Čtvrtletník Kriminalistika

Vývoj trestné činnosti žen z pohledu policejní statistiky

PhDr. MARCELA MOULISOVÁ, Policejní akademie ČR, Praha

Kriminalita žen má stabilně dlouhodobě výrazně nižší podíl na celkové kriminalitě než kriminalita mužů. Teorií, které se snaží tuto skutečnost objasnit, je celá řada (biologické, psychologické, sociologické, jejich kombinace, různé feministické apod.). Nicméně žádná z nich ji nevysvětluje uspokojivě.

Proporcionální podíl ženské kriminality je sice v různých zemích poněkud odlišný (někde je vyšší, např. v Německu, Japonsku, jinde nižší, např. v Turecku, ale i v Polsku nebo také v České republice), avšak výše zmíněná základní charakteristika trvale platí. Na čem se však současní kriminologové dosti shodují, je fakt, že kriminalita žen v posledním období roste.

Jak je tomu v ČR? Analýza policejní statistiky (jakožto nejobsáhlejší kvantitativní informace o trestné činnosti) posledních desíti let (tj. 1994 - 2003) týkající se stíhaných osob by mohla dát částečnou odpověď. Nepůjde přitom jen o sledování celkového objemu trestné činnosti žen, ale rovněž o její podíl, dynamiku a strukturu. Kromě toho se také dále zaměříme na zjišťování zapojenosti a druhu trestné činnosti mladých dívek, jakožto části mládeže, jejíž trestná činnost obecně je velký a vleklý problém. A poněvadž policejní statistika specificky vykazuje i tato data, budeme se zabývat prekriminalitou dívek do 15 let a kriminalitou mladistvých děvčat trestně odpovědných (tj. od 15 do 18 let věku); obé pak podává obraz o kriminalitě mladých dívek do 18 let.

Analýza kriminální policejní statistiky stíhaných osob podává následující obraz o sledovaném tématu.

Pokud jde o registrovanou celkovou kriminalitu žen, je patrné, že od roku 1994 do roku 2001 se počet stíhaných¹⁾ žen plynule zvyšoval, a to až téměř 2 x (o 93 %). V posledních dvou sledovaných letech však trestná činnost žen klesla, což zřejmě může mít částečně souvislost se změnou hranice trestní hmotné škody.²⁾ Rovněž podíl žen na celkové stíhané kriminalitě plynule stoupal, a to až do roku 2002, a sice z 7,9 % na 12,4 %; v roce 2003 pak nepatrně poklesl na 12,0 % - viz graf I.

Co se týče celkové kriminality mladých dívek, ta je velmi rozkolísaná. Nejprve prudce stoupala (o 70 %), poté klesala a zase dosti stoupla; v posledních dvou letech opět výrazně klesla, a to až k úrovni z počátku sledovaných let. Podíl mladých dívek na počtu stíhaných žen se pohyboval v rozmezí 18,2 % - 7,6 %, přičemž se z pohledu sledovaného desítiletého období zdá, že tento podíl má tendenci se snižovat, byť nikoli plynule či vyrovnaně, ale s výkyvy nahoru i dolů - viz graf II.

Ve světle těchto čísel lze říci, že zjištěná celková trestná činnost žen skutečně stoupla (přinejmenším ve sledovaném období) a tento vzestup jako celek není zanedbatelný, ač v posledních letech lze hovořit spíše o tendenci ke stagnaci. Naproti tomu celková kriminalita dívek je nerovnoměrná a není tudíž patrný nějaký lineární jednoznačný trend, i když se zdá, že má tendenci spíše klesat.

Celková kriminalita je shrnující údaj o zjištěné kriminalitě. Více vypovídací informace o ní zajisté poskytne zaměření se na její podrobnější strukturování.

Z hlediska struktury je v policejní statistice uváděna především tzv. obecná kriminalita, která zahrnuje tradičně typické a laicky jasně vymezené druhy trestné činnosti (i když to, co je pod ně v policejní evidenci diferencovaně přiřazováno, může v některých případech vzbuzovat otázky až pochybnost). Jde o kriminalitu majetkovou, násilnou a mravnostní. Její podíl na celkové kriminalitě stíhaných osob představuje, alespoň v uváděném desítiletém období, přibližně tři čtvrtiny až dvě třetiny z celkové stíhané kriminality, přičemž se s postupujícími roky tento podíl snižoval. (V letech 2002 a 2003 tvořila obecná kriminalita již jen 62,4 %, resp. 63,7 % z celkové kriminality.)

Podíl stíhaných žen na stíhané obecné kriminalitě byl ve sledovaném období v průměru nižší, než byl jejich podíl na celkové kriminalitě, a pohyboval se v rozmezí 7,0 % až 10,2 %. Z toho lze vysoudit, že se ženy relativně proporcionálně více než muži „uplatňovaly“ ještě v dalších druzích kriminality (ze statistiky je patrné, že je to zejména hospodářská kriminalita, kde mají ženy relativně vyšší zastoupení). I tento podíl má v podstatě vzestupnou tendenci, i když nikoli tak zcela pravidelně. Nejvyšší vzestup byl v roce 2001, a to o 62,2 % oproti roku 1994.

