1.2 Digitální systémy veřejné správy
Popis reforem a investic komponenty
A) POPIS REFOREM
Kompetenční centra pro podporu eGovernmentu | |
---|---|
Výzva |
Nedostatečně koordinovaný rozvoj digitalizace veřejné správy vedoucí k zdlouhavé realizaci a neefektivnímu vynakládání státních a dotačních prostředků. Nepřipravenost či omezená připravenost centrálních institucí na výzvy a požadavky digitalizace a zaostávání ČR vůči EU ve vytváření digitálních služeb a jejich adopci konečnými uživateli. Nedostatečná metodická podpora úřadů a institucí veřejné správy před, v průběhu a po implementaci digitální služby. Tato podpora poskytne návody pro realizaci a vytvoří povinné standardy. Nedostatečná práce s existujícími daty vč. nízké míry rozhodování na jejich základě v rámci veřejné správy jako celku vč. aktivit v oblasti digitalizace a digitální transformace. Nedostatek vysoce kvalifikovaných specialistů v IT na jednotlivých úřadech a institucích. |
Cíl |
Zajistit absorpční kapacitu a úspěšnost realizace programů NPO, projektů komponent 1.1 Digitální služby pro občany a firmy a 1.2 Digitální systémy veřejné správy Národního plánu obnovy prostřednictvím vysoce odborných služeb poskytovaných v oblastech, kde jednotlivým institucím či úřadům chybí příslušné kompetence a vysoce kvalifikovaní specialisté (a to především v oblastech architektury, kybernetické bezpečnosti, UX/UI a projektového managementu). Zajistit naplnění cílů strategických programů digitalizace a digitální transformace (především programu Digitální Česko, Strategie Zdraví 2030 a Resortní strategie pro rozvoj eJustice). Vyřešit výše definované výzvy ukotvením kompetenčních center do struktur veřejné správy tak, aby mohly poskytovat své služby širokému spektru úřadů a institucí. Kapacitně rozšířit možnosti poskytovaných služeb těmito centry. Zajistit odpovídající standardizační a metodickou základnu vč. podpory její implementace na jednotlivých orgánech veřejné správy a vytvořit nezbytnou podporu pro realizaci cílů jednotlivých resortů ČR. S využitím existující datové základny zajistit kompetence pro tvorbu podkladů pro kvalifikované rozhodování na základě dat především v oblasti digitalizace a digitální transformace a postupný přenos této kompetence i do dalších oblastí výkonu veřejné správy. Oblast resortu zdravotnictví: Vytvořit funkční ekosystém elektronizace zdravotnictví v ČR prostřednictvím posílení kompetencí Národního centra elektronického zdravotnictví (NCeZ) dle doporučení Evropské eHealth Network EHEALTH NETWORK RECOMMENDATIONS for the Development of National Digital Health Networks in the EU Member States z listopadu 2020 a dle strategie WHO vytvořit společný rámec „National eHealth Strategy Toolkit“ pro rozvoj interoperability systémů ve zdravotnictví. |
Implementace |
Reforma je složena z pěti vzájemně propojených projektů. Jejich koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy a Ministerstvem zdravotnictví jako gestorem elektronizace zdravotnictví. Pracovní pozice v rámci jednotlivých kompetenčních center budou budou vytvořeny pouze po dobu realizace projektu. Programová kancelář bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Oblast zdravotnictví: Projekt NCeZ je vyčleněn z ostatních kompetenčních center především z důvodu výrazné odlišnosti oproti ostatním kompetenčním centrům, neboť zdravotnictví je svým charakterem výrazně odlišné od eGovernmentu zvláště pak v širokém propojení státních, veřejných a komerčních subjektů a vyžaduje výrazné specifické kompetence. Ministerstvo zdravotnictví posílí svou kompetenci zřízením externí organizace, která následně zajistí odborné a projektové kapacity. Tato organizace bude součástí ekosystému rozvoje elektronizace, bude řízena Ministerstvem zdravotnictví, které bude prostřednictvím této organizace poskytovat podporu jednotlivých organizací ve své přímé působnosti i poskytovatelům zdravotních služeb při realizaci programů a projektů Národního plánu