| Kriminalistika | číslo4/1999 |
Mladí lidé přicházejí do prvního kontaktu s drogami většinou v době, kdy je jejich osobnost nezralá, nahodilé skutečnosti pro ně mnohdy hrají velkou roli a často řeší problém vlastní identity. Pokud berou drogy, neumějí si představit o co v životě přicházejí, protože jejich cíle jsou adekvátní jejich věku a proces dosažení sociální zralosti je individuální.
Účelem realizované dotazníkové sondy, jejíž výsledky jsou dále uváděny, bylo zjistit některé názory, postoje a problémy mladých lidí, kteří delší dobu užívají drogy.1)
Problémoví2) uživatelé drog začínali svoji „kariéru“ velmi brzy. První kontakt s drogou byl u 25 % z nich již ve 13 letech, další čtvrtina uvádí začátek v 15 letech a ve 14 letech drogu poprvé užívalo ještě dalších 19,4 % respondentů (neodpovědělo 9 respondentů).3)
Největší část respondentů přešla na pravidelné užívání drog po několika měsících (27,4 %) či dokonce týdnech (25,8 %). Téměř okamžitě začalo s pravidelným užíváním těchto látek 12,9 %. Pouhá 2,4 % dotázaných uvedla, že zatím drogy pravidelně neužívá.
Mezi našimi respondenty bylo nejvíce preferováno užívání pervitinu (50 %), s poměrně velkým odstupem byli na druhém místě respondenti užívající heroin (19,4 %) a dále marihuanu 13,7 %. Sniffing a klienti užívající především extázi, hašiš či různé směsi byli zastoupeni v malých počtech od 0,8 % do 2,4 %.
Na tradiční otázku po „důvodu“ užívání drog se objevily klasické odpovědi:
| 19,4 % | |
| 14,5 % | |
| 10,5 % | |
| 6,5 % | |
| 5,6 % | |
| 5,6 % | |
| 5,6 % | |
| 4,8 % | |
| 4,8 % | |
| 3,2 % | |
| 2,4 % | |
| 2,4 % | |
| 2,4 % | |
| 0,8 % |
Ojediněle se objevily důvody jako - lépe zvládnu neúspěch, pro potlačení abstinenčních příznaků a rozvíjím na nich své představy.
Nejpříhodnější prostředí pro užívání drog je z pohledu našich klientů ve 22,6 % byt kamaráda, následují vytipovaná místa, která jsou s touto činností spojena a zasvěcencům známa (15,3 %). Část klientů vyhledává k této činnosti veřejné WC a stejný počet (12,9 %) dotázaných je ochoten si drogu aplikovat kdekoliv. Pouze necelých 5 % respondentů by k tomuto účel vyhledalo další „tradiční“ prostředí - diskotéku či klub.
Svou drogovou kariéru začínali respondenti převážně (56,5 %) pouze se dvěma - třemi kamarády. Ve větší partě přišlo do kontaktu s drogou 25,8 % a partner svedl k užívání drog 12,1 % respondentů.
V současné době užívají dotazovaní drogu přibližně dva roky (35,5 %), asi jeden rok ji bere 25,8 % dotázaných. Čtyři roky a déle než čtyři roky ji bere shodně vždy 6,5 % klientů.
Za nejriskantnější způsob jak získat peníze na drogy je podle respondentů v 37,9 % označována krádež, dále pouliční dealerství (26,6 %)4) a prostituce (17,7 %). Dealerství v klubu apod. považuje za rizikové 8,1 % dotázaných.
Zdrojem drogy, maximálně do 20 % týdenní spotřeby, jsou pro 20,2 % klientů jejich známí, asi 50 % týdenní spotřeby dostane od svých známých dalších 19,4 % respondentů. To, že známí kryjí veškerou týdenní potřebu jejich drogy, uvedlo 8,9 % dotázaných, žádnou drogu nedostane podle vlastního vyjádření 8,1 % klientů.