Na obecné kriminalitě žen se proporcionálně více než na celkové stíhané kriminalitě žen podílely mladé dívky - největší podíl byl 26,6 % (rok 1996) a nejmenší 14,4 % (rok 2002), což je výrazně nejmenší podíl z celé řady sledovaných let. (To je zřejmě způsobeno především snížením majetkové kriminality, ke kterému došlo v roce 2002, a protože ta tvoří nejvýraznější složku obecné kriminality, tak její změna ji zajisté ovlivní.) Podíl mladých dívek na obecné kriminalitě však v podstatě klesá, i když ne zcela pravidelně.

Další pohled bude postupně zaměřen na jednotlivé složky obecné kriminality.

Majetková trestná činnost žen v podstatě absolutně i podílově stoupala (nejvíce stoupla v roce 2001, a to o 61 %), ovšem kromě let 2002 a 2003, kdy nastal její pokles oproti předchozímu roku asi o 28 %, avšak podílově klesla cca jen o jedno procento - viz graf I. V tomto poklesu je jistě výrazně promítnuta skutečnost úpravy výše trestní hmotné škody. Podíl trestné činnosti žen na celkové majetkové kriminalitě se pohyboval v rozmezí 6,7 % - 10,7 %.

Podíl mladých dívek na majetkové kriminalitě žen je relativně dosti vysoký - v rozmezí 30,3 % až 18,6 %, resp. 15,8 % v roce 2002. Přes sinusoidní výkyvy se však vcelku zdá klesat. Nakolik se do tohoto klesajícího trendu může promítat postupné snižování počtu mladých lidí, lze jen odhadovat.

Z porovnání prekriminality dívek (dívky do 15 let věku) a kriminality mladistvých děvčat (dívky ve věku 15 - 18 let) v rámci celkové majetkové kriminality žen vyplývá, že prekriminalita dívek kromě krajních hodnot 16,6 % (rok 1996) a 7,0 % (rok 2002) se v ostatních letech pohybovala zhruba mezi třinácti až deseti procenty. Z pohledu celého sledovaného desítiletého období má tento podíl klesající trend, jinak se však zdá v posledních letech spíše stabilní (kromě roku 2002).

Majetková kriminalita mladistvých děvčat je absolutně i podílově spíše poněkud menší než tato prekriminalita dívek; pohybovala se v rozmezí 14,2 % - 8,3 % a její trend je podobný tomu, který byl zjištěn u prekriminality dívek.

Nejčastějším druhem majetkové kriminality je krádež prostá. Z celkové stíhané majetkové kriminality představuje polovinu a více a její podíl na majetkové trestné činnosti stále stoupá. V roce 2003 byl již 57,4 %. Ženy se na ní podílely 8,2 % - 12,2 %, přičemž jejich podíl na této trestné činnosti v podstatě stoupal; v letech 2002 a 2003 však došlo k menšímu poklesu, a to i pokud šlo o absolutní počty.

Na této trestné činnosti žen se podílely mladé dívky relativně dosti značně - přibližně od jedné pětiny až do jedné třetiny, ovšem kromě let 2002 a 2003, kdy jejich podíl byl jen 16,1 %, resp. 17,6 %. Tento pokles je jistě opět způsoben také skutečností, že dívky spíše kradly lacinější věci a takovéto činy jsou nyní kvalifikovány jako přestupky. Na krádežích prostých se proporcionálně podílela poněkud více mladistvá děvčata než dívky do 15 let. Z pohledu sledovaného období je zřejmé, že podíl mladých dívek na krádežích prostých páchaných ženami sinusoidně spíše klesá - viz graf II.

Specifickým druhem krádeže prosté jsou kapesní krádeže. Ty s sebou nesou výrazný viktimizující prvek pro oběť, který je pro ni často více psychicky traumatizující než třeba relativně vzdálený důsledek hospodářské kriminality, byť ten může oběť reálně poškozovat více. I když podíl kapesních krádeží žen na celkové majetkové kriminalitě žen tvoří zhruba čtyři až osm procent, a tudíž počet těchto skutků je relativně malý, přibližně v průměru mezi dvěma až třemi sty, (pomíjíme ovšem jistě se zde vyskytující a spíše vysokou latenci), ženy se na krádežích prostých uplatňují ve značně velkém procentu. Podíl kapesních krádeží žen na celkem stíhaných těchto trestných činech se pohyboval v rozmezí 37,9 % až 23,3 % a má spíše, i když nepravidelně, klesající tendenci - viz graf I.

Podíl mladých dívek páchajících kapesní krádeže na kapesních krádežích žen byl dosti vysoký - tvořil třetinu až více než dvě pětiny, kromě posledních tří sledovaných let, kdy se pohyboval kolem čtvrtiny - viz graf II. Na kapesních krádežích žen se více podílely dívky do 15 let než mladistvá děvčata, přičemž však počet dívek do 15 let v průběhu sledované doby spíše absolutně i relativně klesal, zatímco počet mladistvých děvčat zůstává absolutně i relativně zhruba stejný.

Dalším druhem majetkové kriminality, v níž se ženy relativně dosti značně „uplatňují“, jsou krádeže v bytech. Na tomto druhu trestné činnosti mají ženy přibližně pětinový podíl (mezi 21,3 % a 17,1 %).

