1.1 Digitální služby občanům a firmám
Hlavní výzvy a cíle
a) Hlavní výzvy
Česká republika je dlouhodobě hodnocena pod průměrem EU v indexu DESI, a to jak celkově, tak především v rámci dimenze eGovernment. Pouze omezené spektrum služeb pro koncové klienty je v současné době plně digitalizováno. Zároveň mezi jednotlivými úřady státní správy, veřejné správy a samosprávy dosud nefunguje plné sdílení informací. Sběr a vyhodnocení statistických údajů o dílčích odvětvích rovněž probíhá převážně analogovou formou. Omezené množství formulářů je předvyplněno tak, aby umožnilo klientovi snadné a rychlé podání. Získání digitální identity je pro uživatele poměrně administrativně a časově náročné. K digitálním službám státu v současnosti přistupují především „early adopters“. Pro většinu skupin obyvatelstva je pak využívání těchto služeb spojeno s představou byrokratických procedur a získáním nových znalostí a dovedností. Česká republika se v r. 2019 umístila v hodnocení EK Open data maturity model jako 19.
Výzvou pro zdravotnictví je zahájení koordinované digitální transformace sloužící k reformě zdravotních služeb a přístupu k nim prostřednictvím nově realizovaných digitálních služeb. Zásadní výzvou je standardizace výměny zdravotnických záznamů a její zavádění v praxi. ČR musí vybudovat sdílené centrální služby, které budou poskytovat a propojovat data z centrálního datového fondu ČR a usnadní koncovým uživatelům efektivnější využívání služeb státem financovaného zdravotnictví.
V resortu justice je v současnosti technologicky nevyhovující webový portál, který není dostatečně uzpůsobený pro digitalizaci dalších služeb. V případě absence moderního portálu, naplňujícího požadavky kybernetické bezpečnosti dle zákona o kybernetické bezpečnosti a souvisejících předpisů, může dojít ke zpomalení vzniku komplexního řešení digitalizace justice v rámci České republiky a tím i celkového eGovernmentu. V souvislosti s dalším rozvojem digitalizace je vhodné kromě digitalizace služeb pro koncové uživatele digitalizovat i záznamy ze soudních jednání, které přispějí k vyšší transparentnosti justice a ulehčí administrativnímu aparátu soudů jak po stránce časové, tak i finanční. Zároveň se tak zrychlí i přístup zainteresovaných stran (právní zástupci, účastníci řízení apod.) k těmto materiálům. K naplnění těchto výzev je třeba rovněž adekvátně dovybavit instituce příslušným ICT vybavením.
Průřezovým tématem všech reforem a investic v rámci této komponenty je budování digitálních systémů a služeb veřejné správy s maximálním důrazem na zajištění kybernetické bezpečnosti, a to již od počátků samotné výstavby.
Komponenta jako celek i její jednotlivé reformy a investice (a na ně navázané programy a projekty) odpovídají na CSRs především v následujících oblastech:
- Investice do digitální infrastruktury (CSRs 2019/2020)
- Snížení administrativní zátěže (CSRs 2020/2021)
- Zlepšení elektronické veřejné správy (CSRs 2020/2021)
- Investice do digitální transformace (CSRs 2019/2020)
- Zlepšení spolupráce veřejného a soukromého sektoru (CSRs 2019/2020)
b) Cíle
Hlavním cílem je poskytnout občanům a firmám uživatelsky přívětivé digitální nástroje a služby pro komunikaci se státem jako celkem i jeho jednotlivými složkami. Vzhledem k relativně nízkému počtu digitálních služeb je i odolnost České republiky při mimořádných událostech nižší a pro zajištění nezbytných služeb je tak nutná osobní účast klientů na úřadě. Dále pak je cílem poskytnout se zajištěním FAIR principů maximální množství dat pro využití v komerčním i nekomerčním sektoru, a to jako otevřená data či v rámci řízeného přístupu při zachování principů bezpečnosti, ochrany osobních údajů, ochrany autorských práv apod. Masivním způsobem je třeba otevřít data vznikající v rámci činnosti státní a veřejné správy pro občany i firmy a tím umožnit budování pokročilých služeb vedoucích ke znalostní společnosti. Základní ambicí je navýšení stávajícího počtu poskytovatelů publikujících otevřené datové sady ze současných 41 za rok 2020 na 200 do konce roku 2025 a vytvořit tak závazný a vymahatelný legislativní rámec obsahující pravidla pro kvalitní správu dat, jakožto jedno z nejcennějších aktiv, které státní a veřejná správa má. Na tento právní rámec je navázána tvorba nutné SW a HW infrastruktury, prováděcích předpisů a metodických a jiných dokumentů.
