informace o konání mezinárodní konference european police science - konstituování a rozvoj policejních věd

Ve dnech 26. - 29. 11. 2002 se uskutečnila v nizozemském Apeldoornu mezinárodní „European Police Science Conference“ zaměřená na konstituování a rozvoj policejních věd. Konference byla organizována Cepolem a zúčastnilo se jí kolem 100 významných vědeckých pracovníků z celé Evropy (Nizozemsko, Německo, Británie, Irsko, Švédsko, Maďarsko, Belgie). První konference se uskutečnila v SR v Liptovském Jánu v roce 2000, loňské zasedání bylo tedy druhé. Konference se zúčastnili také dva zástupci z ČR a dva ze Slovenské republiky, a to prof. PhDr. Květoň Holcr, DrSc., prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., dr.h.c., prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc. a doc. RNDr. Jaroslav Holomek, CSc.

Hlavním cílem konference bylo setkání evropských odborníků a provedení inventury toho, co bylo v rozvoji policejních věd uděláno, výměna zkušeností a nastínění dalších směrů rozvoje. Červenou linií celé konference byla problematika, jak jsou chápány policejní vědy v jednotlivých státech a jak je dále společně rozvíjet. Především se diskutovalo o definování předmětu a systému policejních věd. Jednání konference bylo rozděleno na dopolední část, kde byly předneseny hlavní referáty, a odpolední část, kde probíhala jednání a diskuse ve workshopech.

První den zahájil konferenci Lex Mellink, ředitel nizozemského policejního doškolovacího institutu. Poté s úvodním referátem vystoupil dr. Muller, ředitel Nizozemské policejní akademie pro vědu. Zdůraznil význam policejních věd a akcent na soustavné vzdělávání policistů. Dále seznámil účastníky se svým „desaterem policejní vědy“, jakýmsi obecným kodexem a požadavky na policejní vědu. Konferenci pozdravil i pověřený výkonný ředitel sekretariátu Cepolu Ulf Goransson; nabídl spolupráci při organizování následujících konferencí a možnosti Cepolu při rozvoji policejních věd.

Po přestávce odzněly vyžádané referáty dr. Keese van de Vijvera z University of Twente na téma Policejní věda a policejní práce (Police science and policing) a dr. Johannese Knutssona z Norské policejní akademie s názvem Implementace policejní vědy do policejní praxe (The implementation of police science into police practice).

Odpoledne byla velmi zajímavá diskuse ve workshopu Vývoj policejní vědy (Development of police science), který vedl Klaus Neidhardt, prezident PFA Münster, SRN. Zvlášť zdůraznil význam první konference v Liptovském Jánu a připomněl její závěry. V diskusi se potom účastníci vyjádřili k tomu, jak se tyto závěry podařilo naplnit. Diskutovaly se problémy k předmětu, struktuře, metodologii a komponentům policejních věd jako vědního oboru. Zde významně ovlivnili diskusi prof. Holcr a prof. Porada, velký ohlas vzbudily náměty na definování předmětu policejních věd a směru, jak vědecky rozvíjet policejní vědy. Akcent byl orientován na pohled na policejní vědy jako vědy praktické, které mají především sloužit k technologickému řešení policejních algoritmů v policejní činnosti. Diskuse k těmto tématům byla velmi spontánní.

Další dva workshopy byly věnovány problematikám Information managemet (Wim Broer, ředitel Police Knowledge Network LSOP) a Implementation of police science into police practice (Stephan Reid, National Centre of Policing Excellence).

Druhý den byl přednesen vyžádaný referát dr. Otto Adanga z Nizozemské policejní akademie na téma Narušení veřejného pořádku (Public order disturbances); podrobně rozebral činnost policejních složek při fotbalových utkáních. Dále to byly příspěvky dr. Petra Klerkse z téže instituce na téma Hodnocení vyšetřování organizované kriminality (Evaluation on organized crimes investigation) a doc. Jaroslava Holomka z Akadémie Policajného zboru v Bratislavě na téma Nutnost konstituování vědecké disciplíny policejní vědy (The necessity to constitute a scientific discipline police science). Především k poslednímu vystoupení byla bohatá diskuse, protože pojetí policejních věd jako věd praktických (přesněji označeno jako technologie policejních činností) vyvolalo zájem i polemiku přítomných.

Odpoledne se uskutečnil workshop Application of forensic disciplines in the police, jehož řízením byl pověřen prof. Straus. Diskutovalo se ke vztahu forenzních věd a policejních věd, vztahu kriminalistiky a policejních věd a k možným aplikacím forenzní biomechaniky. Zájem vzbudilo především uvedení forenzní biomechaniky jako forenzní vědy, aplikační možnosti forenzní biomechaniky a další směry vědeckého rozvoje.