Z ostatních druhů krádeží prostých by pouze stálo za to poznamenat, že ženy se málo podílejí na stíhaných krádežích aut - jen asi kolem jednoho až tří procent, které jsou tedy doménou mužů. Avšak z žen, které je kradly, tvořily mladé dívky většinou tak čtvrtinu. Pokud jde o prekriminalitu, jednalo se jen o jednotlivé případy dívek zapojených do této trestné činnosti.

Rovněž stíhané krádeže věcí z aut (které jsou řazeny jako podskupina do „krádeží prostých“³⁾ nejsou záležitostí žen, nýbrž mužů. Jen asi dvě až čtyři procenta byly ženy. Zatímco trend účasti i podílu žen na těchto krádežích se zdá být spíše stoupající, u mladých dívek je to naopak. Posledních pět let klesá účast mladých dívek na těchto krádežích, a to se týká výrazně zejména dívek do 15 let věku, v menší míře pak mladistvých. Pokud pak jde o podíl mladých dívek na této trestné činnosti žen, ten naprosto výrazně klesl - ze 47,1 % (rok 1994) na 5,6 % (rok 2002⁴⁾.

Druhou nejfrekventovanější trestnou činností majetkové povahy je krádež vloupáním. Tvoří ze stíhaných skutků majetkové povahy přibližně tak třetinu až čtvrtinu. Na té se ženy podílely proporcionálně málo - zhruba ve čtyřech až pěti procentech. Tento podíl je celkem stabilní, i když absolutní počet těchto skutků u žen klesá; nejméně jich bylo zaznamenáno v roce 2002.

Co však lze považovat za dosti alarmující je, že na této trestné činnosti žen se značně podílely mladé dívky - tvořily od třiceti tří do čtyřiceti pěti procent (viz graf II.), přičemž ještě bylo dívek do 15 let více, než dívek mladistvých. Také v letech 2002 a 2003 došlo u mladých dívek k absolutnímu i relativnímu poklesu páchání této trestné činnosti.

Z krádeží vloupáním, které mohou být provedeny v nejrůznějších objektech, je patrně nejčastější krádež vloupáním do bytů. Ze všech stíhaných krádeží vloupáním, které provedly ženy, se tohoto druhu dopouštěly asi nejčastěji, většinou přibližně z jedné třetiny (i když se rozmezí pohybuje mezi 26,5 % - 34,1 %). U mužů však je tento poměr menší, tvoří tak asi sedminu ze všech jejich krádeží vloupáním, což znamená, že muži se častěji než ženy vloupávají do dalších objektů.

Tyto krádeže měly ve sledovaném období celkem pravidelný sestupný trend. Pokud jde o ženy, pak znatelnější pokles nebyl příliš patrný, kromě posledních dvou let. Podíl žen na této trestné činnosti však stoupal, a to opět kromě let 2002 a 2003, a pohyboval se v rozmezí 6,7 % (rok 1994) - 9,8 % (rok 2001); v roce 2002 byl však 8,2 % a v roce 2003 již jen 6,6 %.

Na krádežích vloupáním do bytů, které prováděly ženy, se ve značné míře - ve více než třetině až dvou pětinách - podílely mladé dívky (a to většinou ještě častěji dívky do 15 let věku); pouze v letech 2002 a 2003 dosahoval jejich podíl jen 32,0 %, resp. 24,5 %.

Absolutní i relativní pokles krádeží vloupáním jak celkem, tak do bytů, který se projevil u žen i u mladých dívek v posledních dvou letech, nelze dost dobře vysvětlit - podobně jako u výše uváděných druhů majetkové trestné činnosti - zvýšením hranice trestní hmotné škody, neboť v tomto případě jde o samotné jednání, které je pro evidenci trestné činnosti podstatné, a nikoli o výši škody. Nelze to také vysvětlit ani odkazem na ubývání mladé populace, neboť se pokles týká i žen. Proto teprve další léta mohou ukázat, zda vskutku u této trestné činnosti žen dochází k poklesu, a pak teprve bude možno spekulovat, proč tomu tak je.

Třetím nejfrekventovanějším druhem majetkové trestné činnosti jsou podvody, které jsou namířeny proti jednotlivým osobám. Ve sledovaném období počet stíhaných osob pro tyto podvody představoval zhruba pět až osm procent z celkové stíhané majetkové kriminality, přičemž jejich podíl na ní stoupal až do roku 2000, a to z 4,8 % na 8,4 %; v posledních třech letech však lineárně klesal, a to až na 6,7 % v roce 2003.

Na podvodech tohoto druhu se ženy podílely relativně dosti, v rozmezí od 14,4 % do 22,1 %, tedy každá pátá (to častěji) až sedmá osoba páchající tento podvod byla žena. Počet stíhaných majetkových podvodů jak celkově, tak i u žen, plynule stoupal až do roku 2000, poté absolutně klesal (tak, jako ostatně klesal celkový počet podvodů), i když proporcionálně je to méně patrné - viz graf I. V průběhu sledované doby se několika těchto podvodů dopustily i dívky do 15 let; rovněž mladistvá děvčata - řádově tak maximálně do 10 osob za rok - se na nich také podílela. Tato trestná činnost je však zřejmě záležitostí především dospělých osob.