Částku, kterou zaplatí za svou týdenní dávku drogy, neuvedla čtvrtina dotázaných. Ostatní respondenti pořídí svou týdenní dávku drogy přibližně za 500 Kč (23,4 %) nebo do 1000 Kč 15,3 %. Za více než 4000 Kč pořídí svou týdenní dávku drog 14,5 % dotázaných. Finanční těžkosti spojené s užíváním drog postihly téměř dvě třetiny (72,6 %) respondentů.
Samozřejmě, že dlouhodobější užívání drog ovlivňuje toxikomana v mnoha směrech. Převažující část klientů uvádí, že u nich došlo k zlepšení fantazie, zatímco se zhoršila paměť, vztahy mezi lidmi, soustředění, spokojenost s vlastní osobou, kariéra a zdraví. Podle vyjádření klientů nenastaly výraznější změny v jejich životním stylu, zručnosti a sexuálních schopnostech. Do jaké míry se podle vlastního úsudku sami respondenti změnili, ukazuje tabulka - údaje jsou uvedeny v %.
| Domníváš se, že užívání drog ti | zlepšilo | nezměnilo | zhoršilo | neuvedlo |
| fantazii | 63,7 | 16,9 | 12,1 | 7,3 |
| paměť | 7,3 | 35,5 | 50,8 | 6,5 |
| soustředění | 16,1 | 23,4 | 51,6 | 8,9 |
| zručnost | 11,3 | 53,2 | 21,0 | 14,5 |
| sex. schopnosti | 33,9 | 49,2 | 10,5 | 6,5 |
| vztahy s ostatními lidmi | 22,6 | 29,8 | 41,1 | 6,5 |
| spokojenost sám se sebou | 16,9 | 36,3 | 39,5 | 7,3 |
| kariéru | 2,4 | 37,9 | 47,6 | 12,1 |
| životní styl | 19,4 | 50,0 | 23,4 | 7,3 |
| zdraví | x | 29,0 | 60,5 | 10,5 |
Déletrvající užívání drog nedává většinou časový ani finanční prostor k uspokojení jiných zálib či koníčků. Zajímal nás nejvyhledávanější způsob trávení volného času ve spojení s užíváním drog.
Z původních zálib se respondenti nejčastěji věnovali sportu (31,5 %), televizi (21,8 %) a návštěvě hospod (20,2 %). V současné době se respondenti věnují svým zájmům méně. Propad nastal u takových činností, jako je sport, sběratelství, chov zvířat, sledování televize, návštěvy divadla či výstav, ale dokonce i hospod (někde došlo ke snížení na polovinu nebo dokonce na třetinu). Jediný koníček, který nedoznal významnějších změn, je zájem o hudbu. Nárůst nastal v návštěvnosti různých večírků. Zvýšený zájem než dříve se projevil o malování, hrací automaty, tanec a procházky.
Získané údaje nekorespondují s tvrzením, že problémoví uživatelé drog se pro nedostatek peněz a motivace nedokáží nasměrovat na žádné zájmy. Ukazuje se, že je asi daleko složitější zbavit se zažitého stereotypu toxikomanického života.
Pouze necelých 10 % dotázaných problémových uživatelů drog nemá podle vlastního mínění smysl pro humor. Nadpoloviční většina (61,3 %) z nich přiznává, že nemá smysl pro disciplínu, a stejný počet uvádí, že se neumí soustředit na práci, když je nebaví. Téměř všichni dotázaní (91,1 %) uvedli, že jim záleží na tom, jak vypadají. Přestože 27,4 % klientů neodpovědělo na otázku, zda chce mít v budoucnosti vlastní děti, převažující část 62,9 % respondentů odpověděla na otázku kladně.
Reakce sociálního okolí na informaci, že jedinec užívá drogy, hraje důležitou roli v drogové kariéře každého toxikomana. Při dlouhodobém užívání drog dochází u jedince často k znehodnocení jeho sociálního statusu.
