1. Při přípravě novely trestního řádu a věcného záměru zákona o Policii ČR mimo jiné nově vymezit oprávnění policie při boji s korupcí a závažnou hospodářskou trestnou činností. Zabývat se také institucionálním zajištěním boje s korupcí.
Uvedený úkol byl ve stanoveném termínu splněn; vláda dne 29. září 1999 schválila návrh novelizace trestního řádu, trestního zákona a některých dalších zákonů, předložený ministrem spravedlnosti. Předpoklady účinnějšího odhalování a trestání korupčních aktivit a na ně navazující další trestné činnosti spočívaly především ve:
Úkol je zatím nesplněn, dále se na něm pracuje.
a) Problematika je upravena ve věcném záměru zákona o úřadech celní a daňové správy, který byl schválen usnesením vlády č. 799 ze dne 23. srpna 2000 a současně bylo místopředsedovi vlády a ministrovi financí uloženo zpracovat a vládě předložit do 31. 3. 2001 návrh zákona s tím, že budou do tohoto návrhu zákona zapracovány připomínky obsažené ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády.
Úkol je nesplněn, dále se na něm pracuje.
b) Ačkoli předložení návrhu zákona o přiznání k majetku k projednání vládě není v současné době zařazeno do Plánu legislativních prací vlády do roku 2000, v reakci na jednání ve skupině pro daně RHSD, začalo MF znovu pracovat na doplnění dříve připraveného vládního návrhu zákona. Předpokládá se, že bude znovu zaslán do legislativního procesu tak, aby vládě byl předložen do 31. 3. 2001, za předpokladu, že tento úkol bude do Plánu legislativních prací vlády zařazen.
Úkol je nesplněn, dále se na něm pracuje.
V novele zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přijaté v roce 2000, je zapracováno ustanovení, které umožní poskytování informací z daňového řízení finančně analytickému útvaru.
Úkol je splněn.
d) Nařízením vlády č.126/2000 Sb. ze dne 26. 4. 2000, s účinností od 1. 5. 2000, došlo k zapracování zvláštního příplatku pro nejvíce ohrožené skupiny zaměstnanců územních finančních orgánů do nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy. Věcný záměr služebního zákona byl zařazen na 13. 10. 2000 do programu jednání Legislativní rady vlády ČR. Zvláštní veřejnoprávní režim pro zaměstnance, kteří vykonávají státní správu v ministerstvech a správních úřadech, vytvoří připravovaný zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech, o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech. Tato úprava se bude vztahovat jak na pracovníky ÚFDŘ, tak i na pracovníky územních finančních orgánů.
Úkol je částečně splněn, na úplném splnění se dále pracuje.
Tento úkol bude plněn v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Návrh věcného záměru rekodifikace soukromého práva má být vládě předložen do konce ledna 2001.
Úkol je plněn.
Úmluva o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních transakcích (Paříž 17. 12. 1997) byla vyhlášena sdělením Ministerstva zahraničních věcí č.25/2000 SMS a pro Českou republiku nabyla platnosti od 21. 3. 2000.
K provedení této úmluvy a splnění závazků z ní vyplývajících byla Ministerstvem spravedlnosti zpracována novela trestního zákona publikovaná pod č. 96/1999 Sb., která má za cíl především dosažení stejného postavení veřejných činitelů definovaných dosavadním zákonem a zahraničních veřejných činitelů, ve smyslu Úmluvy. ČR uložila ratifikační listiny dne 21. ledna 2000, přičemž Konvence vstoupila v platnost pro ČR na základě svého ustanovení čl. 15 odst. 2 dne 21. března 2000. Trestněprávní požadavky úmluvy implementovala novela trestního zákona č. 96/1999 Sb., která podala legální definici pojmu úplatek a rozšířila dopad protikorupčních ustanovení §§ 160 až 163 trestního zákona také na osoby, které se podle úmluvy považují za zahraniční veřejné činitele.
Na půdě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) byla na základě ustanovení čl. 12 úmluvy kontrolou implementace a dalšími kroky v této oblasti pověřena pracovní skupina o podplácení (dále jen „pracovní skupina“).
