činnosti pro cizí moc; ovlivňování politiky a ekonomiky i veřejnosti ad.
oblast dodržování práva, a veřejného pořádku – ohrožování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, včetně fungování veřejných institucí, například podporou radikalizace v napadené zemi (např. s využitím etnických, náboženských či sociálních dělících linií ve společnosti), nebo použití široké škály teroristických útoků a dalších typicky kriminálních metod (např. únosy, vydírání a zastrašování); destabilizace politiky a demokratické veřejné debaty pomocí neautentického informačního působení
kybernetická a technologická oblast – působení ve snaze ovlivnit a destabilizovat – a to například skrze kybernetické útoky vedené proti prvkům kritické infrastruktury (doprava, dodávky elektřiny apod.) či proti institucím státní správy.

Podstata hybridního působení

Samy o sobě nepředstavují hybridní metody vedení konfliktu nic nového, nový je však rozsah a způsob jejich užití. Nebezpečí spočívá zejména v jejich sofistikované kombinaci, která současně usiluje o zastření pravého účelu jejích jednotlivých komponentů.

Kombinace metod a prostředků

To, co rozumíme pod hybridním působením, je primárně metoda, způsob, jakým je vedena konfrontace, respektive konflikt či snahy o ovlivňování.
Tento způsob vedení konfliktu a vlivových aktivit představuje širokou, komplexní, přizpůsobivou a integrovanou kombinaci konvenčních a nekonvenčních prostředků, otevřených a skrytých aktivit, majících primárně charakter nátlaku a podvratné činnosti, které jsou prováděny státními i nestátními aktéry.
Hybridní působení tedy nelze chápat jako soubor jednotlivostí, ale jako síť vzájemně se doplňujících nepřátelských aktivit.

Skryté působení

Hybridní působení je často skryté – v některých případech se maskuje tím, že údajně sleduje legitimní cíle, v dalších případech jedná skrze prostředníky, aby zakryl vlastní snahu ovlivňovat nebo zkomplikoval či přímo znemožnil identifikaci původce.
Toto skryté jednání má mnohdy za cíl znemožnit jasnou interpretaci událostí a odhalení jejich vzájemné souvislosti.
Jednou z forem takových aktivit je například skrytá snaha destabilizovat či přímo paralyzovat rozhodovací procesy jednotlivých států.

Působení v šedé zóně

Hybridní působení je často skryto v tzv. šedé zóně, v důsledku čehož těmto vlivovým aktérům často nelze jednoznačně přiřknout odpovědnost za jejich aktivity. Jedná se o princip hodnověrného popření (anglicky plausible deniability) – tedy ovlivňování, které nelze jednoduše dokázat, ale lze jednoduše popřít.
V této šedé zóně se aktéři často snaží udržovat své aktivity tzv. pod prahem – například ve vojenské oblasti se aktér snaží nepřekročit linii, která by vyvolala ozbrojenou reakci ze strany napadeného (či jeho spojenců).