Negativně je změna postavení pociťována v rodině, kde 27,4 % respondentů uvedlo, že ztráta postavení mu vadí. I když 30,6 % klientů ztratilo své postavení ve škole, pouze dalším 13,7 % dotázaným to vadí. Zarážející je zjištění, že 54,8 % dotazovaných problémových uživatelů drog uvedlo, že mezi vrstevníky své původní postavení neztratilo.
Podle výpovědí respondentů bylo u nich užívání drog nejčastěji provázeno konflikty s rodiči (71,8 %) a vynecháním školní docházky (62,8 %). Častý byl pocit úzkosti (51,6 %) a deprese (49,2 %). Užívání drog bylo příčinou útěků z domova (49,2 %), krádeží a výčitek svědomí (shodně 46 %). Objevily se konflikty s policií a zdravotní potíže (shodně 43,5 %).
Jinou trestnou činnost než krádež přiznalo v této souvislosti 21 %, žebrání 18,5 %, pokus o sebevraždu 16,9 %, násilí 14,5 % a prostituci 8,1 % problémových uživatelů drog.
Při hodnocení role ve společnosti převládá u (25 %) dotázaných pocit, že patří k „nežádoucím“ členům, oproti mínění 16,1 % respondentů považujících se v této souvislosti za elitu společnosti.
Informace o drogách, rizicích spojených s jejich užíváním, případně sankcích, jsou různě dostupné i akceptované. Které „základní“ informace naši respondenti o užívání drog znají?
Informace o tom, že droga může poškodit zdraví, mělo předtím, než začalo drogy užívat, 85,5 % dotázaných; to, že jejich výroba a prodej jsou trestné, vědělo 92,7 %, a že užívání drog je finančně nákladné, vědělo 71 % respondentů. Správnou maximální výši trestu za výrobu a prodej drog v České republice uvedlo 75,8 % dotázaných (neodpovědělo 12,9 %). Zároveň u respondentů výrazně (73,4 %) převažoval názor, že proti ostatním zemím je Česká republika v těchto trestech mírnější (neodpovědělo 3,2 %). Pouze mírně nadpoloviční většina (57,3 %) dotázaných se domnívá, že trest za užívání drog počet konzumentů zvýší a 8,1 % respondentů je přesvědčeno, že se počet uživatelů drog nezmění (odpověď neuvedlo 5,6 %).
V kontaktu s člověkem, který drogy užíval alespoň jeden rok bylo předtím, než začalo brát drogy, 80,6 % dotázaných.
O tom, že má větší šanci dostat AIDS než ostatní lidé, kteří drogy neberou, je přesvědčeno 53,2 % dotázaných, a 68,5 % respondentů zná i další choroby, které mohou toxikomani snáze získat. Téměř všichni dotázaní (96 %) souhlasí s názorem, že bere-li žena v těhotenství drogy, může to ublížit jejímu dítěti.
Často je problematika drog prezentována jako generační problém, jako něco, čím, resp. jak se chce mladá generace odlišit od světa „dospělých“. Přesto, že přibližně polovina dotázaných (54 %) uvedla, že o drogách lze mluvit jen s malou částí starší generace, hraniční názor, že starší generace v otázce drog jen moralizuje, zastává pouze 7,3 % problémových uživatelů drog. Další skupina (12,9 %) dotázaných se domnívá, že o drogách lze mluvit pouze s těmi, kteří tyto látky také berou, a stejný počet uvádí, že na toto téma lze hovořit pouze s lékaři či terapeuty.
Zvláště ve věku mladistvých mají kamarádi dominantní postavení, často určují druh zábavy, vzorce jednání atd. Neztratit „staré kamarády“ může být pro toxikomana hodně důležité, neboť kamarádi mu velmi často mohou usnadnit návrat do života bez návykových látek.
Většina (52,4 %) respondentů uvedla, že předtím, než začala užívat drogy, měla hodně kamarádů. S jedním přítelem, či bez kamaráda bylo méně než 3,5 % dotázaných. V současné době se počet kamarádů snížil u 28,2 % dotázaných, naopak více kamarádů získalo 22,6 % respondentů. Pozitivní je zjištění, že 87,1 % respondentů má přátele, kteří drogy neberou.
