Zásady etického chování právníků

Jednota českých právníků je historickým nástupcem Právnické jednoty, která byla založena roku 1864 z podnětu několika vlasteneckých českých právníků, mezi nimiž vynikal profesor doktor Antonín Randa. Již od počátku Právnická jednota sdružovala právníky všech právnických profesí a tomuto cíli vyhovuje i dnešní Jednota, sdružující právníky činné ve všech oborech právnických povolání.

Od obnovení demokratičnosti Jednoty v roce 1990 byl však pociťován určitý nedostatek její aktivity v tom, že nemůže působit a mít vliv na právnické dění mimo okruh svých členů.

Po projednání s významnými osobnostmi právnického světa byl proto ustaven v roce 1997 zvláštní sbor, nazvaný Grémium Jednoty českých právníků, v němž zasedají představitelé jak profesních právnických organizací (Česká advokátní komora aj. ), tak představitelé právnických fakult, rektor Karlovy univerzity i další významní činitelé veřejného života a představitelé ústředních orgánů a institucí, kteří jsou právníky.

Jako první úkol si Grémium vytklo zpracování kodexu etiky právníků, který by se vztahoval na všechny právnické profese. Po zevrubné diskusi, v níž byly stanoveny směry uvedené práce, byla v rámci Grémia zřízena komise, v níž zasedli pánové JUDr. Karel Čermák, předseda České advokátní komory, JUDr. Petr Hajn, DrSc., profesor Masarykovy university v Brně, JUDr. Miroslav Liberda, děkan Právnické fakulty Olomouc a JUDr. Antonín Mokrý, předseda Vrchního soudu v Praze. Všech prací se bohužel nezúčastnil JUDr. Liberda, jenž krátce po zahájení prací komise zemřel. Výsledek práce komise byl podroben rozsáhlé diskusi jak na Grémiu, tak v Radě Jednoty českých právníků. Konečný elaborát jazykově upravený JUDr. Škachem, CSc., nazvaný Zásady etického chování právníků, je tímto předáván právnické veřejnosti prostřednictvím odborných periodik.

Jednota českých právníků, vědoma si mimořádného významu práva, právního řádu a prosazování spravedlnosti, přijala na návrh grémia JČP následující

Etika právníka je jeho profesionální ctí. Její náplní proto není jen jeho úspěšnost, ale především jeho věrnost zásadám práva a spravedlnosti vyplývajícím z kulturního a historického dědictví evropského humanismu a křesťanství. Proto právník má zachovávat zejména následující zásady:

• řídit se základními principy práva a spravedlnosti v procesu tvorby, uskutečňování a kritiky objektivního práva,
• řešit právní problémy z hlediska rovnosti práv a rovnosti přístupu k právům všech subjektů, jichž se právo dotýká, nebo se může dotknout,
• respektovat práva nabytá v dobré víře,
• vždy poměřovat, jako nejvyšším kritériem, svůj postoj s ohledem na dodržování základních lidských práv a svobod, jak jsou vyjádřeny v mezinárodních úmluvách a ústavních principech,
• přistupovat k instituci demokratického právního státu s náležitou úctou a být vždy jeho aktivním zastáncem; pečlivě odlišovat instituci státu od momentálních režimních zájmů, které se v určité době prosazují,
• přistupovat střízlivě a věcně k právním institucím přítomným i historickým a jejich kritiku popř. hodnocení provádět střízlivě, bez emocí a sledování osobního prospěchu,
• vystupovat vůči účastníkům právních vztahů všeobecně poctivě, aby je úmyslně neuváděl v omyl o jejich právech a povinnostech,
• nezneužívat svých znalostí ve svůj vlastní prospěch nebo na úkor ostatních účastníků právních vztahů, zejména práva neznalých,
• vždy pečlivě zjišťovat, které zájmy účastníků právních vztahů jsou oprávněné, a postupovat tak, aby zjevně neoprávněným zájmům neposkytoval svým postupem žádnou podporu,
• klást vždy zájmy práva a spravedlnosti nad své majetkové nebo jiné osobní zájmy,
• osobně ani odborně nesnižovat a nenapadat jiné právníky, nýbrž střety s nimi řešit věcně a střízlivě,
• spolupracovat s ostatními právníky podle svého postavení, aby byl rychle, účinně a hospodárně zjednán průchod právu a spravedlnosti,
• vystupovat korektně a odpovědně v odpůrčích vztazích.

Právník má vždy osvědčovat věrnost těmto zásadám s příslušnou dávkou aktivity a v případě potřeby i osobní statečnosti, jíž je třeba k jejich obhájení a prosazení.

Jednota českých právníků jako pokračovatel tradice Právnické jednoty sdružující právníky všech profesí a oborů v naší zemi přijala po bedlivém uvážení, přihlížejíc k dějinným zkušenostem a vědeckým poznatkům nové doby, výše uvedeně Zásady etického chování právníků a očekává, že je široká právnická obec přivítá, přijme za své a bude k nim ve své každodenní práci vždy přihlížet a bude podle nich posuzovat chování jednotlivých právníků.