Dalším druhem obecné kriminality je, vedle majetkové, násilná kriminalita. Standardní policejní statistika z ní vykazuje především úmyslné ublížení na zdraví, loupeže a vraždy.

Na celkové stíhané násilné trestné činnosti se ženy podílely zhruba stejně jako na celkové stíhané majetkové trestné činnosti, v rozmezí 7,5 % - 10,0 % viz graf I. Tento podíl - jak je patrné - v podstatě plynule stoupal, pouze v roce 2003 nepatrně poklesl. Pokud jde o absolutní počty, do roku 1998 trval vzestup, poté došlo k menšímu poklesu, zato však již v roce 2002 bylo trestných činů žen násilné povahy zjištěno nejvíce (což koresponduje se vzestupem stíhaných loupeží v tomto roce).

Trestná činnost mladých dívek na této kriminalitě žen se pohybovala v rozmezí od 9,5 % do 14,9 %. Je však poněkud rozdílný trend, co se týče této trestné činnosti u dívek do 15 let a mladistvých děvčat. Podíl těchto dívek i jejich absolutní počet spíše roste, zatímco podíl děvčat spíše klesal; v posledních dvou letech však stoupl, nikoli ale na úroveň začátku sledovaného období.

Na osobách stíhaných pro úmyslné ublížení na zdraví, které tvoří téměř dvě pětiny ze stíhané násilné kriminality, se ženy podílely v rozmezí 6,3 % - 8,4 %. (Podíl této trestné činnosti žen na celkové stíhané násilné kriminalitě žen je poněkud nižší, kolem 30 %, což znamená, že jsou zřejmě více angažovány v jiném druhu násilné kriminality.) Tento podíl stoupal, jako také v podstatě stoupá počet těchto trestných činů žen. V roce 2003 však došlo k mírnému poklesu, což z hlediska lehce sinusoidního stoupání nemusí znamenat změnu tohoto trendu.

Podíl mladých dívek na trestné činnosti úmyslného ublížení, které spáchaly ženy, má spíše stoupající trend, i když jeho křivka je poněkud sinusoidní. Pohyboval se v rozmezí 5,5 % - 11,7 %. V roce 2003 byl 11,2 %. Do tohoto podílu více méně stejně přispívala jak prekriminalita dívek, tak trestná činnost mladistvých děvčat, avšak v posledních letech zde došlo k absolutnímu i relativnímu nárůstu zastoupení dívek do 15 let.

Pokud jde o loupeže (většinou představovaly tak 13, 14 % ze stíhané násilné kriminality), ženy se na nich podílely v zaznamenatelně poněkud menší míře, než na celkové stíhané násilné trestné činnosti, a to v rozmezí od 6,1 % do 8,2 %. Absolutně počet loupeží žen ve sledovaném čase spíše sinusoidně klesal (tj. nejprve stoupal, poté dosti klesal, dále opět poněkud stoupl, ale méně než poprvé, poté nejvíce klesl), avšak v letech 2002 a 2003 prudce stoupl; oproti roku 2001 to bylo o 78,8 %, resp. 90,1 %. Nicméně na podílu žen to příliš výrazně patrné není, protože v těchto letech celkově také stoupl počet loupeží (oproti roku 2001 o 39 %, resp. 44,2 %).

Podíl mladých dívek na loupežích žen byl dosti velký; pohyboval se v rozmezí 25,8 % - 42,6 %. Reálně se to však týkalo několika málo desítek jak dívek do 15 let, tak mladistvých děvčat. Jejich podíl v průběhu let byl střídavě větší tu v jednom, tu v druhém věkovém období; u dívek do 15 let se pohyboval v rozmezí 12,3 % až 24,4 %, u děvčat v rozmezí 10,1 % až 21,5 %.

Ve sledovaném období ženy spáchaly mezi třemi až čtyřmi desítkami vražd (minimální číslo bylo 26, maximální 43). Podílově však je to relativně vyšší, než je jejich podíl na stíhané kriminalitě celkové, násilné či majetkové. Podíl se pohyboval v rozmezí 9,8 % až 16,4 %, většinou však kolem 13 %. Vraždy spáchané mladými dívkami byly v daných letech jen ojedinělé.

Z obecné stíhané kriminality je mravnostní trestná činnost absolutně proporcionálně nejmenší, kolem 2 %. Má se ale jistě oprávněně za to, že je zde vysoká míra latence. Kromě toho je to trestná činnost, která je svými důsledky pro jedince obvykle závažnější, než např. majetková kriminalita.

Mravnostní kriminalita žen se podílela na celkem stíhané této trestné činnosti stabilně mezi pěti až šesti procenty. Mladé dívky se ve sledovaném období podílely na mravnostní kriminalitě žen přibližně z pětiny až téměř třetiny, a to není zanedbatelné, i když se jedná zhruba tak o dvě desítky osob. Rok 2003 se ale poněkud vymyká zmíněným údajům. Podíl žen na stíhané mravnostní kriminalitě byl sice jen poněkud větší (i když nejvyšší ze sledovaných let), tvořil 6,7 %, avšak podíl dívek do 15 let stoupl výrazně, na 29,9 %; znamená to tedy, že celkový podíl mladých dívek na této kriminalitě žen byl 44,1 %.