Je třeba digitalizovat jednotlivé agendy vykonávané státem (a zdravotnictvím jako komplexním oborem ekonomiky státu) a postupně tyto agendy řetězit do životních situací, řešených z jednoho místa, pod jedním přihlášením a v identickém rozhraní. Tento cíl má, dle dříve realizovaných analýz přínosů (RIAa důvodová zpráva k zákonu č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby), generovat roční úsporu na straně klientů ve výši 25 mld. Kč ročně (občané a podnikatelé). V oblasti cestovního ruchu je cílem rozvoj digitalizace agendy a zvýšení efektivity oběhu a vyhodnocení informací o tomto sektoru a rozvoj inovativních řešení v komunikaci nabídky cestovního ruchu. Cíl dále zvyšuje odolnost České republiky především v oblasti dostupnosti služeb státu při mimořádných událostech a je zcela v souladu s doporučeními EU pro r. 2019-2021 především v oblastech digitální transformace a infrastrukturya snižování administrativní zátěže.
V oblasti eHealth je cílem reformy naplnění Národní strategie elektronizace zdravotnictví a strategie Zdraví 2030 přijatých vládou ČR. Prvořadým cílem je řešení interoperability a standardizace (výměny zdravotnických záznamů) ve zdravotnictví mající zásadní dopad na kvalitu a efektivitu poskytovaných zdravotních služeb. Tato reforma je v souladu se zásadním doporučením Evropské komise „Commission Recommendation on Electronic Health Record Exchange Format“ a „Investment Guideline“, které jsou naplňovány projektem EHRxF, kde ČR aktivně pracuje.
Poskytování kvalitních digitálních služeb v justici stakeholderům je základním cílem samotné digitalizace resortu. Postupné budování digitálního přístupu ke službám pro veřejnost v podobě dílčích služeb bude mít nejen dopad na kvalitu fungování justice ve smyslu zvýšení efektivity a přístupnosti služeb, ale také ve smyslu zajištění základních lidských práv a svobod, a zvýšení přístupu ke spravedlnosti.
c) Národní strategický kontext
Komponenta „Digitální služby pro občany a firmy“ úzce navazuje na strategii The Country for The Future. Tato strategie je postavena na devíti pilířích. Jedním ze stěžejních pilířů je digitalizace, a to jak ve smyslu digitalizace služeb poskytovaných veřejnými úřady a institucemi, tak i digitalizace průmyslu a rozvoj sítí s vysokou přenosovou kapacitou. Digitalizace má dále významnou oporu ve vládním programu Digitální Česko, mezi jehož hlavní cíle patří digitalizace a digitální transformace státní a veřejné správy. Program Digitální Česko je koordinačním místem a znalostním centrem (ve spolupráci s jednotlivými útvary Ministerstva vnitra) digitalizace a digitální transformace. Podpora digitalizace ze strany Vlády ČR je zakotvena v Programovém prohlášení vlády. Na politické úrovni je pak prezentována širokou shodou vládních i opozičních stran při přijímání legislativy podporující digitální aktivity. V lednu 2020 byl schválen zákon č. 12/2020 Sb. o právu na digitální služby, který nastavuje povinnost všem veřejným úřadům a institucím vytvořit Katalog služeb a digitalizovat své (digitalizovatelné) služby do roku 2025. Jednotlivé projekty úřadů pak vychází z jejich vlastních strategických dokumentů, Informační koncepce České republiky a na ní navázanými informačními koncepcemi úřadů. V případě otevřených dat pak mimo výše uvedené navazují na Strategický rámec Česká republika 2030, Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2016-2020, Strategii rozvoje ICT služeb veřejné správy apod. Národní plán obnovy veškeré stávající digitalizační aktivity dále akceleruje a umožňuje v souladu s absorpčními kapacitami jednotlivých úřadů a institucí zrychlit tempo digitalizace v ČR.