Proběhly též workshopy věnované Organized crimes investigations (dr. Peter Klerks z Nizozemské policejní akademie), Relations between European and national criminal law (dr. Ybo Buruma, University of Nijmegen), Hooliganism (dr. Adang z Nizozemské policejní akademie) a Community policing (dr. Wouter Stol z Nizozeské policejní akademie).

Třetí den dopoledne se formulovaly závěry konference. Jednoznačně bylo konstatováno, že rozvoj policejních věd na mezinárodní úrovni je potřebný a je velmi žádoucí ho dále podporovat.

Hlavní závěry konference v Apeldoornu:
• Pro konstituování policejních věd a jejich rozvoj jednoznačně hovoří jejich potřebnost pro činnost policie. Metodologická báze tradičních etablovaných disciplín však nemůže vystihnout celé spektrum a veškerou interdisciplinární stránku policejních činností ve vzájemných vazbách a souvislostech. Stupeň integrity a strukturovanosti poznatků činnosti policie má již dnes dostatečně vysokou úroveň, aby zdůvodnil vznik samostatné policejní vědy jako mezinárodně uznávané vědecké disciplíny.
• Policejní věda se většinou definuje jako věda zahrnující neobyčejně různorodou strukturu policie, instituce a organizace heterogenní činnosti s tvůrčím rozvojem jednotné teorie a metodologie. Ve vymezení je třeba upozornit na problematičnost jedné policejní vědy, a to především s přihlédnutím velkého množství věd, které zasahují do činnosti policie (vědy přírodní, technické, humanitní, společenské atd.). Nevylučují však možné abstrakce a zevšeobecnění na nejvyšší úrovni, které by korespondovaly s pojmem „policejní věda“.
• Policejní věda je označována především jako věda praktická, jako technologie policejních činností. Předmětem policejních věd jsou především policejní činnosti, tj. taková činnost, kterou vykonává pouze policie a nikdo jiný.
• Za základní komponenty rozvoje policejních věd se považují:
• vědní problematika (předmět, principy, koncepční aparát, teorie a rozvoj speciální metodologie policejních věd)
• posílení integrity vědeckého společenství policejních věd, zabezpečování systematické přípravy vědecko-výzkumného potenciálu (vysokoškolské vzdělávání odborníků způsobilých v daném oboru pracovat, rozvíjet vědeckou výchovu, podporovat rozvoj různých forem komunikace v rámci vědeckého společenství),
• institucionalizace policejních věd (vědecká pracoviště, ústavy) apod. a též institucionalizace edičních činností (vydávání časopisů, sborníků, knih).
• Nové nároky na dynamicky se měnící podmínky policejních činností implikují růst pracovní kvalifikace a zvyšování nároků na systém vzdělávání zejména z hlediska získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, integrovaného výzkumu a vývoje. Stejně důležitá jako vývoj a výzkum je i výchova nových odborníků, kteří umějí spolupracovat v mezinárodním měřítku. Konstituování policejních věd se stává nadnárodním problémem.

Ze závěru konference o policejních vědách lze vysledovat společné prvky, v nichž byla nalezena shoda názorů:
1. Policejní věda je nepochybně věda o činnosti policie.
2. Předmětem zkoumání policejních věd je zkoumání policie se všemi všechny fenomény spojenými s policií.
3. Rozvoj policejních věd je charakterizován tvůrčím rozvojem jednotné teorie a metodologie.
4. Policejní věda integruje poznatky jiných příbuzných věd (kriminalistika, kriminologie atd.), ale v jejím základě musí být samostatná policejní praxe, studium, generalizace a policejní teorie.
5. Je potřeba, aby se policejní věda co nejdříve konstituovala jako stabilní vědecká disciplína a dále rozvíjela ve všech aspektech vědeckého rozvoje.
6. Policejní věda musí mít teoretický a empirický základ a integrující funkci.
7. Základem policejní vědy musí být policejní praxe vztahující se na nepřeberné množství policejních situací.
8. Policejní věda je interdisciplinární, mezinárodní, empirická a normativní věda.

Bylo přijato usnesení, že další konference se uskuteční v roce 2003 (místo zatím nebylo stanoveno) a následující v roce 2004 v Praze. Rozhodnutí o pořádání konference v ČR bylo ovlivněno mimo jiné i tím, že vědecká komunita velmi ocenila přínos slovenské a české delegace. V závěrech zřetelně zaznělo, že posun v těchto zemích (SR a ČR) je mimořádný.

Z konference v Apeldoornu bude vydán sborník referátů a diskusních příspěvků.