Duben a květen proběhly v Muzeu Policie ČR ve znamení novinek

Policejní historik Michal Dlouhý se dlouhodobě věnuje výsadkáři Bohuslavu Koubovi, jeho působení na našem území a také jeho smrti v Kutné Hoře. Teď výsledky svého bádání zkompletoval do knihy Smrt parašutisty Bohuslava Kouby, která už je k dispozici u knihkupců. Poprvé ji ale představil na půdě svého působiště – Muzea Policie ČR a nebyl na to sám. Spolu s ním uvedl do života svou publikaci další autor René Černý, který se také soustředil na osud českých bojovníků v době druhé světové války. Jeho kniha se jmenuje Bratři ve válce a mapuje osud trojice bratrů Mikšových, z nichž jeden byl členem paraskupiny Zinc. Oba historici se těšili značnému zájmu a jejich knihy samozřejmě také.
 

Krimi, nebo propaganda?

Druhou zajímavou novinkou je, jak už bylo řečeno, odstartování přednáškového cyklu o kultovním seriálu 30 případů majora Zemana. Muzeum Policie ČR na něm spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českou televizí. Na konci dubna proběhla v kinosálu policejního muzea úvodní přednáška s názvem Třicet případů majora Zemana: krimi, nebo propaganda?, kterou vedli historik ÚSTR Petr Kopal a historik televizního vysílání ČT Daniel Růžička. Ti jednak přednesli fakta o samotném seriálu, jednak se věnovali dobovému kontextu a historickému pozadí jeho tvorby. Většina z nás pravděpodobně ví, že podstatná část seriálových dílů se alespoň částečně inspirovala skutečnými případy, jeho autoři je ale náležitě „transformovali“ dle požadavků doby.

Právě několik konkrétních epizod je předmětem dalších přednášek, druhá v pořadí proběhla opět na půdě muzea 21. května a zabývala se dílem Bestie, který vychází z případu Huberta Pilčíka. V červnu je v plánu tematický večer, který se vrátí ke slavnému případu Babice a jeho seriálovému pojetí. A v září zakončí celý cyklus přednáška přibližující epizodu Kvadratura ženy a její skutečný základ. Zahájení cyklu se ujali ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, který upozornil právě na epizody připomínající případ Babice a období „rudé heydrichiády“, jak se také počátku 50. let 20. století říkalo a říká.

Ředitel Muzea PČR Radek Galaš zase mluvil mimo jiné o „kontaminaci vzpomínkovým optimismem“, která může ovlivnit vzpomínky na dobu, v níž seriál vznikal a bavil televizní diváky. A Petr Kopal zdůraznil, že zdaleka nešlo jen o televizní zábavu: „Jedná se o promyšlený ideologický projekt, který měl prostřednictvím atraktivního kriminálního žánru formovat historickou paměť a ovlivňovat vnímání poválečných dějin.“ Daniel Růžička pak vysvětlil důvod vzniku přednáškového cyklu: „Naším cílem je ukázat, jakým způsobem byla média v období normalizace využívána k formování veřejného mínění. Chceme přiblížit nejen samotný vznik seriálu, ale i širší síť vztahů mezi tvůrci, státními institucemi a politickou mocí.“

V souvislosti s plánovanými akcemi je namístě upozornit, že zatím bylo vzhledem ke značnému zájmu nutné si místo na přednášku rezervovat, a není důvod předpokládat, že následující praxe bude jiná. Červnové babické akce se navíc nebudou konat v Muzeu PČR, ale na půdě ÚSTR, je proto vhodné sledovat jak facebookový profil Muzea Policie ČR, tak stránky ústavu www.ustr.cz.