Rozvoj elektronizace zdravotnictví na národní úrovní je řízen strategiemi:
- Strategií Zdraví 2030,
- Národní strategií elektronického zdravotnictví.
Rozvoj elektronizace justice je na národní úrovni řízen strategiemi:
- Resortní strategie pro rozvoj eJustice 2016-2020
- Resortní strategie pro rozvoj eJustice 2021 – 2027 (před schválením)
Průřezovou strategií, která výrazným způsobem ovlivňuje komponentu jako celek je Národní strategie kybernetické bezpečnosti České republiky. Jednotlivé projekty v rámci reforem a investic musí být s touto strategií v naprostém souladu.
Přidružené programy komponenty:
- Investice do digitálních a transformačních projektů prostřednictvím IROP 2014-2020 např. Digitalizace stavebního řízení a územního plánování, vč. projektu Digitální mapy veřejné správy (cca 1 mld. Kč), kybernetická bezpečnost apod.
- Investice prostřednictvím OP PIK 2014-2020 do digitálních a transformačních projekty např. Digitální technické mapy (cca 3 mld. Kč).
- Investice do prioritních projektů prostřednictvím státního rozpočtu v rámci programu Digitální Česko (cca 490 mil. Kč v r. 2019, cca 1,2 mld. v r. 2020).
- Investice do digitálních a transformačních projektů prostřednictvím IROP 2021+, předpokládané investice do oblasti kybernetické bezpečnosti jednotlivých centrálních i lokálních úřadů, poskytovatelů zdravotní péče v regionech apod.
- komponenta 1.2 Digitální systémy veřejné správy (RRF – pilíř Digitální transformace) v spbě zahrnující rozvoj základních registrů, propojeného datového fondu a rozvoj některých agendových informačních systémů vč. jejich napojení do propojeného datového fondu.
- komponenta 1.3 Digitální vysokorychlostní sítě (RRF – pilíř Digitální transformace), která zahrnuje také Vybudování vysokorychlostního připojení pro další socioekonomické aktéry, vč. objektů státní správy a územní samosprávy.
- komponenta 1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení (RRF – pilíř Digitální transformace), která zahrnuje vytvoření potřebných informačních systémů, zajištění migrace dat do nových informačních systémů a konsolidace dat spočívající ve vybudování databáze územně analytických podkladů v jednotném standardu pro zajištění potřeb veřejné správy.
d) Předchozí snahy
V minulých obdobích směřovaly investice do oblasti digitalizace a digitální transformace především ze státního rozpočtu (např. Portál občana, Portál veřejné správy, budování Základních registrů,. …) a to jak prostřednictvím financování jednotlivých projektů přímo ze státního rozpočtu, tak prostřednictvím programu Digitální Česko. Velmi výrazný objem investic byl do této oblasti směřován také z prostředků ESF, především z IROP (investice do rozvoje technologií, informačních systémů a služeb – např. Digitalizace stavebního řízení, Portál justice, …) a OPZ (především investice do lidského kapitálu – vzdělávání, nastavení procesů, kvality apod.), a to jak v období 2014-2020, tak i předcházejícím. V těchto „historických“ projektech byl vytvořen kvalitní základ pro digitalizaci a digitální transformaci veřejné správy. Komponenta 1.1. Digitální služby pro občany a firmy akceleruje minulé snahy a výrazně přispívá k dalšímu rozvoji např. vytvářením předpokladů pro realizaci projektů v rámci výzev (především IROP) nového období 2021-2027.
e) Sociální rozměr a aspekty rovnosti
Výše uvedené reformy a investice, zvláště pak s vazbou na komponentu 1.3 Vysokorychlostní sítě, podpoří vyšší a snazší dostupnost digitálních služeb státu v odlehlých oblastech a do značné míry omezí i nadbytečnou mobilitu obyvatelstva.
Při vývoji a implementaci nových či inovovaných informačních systémů a služeb ve všech výše uvedených reformách a investicích budou dodrženy zásady přístupnosti a použitelnosti definované národní legislativou (zákonem č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, které provádí Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016, o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací). Portálová řešení a na ně navazující služby budou vyvíjena s ohledem na optimalizaci zobrazení a efetivní práci i na mobilních zařízeních.