1.2 Digitální systémy veřejné správy
- Popis komponenty
- Hlavní výzvy a cíle
- Popis reforem a investic komponenty
- Strategická autonomie a bezpečnostní problematika
- Přeshraniční a mezinárodní projekty
- Zelený rozměr komponenty
- Digitální rozměr komponenty
- Kontaktní osoba
Popis komponenty
Popis komponenty
Digitální systémy veřejné správy
Oblast politiky: Digitalizace, eGovernment, veřejná správa
Cíl:
Vytvořit efektivní prostředí pro digitalizaci agend vykonávaných veřejnou správou (a zdravotnictvím jako komplexním oborem ekonomiky financovaným především z veřejných zdrojů), a to především z pohledu:
Sdílení dat mezi jednotlivými systémy (orgány a institucemi) prostřednictvím základních registrů, propojeného datového fondu a Informačního systému sdílené služby (eGovernment Service Bus),
Vytvoření či rozvoj stávajících či nových funkcionalit backendových informačních systémů jednotlivých orgánů a institucí, které slouží především k vlastnímu výkonu agend. Hlavní důraz je zde kladen na vzájemnou spolupráci umožňující vyšší míru vnitřní digitalizace úřadů a institucí,
Kybernetické bezpečnosti vybraných centrálních orgánů a poskytovatelů zdravotnických služeb především v regionu Prahy,
Sdílení znalostí, kompetencí, metodik a standardů poskytovaných prostřednictvím kompetenčních center vč. jejich přenosu na jednotlivé úřady a instituce.
Reformy a investice:
Reformy
- Kompetenční centra pro podporu eGovernmentu a elektronizace zdravotnictví
- Budování a rozvoj systémů podporujících elektronizaci zdravotnictví
Investice
- Budování a rozvoj agendových informačních systémů
- Budování a rozvoj základních registrů a zázemí pro eGovernment
- Kybernetická bezpečnost
- Vytvoření předpokladů pro digitální justici
Odhadované náklady:
7038 mil. Kč. (plně zahrnuto do RRF)
Komponenta se primárně zaměřuje na úřady vykonávající veřejnou správu na centrální i lokální úrovni a podporuje práci jednotlivých úředníků, a to jak v oblasti služeb klientům, kdy zajišťuje digitální odbavení klienta v rámci interních informačních systémů, tak i zajištění vnitřního fungování úřadu. Souběžně pak vytváří předpoklady pro realizaci komponenty Digitální služby pro občany a firmy. Základními předpoklady pro realizaci komponenty je rozvoj základních registrů (a zdravotnických registrů) a propojeného datového fondu umožňující on-line přístup k informacím o občanovi či podnikateli, které se vyskytují v informačních systémech státu v tom nejširším možném kontextu, ale při zachování bezpečnostních rolí a oprávnění pro jednotlivé úředníky.
Součástí komponenty je i vytvoření realizačního prostředí pro úspěšné dokončení jednotlivých programů a projektů v podobě vybudování nového a rozvoje stávajících kompetenčních center. Zároveň dojde k vyšší standardizaci vykonávaných agend v rámci přenesené a lokální působnosti.
Vytvoření propojeného datového fondu a eGovernment Service Bus v rámci této komponenty bude spočívat v generační obměně eGovernment Service Bus, vytvoření Informačního systému sdílené služby a napojení jednotlivých klíčových informačních systémů do ISSS tak, aby bylo možné si v rámci veřejné správy vyměňovat zabezpečeně data a na jejich základě pak předvyplňovat jednotlivé formuláře a podání při zachování zásady „only once“. Tedy klient poskytne příslušná data státní správě pouze jedenkrát.
Vybudování informační a komunikační infrastruktury v resortu justice umožní z technologického a hmotného hlediska budoucí poskytování digitálních služeb, včetně fungování justice vzdáleně v dobách běžných i v krizových situacích. Publikace nových služeb a zpřístupnění již existujících služeb a dat z oblasti justice ve webovém prostoru (prostřednictvím Portálu justice) umožní široké veřejnosti využít služeb justice online.