obnovy (následně pak i IROP) a realizaci akčních plánů elektronizace zdravotnictví, které jsou v souladu s nadřazenými strategiemi. V rámci NPO se předpokládá zapojení většiny poskytovatelů zdravotních služeb, což vyžaduje značnou přípravu a koordinaci těchto subjektů, tak aby byly dosaženy nastavené cíle a parametry. Pro zajištění chodu této organizace předpokládáme nábor cca 15 seniorních expertů v oblastech zdravotnické informatiky, Enterprise Architektury, vytváření národních standardů elektronizace, UX/UI, kybernetické bezpečnosti, projektového řízení, legislativy apod. Tito pracovníci budou své služby poskytovat Ministerstvu zdravotnictví, jím zřizovaným organizacím a poskytovatelům zdravotních služeb. Nebudou však administrátory ani administrativní podporou pro Národní plán obnovy. Výstupy práce NCeZ bude specifikace návrhů na elektronizaci agend a postupů v resortu zdravotnictví, podpora řízení procesů standardizace elektronického zdravotnictví pro zajištění interoperability a specifikaci rozhraní, use case profilů a vytváření architektur v souladu s pravidly stanovenými Národním architektonickým plánem ČR. NCeZ bude začleněno do ekosystému elektronizace vedené klíčovými stakeholdery a autoritami v čele s Ministerstvem zdravotnictví, tyto autority se budou podílet na rozhodování o realizaci předkládaných návrhů. NCeZ bude provádět dohled nad implementací jednotlivých projektů a elektronických služeb a naplňováním stanovených cílů dle akčních plánů. Součástí vykonávaných činností bude zajištění udržitelné a kontinuální mezinárodní spolupráce dle doporučení a regulací stanovených EU. Projekt Kompetenčního centra kybernetické bezpečnosti se zaměřuje na rozvoj již existujících bezpečnostních struktur v MVČR a NAKIT, s.p. s cílem podpořit zajištění strategických cílů kybernetické bezpečnosti v rámci digitalizace státní správy/eGovernmentu. Jedná se o pořízení nových moderních bezpečnostních a dohledových technologií a nástrojů a vytvoření nových kapacit a rozvoj nových kompetencí v oblasti zajištění bezpečné infrastruktury státních systémů. V rámci rozvoje schopností a kapacit kompetenčního centra se projekt zaměřuje také na rozvoj v oblasti personální v podobě navýšení počtu bezpečnostních specialistů, jejich specializaci, a především zajištění potřebných kompetencí v oblasti kybernetické bezpečnosti včetně vzdělávání. Součástí rozvoje bude i oblast řešení DevSecOps. Projekt Kompetenčního centra eGovernmentu je zaměřen především na personální posílení již existujícího kompetenčního centra, které se aktuálně zaměřuje dominantně na poradenství v oblasti informačních koncepcí jednotlivých orgánů veřejné správy. Kompetence centra budou výrazně posíleny v oblasti architektury (enterprise, business a solution), uživatelské přívětivosti (UX/UI) a projektového řízení. Centrum pak bude schopné poskytovat konzultační kapacity při realizaci jednotlivých projektů a zároveň i jednotlivé projekty řídit (v případě orgánů, kde interní kapacity nejsou dostatečné). V rámci Národního plánu obnovy je předloženo v jednotlivých komponentách reformách a investicích více jak 100 projektů. Na základě konzultací s jednotlivými gestory je vhodné u cca 30% projektů poskytnout konzultační či realizační podporu. Tuto podporu je možné nakoupit na volném trhu. V okamžiku ukončení projektu či jeho části pak získané know how zůstává u daného komerčního subjektu a není zpět přeneseno do veřejné správy. Na tomto základě nedochází k růstu kompetencí, ale je naopak v oblasti konzultací vytvářen vendor lock-in a omezována suverenita veřejné správy. Seznam jednotlivých projektů reformy viz Příloha |
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
|
Překážky a rizika |
Rizikem je nedostatečná koordinace ústředních orgánů při schvalování vzniku doposud neexistujících kompetenčních center (zejména v období přetrvávající pandemie).
Nevhodné nastavení governance modelů jednotlivých kompetenčních center.
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Ministerstva a další centrální orgány státní a veřejné správy Krajské úřady Kraje Municipality Poskytovatelé zdravotnických služeb |
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady reformy hrazené z RRF jsou 364 mil Kč |
Dodržování pravidel státní podpory |
Žádný z projektů v rámci reformy nezakládá veřejnou podporu |
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 47 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2024 |
Budování a rozvoj systémů podporujících elektronizaci zdravotnictví | |
---|---|
Výzva |
Urychlit a usnadnit zavádění elektronických služeb prostřednictvím propojené a systematicky vytvářené infrastruktury elektronizace zdravotnictví včetně stabilizace a standardizace datového fondu zdravotnictví. |
Cíl |
|
Implementace |
Reforma je složena ze sedmi vzájemně propojených či na sebe navazujících projektů majících společného jmenovatele – vytvoření provázané infrastruktury využívající společná data a sdílené funkcionality. Projekty jsou realizovány organizacemi zřizovanými Ministerstvem zdravotnictví – ÚZIS, SÚKL ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a poskytovateli zdravotních služeb především pak Všeobecnou fakultní nemocnicí. Jejich koordinaci bude vykonávat Národní centrum elektronizace zdravotnictví (NCeZ) ve spolupráci s programovou kanceláří Digitální Česko a Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy. NCeZ bude úzce spolupracovat s programovou kanceláří programu Digitální Česko, která bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě přípravy architektonického modelu služby či systému (získání Souhlasného stanoviska odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
Do realizace projektů budou dále zapojeni:
|
Překážky a rizika |
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek
Nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Primární cílovou skupinou jsou poskytovatelé zdravotnických služeb, ministerstvo zdravotnictví a Krajské hygienické stanice. Sekundární cílovou skupinou je široká veřejnost využívající služby elektronického zdravotnictví. |
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady reformy hrazené z RRF jsou 325 mil. Kč. |
Dodržování pravidel státní podpory |
Reforma nezakládá veřejnou podporu. |
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025. |
B) POPIS INVESTIC
Budování a rozvoj základních registrů a zázemí pro eGovernment | |
---|---|
Výzva |
Vytvořit efektivní systémové, technologické a znalostí prostředí pro digitalizaci agend vykonávaných veřejnou správou. |
Cíl |
Rozvoj základních registrů (Registr osob, Registr obyvatel, Registr práv a povinností, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, Informační systém ORG), jejich modernizace a rozšíření v souladu novými požadavky na rozsah jimi poskytovaných referenčních údajů. Součástí je i budování Informačního systému sdílené služby, který propojuje data z jednotlivých agendových systémů, a tak vytváří základ propojeného datového fondu. Vytváření propojeného datového fondu ČR a propojení mezirezortních průřezových agend, tak aby občan nemusel obíhat úřady, ale data putovala napříč úřady. Rozvoj technologické infrastruktury veřejné správy včetně radikálního navýšení její přenosové kapacity v souvislosti s rozvojem sítí nové generace, implementací nových zákaznických služeb a služeb vysoce náročných na přenosovou kapacitu a propustnost infrastruktury (např. v souvislosti s digitalizací stavebního řízení je předpokládáno desetinásobné navýšení datového toku na centrálním uzlu oproti stavu r. 2020). |
Implementace |
Investice je složena ze dvaceti vzájemně propojených a na sebe navazujících projektů (detailnější informace o jednotlivých projektech viz Příloha). Celkovou koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy, Radou základních registrů – pracovní skupinou Rady vlády pro informační společnost a v případě průřezových infrastrukturních projektů – Pracovním výborem pro rozvoj celkového prostředí podporujícího digitální technologie při Radě vlády pro informační společnnost. Koordinaci projektů na rozvoji Základních registrů (jako celku) na operativní úrovni pak bude realizovat Rada základních registrů. Koordinaci průřezových infrastrukturních projektů pak bude realizovat Pracovní výbor pro rozvoj celkového prostředí podporujícího digitální technologie příp. k tomuto účelu nově zřízená pracovní skupina při Radě vlády pro informační společnost. Programová kancelář bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě návrhu architektonického modelu systému (souhlasné Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
Do realizace projektů budou dále zapojeni:
|
Překážky a rizika |
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Primární cílovou skupinou jsou orgány veřejné správy využívající data základních registrů a propojeného datového fondu vč. krajských úřadů a municipalit. Sekundární cílovou skupinou je široká veřejnost využívající služby jejichž součástí jsou data ze základních registrů či propojeného datového fondu. Základním přínosem je princip „only once“. |
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady investic hrazené z RRF jsou 2578,33 mil. Kč. |
Dodržování pravidel státní podpory |
Investice nezakládá veřejnou podporu. |
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025. |
Budování a rozvoj agendových informačních systémů | |
---|---|
Výzva |
V rámci veřejné správy existuje výrazný technologický deficit u jednotlivých agendových informačních systémů, které jsou v mnoha případech staré i více jak 10 let, postavené na dnes již nepodporovaných technologiích, budované jako monolitické a velice obtížně propojitelné či připojitelné k centrálním službám. Tyto systémy pak brání plné digitalizaci jednotlivých úřadů a institucí. |
Cíl |
Vybudovat moderní informační systémy postavené na modulární architektuře podporující snadnou propojitelnost jednotlivých systémů a digitalizaci úřadů a institucí. Vytvoření a rozvoj stávajících či nových funkcionalit backendových informačních systémů jednotlivých orgánů a institucí, které slouží především k vlastnímu výkonu agend. Hlavní důraz je zde kladen na komplexní digitalizaci těchto systémů, a tedy i úřadů a vzájemné předávání dat mezi systémy prostřednictvím propojeného datového fondu. |
Implementace |
Investice je složena z devatenácti projektů, které jsou částečně vzájemně propojené či na sebe navazující (detailnější informace o jednotlivých projektech viz Příloha). Jejich koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy a jednotlivými gestory projektů. Programová kancelář programu Digitální Česko bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě tvorby architektonického modelu systému (souhlasné Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
Do realizace projektů budou dále zapojeni:
|
Překážky a rizika |
Skluz v rámci schvalování nové legislativy
Rychlé ustanovení vlády po volbách v 10/2021
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek
Nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Primární cílovou skupinou jsou hlavní nositelé projektů, neboť se jedná především o systémy zaměřené na digitalizaci vnitřního chodu úřadu, příp. výkonu agend vykonávaných v rámci přenesené působnosti. Sekundární cílovou skupinou je široká veřejnost využívající služby hlavních nositelů projektů. |
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady investic hrazené z RRF jsou 927,41 mil. Kč. |
Dodržování pravidel státní podpory |
Investice nezakládá veřejnou podporu. |
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025. |
Kybernetická bezpečnost | |
---|---|
Výzva |
Nedostatečné zajištění kybernetické bezpečnosti centrálních úřadů, institucí a poskytovatelů zdravotnických služeb. Dle Zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2019, kterou publikoval NÚKIB, dochází k nárůstu počtu kybernetických útoků proti institucím, organizacím a firmám v České republice. Terčem kybernetických útoků se v roce 2020 opakovaně stala i zdravotnická zařízení. S ohledem na zvyšující se počet kybernetických útoků je žádoucí u zmíněných subjektů kontinuálně pracovat na navyšovaní úrovně kybernetické bezpečnosti. |
Cíl |
Zvýšit úroveň kybernetické bezpečnosti u centrálních úřadů, institucí, poskytovatelů zdravotnických služeb a dalších subjektů dle zákona o kybernetické bezpečnosti a souvisejících předpisů. |
Implementace |
Budování digitalizované infrastruktury veřejné správy musí probíhat s maximálním důrazem na zajištění kybernetické bezpečnosti již v počátcích samotné výstavby. Samotný chod celé infrastruktury a její správa však musí také dbát na vysokou míru zabezpečení proti kybernetickým hrozbám. V tomto směru je potřeba reflektovat aktuální bezpečnostní situaci, pravidelně provádět koordinovanou a kontinuální analýzu hrozeb a rizik a na jejím základě přijímat patřičná opatření. Investice je složena ze sedmi částečně vzájemně propojených projektů a jednoho samostatného programu (detailněji viz Příloha). Tyto projekty (a program) budou realizovány s ohledem na vize a cíle definované Národní strategií kybernetické bezpečnosti České republiky, zákon o kybernetické bezpečnosti a související předpisy. Jejich koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Národním centrem elektronizace zdravotnictví, Ministerstvem vnitra jako gestorem kybernetické bezpečnosti veřejné správy a centrálních systémů kybernetické bezpečnosti a Ministerstvem zahraničních věcí. Programová kancelář programu Digitální Česko bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Nositelem programu Kybernetické bezpečnosti poskytovatelů zdravotní péče v Praze je Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Národním centrem elektronizace zdravotnictví. NCeZ vytvoří na základě Minimálního bezpečnostního standardu (vydaného NÚKIB) vlastní standardy kybernetické bezpečnosti se zahrnutím specifik poskytovatelů zdravoní péče. Investice do oblasti kybernetické bezpečnosti je zaměřena především na centrální orgány státní správy v resortu Ministerstva zdravotnictví a na poskytovatele zdravotních služeb ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., působící na území hl. m. Prahy, přičemž cílem investice je zajištění rozvoje kybernetické bezpečnosti těchto organizací a jimi provozovaných informačních systémů a obecně zvýšení odolnosti státní správy a organizací poskytujících zdravotní služby. Inovativnost investice spočívá v nastolení komplexního přístupu k zajištění kybernetické bezpečnosti napříč sektorem zdravotních služeb, přičemž bude pokrývat výraznou většinu komponent jak centrální, tak i lokální ICT infrastruktury ve zdravotnictví v cílovém regionu. Zaměří se na (i) zajištění podmínek pro bezproblémové fungování a rozvoj informačních služeb; (ii) budování a rozvoj znalostní základny, umožňující prevenci a detekci hrozeb, včetně definice účelného postupu pro jejich předcházení a mitigaci; (iii) podporu partnerů a plnění závazků v oblasti eHealth v souladu s národní legislativou, legislativou EU a přijatými strategiemi v této oblasti; (iv) zajištění rozvoje bezpečnostních infrastruktury informačních systémů provozovatelů základní služby a celkové bezpečnosti informační a komunikační infrastruktury v sektoru zdravotnictví; (v) budování důvěry a efektivního modelu spolupráce s národním vládním CERT (národním koordinačním místem pro okamžitou reakci na kybernetické bezpečnostní incidenty provozovaným Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost) a resortním kompetenčním centrem kybernetické bezpečnosti (součást Národního centra elektronického zdravotnictví). Dílčí projekty budu realizovány poskytovateli zdravotních služeb ve spolupráci se specializovanými organizacemi za podmínek KPI stanovených Národním centrem elektronického zdravotnictví. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě tvorby architektonického modelu služby či systému (jako podkladu pro Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých programů jsou:
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
Do realizace projektů budou dále zapojeni:
|
Překážky a rizika |
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek
Nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Primární cílovou skupinou jsou hlavní nositelé projektů, neboť se jedná především o systémy zaměřené na digitalizaci vnitřního chodu úřadu, příp. výkonu agend vykonávaných v rámci přenesené působnosti. Sekundární cílovou skupinou je široká veřejnost využívající služby hlavních nositelů projektů. |
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady investice hrazené z RRF jsou 2694,96 mil. Kč. |
Dodržování pravidel státní podpory |
Investice nezakládá veřejnou podporu. |
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025. |
Vytvoření předpokladů pro digitální justici | |
---|---|
Výzva |
V současnosti resort justice nedisponuje dostačujícími technickými prostředky a infrastrukturou, aby byl schopen poskytovat své služby i v době omezení fyzických kontaktů na požadované úrovni. Z tohoto důvodu je třeba posílit a modernizovat pracovní zázemí. |
Cíl |
Cílem projektu je zajištění moderního pracovního prostředí pro zaměstnance resortu justice na takové úrovni, aby v krizových situacích, jakou je například pandemie Covid-19, nedocházelo k omezování práceschopnosti a snižování kvality poskytovaných služeb. Rozšířením videokonferenčních setů v resortu justice chceme dosáhnout vyšší odolnosti a flexibility veškerých pracovních procesů. Vzhledem k vyššímu využití distanční práce je nezbytné posílení centrální infrastruktury, a to z důvodu její nedostatečné kapacity pro souběžné zapojení potřebného počtu zaměstnanců v resortu. |
Implementace |
Investice je složena ze tří vzájemně propojených projektů (detailnější informace o jednotlivých projektech viz Příloha). Jejich koordinaci bude vykonávat Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s programovou kanceláří Digitální Česko a Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy. Programová kancelář programu Digitální Česko bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě tvorby architektonického modelu (jako podkladu pro Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavním nositelem investice je Ministerstvo spravedlnosti – odbor informatiky. Spolupracujícími útvary jsou pak odbor investic a majetku Ministerstva spravedlnosti ČR s ostatními věcně příslušnými odbory dotčených složek. |
Překážky a rizika |
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Nedostatečně detailní vypracování technických specifikací a zadávacích dokumentací; identifikace hodnotících kritérií u analýzy
Potenciální nutnost úpravy legislativy
Zajištění bezpečnosti a ochrany osobních údajů
Nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS.
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Zaměstnanci resortu justice, právní zástupci, notáři, soudci, státní zástupci, občané a firmy. |
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady investice hrazené z RRF jsou 148,13 mil. Kč. |
Dodržování pravidel státní podpory |
Investice nezakládá veřejnou podporu. |
Uveďte dobu implementace |
36 měsíců; do 31. 12. 2023. |