V březnu 2000 byla zástupci členských států vyhodnocena legislativa ČR z hlediska naplnění požadavků této úmluvy. Toto vyhodnocení ukázalo, že v současné době není splněn pouze jeden požadavek úmluvy, a to zakotvení odpovědnosti právnických osob za trestný čin podplácení zahraničního veřejného činitele. Obdobné nedostatky byly shledány u řady dalších členských států, které dosud neznají koncept odpovědnosti právnických osob za trestné činy. Tato otázka bude řešena v rámci rekodifikace trestního práva. Dále byly ze strany pracovní skupiny vyjádřeny obavy z negativního dopadu ustanovení o účinné lítosti při jeho aplikaci na případy mezinárodní korupce. Konečné stanovisko v tomto směru vysloví pracovní skupina až v rámci druhé fáze examinace ČR v období let 2003 a 2004. Plná implementace závazků z úmluvy a souvisejících doporučení předpokládá završení legislativního procesu u dalších zákonů, které jsou v gesci Ministerstva financí ČR. Jedná se především o novely zákona č. 563/1991 b., o účetnictví, a zákona č. 582/1992 Sb., o daních z příjmu, které byly předloženy Poslanecké sněmovně parlamentu ČR. Již byly provedeny odpovídající změny v oblasti auditu přijetím zákona č. 254/2000 Sb., o auditech, ve kterém je v ustanovení § 15 odst. 5 uložena povinnost auditorovi ohlásit skutečnosti nasvědčující mj. spáchání trestného činu úplatkářství. Dále byl novelou č. 492/2000 Sb. upraven zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. tak, že ustanovení § 25 odst. 1 písm. zf) výslovně zakazuje odčitatelnost plnění poskytnutých zahraničnímu veřejnému činiteli v souvislosti s výkonem jeho funkce. Schopnost ČR dostát v praxi závazkům obsaženým v úmluvě bude vyhodnocena v průběhu druhé fáze examinací, která se bude zabývat organizačními, technickými, personálními a dalšími předpoklady úspěšné implementace úmluvy v každodenní praxi.
Úkol je plněn průběžně.
Zákon o zadávání veřejných zakázek byl novelizován zákonem č. 28/2000 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 6. 2000. Novela mj. přiblížila právní úpravu této problematiky předpisům Evropských společenství. Kontrolní a protikorupční role zákona byla posílena ustanovením povinnosti zadavatelů veřejných zakázek uveřejňovat na centrální adrese ve veřejně přístupném informačním systému /Internet/ informace o tom, co je zadáváno jako veřejná zakázka.
Je připravován nový zákon o zadávání veřejných zakázek a zákon o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek.
V oblasti veřejných zakázek je úkol plněn.
Naplnění požadavků čl. 8 Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (sdělení MZV č. 25/2000 Sb.m.s.) je zajištěno ve znovu předloženém vládním návrhu novely zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (sněmovní tisk č. 709), a to zejména ustanoveními o pojetí vedení účetnictví jako soustavy účetních záznamů v písemné nebo technické (elektronické, optické aj.) formě, včetně přenosu těchto dat, a jejich průkaznosti. Bohužel, ač tzv. harmonizační ve vztahu k EU, novela zákona o účetnictví jako tisk č. 478 Parlamentem ČR nebyla přijata a znovu předložený vládní návrh jako tisk č. 709 byl dne 18. 10. 2000 na schůzi PSP ČR zamítnut v 1. čtení.
Úkol je tak třeba hodnotit jako nesplněný, na jeho splnění se však bude dále pracovat.
Vládní návrh novelizace trestního zákona, který kromě jiného obsahoval i změny směřující ke splnění uvedeného úkolu, byl dne 16. května 2000 Poslaneckou sněmovnou zamítnut. Na základě jednání se zástupci všech poslaneckých klubů nebyl s vládním návrhem novelizace trestního řádu předloženém Poslanecké sněmovně dne 15. listopadu 2000 spojován návrh novelizace zvláštní části trestního zákona. Ten bude zpracován samostatně a vládě předložen do konce března 2001.
Úkol je plněn, a bude splněn v závislosti na dalším průběhu legislativního procesu.