Vytvoření komplexně digitalizovaných – bezpapírových úřadů spočívá v zásadní transformaci úřadů a jejich agend dle principu digital first, vytváření maticových týmů pro řešení potřeb vnitřních i vnějších klientů a vývoje, příp. úprav stávajících agendových i podpůrných informačních systémů, digitální transformace je zároveň podporována prací kompetenčních center, která budou nastavovat principy vývoje nových digitálních systémů a služeb vč. konzultační podpory a to především v oblastech analýz, procesních analýz, enterprise architektury, návrhu UX a UI, kybernetické bezpečnosti, portálových řešení a agilního a projektového řízení v rámci implementace informačních systémů a změn do ekosystému úřadu.
Redukce technologického dluhu na úrovni jednotlivých systémů centrálních úřadů (vč. přenesené působnosti) příp. krajů a obcí, zejména prostřednictvím aktualizace a budování nových informačních systémů úřadu.
Průřezově všemi oblastmi bude řešena otázka zajištění kybernetické bezpečnostmi a ochrany osobních údajů dle příslušných právních předpisů (Zákona o kybernetické bezpečnosti a souvisejících předpisů a Zákona o ochranně osobních údajů a souvisejících předpisů).
Hlavní výzvy a cíle
Hlavní výzvy a cíle
Vytvořit efektivní systémové, technologické a znalostní prostředí pro digitalizaci agend vykonávaných státem (a zdravotnictvím) jako komplexním oborem ekonomiky, s výrazným zastoupením státních institucí. Cílem je vytvoření příp. úpravy systémů sloužících ke sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy (orgánů a institucí) prostřednictvím základních (a zdravotnických) registrů, propojeného datového fondu a Informačního systému sdílené služby (eGovernment Service Bus). Dále vytvoření nebo rozvoj stávajících či nových funkcionalit backendových informačních systémů jednotlivých orgánů a institucí sloužící především k vlastnímu výkonu agend tak, aby agendy byly vykonávány jako plně digitální a úřady se tak postupně stávaly zcela bezpapírovými. Hlavní důraz je zde kladen na vzájemnou spolupráci umožňující vyšší míru vnitřní digitalizace úřadů a institucí s přechodem na tzv. bezpapírový úřad. V souvislosti s nedávno proběhlými kybernetickými útoky na některé centrální úřady a poskytovatele zdravotnických služeb je cílem masivní posílení zejména oblasti kybernetické bezpečnosti, a to jak na úrovni centrálního řízení (CMS 2.0), tak na úrovni konkrétních institucí a poskytovatelů zdravotnických služeb.
Rozvoje a sdílení znalostí, kompetencí, metodik a standardů poskytovaných prostřednictvím kompetenčních center a center excelence pro úřady a instituce.
a) Hlavní výzvy
Česká republika má dlouhodobý technologický deficit, který mj. spočívá i ve velmi omezeném sdílení dat v rámci veřejné správy. Do stávajícího systému eGovernment Service Bus je připojeno velmi omezené množství informačních systémů a vzájemná výměna dat je minimální. Výměna dat je tak mnohdy řešena prostřednictvím vzájemného propojení jednotlivých systémů, a to především na úrovni resortu. Tyto agendové informační systémy jsou pak obtížně rozšířitelné příp. napojitelné na moderní sběrnice služeb. Výkon agend jednotlivými úřady a institucemi je tak digitální pouze částečně a je tedy vykonávána v kombinované podobě. Další velkou výzvou v rámci komponenty je kybernetická bezpečnost. Další velkou výzvou v rámci komponenty je adekvátní zajištění kybernetické bezpečnosti. I přes povinnosti uvedené v zákoně o kybernetické bezpečnosti a s ním spojených předpisů je faktický stav a úroveň kybernetické bezpečnosti u povinných subjektů z veřejné správy i přes pokrok a snahu o řešení nadále neuspokojivý. U poskytovatelů zdravotních služeb je úroveň zajištění kybernetické bezpečnosti zpravidla ještě nižší. Současně uvedené subjekty nedisponují dostatečným počtem kvalifikovaných odborníků, kteří by zlepšení situaci mohli napomoci. Veřejná správa je velmi omezená v oblasti vysoce kvalitních a kvalifikovaných odborníků z prostředí IT (architektura, služby, kybernetická bezpečnost, vývoj, řízení, …). Často je pak nucena nakupovat tyto specialisty na volném trhu a po ukončení kontraktu tak z pravidla ztrácí cenné know-how.