Při hodnocení svého postavení mezi současnými kamarády v partě převažuje u 63,7 % dotázaných průměr, jako vůdčí typ se označilo 12,1 % dotázaných. Mezi trpěné členy party patří 3,2 % respondentů a dalších 20,2 % uvedlo, že členy žádné party nejsou.
Zajímavá je dále uváděná charakteristika přátelských
vztahů, kdy respondenti hodnotili vzájemné vazby a role: | |
| 67,7 % | |
| 50,8 % | |
| 42,7 % | |
| 41,1 % | |
| 32,3 % | |
| 31,5 % | |
| 29,0 % | |
| 29,0 % | |
| 12,9 % | |
| 11,3 % | |
| 8,9 % | |
| 8,1 % | |
| 5,6 % | |
| 1,6 % | |
Z uvedené charakteristiky vyplývá, že kamarádství je ceněno i mezi problémovými uživateli drog, a hodnotu přátel, kteří drogy neberou, si uvědomuje poměrně značná část otázaných.
Tolerance problémových uživatelů drog k možnosti, že by drogy užíval někdo blízký, je velmi nízká. Pouhá 1/4 respondentů připustila možnost, že by drogy užíval někdo z rodičů; 71 % dotázaných by vadilo, kdyby drogu bral sourozenec. Téměř absolutně (v 91,9 %) odmítají, aby drogy užívalo jejich dítě, přitom pouhých 53,2 % by netolerovalo braní drog ani svému partnerovi. Jenom 29 % klientům by vadilo, kdyby užíval drogy jejich učitel.
Podle mínění dotázaných je v České republice braní drog nejčastěji spojeno s jistým druhem zábavy (73,4 %), často s krádežemi (66,1 %) nebo obecně - dříve či později - s kriminalitou (64,5 %). Výrazem vlastního životního stylu mladé generace je užívání drog podle 63,7 % dotázaných, s hudbou drogy spojuje 51,6 % a s vlastními rituály - pravidly 50,8 % respondentů.
Poměrně rozšířený je i názor, že ten, kdo bere drogy, skončí na okraji společnosti (50,8 %). Na rozdíl od dříve uváděných informací, týkajících se přímo respondentů či jejich známých toxikomanů, spojují dotázaní užívání drog v obecné rovině často i s prostitucí (45,2 %) nebo s nutností podílet se na prodeji drog 41,1 %.
Přibližně třetina respondentů spojuje užívání drog s nechutí k převládajícímu kulturnímu stylu (38,7 %) či přímo se snahou změnit současnou společnost (28,2 %). Pro 21,8 % dotázaných je užívání drog spojeno s protestem proti současné morálce tržní společnosti.
Souvislost s určitými slovními obraty, které ostatní většinou neznají, uvedlo 36,3 % a s oblékáním 25 % dotázaných.
Nejméně respondentů z našeho souboru (2,4 %) se domnívá, že ti, kteří berou drogy, jsou lepší než ostatní lidi, které znají. Druhou krajní polohu, tj. že jsou horší než ostatní lidé, zastává 11,3 % dotázaných. Většinou našich respondentů jsou uživatelé drog charakterizováni pouze jako jiní (56,5 %) nebo cca 3O % dotázaných dokonce mezi konzumenty drog a ostatními lidmi nevidí rozdíl.
Rituály související s užíváním jednotlivých druhů drog měly a mají v různých lidských skupinách svou tradici. Je pravděpodobné, že mladým lidem, zvláště ve velkých městech, v současné době rituály chybějí. Právě užívání drog může zdánlivě tento nedostatek napravit. Způsob života i různé mýty s tím spojené, snadná nápodoba a zejména rituály vzbuzující pocit jistého elitářství mohou mít pro mladého člověka téměř „neodolatelnou“ přitažlivost, jak ostatně potvrzují i některé informace uváděné v předchozím textu.
