Informace k připravované novelizaci vyhlášky 357/2012 o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů
Otázky a odpovědi
Z podstaty fungování elektronické komunikace již nyní koncové IP adresy poskytovatelé připojení internetu znají a uchovávají. Při sdílení jedné veřejné IP adresy mnoha uživateli, což je běžné u současných technologií typu NAT vs. TCP/IP 4, má operátor problém identifikovat konkrétní přípojné místo proběhlé komunikace. Dosud tak musí orgánům činným v trestním řízení, tedy zejména Policii ČR, předávat údaje o větším počtu přípojných míst, často stovkách až tisících, místo jednoho konkrétního místa. Policie pak následně z těchto dat sama vybírá ta, která se vztahují k zájmové osobě.
Co se tedy uchovává nyní?
V současné praxi již operátoři uchovávají údaje vztahující se nejen k veřejné IP adrese, ale i k přidělenému portu, přes který bylo připojení realizováno. Změna vyhlášky eliminuje nejednoznačnost při zpětné identifikaci a současně chrání soukromí ostatních účastníků, jejichž komunikace s danou IP adresou neprobíhala. Uchováním cílové IP adresy a portu se zajistí možnost předávat údaje ze strany operátorů pouze o relevantní komunikaci a minimalizovat tak předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů, zlepší a zrychlí se přesnost reakce na právní požadavky.
V čem spočívá změna
Každá informace, potažmo data, tedy v síti TCP/IP paket či pakety, posílané přes internet musí obsahovat jak adresu odesílatele – zdrojová IP adresa a port, tak adresu příjemce – cílová IP adresa a port. Síťová zařízení tuto cílovou adresu používají k tomu, aby informaci či data doručila správnému příjemci a bylo možné i potvrdit její doručení zpět anebo zaslat vyžádaná data zpět do konkrétního zařízení, které je připojené do sítě internet. Internetová komunikace tedy bez cílové IP adresy a portu nemůže fungovat. Každý operátor tedy již dnes musí disponovat informacemi jak o zdrojové IP adrese a portu přípojného bodu pro zákazníka, tak i cílovou IP adresou a portu.
Na straně operátorů tedy nebudou vznikat nové údaje v případě uchování cílové adresy a portu, ale jen dojde ke garanci, že těmito údaji budou disponovat ve chvíli dotazu dle zákonem stanovených podmínek ze strany OČTŘ s příkazem soudu cestou státního zastupitelství.
Kdy se policie k údajům dostane?
Neexistuje možnost, jak by se stát dostal k údajům jinak než v rámci trestního řízení. Zavádějící je tedy tvrzení, že „pro stát vzniká nějaká databáze“. Údaje si může Policie ČR vyžádat pouze při vyšetřování přesně vymezeného okruhu trestných činů, přičemž přístup k těmto údajům schvaluje soud cestou státního zastupitelství.
Proč dochází k novelizaci nyní?
K novelizaci vyhlášky dochází v souvislosti s novelizací zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), a který byl vyhlášen pod číslem 23/2025 Sb. Tato novela platí od 1. 7. 2025, proto se novelizují i prováděcí předpisy.