Komponenta jako celek i její jednotlivé investice a reformy (a na ně navázané programy a projekty) odpovídají na CSRs především v následujících oblastech:
- Investice do digitální infrastruktury (CSRs 2019/2020)
- Snížení administrativní zátěže (CSRs 2020/2021)
- Zlepšení elektronické veřejné správy (CSRs 2020/2021)
- Investice do digitální transformace (CSRs 2020/2021)
Jednotlivé projekty pak podporují i zaměstnávání žen s malými dětmi např. prostřednictvím umožnění plnohodnotné práce na dálku (CSRs 2019/2020)
b) Cíle
Vytvořit propojený datový fond a eGovernement Service Bus jako základní prvek pro vysoce bezpečné sdílení infrastruktury, služeb a dat. Vytvoření komplexně digitalizovaných – bezpapírových úřadů. Redukce technologického dluhu na úrovni jednotlivých systémů centrálních úřadů (vč. přenesené působnosti), příp. krajů. Zajištění odpovídající úrovně sdílených znalostí a kompetencí tak, aby byly dostupné všem veřejným úřadům a institucím. Komponenta zároveň zcela naplňuje Doporučení 2020/2021 v oblasti digitální transformace vnitřního chodu úřadů.
c) Národní strategický kontext
Komponenta „Digitální systémy veřejné správy“ úzce navazuje na strategii The Country for The Future. Tato strategie je postavena na devíti pilířích. Jedním ze stěžejních pilířů je pak digitalizace, a to jak ve smyslu digitalizace služeb poskytovaných veřejnými úřady a institucemi vč. jejich vnitřní digitalizace, tak i digitalizace průmyslu a rozvoje sítí s vysokou přenosovou kapacitou. Digitalizace má dále významnou oporu ve vládním programu Digitální Česko, mezi jehož hlavní cíle patří digitalizace a digitální transformace státní a veřejné správy. Program Digitální Česko je koordinačním místem a znalostním centrem (ve spolupráci s jednotlivými útvary Ministerstva vnitra) digitalizace a digitální transformace. Součástí programu Digitální Česko je Informační koncepce ČR, která udává základní směry v oblasti digitalizace veřejné správy a jejího technologického rozvoje. Na Informační koncepci ČR následně navazují informační koncepce jednotlivých úřadů a institucí (povinností je soulad s Informační koncepcí ČR), které identifikují jejich digitalizační a technologické výzvy. Mimo informačních koncepcí jednotlivých úřadů a institucí pak existují i další resortní strategické dokumenty, které se dotýkají oblastí rozvoje technologií a digitalizace. V oblasti zdravotnictví se v tomto ohledu jedná především o Strategii Zdraví 2030 a Národní strategií elektronického zdravotnictví. V oblasti justice se pak jedná o Resortní strategii pro rozvoj eJustice 2016-2020 a Resortní strategii pro rozvoj eJustice 2021–2027, která je aktuálně před schválením reflektující naplnění cílů předchozí resortní strategie a rozpracovává nové základní strategické cíle: digitální služby pro občany a společnosti; podpora a rozvoj digitálních technologií v justici; vytvoření robustního a bezpečného IT prostředí; podpora podmínek pro digitalizaci justice. Veškeré zde prezentované projekty z ní pak vychází.
Podpora digitalizace je ze strany Vlády ČR zakotvena v Programovém prohlášení vlády. Na politické úrovni je pak prezentována širokou shodou vládních i opozičních stran při přijímání legislativy podporující digitální aktivity.
Národní plán obnovy veškeré stávající digitalizační aktivity dále akceleruje a umožňuje v souladu s absorpčními kapacitami jednotlivých úřadů a institucí zrychlit tempo digitalizace v ČR.
Z legislativního hlediska Česká republika v letošním roce přijala, kromě řady dílčích digitálně přívětivých právních aktů, také zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který má za cíl urychlit digitalizační snahy a stanovit časový rámec, ve kterém budou jednotlivé veřejné služby poskytované občanům, ze strany veřejné správy, plně digitalizované. Tento legislativní akt je tedy možné považovat za výrazný strategický prvek v digitalizaci české veřejné správy.
Přidružené programy:
- Investice do digitalizačních a transformačních projektů prostřednictvím IROP 2014-2020, např. Digitalizace stavebního řízení a územního plánování, vč. projektu Digitální mapy veřejné správy, kybernetická bezpečnost apod.
- Investice do prioritních projektů prostřednictvím státního rozpočtu v rámci programu Digitální Česko (cca 490 mil. Kč v r. 2019, cca 1,2 mld. v r. 2020).
- Investice prostřednictvím OP PIK 2014-2020 do digitalizačních a transformačních projektů, např. Digitální technické mapy.
- Investice do digitalizačních a transformačních projektů prostřednictvím IROP 2021+, předpokládané investice do oblasti kybernetické bezpečnosti jednotlivých centrálních i lokálních úřadů, poskytovatelů zdravotní péče apod.
- komponenta 1.1 Digitální služby pro občany a firmy (RRF – pilíř Digitální infrastruktura), která zahrnuje rozvoj služeb poskytovaných koncovým zákazníkům, služby poskytované na centrální úrovni, nástroje pro publikaci otevřených dat vč. tvorby otevřených a veřejných datových sad a služby elektronického zdravotnictví.
- komponenta 1.3 Digitální vysokorychlostní sítě (RRF – pilíř Digitální infrastruktura), která zahrnuje také Vybudování vysokorychlostního připojení pro další socioekonomické aktéry, vč. objektů státní správy a územní samosprávy.
- komponenta 1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení (RRF – pilíř Digitální transformace), která zahrnuje vytvoření potřebných informačních systémů, zajištění migrace dat do nových informačních systémů a konsolidace dat spočívající ve vybudování databáze územně analytických podkladů v jednotném standardu pro zajištění potřeb veřejné správy.
d) Předchozí snahy
V minulých obdobích směřovaly investice do oblasti IT infrastruktury, digitalizace a digitální transformace veřejné správy, elektronizace zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti apod. především ze státního rozpočtu. Od r. 2018 se stává významným koordinačním prvkem těchto investic program Digitální Česko, v jehož portfoliu jsou tyto jednotlivé projekty evidovány, prioritizovány a následně doporučovány k financování. Velmi výrazný objem investic byl do této oblasti směřován také z prostředků ERDF, především z IROP (investice do rozvoje eGovernmentu, elektronického zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti, komunikační infrastruktury apod.). Celkově bylo v období 2014-2020 podpořeno 226 projektů v celkovém objemu 2,5 mld. Kč. Významnými projekty podpořenými z IROP bylo Zvyšování kybernetické bezpečnosti nemocnic v jednotlivých regionech ČR (např. FN Brno, FN Ostrava, FN Plzeň, Městská nemocnice Ostrava, …). Mezi významné infrastrukturní projekty patří např. Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – Informační a datové resortní rozhraní, na jehož základech staví i některé projekty Národního plánu obnovy. V těchto „historických“ projektech byly položeny kvalitní základy pro další rozvoj. Komponenta 1.2 Digitální systémy veřejné správy tyto dřívější snahy akceleruje a výrazně přispívá k dalšímu rozvoji např. vytvářením předpokladů pro realizaci projektů v rámci výzev (především IROP) nového období 2021-2027.
e) Rovný přístup
Při vývoji a implementaci nových či inovovaných informačních systémů ve všech výše uvedených reformách a investicích budou dodrženy zásady přístupnosti a použitelnosti definované národní legislativou (zákonem č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, které provádí Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016, o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací).