Více než ze čtyř pětin je mravnostní trestná činnost tvořena znásilněním, pohlavním zneužíváním a kuplířstvím. Z pochopitelných důvodů budou zde uvedeny pouze údaje týkající se pohlavního zneužívání a kuplířství.

Pachatelé kuplířství tvořili zhruba osm až deset procent z celkem stíhaných pachatelů mravnostní kriminality. Ženy se na něm podílely značně, v rozmezí 24,8 % - 35,9 %, což znamená, že téměř každá třetí či čtvrtá osoba z těchto pachatelů byla žena. Absolutně to představuje několik desítek (zhruba od šesti do tří desítek) pachatelek ročně; jejich počet v průběhu let plynule a relativně dosti klesá. Podílově se však pokles příliš neprojevuje, protože také klesá počet zjištěných případů. Pokud jde o mladé dívky, mezi pachatelkami se celkem ojediněle vyskytovala mladistvá děvčata.

Pohlavní zneužívání je v policejní statistice uvedeno jako pohlavní zneužívání jednak „v závislosti“ a jednak „ostatní“. Prvý typ se u žen vyskytuje méně často; druhý typ se týká stabilně tak dvou až tří desítek žen ročně a představuje to čtyři až pět procent z tohoto typu trestné činnosti. V roce 2003 však toto procento stouplo na 6,3 %. Je zajímavé, že především mladé dívky byly pachatelkami, a to v rozmezí 50,0 % až 88,8 % z pachatelek - žen, přičemž ještě v posledních šesti letech zde převažovaly dívky do 15 let.

Dalším závažným typem trestné činnosti je hospodářská kriminalita. Ta se podílí na celkově stíhaných osobách v čím dál větší míře, a to od necelých deseti až do téměř dvaceti procent. Navíc také vzrostla ve sledovaném období téměř třikrát. Stíhané ženy se na této trestné činnosti podílely relativně značně, a to od 15,2 % do 24,5 % - viz graf I. Jejich absolutní počet i podíl v podstatě stoupal, i když v posledních letech jen málo. Oproti roku 1994 stoupl jejich počet v roce 2002, kdy byl nejvyšší, více než 4,5x (podílově ovšem nenastal tak velký nárůst, protože stoupal i počet všech stíhaných osob pro tuto trestnou činnost).

Na hospodářské trestné činnosti žen se také podílely mladé dívky, avšak jen relativně málo. Nicméně cca tři až čtyři desítky mladých děvčat byly pro tuto činnost stíhány.

Významným druhem hospodářské trestné činnosti jsou podvody vůči obchodním partnerům, firmám, institucím i státu. Tyto podvody ve sledovaném období tvořily třicet až padesát procent ze stíhané hospodářské kriminality, a tento podíl celkem dosti plynule vzrůstal (v roce 2002 byl již 52,8 %, v roce 2003 ale byl 51,3 %). Vzrůstal však značně i absolutní počet celkem stíhaných podvodů, a to až téměř pětkrát (největší vzestup nastal v roce 2002). Podvody žen však stouply ještě více - téměř 8,5x! Je tedy pochopitelné, že na těchto podvodech se ženy podílely ve stoupající míře, a to v rozmezí 18,0 % - 30,7 % viz graf I. Jak data ukazují, kromě roku 1994, více než čtvrtina podvodů patřících do hospodářské kriminality byla páchána ženami. Dívky do 15 let se na této trestné činnosti přirozeně nepodílely, avšak mladistvá děvčata ano - celkem jich bylo v tomto období stíháno 30.

Z ostatní kriminality se ještě budeme zabývat trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí, o kterém se tradičně uvádí, že je u žen proporcionálně vysoké, a výtržnictvím.

Pokud jde o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, ženy se ze všech osob pro něj stíhaných na něm podílely dosti stabilně v rozmezí čtyři až pět procent. Pouze v letech 1996 a 1997 tvořil jejich podíl téměř jedenáct procent, resp. téměř sedm procent, což mělo zřejmě také souvislost s enormním vzestupem této trestné činnosti u mladých dívek - šlo o více než 200, resp. o více než 100 osob, zatímco v jiných letech podíl dívek do 15 let byl ojedinělý a podíl mladých děvčat se pohyboval v řádu do deseti osob. Je otázka, co mohlo tento nárůst způsobit. Zřejmě to bylo spíše odrazem určitých specifických faktorů působících v těchto dvou letech, které pak vedly k navýšení daného druhu trestné činnosti u mladých děvčat. V námi sledovaném časovém horizontu se tedy nepotvrdil ani nárůst této trestné činnosti, ani její vyšší podíl u žen.

Na dalším trestném činu - výtržnictví - se ženy podílely kolem pěti, šesti procent; pouze v roce 2003 stoupl podíl na 7,25 %. Kromě tohoto roku nebyl zachycen podílový vzrůst, snad jen sinusoidní lehce stoupavá tendence, avšak v prvních třech sledovaných letech bylo výtržnictví žen v absolutních číslech menší oproti letům následujícím zhruba o čtvrtinu až třetinu. V poslední době se týká poněkud více než dvou stovek žen. Mladé dívky se na tomto trestném činu podílely cca mezi dvanácti až dvaceti třemi procenty, což znamená, že ze zjištěných výtržnic žen byla zhruba každá osmá až pátá mladší osmnácti let. Trend jejich podílu lze hůře charakterizovat - jeví se dosti rozkolísaně sinusoidní a spíše stabilní.

