Kriminalistika číslo3/1999

ANOTACE
Mgr. Jitka Bílá, Policejní akademie ČR, Praha
Weitemeier, I. - Montag, R.: Gewalt in Schulen. Ergebnisse einer Befragung von Lehrern und Schülern zur Gewalt - und Drogenkriminalität. (Násilí ve školách. Výsledky dotazníkové akce mezi učiteli a  žáky k  otázkám násilné a  drogové kriminality).
Kriminalistik, 52, 1998, č. 12, s. 811 - 814.

Téma „Násilí ve škole“ je v německé veřejnosti tématem dlouho a ostře kritizovaným. Rozporuplné informace, emotivně zabarvené zprávy a barvité líčení jednotlivých případů tak, jak jsou podávány prostřednictvím médií (v mnohých rodičích vyvolávají pocity nejistoty a bezradnosti), přivedly odpovědné orgány ve Spolkové zemi Meklenbursko-Pomořansko k myšlence realizovat vědecký výzkum skutečného stavu zneužívání drog a projevů násilí ve školách různých typů.

Již v roce 1996 se Zemský kriminální úřad rozhodl provést anonymní hloubkový průzkum názorů učitelů a žáků. Se souhlasem ministerstva vnitra, církví, školského úřadu ve Schwerinu a s pomocí školního psychologa byl vypracován dotazník pro učitelský sbor, jehož cílem bylo získat odpovědi na následující okruhy otázek:

Tento dotazník byl nejprve vyzkoušen na jedné z obecných škol ve Schwerinu. V prvním čtvrtletí roku 1997 byl proveden reprezentativní celoplošný výzkum (dobrovolný a anonymní) na 37 školách ve Spolkové zemi Meklenbursko-Pomořansko. Dotazováni byli žáci 5. až 13. tříd a učitelé základních škol, integrovaných učilišť, reálných škol a gymnázií. Celkem byl dotazník rozdán 15 500 žákům a 1110 učitelům. Akce se setkala s velkým ohlasem a odpovědělo 66 % respondentů z řad žáků (tj. 10 184) a 46 % z řad pedagogů (tj. 508). Po zpracování dotazníků v srpnu 1998 studie spatřila světlo světa a mohla být prezentována na veřejnosti.

Studie poskytuje reprezentativní a svého druhu ojedinělý rozbor situace v problémové oblasti násilí ve školách a zneužívání drog ve školách. Tvoří hodnotný základ pro orientaci represivní a preventivní činnosti policie. Současně je informačním vodítkem pro všechny externí pracovníky, kteří se angažují v oblasti práce s dětmi a mládeží, pedagogy i rodiče. Všichni zájemci si studii mohou bezplatně objednat u Zemského kriminálního úřadu v Meklenbursku-Pomořansku.
Tým výzkumných pracovníků dospěl k velice zajímavým závěrům:

  1. 26 % dotázaných žáků bylo svými spolužáky napadeno cestou do školy, ve školní budově, nebo bylo okradeno (v porovnání s městskými školami ostatních spolkových zemí se tato hodnota pohybuje pod průměrem). Zhruba každý třetí učitel zatím nezpozoroval žádné případy násilí mezi žáky.
  2. Projevy násilí na gymnáziích a  reálných školách jsou řidší než na obecných školách a  učilištích.
  3. Útokům ze strany spolužáků jsou častěji vystaveni mladší žáci-chlapci; 75 % ze školních dětí se stalo obětí násilného útoku pouze jedenkrát. Na půdě školy dochází k násilným činům 3x častěji než na cestě do školy. Více než 2/3 těchto napadení (67 %) jde na účet útoků, tělesných poranění a ohrožování. Vydírání nebo loupež se podílí 9 %, sexuální obtěžování 5 %.
  4. Více než polovina případů byla spáchána skupinou pachatelů. Výzkum, který na obdobné téma prováděla univerzita v Greifswaldu, potvrdil hypotézu, že skupina pachatelů trestných deliktů má nejčastěji tři a více členů (zatímco v ostatních spolkových zemích převažují menší skupinky nebo dokonce osamocení pachatelé). Na základě tohoto poznatku se také lépe stanovují preventivní opatření. Preventivní programy jsou zaměřeny na výzkum chování dětí a mládeže ve skupinách, na studium životního prostředí mládeže a dorostu. Z průzkumu vyplynulo, že je nutno věnovat větší pozornost sociální práci v oblasti volného času mládeže, po ukončení vyučování, kdy se převážná část školní mládeže volně a nekontrolovaně pohybuje na ulicích, „nemá co dělat“, nudí se.
  5. Přibližně každý osmý žák si bere do školy zbraň nebo jiný nebezpečný předmět (nejčastěji nůž). Zhruba ve stejném počtu případů násilí (každý osmý), je také zbraň zabavena. Má-li útočník při útoku u sebe zbraň, pak ji použije v každém druhém případě.
  6. Učitelé se dovídají o násilných případech ve 46 %, rodiče v 56 %. Tímto relativně nízkým procentem jsou negativně ovlivněny možnosti obou těchto výchovných skupin. Pro smysluplnost preventivní účinné práce by bylo potřebné, aby pro obě tyto skupiny byly přístupné společné informace.
  7. Více než polovina žáků se cítí ve škole bezpečná. Strach, hrůzu nebo obavu z možnosti stát se obětí násilného útoku pociťuje 5 % žáků. Přesto se převážná část žáků (59 %) necítí ze strany učitelů dostatečně chráněná před případným násilím.
  8. V oblasti drogové situace na školách panuje jak mezi učiteli, tak mezi žáky značná neinformovanost. Na otázku, byla-li jim již osobně nabídnuta droga, odpovídali kladně převážně starší žáci; 15 - 16letým byla nabídnuta droga v 18 % případů, 16 - 17letým v 16 % případů.
  9. Asi 9 % učitelů bylo vystaveno násilí ze strany žáků. Z toho v procentech bylo 59,7 ohrožování; 27,4 poškozování věcí a 11,3 útok. Z výzkumu nevyplývají žádné náznaky, že by se učitelé obávali rostoucího násilí ze strany žáků.
  10. Na vývoj násilí ve školách mají učitelé rozdílné názory, i když většina očekává stagnující nebo pouze lehce stoupající tendence.
  11. Velký počet učitelů pociťuje naprosto nedostatečnou informovanost o drogové situaci ve školách a o násilné trestné činnosti žáků.

Možnosti prevence

Zásadním předpokladem pro účinnou prevenci je včasné odhalení (především pedagogy a rodiči) už zamýšleného násilí nebo možnosti užívání drog. Pouze dobrá a důsledná komunikace mezi školou a rodinou může kladně působit na snižování počtu případů násilí ve školách. Uplatňování výchovných, pořádkových nebo dokonce trestněprávních opatření je závislé na druhu a závažnosti konkrétního případu.

Opatření ke zvýšení ochrany žáků před násilím

Protože k většině případů násilí dochází na půdě školy a v době přestávek mezi jednotlivými vyučovacími hodinami, prvním předpokladem zlepšení situace je zesílení dozoru o přestávkách, včasné rozpoznání krizové situace a rychlá a přiměřená reakce učitele. Důležité je zainteresování rodičů, pravidelné poučování žáků o možném nebezpečí, pečlivé kontroly, jestli žáci nenosí do školy zbraně a nebezpečné předměty. Pocit osobní bezpečnosti školních dětí lze zvyšovat například:

Ne nepodstatnou roli hraje vhodné zaměstnávání žáků o přestávkách (stolní tenis, vybudování stěny určené pro volné malování, vybudování tzv. klidových zón pro čtenáře apod.). Velmi důležitá je podpora mimoškolní zájmové činnosti v podobě různých sportovních jednot, tanečních kroužků, hudebních škol, školního pěveckého sboru, pomoc neprospívajícím žákům při problémech s prospěchem, pomoc vyplnit dětem volný čas během všedního dne, přítomnost školní sociální pracovnice, organizace jazykové pomoci žákům-cizincům, naučit žáky nést vlastní odpovědnost za své chování a za svou osobní bezpečnost.

Zvyšování kompetencí učitelského sboru při preventivní činnosti ve škole:

Jako pomoc pro rodiče vydal Zemský kriminální úřad ve spolupráci s kriminální policií, policejním ředitelstvím a úřadem péče o mládež v sedmitisícovém nákladu brožuru „Jak ochráním své dítě před drogami“. Protože z hlediska stavu společnosti se jedná o velmi aktuální a velmi nebezpečný jev, jsou na úrovni krajů a krajských měst vytvářeny pracovní skupiny, ve kterých spolupracují zástupci sociální správy, školského úřadu a policie (tzv. SSP - Arbeitsgruppen). Tento orgán je hlavním poradním orgánem v oblasti prevence drog a násilí na školách na komunální úrovni.

 

OBSAH / CONTENTS / INHALT

Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |