Integrace držitelů mezinárodní ochrany
Integrace držitelů mezinárodní ochrany je samostatnou součástí integrační politiky České republiky. Týká se osob, kterým byla v České republice udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany, tedy osob, které se nemohou bezpečně vrátit do země původu z důvodu pronásledování, rizika vážné újmy nebo jiného ohrožení. Česká republika poskytuje těmto osobám cílenou podporu prostřednictvím Státního integračního programu již od roku 1994. Cílem integračních opatření je podpořit jejich postupné začlenění do společnosti a umožnit jim vést v České republice samostatný a důstojný život.
Státní integrační program
Základním nástrojem podpory držitelů mezinárodní ochrany je Státní integrační program (SIP). Je určen všem držitelům mezinárodní ochrany, tedy azylantům a osobám s udělenou doplňkovou ochranou; nevztahuje se na držitele dočasné ochrany, pro které jsou určena jiná opatření. Program má oporu v zákoně o azylu a navazujících usneseních vlády. Ministerstvo realizuje přímou činnost s klienty prostřednictvím partnerské organizace, tzv. Generálního poskytovatele integračních služeb, kterým je od roku 2017 Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Generální poskytovatel integračních služeb zajišťuje realizaci programu prostřednictvím své sítě kontaktních míst a ve spolupráci s dalšími institucemi, obcemi, nestátními neziskovými organizacemi a dalšími partnery.
Podpora v rámci programu probíhá zejména na základě individuálního integračního plánu, který stanovuje konkrétní cíle a kroky, které klientům usnadní cestu k začlenění do společnosti a plnohodnotnému samostatnému životu v České republice. Podpora je klientům poskytována v průběhu 12 měsíců a nejčastěji zahrnuje poradenství a asistenci při hledání bydlení nebo zaměstnání, doprovody při jednání s institucemi, podporu při komunikaci se školami a zdravotnickými zařízeními či orientaci v sociálním systému ČR. Účast v programu je dobrovolná, nicméně předpokládá aktivní zapojení klienta a dodržování jeho pravidel. Cílem SIP není nahrazovat vlastní odpovědnost účastníka, ale provést ho počátečním obdobím života v České republice a pomoci mu v oblastech, ve kterých se zatím nedokáže zorientovat samostatně.
Individuální charakter programu umožňuje přizpůsobit služby i klientům se specifickými potřebami, například osobám se zdravotním omezením, seniorům, osobám se sníženou mobilitou, rodinám s malými dětmi nebo osobám vyžadujícím intenzivnější podporu. Podle konkrétní situace může být rozsah a forma služeb upravena tak, aby maximálně odpovídala potřebám konkrétního klienta.
Významnou součástí integrační podpory je také bezplatný kurz českého jazyka v rozsahu 400 hodin, který zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím smluvních organizací. Kurz může probíhat skupinově, prezenčně nebo online. Ve výjimečných případech je možné poskytnout výuku i individuální formou. Dalším nástrojem zaměřeným na poskytování informací klientům je bezplatný integrační seminář, jehož cílem je poskytnout držitelům mezinárodní ochrany stručný přehled o fungování české společnosti a státu.
Legislativa:
Integrace držitelů mezinárodní ochrany je upravena samostatně v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu, zejména prostřednictvím Státního integračního programu určeného azylantům a osobám s udělenou doplňkovou ochranou a Usnesením vlády č. 954/2015 ve znění usnesení vlády č. 36/2017
Na úrovni EU je relevantní zejména čl. 79 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, případně nařízení (EU) 2021/1147 o Azylovém, migračním a integračním fondu.