Legislativa v oblasti schengenské spolupráce a ochrany hranic
Základní právní rámec EU
Smlouva o Evropské unii (SEU)
Smlouva o Evropské unii stanoví právní základ pro fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic. Ustanovení čl. 3 odst. 2 zaručuje volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními pro ochranu vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání trestné činnosti.
Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU)
Smlouva o fungování Evropské unie stanoví základní rámec pro prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pro oblast Schengenu, ochrany hranic, azylu a migrace jsou významné zejména čl. 67 a čl. 77 až 80. Článek 67 vymezuje obecný rámec prostoru svobody, bezpečnosti a práva; čl. 77 se týká kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví; čl. 78 upravuje společnou azylovou politiku; čl. 79 imigrační politiku a čl. 80 princip solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy.
Schengen a schengenská spolupráce
Schengenská dohoda z roku 1985
Schengenská dohoda je jedním ze základních dokumentů schengenské spolupráce. Jejím cílem bylo postupné odstranění kontrol na společných hranicích signatářských států a vytvoření předpokladů pro volnější pohyb osob.
Schengenská prováděcí úmluva z roku 1990
Schengenská prováděcí úmluva navázala na Schengenskou dohodu a podrobněji upravila praktické provedení schengenské spolupráce. Obsahovala pravidla týkající se rušení kontrol na vnitřních hranicích, překračování vnějších hranic, vízové politiky, policejní spolupráce, justiční spolupráce a Schengenského informačního systému.
Schengenský hraniční kodex – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399
Schengenský hraniční kodex stanoví pravidla pro pohyb osob přes hranice. Upravuje zejména pravidla pro překračování vnějších hranic, provádění hraničních kontrol a princip absence hraničních kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Obsahuje také rámec pro dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích.
Vnitřní hranice a dočasné znovuzavedení kontrol
Schengenský hraniční kodex – nařízení (EU) 2016/399
Pro oblast vnitřních hranic je rozhodující právě Schengenský hraniční kodex. Stanoví zásadu, že vnitřní hranice lze překračovat bez hraničních kontrol osob, a současně vymezuje podmínky, za nichž může členský stát výjimečně a dočasně znovu zavést kontroly na vnitřních hranicích, zejména v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost.
Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic
Český zákon o ochraně státních hranic upravuje vnitrostátní rámec ochrany státních hranic České republiky, včetně výkonu působnosti Policie České republiky při ochraně hranic a při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.
Koordinace schengenské spolupráce a hodnocení Schengenu
Nařízení Rady (EU) 2022/922 o schengenském hodnoticím a monitorovacím mechanismu
Toto nařízení stanoví pravidla pro hodnocení a monitorování toho, zda členské státy správně a účinně uplatňují schengenské acquis. Mechanismus se vztahuje mimo jiné na ochranu vnějších hranic, vízovou politiku, policejní spolupráci, Schengenský informační systém, návratovou politiku a ochranu osobních údajů.
Ochrana hranic
Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic
Na vnitrostátní úrovni jde o základní právní předpis pro oblast ochrany státních hranic České republiky. Upravuje působnost orgánů při ochraně hranic, včetně postupu při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
Zákon o pobytu cizinců tvoří základní vnitrostátní rámec pro vstup, pobyt a vycestování cizinců z území České republiky. Ve vztahu ke schengenské spolupráci je významný zejména tím, že upravuje podmínky vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, jednotlivé druhy pobytových oprávnění a působnost Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti.
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
Zákon o Policii České republiky upravuje postavení, úkoly a oprávnění Policie České republiky. V oblasti schengenské spolupráce a ochrany hranic je významný jako obecný právní rámec pro výkon policejních činností souvisejících s ochranou veřejného pořádku a bezpečnosti, kontrolou pobytu cizinců, policejní spoluprací a plněním úkolů podle zvláštních právních předpisů.