6. V rámci rekodifikace trestního práva procesního nebo formou dílčí novely prosazovat urychlení a zjednodušení předsoudního stádia trestního procesu a provést analýzu možnosti a vhodnosti zakotvení ofenzivních metod odhalování trestné činnosti (agent, důvěrník, operativní technika, rastrové pátrání atd.) v trestním řádu, aby za splnění zákonných podmínek bylo možné jejich zprocesňování.
Jedním z hlavních cílů vládního návrhu novelizace trestního řádu bylo, aby, při respektování požadavku zákonnosti, byl pachatel co nejdříve postaven před soud a potrestán. K tomu mělo sloužit navržené zjednodušení a zrychlení trestního řízení ve všech jeho stadiích a posílení významu stadia řízení před soudem. Podle tohoto návrhu by přípravné řízení /v zájmu omezení dosavadní duplicity/ nemělo být již diferencováno na fázi řízení před policejním orgánem a fázi řízení před vyšetřovatelem. Jeho obsah a rozsah byl v návrhu diferencován v závislosti na závažnosti a složitosti činu s tím, že o nejméně závažné kriminalitě mělo být vedeno neformální řízení, jehož smyslem bude vyhledat možné důkazy pro potřeby soudního řízení s cílem v co nejkratší době postavit obviněného před soud.
Do vládního návrhu novely trestního řádu byla v modifikované úpravě převzata úprava používání tzv. operativně pátracích prostředků a operativní techniky, dosud obsažená v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem bylo nejen rozšíření možnosti státního zástupce provádět dozor i v této oblasti, ale zejména zajištění procesní využitelnosti výstupu pro trestní řízení to znamená, že zvukové, obrazové apod. záznamy získané při použití takových prostředků by bylo možno použít jako důkaz.
Uvedené změny byly obsahem vládního návrhu novelizace trestního řádu, který byl dne 16. 5. 2000 usnesením Poslanecké sněmovny č. 982 zamítnut. Stejné změny byly převzaty i do nového vládního návrhu novelizace trestního řádu, trestního zákona a některých dalších zákonů, který vláda předložila Poslanecké sněmovně 15. listopadu 2000.
Úkol je plněn.
7. Předložit věcný záměr zákona na ochranu svědků a znalců a dalších osob, na jejichž ochraně je veřejný zájem. V rámci věcného záměru navrhnout fyzickou a evidenční a jiné způsoby ochrany svědka a některých dalších osob, včetně jejich ochrany po skončení trestního řízení. Umožnit příslušným orgánům ČR také mezinárodní spolupráci v této oblasti.
Návrh věcného záměru zákona o zvláštní ochraně svědka v souvislosti s trestním řízením byl dne 24. ledna 2000 schválen usnesením vlády č. 99/00. Ministrům vnitra a spravedlnosti bylo uloženo předložit návrh zákona do 30. června 2000. Návrh zákona je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Úkol je splněn.
8. Podporovat přijetí zákona o svobodě informací a spolupracovat na legislativních pracích na jeho definitivní podobě.
Dne 11.5.1999 se Parlament ČR usnesl na zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2000.
Na jednání vlády dne 12. 1. 2000 bylo ministru vnitra z jeho podnětu uloženo zpracovat ve spolupráci s vedoucím Úřadu vlády návrh jednotného postupu resortů při aplikaci zákona o svobodném přístupu k informacím. Na základě materiálu, který předložil ministr a vedoucí Úřadu vlády, schválila vláda dne 6. 9. svým usnesením č. 875 Metodický pokyn ke sjednocení postupu orgánů veřejné správy při zajištění práva fyzických a právnických osob na poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Metodický pokyn nabyl účinnosti dnem 1. října 2000. Tento metodický pokyn má odstranit oprávněně kritizovanou nejednotnost vyřizování žádosti o informace a zejména jejich různě vysoké zpoplatňování orgány veřejné správy.
Úkol je splněn.
Novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, předložená vládou dne 28. 1. 2000 Poslanecké sněmovně, byla schválena Parlamentem ČR dne 7. 7. 2000. Předmětný zákon byl vyhlášen ve sbírce zákonů pod č. 340 a nabyl účinnosti dne 1. 1. 2000. V souvislosti s problematikou zakotvuje:
- možnost poskytování peněžitých darů stranám a hnutím, které přesáhnou od téhož dárce 50 000 Kč za kalendářní rok pouze na základě písemné darovací smlouvy, jež má formu darovací poukázky,
- zpřesnění okruhu osob, od nichž strany a hnutí nesmějí přijmout dary (mj. též od zahraničních právnických osob s výjimkou politických stran a nadací a od fyzických osob, které nejsou státní občané České republiky, s výjimkou cizích státních příslušníků, kteří mají trvalý pobyt na území ČR),
- omezení výše peněžitých darů, které může strana a hnutí přijmout, na maximálně 40 mil. Kč ročně,
- povinnost strany a hnutí vrátit dar získaný v rozporu se zákonem a sankce za její neplnění,
- povinnost zveřejnit všechny dárce bez ohledu na hodnotu jejich daru,
- povinnost strany a hnutí předložit v rámci výroční finanční zprávy též přehled o výdajích v členění na provozní a mzdové (výdaje, výdaje na daně a poplatky a výdaje na volby).
Pokud jde o darovací poukázky, jejich tisk je zajišťován Ministerstvem financí a jejich prodej stranám a hnutím finančními ředitelstvími. Technické náležitosti darovací poukázky a jejich vzor upravuje Ministerstvo financí (vyhláška č. 438/2000 Sb., o darovacích poukázkách pro poskytování peněžitých darů politickým stranám a politickým hnutím).
Původně zvažované stanovení maximální výše členského příspěvku v průběhu kalendářního roku zákonem nebylo realizováno, neboť je třeba vycházet z toho, že zákonem nelze výši členského příspěvku omezit.
Úkol je splněn.
10. Vypracovat nebo podporovat přijetí novel Ústavy, úst. zákona č. 1/1993 Sb., a navazujících předpisů, kterými by se upravovala právní úprava imunity poslanců a senátorů Parlamentu ČR tak, aby se imunita vztahovala jen na jednání v souvislosti s výkonem mandátu, příp. alespoň, aby vyslovení nesouhlasu s trestním stíháním poslance nebo senátora neznamenalo, že jeho trestní stíhání je navždy vyloučeno.
Výše uvedený princip byl zapracován v návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, vypracovaným a předloženým skupinou poslanců (Langr, Buzková, Dundáčková, Jičínský, Kupčová, Zahradil). Tento návrh byl schválen vládou usnesením ze dne 29. září 1999 č. 993, ovšem Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ho zamítla.
Úkol je zatím nesplněn, jeho splnění závisí na vůli Parlamentu ČR.
Vypracování věcného záměru zákona nebylo zařazeno jako úkol pro Ministerstvo spravedlnosti do plánu práce vlády na rok 2000.
Úkol není splněn, a podle názoru ministerstva vnitra je třeba v jeho plnění pokračovat.
12. V rámci přípravy zákona o státním zastupitelství provést analýzu postavení státního zastupitelství v soustavě státních orgánů s přihlédnutím k možnostem rozšířit jeho působnost také směrem k výkonu dozoru nad zákonností občanského soudního a správního řízení. Uvážit rozšíření možnosti vstupovat do civilního soudního řízení (typicky např. u žalob na určení platnosti smluv vzešlých z veřejných zakázek), do řízení v rámci správního soudnictví a v řízení před Ústavním soudem. Zajistit, aby specializovaným státním zástupcům při krajských státních zastupitelstvích příslušel dozor nad vyšetřováním nejzávažnějších forem organizovaného zločinu, hospodářské trestné činnosti a korupce, příp. aby ( i tito) státní zástupci mohli sami toto vyšetřování provádět. Navrhnout způsob vyšetřování trestné činnosti policistů státními zastupitelstvími.