Popis reforem a investic komponenty
Popis reforem a investic komponenty
A) POPIS REFOREM
| Kompetenční centra pro podporu eGovernmentu | |
|---|---|
|
Výzva |
Nedostatečně koordinovaný rozvoj digitalizace veřejné správy vedoucí k zdlouhavé realizaci a neefektivnímu vynakládání státních a dotačních prostředků. Nepřipravenost či omezená připravenost centrálních institucí na výzvy a požadavky digitalizace a zaostávání ČR vůči EU ve vytváření digitálních služeb a jejich adopci konečnými uživateli. Nedostatečná metodická podpora úřadů a institucí veřejné správy před, v průběhu a po implementaci digitální služby. Tato podpora poskytne návody pro realizaci a vytvoří povinné standardy. Nedostatečná práce s existujícími daty vč. nízké míry rozhodování na jejich základě v rámci veřejné správy jako celku vč. aktivit v oblasti digitalizace a digitální transformace. Nedostatek vysoce kvalifikovaných specialistů v IT na jednotlivých úřadech a institucích. |
|
Cíl |
Zajistit absorpční kapacitu a úspěšnost realizace programů NPO, projektů komponent 1.1 Digitální služby pro občany a firmy a 1.2 Digitální systémy veřejné správy Národního plánu obnovy prostřednictvím vysoce odborných služeb poskytovaných v oblastech, kde jednotlivým institucím či úřadům chybí příslušné kompetence a vysoce kvalifikovaní specialisté (a to především v oblastech architektury, kybernetické bezpečnosti, UX/UI a projektového managementu). Zajistit naplnění cílů strategických programů digitalizace a digitální transformace (především programu Digitální Česko, Strategie Zdraví 2030 a Resortní strategie pro rozvoj eJustice). Vyřešit výše definované výzvy ukotvením kompetenčních center do struktur veřejné správy tak, aby mohly poskytovat své služby širokému spektru úřadů a institucí. Kapacitně rozšířit možnosti poskytovaných služeb těmito centry. Zajistit odpovídající standardizační a metodickou základnu vč. podpory její implementace na jednotlivých orgánech veřejné správy a vytvořit nezbytnou podporu pro realizaci cílů jednotlivých resortů ČR. S využitím existující datové základny zajistit kompetence pro tvorbu podkladů pro kvalifikované rozhodování na základě dat především v oblasti digitalizace a digitální transformace a postupný přenos této kompetence i do dalších oblastí výkonu veřejné správy. Oblast resortu zdravotnictví: Vytvořit funkční ekosystém elektronizace zdravotnictví v ČR prostřednictvím posílení kompetencí Národního centra elektronického zdravotnictví (NCeZ) dle doporučení Evropské eHealth Network EHEALTH NETWORK RECOMMENDATIONS for the Development of National Digital Health Networks in the EU Member States z listopadu 2020 a dle strategie WHO vytvořit společný rámec „National eHealth Strategy Toolkit“ pro rozvoj interoperability systémů ve zdravotnictví. |
|
Implementace |
Reforma je složena z pěti vzájemně propojených projektů. Jejich koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy a Ministerstvem zdravotnictví jako gestorem elektronizace zdravotnictví. Pracovní pozice v rámci jednotlivých kompetenčních center budou budou vytvořeny pouze po dobu realizace projektu. Programová kancelář bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Oblast zdravotnictví: Projekt NCeZ je vyčleněn z ostatních kompetenčních center především z důvodu výrazné odlišnosti oproti ostatním kompetenčním centrům, neboť zdravotnictví je svým charakterem výrazně odlišné od eGovernmentu zvláště pak v širokém propojení státních, veřejných a komerčních subjektů a vyžaduje výrazné specifické kompetence. Ministerstvo zdravotnictví posílí svou kompetenci zřízením externí organizace, která následně zajistí odborné a projektové kapacity. Tato organizace bude součástí ekosystému rozvoje elektronizace, bude řízena Ministerstvem zdravotnictví, které bude prostřednictvím této organizace poskytovat podporu jednotlivých organizací ve své přímé působnosti i poskytovatelům zdravotních služeb při realizaci programů a projektů Národního plánu obnovy (následně pak i IROP) a realizaci akčních plánů elektronizace zdravotnictví, které jsou v souladu s nadřazenými strategiemi. V rámci NPO se předpokládá zapojení většiny poskytovatelů zdravotních služeb, což vyžaduje značnou přípravu a koordinaci těchto subjektů, tak aby byly dosaženy nastavené cíle a parametry. Pro zajištění chodu této organizace předpokládáme nábor cca 15 seniorních expertů v oblastech zdravotnické informatiky, Enterprise Architektury, vytváření národních standardů elektronizace, UX/UI, kybernetické bezpečnosti, projektového řízení, legislativy apod. Tito pracovníci budou své služby poskytovat Ministerstvu zdravotnictví, jím zřizovaným organizacím a poskytovatelům zdravotních služeb. Nebudou však administrátory ani administrativní podporou pro Národní plán obnovy. Výstupy práce NCeZ bude specifikace návrhů na elektronizaci agend a postupů v resortu zdravotnictví, podpora