Schengenský hraniční kodex – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399
Na unijní úrovni je hlavním předpisem pro ochranu vnějších hranic Schengenský hraniční kodex. Upravuje pravidla hraničních kontrol osob, podmínky vstupu státních příslušníků třetích zemí a základní rámec pro výkon hraniční kontroly na vnějších hranicích.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži
Nařízení upravuje evropský integrovaný management hranic a právní rámec činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Vymezuje postavení agentury Frontex, její úkoly, spolupráci s členskými státy, stálý sbor, analýzu rizik, hodnocení zranitelnosti, návratovou podporu a další nástroje společné ochrany vnějších hranic.
Agentura Frontex
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži
Toto nařízení je základním právním rámcem pro činnost agentury Frontex. Stanoví, že odpovědnost za ochranu vnějších hranic zůstává členským státům, avšak agentura je podporuje prostřednictvím operativní a technické pomoci, společných operací, analýzy rizik, hodnocení zranitelnosti, návratové podpory a spolupráce se třetími zeměmi.
Informační systémy
Schengenský informační systém – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861
Nařízení upravuje zřízení, provoz a využívání Schengenského informačního systému v oblasti hraničních kontrol. Týká se zejména záznamů o státních příslušnících třetích zemí pro účely odepření vstupu nebo pobytu.
Schengenský informační systém – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862
Nařízení upravuje zřízení, provoz a využívání Schengenského informačního systému v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech.
Systém vstupu/výstupu (EES) – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226
Nařízení stanoví právní rámec pro systém vstupu/výstupu, který zaznamenává údaje o vstupech a výstupech státních příslušníků třetích zemí cestujících ke krátkodobému pobytu přes vnější hranice schengenského prostoru. Systém má nahradit razítkování cestovních dokladů a umožnit přesnější sledování délky oprávněného pobytu.
Systém ETIAS – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240
Nařízení zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který slouží k předběžnému posouzení státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti před jejich cestou do schengenského prostoru. Systém má přispět k identifikaci bezpečnostních, migračních a epidemiologických rizik a současně usnadnit hraniční kontroly u osob, které splňují podmínky pro vstup.
Vízový informační systém (VIS) – nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008
Nařízení upravuje Vízový informační systém a výměnu údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy. VIS podporuje společnou vízovou politiku, umožňuje ověřování totožnosti žadatelů a držitelů víz, usnadňuje posuzování žádostí o víza a přispívá k předcházení vízovým podvodům a neoprávněné migraci.
Systém ECRIS-TCN – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816
Nařízení zřizuje centralizovaný systém ECRIS-TCN, který slouží k identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti. Systém doplňuje Evropský informační systém rejstříků trestů a umožňuje příslušným orgánům zjistit, na který členský stát se obrátit za účelem získání informací o předchozích odsouzeních.
Systém Eurodac – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1358
Nařízení upravuje zřízení systému Eurodac pro porovnávání biometrických údajů v oblasti azylu, migrace a návratů. Systém podporuje uplatňování pravidel pro určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, napomáhá identifikaci osob a přispívá k účinnějšímu řízení migračních a azylových procesů v EU.
Agentura eu-LISA – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726
Nařízení upravuje postavení a úkoly Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, známé jako eu-LISA. Agentura odpovídá za provozní řízení vybraných rozsáhlých informačních systémů EU, například SIS, VIS a Eurodac, a podílí se také na technickém zajištění nových systémů a interoperability.
Interoperabilita informačních systémů
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 – interoperabilita v oblasti hranic a víz
Nařízení vytváří rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz. Upravuje technické komponenty umožňující efektivnější vyhledávání, ověřování totožnosti a odhalování případů vícenásobných identit.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 – interoperabilita v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace
Nařízení doplňuje interoperabilitní rámec pro oblast policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace. Společně s nařízením (EU) 2019/817 tvoří právní základ propojenějšího využívání vybraných evropských informačních systémů při současném zachování účelového omezení, přístupových oprávnění a pravidel ochrany osobních údajů.