Policejní statistika pod ostatní kriminalitou také vykazuje počet požárů, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu obecného ohrožení a poškozování cizí věci. Podíl požárů způsobených ženami se pohyboval v rozmezí 7,5 - 15,7 % a tento podíl sinusoidně stoupá. Z velké většiny - zhruba v padesáti až osmdesáti případech - se na této činnosti žen podílely mladé dívky a z nich to ponejvíce byly dívky do 15 let věku, zatímco mladá děvčata se zde vyskytovala jen pomálu. To zřejmě obráží skutečnost, že požáry jsou z většiny záležitostí dětí.

Z údajů policejní statistiky týkající se trestné činnosti žen je možné vyvodit následující závěry.

Ve sledovaném období je patrné, že trestná činnost stíhaných žen jako celek stoupla (pomineme-li ovšem určitý malý pokles, který nastal v důsledku vlivu vnějších zásahů majících dopad na vykazování), a to téměř dvojnásobně, i když podílově je vzestup menší vzhledem k trendu vzestupu celkové trestné činnosti. Nicméně zatímco v roce 1994 ze všech zjištěných pachatelů byla každá zhruba třináctá žena, v roce 2003 z tohoto celku to byla již přibližně každá osmá žena. Potvrdil se tedy předpokládaný nárůst celkové trestné činnosti žen.

V souladu s tímto trendem však není celková zjištěná kriminalita mladých dívek, neboť její dynamika je nevyrovnaná a jejich celkový podíl na kriminalitě žen se zdá z déledobého hlediska spíše klesat. Je otázka, jak se na něm projevuje postupné snižování populace mladých lidí.

Vzestup trestné činnosti žen se projevil u majetkové kriminality (ovšem kromě jejího poklesu v posledních dvou letech, který byl způsoben vnějšími zásahy, a nikoli reálně nižší mírou trestné činnosti). Významně také stoupala hospodářská trestná činnost žen. Násilná trestná činnost žen také lehce stoupala, i když ne lineárně. Mravnostní kriminalita žen má tendenci spíše klesat, jako také počet trestných činů „kuplířství“, které tvoří její významnou část.

Zaměříme-li se nyní nikoliv na absolutní počty daných druhů trestné činnosti s jejich dosti fixními podíly na celkové zjištěné kriminalitě, které vedou k interpretaci podle kvantity (v duchu toho, co ženy dělají nejvíce, či co nejméně, a co přirozeně poměrově odpovídá také kriminalitě mužů), ale budeme-li nahlížet na kriminalitu žen z hlediska výše jejich podílu na daném druhu trestné činnosti a jeho trendu, lépe to odhalí specifičnost ženské kriminality a podá lepší obraz o dynamice jejich trestné činnosti.

Relativně největší „angažovanost“ žen v trestné činnosti byla zjištěna u hospodářské trestné činnosti a specificky pak u jejího nejčastějšího druhu - podvodů. Z osob, které je páchaly, byla každá více než čtvrtá osoba žena a rovněž tak z pachatelů celkové hospodářské kriminality byla jistě každá více než pátá žena. Navíc podvody žen ve sledovaném časovém horizontu spíše podílově vzrostly a růst podílu žen na celkové hospodářské trestné činnosti je plynulý.

Pokud jde o podvody řazené pod majetkovou trestnou činnost lze říci, že ze zde stíhaných osob byla ve sledovaném období v průměru tak každá šestá žena. Trend růstu vzestupného podílu však nepokračoval a v posledních čtyřech letech podíl spíše klesá.

Z jednotlivých druhů majetkové trestné činnosti mají ženy největší podíl na kapesních krádežích, avšak tento jejich podíl klesá - zatímco v roce 1994 byla každá více než třetí osoba páchající tuto trestnou činnost žena, v roce 2003 to byla více než každá čtvrtá. Ženy se také proporcionálně významně podílely na krádežích v bytech - zhruba každá pátá byla žena a tento jejich podíl zůstává dosti stabilní.

Podíly žen na ostatních sledovaných druzích majetkové trestné činnosti jsou již menší až malé - např. z pachatelů krádeží prostých byla každá jedenáctá až osmá žena, z pachatelů krádeží vloupáním do bytů byla každá čtrnáctá až jedenáctá žena. Podíly žen na ostatních druzích uváděné majetkové kriminality jsou již malé.

Každá dvanáctá až desátá osoba ze stíhaných pachatelů násilné kriminality byla žena a podíl žen na této trestné činnosti plynule pomalu stoupá. Za zmínku stojí relativně vyšší podíl žen na vraždách - přibližně každý osmý pachatel byla žena; trend tohoto podílu spíše stagnuje. Pro srovnání - každý přibližně dvanáctý až patnáctý pachatel loupeží nebo úmyslného ublížení na zdraví byla žena; u posledně zmíněného činu se projevuje vzestup podílu žen.