Na základě provedené analýzy byl Ministerstvem spravedlnosti vypracován a vládou schválen návrh zákona o státním zastupitelství, v němž byl rozšířen okruh případů, kdy státní zastupitelství mělo být oprávněno z důvodu veřejného zájmu podat návrh na zahájení občanského soudního řízení a rovněž jím mělo být umožněno, aby státní zastupitelství mohlo podat ve veřejném zájmu žalobu proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví. Vládní návrh zákona o státním zastupitelství však Poslanecká sněmovna v září 2000 zamítla.
Úkol byl částečně splněn novelizací občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., jíž byl rozšířen okruh případů, kdy státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného občanského soudního řízení.
K soustředění agendy odhalování a stíhání nejzávažnější hospodářské a finanční kriminality na vrchních státních zastupitelstvích došlo na základě novelizace vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství (vyhl. č. 311/2000 Sb.) s účinností od 5. října 2000.
Vládní návrh novelizace trestního řádu předložený dne 15. listopadu 2000 Poslanecké sněmovně předpokládá posílení práva státního zástupce provést jednotlivé úkony nebo i celé vyšetřování dosud obsažené v § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu. Ve vládním návrhu novely trestního řádu se nově navrhuje, aby, v zájmu objektivity, přípravné řízení o všech trestných činech policistů konal přímo státní zástupce. Do výlučné pravomoci státního zástupce by mělo přejít také rozhodování v přípravném řízení o zastavení nebo odložení trestního stíhání, případně o postoupení věci správnímu orgánu jako správního deliktu.
Úkol je splněn částečně, na jeho úplném splnění se nadále pracuje.
Návrh věcného záměru zákona o správním řízení schválila vláda dne 13. 9. 2000 a návrh zákona o správním řízení bude vládě předložen do 30. 6. 2001.
Podle věcného záměru zákona bude transparentnost správního řízení realizována zejména úpravou způsobu provádění úkonů správním úřadem a podkladů pro rozhodnutí správního orgánu. Otázka správního uvážení bude upravena stanovením zásady pro uplatňování správního uvážení. Pro to, v jakém rozsahu se bude ve správním řízení rozhodovat podle volné správní úvahy, však budou rozhodující především zvláštní zákony. Možnost přednostního vyřízení věci může znamenat porušení ústavní rovnosti, nicméně se dále zvažuje. Navrhuje se rovněž stanovení lhůt pro vydání rozhodnutí ve věci. Legislativní předpoklady pro vytvoření registru správních trestů budou zakotveny do úpravy správního trestání. Konkrétní úprava není doposud připravena, neboť věcný záměr zákona má být vládě předložen do 31. 12. 2001.
Úkol je plněn.
Ministerstvo financí v součinnosti s Nejvyšším kontrolním úřadem a ústředními správními úřady provedlo analýzu stávající právní úpravy na úseku státní kontroly a vypracovalo věcný návrh zákona o kontrole ve veřejné správě a ve zkráceném termínu jej předložilo vládě. Na základě doporučení Legislativní rady vlády byl návrh zákona o kontrole ve veřejné správě přepracován na návrh zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Návrh zákona o finanční kontrole ve veřejné správě vrácený Senátem byl při opakovaném projednávání v Poslanecké sněmovně dne 28. 11. 2000 zamítnut. Ministerstvo financí proto zpracovalo nový návrh tohoto zákona respektující připomínky senátorů a poslanců, jenž by měl být předložen na pořad jednání vlády do konce ledna t. r.
Pokud jde o původní návrh:
K a) Návrh zákona o finanční kontrole vytváří právní rámec pro zakotvení systému finanční kontroly jako nedílné součásti finančního řízení na všech stupních organizace veřejné správy upravuje základní organizační vztahy na úseku finanční kontroly v soustavě orgánů veřejné správy a stanoví základní pravidla pro provádění předběžných, průběžných a následných finančních kontrol národních a zahraničních prostředků.
K b) Vymezuje třístupňový systém finanční kontroly, v němž funkci metodického, řídícího a koordinačního centra plní Ministerstvo financí, které má být garantem jednotného výkonu finanční kontroly ve veřejné správě.
K c) Návrh zákona stanoví za nepřijetí nebo nesplnění opatření k nápravě nedostatků oprávnění kontrolního orgánu uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.