Žádné rituály většinou nedodržuje 51,6 % dotázaných problémových uživatelů drog. Pouze v partě se určitými pravidly řídí 25,0 % respondentů a 22,6 % dotázaných má užívání drog spojeno s určitými neměnnými pravidly a řídí se jimi.
Mírně nadpoloviční většina respondentů (54 %) se domnívá, že drogy jsou symbolem určité kultury, a zároveň (51,6 %) je toho názoru, že také v České republice existuje „drogová“ kultura.
Vyjma konkrétních informací uvedených v jiných souvislostech charakterizovali dotázaní drogovou kulturu převážně spojením s hudbou, tj. určitý typ drogy je spojen s určitým hudebním stylem. Podle jejich mínění je pervitin obvykle pro svůj budivý efekt oblíben hlavně mezi návštěvníky techno-house-rave parties. Zajímavostí je, že účinky extáze se poněkud liší podle toho, kde a v jakém prostředí je aplikována. O samotě působí relaxačně a mediačně. Často ji berou lidé v malých skupinkách či ve dvojicích pro zpestření nebo obnovení vzájemných vztahů nebo prostě proto, že se chtějí bavit. Na „party“ bývají účinky extáze spíše stimulující a společenské. Kombinace drogy s hudbou a tancem dokáže v člověku navodit stav podobný transu, jaký lidé prožívají při kmenových rituálech či náboženských obřadech. Umožňuje splynutí hudby a pohybu a zprostředkovává radostný pocit skupinové oslavy, resp. sounáležitosti. V současnosti není těsnější vazba k určitému hudebnímu stylu.
Marihuana je na české klubové scéně běžně používanou drogou. Její uživatelé se většinou necítí jako toxikomani, protože kouření považují za naprosto normální. Kouření jointu s přáteli je malým rituálem. Často je tento rituál důležitější než intoxikace samotná. Konopí je považováno za afrodiziakum. Někteří lidé však naopak uvádějí, že konopí jejich sexualitu tlumí. Kouření „trávy“ je nejvíce spojeno s regge a dub supkulturami.
Řada lidí navštěvujících taneční kluby experimentuje s heroinem, ale jeho pravidelní konzumenti vyměňují zájem o společenský život za nutnost sehnat další dávku.
Pouze 26,6 % dotázaných je toho názoru, že užíváním drog dostal jejich život konečně smysl. Poměrně značná část dotázaných, tj. 31,5 %, se domnívá, že jim užívání drog přineslo užitek. Zároveň je nutno poznamenat, že se k této otázce nevyjádřilo plných 54 % respondentů.
Chování respondentů v současné době nejvíce stimulují problémy s rodiči 47,6 % a nedostatek peněz 46,8 %. Droga ovlivňuje chování respondentů v 37,9 % a značný vliv mají také kamarádi 33,1 %. Chování 30 % klientů souvisí s problémy ve škole a nedostatkem drogy. Přibližně stejný počet klientů (28,2 %) uvádí, že na jejich chování má významný vliv nevyhovující bydlení.
Samota, problémy s partnerem anebo s policií ovlivňují chování čtvrtiny klientů. Nevhodné chování toxikomanů i určitá bezradnost ze strany rodičů často vyústí do situace, kdy je uživatel drog nucen opustit byt, nebo sám pro neshody odchází. Společně s rodiči bydlí v současné době polovina (51,6 %) dotázaných. Na koleji či internátě anebo v bytě u kamaráda bydlí shodně 4 % respondentů. Část respondentů bydlí u prarodičů, v bytě přítele či přítelkyně nebo v podnájmu, případně v azylovém domě. Poměrně méně (do 2 %) se vyskytoval pobyt ve výchovném ústavě či dětském diagnostickém domově. Samozřejmě i mezi našimi respondenty byli jedinci (celkem cca 23 %) bydlící v „teplovodním kanále“, s kamarády, kde se dá, v lese atp.