Pokud jde o mravnostní kriminalitu, podíl žen na ní není příliš velký - každý tak sedmnáctý, osmnáctý pachatel byla žena - a je celkem stabilní. Proporcionálně nejvíce žen, v průměru kolem třiceti procent, bylo stíháno za trestný čin kuplířství. V posledních letech se zdá tento podíl spíše poněkud klesat.

Kriminalita mladých dívek má oproti kriminalitě žen některá svá specifika. Je přirozené, že dívky v podstatě nepáchají hospodářskou trestnou činnost - byly pro ni stíhány jen cca dvě až tři desítky mladých děvčat ročně. Rovněž tak majetkové podvody se týkaly ročně jen asi do deseti dívek ročně.

Na některých jiných druzích majetkové trestné činnosti žen je však jejich podíl relativně vysoký. Jde zejména o krádeže vloupáním, které jistě ze dvou pětin i více páchaly mladé dívky, a speciálně pak o krádeže vloupáním do bytů, kde je podíl obdobný. Co se týče krádeží prostých, přibližně každá tak pátá, čtvrtá osoba ze stíhaných žen byla dívka do 18 let. Podíl dívek na kapesních krádežích žen byl také relativně značný - třetinový až téměř poloviční, avšak v posledních letech klesl. Zajímavý je v průběhu sledovaného období výrazný pokles podílu dívek na krádežích věcí z automobilů, které spáchaly ženy. Na druhé straně na krádežích v bytech měly dívky v průměru tak čtvrtinový podíl a podobně i na krádežích aut.

Z násilné kriminality stojí za povšimnutí, že tak čtvrtinu až dvě pětiny loupeží páchaných ženami spáchaly dívky do 18 let. Podíl dívek na úmyslném ublížení spáchaném ženami je sice malý (od šesti do dvanácti procent), ale zdá se stoupat.

Je také třeba poznamenat, že poslední dva sledované roky (2002, 2003) se často - z hlediska nastavených trendů - vymykají. Avšak teprve další léta mohou ukázat, zda byl nastoupen odlišný směr vývoje daných druhů trestné činnosti, nebo zda došlo jen k výkyvové změně nerušící charakter toho kterého trendu.

Na závěr analýzy trestné činnosti je žádoucí uvést, že při jakémkoli posuzování jejího trendu je třeba vždy vážit změny, které mohly data ovlivnit, a teprve v jejich světle zjištěné údaje vážit.

Obraz o trestné činnosti žen je možné orientačně doplnit také údaji ze statistiky ministerstva spravedlnosti. Může jít jen o orientační srovnání s údaji policejní statistiky, protože oba druhy statistik nejsou dost dobře kompatibilní. Ve statistikách justice jsou pod „stíhanými osobami“ vedeny osoby, jejichž stíhání podle § 160 trestního řádu bylo ve sledovaném roce ukončeno, zatímco ve statistikách policie - pokud jde o stíhané osoby - tomu tak není: jsou zde osoby, vůči nimž bylo stíhání zahájeno. Navíc tentýž pachatel trestné činnosti, kterého policie uvádí v jednom roce, se může objevit v soudní statistice až v letech pozdějších. Tak jsou v obou druzích statistik pro stejné roky uvedeny částečně odlišné soubory osob.

Nicméně je možné alespoň porovnat trendy stíhaných žen podle obou druhů statistik. Určitá potíž, pokud jde o porovnávané roky, vzniká ještě z toho, že ve statistikách justice jsou údaje ve srovnání s policejní statistikou uváděné s ročním zpožděním. Tak např. zatímco policejní statistika z roku 2003 uvádí skutky a pachatele z tohoto roku, ve statistice spravedlnosti z roku 2003 jsou údaje o osobách za rok 2002. Proto se dále uváděné trendy týkají jen devítiletého období (tj. roků 1994 - 2002).

Statistika ministerstva spravedlnosti vede navíc také osoby, na něž byla podána obžaloba, tedy obžalované osoby, a osoby pravomocně odsouzené. Rovněž i tyto údaje zde budou použity k dokreslení obrazu vývoje trestné činnosti žen.

Pokud jde o všechny stíhané osoby uvedené ve statistice justice, index růstu ve srovnání s rokem 1994 (který pro účely našeho porovnání byl považován za 100 %) se pohyboval v rozmezí 124 - 129 %, ovšem kromě roku 2002, kdy byl jen 109 %. Co se však týče stíhaných žen, index růstu v podstatě plynule a výrazně stoupal, a to až na více než dvojnásobek (203 % v roce 2001); pouze v posledním uvedeném roce 2002 klesl na 180 %. Je tedy zřejmé, že počet stíhaných žen, ale i jejich podíl v daném období znatelně stoupl. Tento podíl se pohyboval od hodnoty 7,7 % v roce 1994 do nejvyšší hodnoty 12,8 % v roce 2002.

Obžalované osoby tvoří ve sledovaném období - celkem relativně stabilně - poněkud více než tři čtvrtiny ze stíhaných osob (přibližně 77,8 %). Pouze v roce 1998 to bylo jen 69 % a v roce 2002 to naopak bylo více než čtyři pětiny - 83 %. V případě žen byl podíl obžalovaných žen na počtu stíhaných žen poněkud nižší, většinou v rozmezí 70 - 76 %; pouze opět v roce 1998 byl jen 65 % a v roce 2002 byl také opět vyšší a tvořil 79 %. (Uváděné podíly by znamenaly, že bylo poněkud méně stíhaných žen obžalováno, než tomu bylo v takovém případě u mužů.) Rovněž počet a podíl obžalovaných žen téměř plynule stoupal. Nejnižší podíl byl opět v roce 1994 - 7,1 %, nejvyšší v roce 2002 - 12,2 %.