Nejvyšší kontrolní úřad spolupracoval s Ministerstvem financí na konzultační úrovni v souvislosti s přípravou návrhu zákona o kontrole ve veřejné správě. K nově předkládanému návrhu uplatnil Nejvyšší kontrolní úřad některé náměty a připomínky.
Úkol je plněn částečně pro oblast finanční kontroly, není vyřešena problematika celé oblasti státní kontroly jako takové.
15. Provést analýzu postavení zpravodajských institucí zabývajících se v ČR ochranou ekonomických zájmů státu. V případě potřeby navrhnout nová koncepční, legislativní, organizační a další řešení. Zabývat se vztahem mezi zpravodajskými službami a dalšími institucemi zaangažovanými na ochraně ekonomických zájmů ČR.
V návaznosti na uvedený úkol vypracovalo Ministerstvo vnitra materiál, který obsahoval nejen analýzu postavení zpravodajských institucí zabývajících se v ČR ochranou ekonomických zájmů státu, ale i návrhy na vytvoření účinného systému, který by zajistil efektivní koordinaci boje proti závažné hospodářské trestné činnosti jako celku. V tomto materiálu je uvedeno, že základním předpokladem pro odstranění stávajících problémů v komunikaci mezi jednotlivými složkami zainteresovanými na ochraně ekonomických zájmů státu je vytvoření funkčního zpravodajského systému (civilní, vojenské a kriminální zpravodajství) a urychlená realizace projektového záměru vytvoření CAS – Centrálního analytického systému. V této oblasti je nezbytná součinnost zpravodajských služeb se systémem vnitřní kontroly orgánů státní správy.
Zlepšení součinnosti zpravodajských služeb s dalšími bezpečnostními útvary se projevilo od konce roku 1999, kdy se začalo provádět usnesení Rady pro zpravodajskou činnost k exekutivním opatřením zlepšení komunikace mezi ZS a Policií ČR. Byla revidována a nově uzavřena řada realizačních a rámcových dohod mezi zpravodajskými službami a Policií ČR v oblasti výměny informací. Byl rozšířen okruh subjektů, které by se měly podílet na vzájemné součinnosti a vyjasněna možnost přístupu zpravodajských služeb do Centrálního analytického systému Policie ČR (CAS) na základě reciprocity poskytování dat.
Od března 2000 není svolávána Konzultační skupina při Nejvyšším státním zastupitelství, jejímiž členy jsou zástupci státních orgánů, zpravodajských služeb a policejních orgánů. Vzhledem k tomu, že zde byly projednávány závažné hospodářské trestné činy a hledány metodické postupy při jejich odhalování, bude obnovena její činnost.
Úkol je splněn.
16. V rámci prověrky právního řádu a při přípravě nových předpisů indikovat legislativní zdroje korupčního jednání (neexistence kontrolních mechanismů, přílišná vágnost veřejnoprávních předpisů, přílišná koncentrace rozhodovací pravomoci v jedněch rukou bez možnosti nezávislé (vnější) kontroly, konstrukce procesů časově a věcně neadekvátních vyřizované věci, neexistence sankce za překračování pravomocí) a navrhovat jejich odstranění.
Legislativní rada vlády při přípravě stanovisek k předkládaným legislativním návrhům dbá na to, aby v nich, pokud možno, nebyla obsažena ustanovení zakládající možnost subjektivního rozhodování o právech, nárocích a povinnostech, a aby zmocnění k povolování těchto výjimek ze zákona byla v návrzích obsažena jen zcela výjimečně. Pokud se takové úpravě nelze vyhnout, je nutné trvat na tom, aby legislativní návrh obsahoval kritéria, jimiž se musí orgán, který má o výjimkách rozhodovat, řídit. Dále je značná pozornost věnována tomu, aby nedocházelo ke koncentraci moci při rozhodování, resp. aby byla zajištěna jeho transparentní kontrola (k tomu viz např. návrh zákona o auditorech, návrh zákona o účetnictví, zákon o investičních pobídkách a další).
Jednotlivá ministerstva také v uvedeném smyslu analyzovala svoje vnitroresortní předpisy a průběžně přistupují k jejich úpravě.
Úkol je plněn.