Extremismus a radikalizace
- Extremismus a předsudečná nenávist
- Radikalizace
Extremismus a předsudečná nenávist
Extremismus a předsudečná nenávist
Extremismus a předsudečná nenávist představují jednoznačně jedno z hlavních bezpečnostních rizik nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu. Ministerstvo vnitra má v boji s těmito fenomény hlavní odpovědnost a formuluje vládní protiextremistickou politiku. Tzv. gestorem je odbor bezpečnostní politiky. Povinností Ministerstva vnitra je spolupracovat při potírání extremismu a xenofobie s dalšími státními, nestátními, tuzemskými i zahraničními subjekty.
- Co je extremismus
- V čem spočívá hrozba extremismu
- Často kladené otázky
- Výroční zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti a koncepce boje proti projevům extremismu a předsudečné nenávisti
- Čtvrtletní zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti Odboru bezpečnostní politiky MV
- Čtvrtletní zprávy o extremismu Bezpečnostní informační služby
- Shromažďování a koordinační dohody
- Výčet preventivních aktivit
- Sociologické výzkumy
- Psychologické studie
- Projevy extremismu na internetu
- Případové studie o extremistické scéně
- Problematika Hate Crimes
- Trestné činy motivované nenávistí proti Romům
- Mapy související s extremismem
- Důležité kontakty a informace
odbor bezpečnostní politiky, 26. září 2025
Radikalizace
Radikalizace
Radikalizací se rozumí dynamický proces jedince či celé skupiny, při kterém dochází k postupným změnám postojů (ideologických, politických, náboženských, environmentálních apod.) směrem k postojům vyhraněným až extrémním, které vybočují z ústavních norem, vyznačují se silnými prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům. Proces radikalizace může ve svém důsledku vést až k podpoře násilného extremismu či terorismu jako legitimního nástroje k prosazení přijatých postojů. Oddělení bezpečnostních hrozeb a krizového řízení se právě proto procesem radikalizace zabývá, jelikož důsledky tohoto procesu mohou být vážným ohrožením vnitřní bezpečnosti státu. V případě, že je proces radikalizace cíleně podporován cizí mocí, je považován za hybridní hrozbu směřující proti bezpečnostním zájmům státu.
Český právní řád nezná pojem "radikalizace", proto ji lze obecně postihnout v rámci trestných činů stanovených trestním zákoníkem, které se vztahují k extremismu. Jedná se např. o násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci (§ 352), hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení (§ 355), podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356), schvalování trestného činu (§ 365), založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404) nebo v rámci trestných činů souvisejících s terorismem.
Problematika radikalizace je roztříštěna do jednotlivých resortů a nemá prozatím stanoveného národního gestora. Zároveň se jí věnuje akademický a neziskový sektor. Za účelem lepší koordinace a s tím zefektivnění výsledků uspořádalo CTHH v květnu 2018 zahajující konferenci CZ RAN (název odkazuje na projekt Evropské komise Radicalisation Awareness Network), jež byla základem pro vytvoření mezioborové a meziresortní platformy stejného názvu. Tato platforma sdružuje nejen státní subjekty, ale právě také akademický a neziskový sektor. Účastníci konference ve společné deklaraci vyjádřili potřebu vzájemné spolupráce.
Dokumenty
Strategie boje proti terorismu:
- Strategy of the Czech republic for the fight against terrorism from 2013 onwards (pdf, 455 kB)
- Strategie České republiky pro boj proti terorismu od r. 2013 (pdf, 474 kB)
- Často kladené otázky - Strategie ČR pro boj proti terorismu od roku 2013 (pdf, )
Zprávy Europolu o terorismu
Revize stupňů ohrožení terorismem
- Revize stupňů ohrožení terorismem (pdf, 250 kB)
- Často kladené otázky - Revize stupňů ohrožení terorismem (pdf, 184 kB)
odbor bezpečnostní politiky, 26. září 2025