Co se týče odsouzených osob, jejich podíl na počtu stíhaných byl přirozeně nižší než podíl obžalovaných osob, nikoli však nijak výrazně. Tento podíl se pohyboval v rozmezí 51 - 60 %, ovšem kromě roku 2002, kdy byl 70 %.

Je však zajímavé, že podíl odsouzených žen na počtu stíhaných žen byl prvních pět sledovaných let (1994 - 1998) poněkud vyšší než podíl odsouzených osob z počtu stíhaných osob - tedy ženy byly v těchto letech proporcionálně více odsuzovány než muži. V dalších čtyřech letech byl však již tento podíl menší, i když také jen o několik málo procent (to znamená, že ženy byly v této době, tj. 1999 - 2002, odsuzovány naopak poněkud proporcionálně méně). Také počet i podíl odsouzených žen ve sledovaných letech více méně pravidelně stoupal, což samozřejmě koresponduje se vzestupem jejich trestné činnosti. Pohyboval se v rozmezí 8,3 % - 12,0 %.

Je tedy zřejmé, že i justiční statistika dokládá vzestup trestné činnosti žen a s ním související vzestup počtu obžalovaných i odsouzených žen.

Lze mít za to, že předkládané údaje o trestné činnosti žen mají dostatečnou vypovídací hodnotu pro to, aby mohly přinést podněty pro zaměření preventivních postupů v této oblasti.

Byla provedena analýza standardních výstupů z policejní statistiky za posledních deset let, která se týkala trestné činnosti žen a mladých dívek. Tato analýza byla orientačně doplněna údaji o trestné činnosti žen z pohledu statistiky justice. Ukázalo se, že počet i podíl stíhaných žen na celkové zjištěné stíhané kriminalitě v průběhu doby stoupal, v posledních dvou letech však nastal určitý pokles způsobený jistě také změnou výše trestní hmotné škody, která z mnoha majetkových trestných činů učinila jen přestupky. Jako problém trestné činnosti žen se jeví zejména hospodářská kriminalita a speciálně podvody. Tato trestná činnost rostla. Mladé dívky se na trestné činnosti žen výrazně podílely zejména v případech krádeží vloupáním a speciálně také krádeží vloupáním do bytů, dále kapesních krádeží a krádeží v bytech, z násilné kriminality pak šlo především o loupeže. Jejich trestná činnost však vcelku nestoupá. Ze statistiky ministerstva spravedlnosti vyplynulo, že v posledních devíti letech podíl i počet stíhaných, obžalovaných i odsouzených žen rovněž vzrostl.

An analysis has been carried out of the standard outcome of police statistics for the part ten years as regards criminal activity of women and young girls. For orientation purposes, this analysis was complemented with data on criminal activities of women according to statistics of the judiciary. It turned out that the number and proportion of prosecuted women in the total detected crime rate increased over time, but in the past two years there has been a certain decrease, caused among other things by the change in the amount of criminal physical damage, which turned many property crimes into mere misdemeanours. The major problem of criminal activity of women is economic crime, and fraud in particular. This criminal activity was increasing. Young girls represented a significant proportion among women especially in break and entry, and mainly also in flat burglary, and further also pick-pocketing, and thefts in flats, and in terms of violent crimes it was mainly robbery. In general, though, their criminal activity has not been increasing. According to a statistics of the ministry of justice, in the past nine years, the number of prosecuted, accused and convicted women also increased.

Man führte Analyse der standarden Outputs aus den Polizeistatistiken in den letzten zehn Jahren durch, die die Straftätigkeit der Frauen und der jungen Mädchen betroffen hat. Diese Analyse wurde orientiert mit Angaben über die Straftätigkeit der Frauen aus der Sicht der Justizstatistik ergänzt. Es zeigte sich, dass die Zahl und der Anteil der beschuldigten Frauen auf der ganzen ermittelten verfolgten Kriminalität im Laufe der Zeit nahmen zu, in den letzten zwei Jahren trat aber bestimmter Rückgang ein. Ursache ist bestimmt auch veränderte Höhe des Strafeigentumsschadens, die aus vielen Eigentumsdelikten nur Übertretung machte. Als Problem der Straftätigkeit der Frauen zeigten sich besonders Wirtschaftskriminalität und spezielle Betrüge. Die Straftat wuchs. Junge Mädchen nahmen Teil an der Straftat der Frauen expressiv besonders in Einbruchsfällen und speziell auch an den Diebstählen in Wohnungseinbrüuchen, weiter bei Taschendiebstählen und Diebstählen in den Wohnungen. Bei den Gewalttaten war es vor allem Raub. Ihre Straftätigkeit aber im ganzen steigt nicht. Aus der Statistik des Justizministeriums ergab sich, dass sich in den letzten neun Jahren der Anteil und die Zahl der verfolgten, der beklagten als auch der verurteuilten Frauen ebenfalls erhöhten.