řízení procesů standardizace elektronického zdravotnictví pro zajištění interoperability a specifikaci rozhraní, use case profilů a vytváření architektur v souladu s pravidly stanovenými Národním architektonickým plánem ČR. NCeZ bude začleněno do ekosystému elektronizace vedené klíčovými stakeholdery a autoritami v čele s Ministerstvem zdravotnictví, tyto autority se budou podílet na rozhodování o realizaci předkládaných návrhů. NCeZ bude provádět dohled nad implementací jednotlivých projektů a elektronických služeb a naplňováním stanovených cílů dle akčních plánů. Součástí vykonávaných činností bude zajištění udržitelné a kontinuální mezinárodní spolupráce dle doporučení a regulací stanovených EU. Projekt Kompetenčního centra kybernetické bezpečnosti se zaměřuje na rozvoj již existujících bezpečnostních struktur v MVČR a NAKIT, s.p. s cílem podpořit zajištění strategických cílů kybernetické bezpečnosti v rámci digitalizace státní správy/eGovernmentu. Jedná se o pořízení nových moderních bezpečnostních a dohledových technologií a nástrojů a vytvoření nových kapacit a rozvoj nových kompetencí v oblasti zajištění bezpečné infrastruktury státních systémů. V rámci rozvoje schopností a kapacit kompetenčního centra se projekt zaměřuje také na rozvoj v oblasti personální v podobě navýšení počtu bezpečnostních specialistů, jejich specializaci, a především zajištění potřebných kompetencí v oblasti kybernetické bezpečnosti včetně vzdělávání. Součástí rozvoje bude i oblast řešení DevSecOps. Projekt Kompetenčního centra eGovernmentu je zaměřen především na personální posílení již existujícího kompetenčního centra, které se aktuálně zaměřuje dominantně na poradenství v oblasti informačních koncepcí jednotlivých orgánů veřejné správy. Kompetence centra budou výrazně posíleny v oblasti architektury (enterprise, business a solution), uživatelské přívětivosti (UX/UI) a projektového řízení. Centrum pak bude schopné poskytovat konzultační kapacity při realizaci jednotlivých projektů a zároveň i jednotlivé projekty řídit (v případě orgánů, kde interní kapacity nejsou dostatečné). V rámci Národního plánu obnovy je předloženo v jednotlivých komponentách reformách a investicích více jak 100 projektů. Na základě konzultací s jednotlivými gestory je vhodné u cca 30% projektů poskytnout konzultační či realizační podporu. Tuto podporu je možné nakoupit na volném trhu. V okamžiku ukončení projektu či jeho části pak získané know how zůstává u daného komerčního subjektu a není zpět přeneseno do veřejné správy. Na tomto základě nedochází k růstu kompetencí, ale je naopak v oblasti konzultací vytvářen vendor lock-in a omezována suverenita veřejné správy. Seznam jednotlivých projektů reformy viz Příloha |
|
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
|
|
Překážky a rizika |
Rizikem je nedostatečná koordinace ústředních orgánů při schvalování vzniku doposud neexistujících kompetenčních center (zejména v období přetrvávající pandemie).
Nevhodné nastavení governance modelů jednotlivých kompetenčních center.
|
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Ministerstva a další centrální orgány státní a veřejné správy Krajské úřady Kraje Municipality Poskytovatelé zdravotnických služeb |
|
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady reformy hrazené z RRF jsou 364 mil Kč |
|
Dodržování pravidel státní podpory |
Žádný z projektů v rámci reformy nezakládá veřejnou podporu |
|
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 47 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2024 |
| Budování a rozvoj systémů podporujících elektronizaci zdravotnictví | |
|---|---|
|
Výzva |
Urychlit a usnadnit zavádění elektronických služeb prostřednictvím propojené a systematicky vytvářené infrastruktury elektronizace zdravotnictví včetně stabilizace a standardizace datového fondu zdravotnictví. |
|
Cíl |
|
|
Implementace |
Reforma je složena ze sedmi vzájemně propojených či na sebe navazujících projektů majících společného jmenovatele – vytvoření provázané infrastruktury využívající společná data a sdílené funkcionality. Projekty jsou realizovány organizacemi zřizovanými Ministerstvem zdravotnictví – ÚZIS, SÚKL ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a poskytovateli zdravotních služeb především pak Všeobecnou fakultní nemocnicí. Jejich koordinaci bude vykonávat Národní centrum elektronizace zdravotnictví (NCeZ) ve spolupráci s programovou kanceláří Digitální Česko a Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy. NCeZ bude úzce spolupracovat s programovou kanceláří programu Digitální Česko, která bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě přípravy architektonického modelu služby či systému (získání Souhlasného stanoviska odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
|
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
Do realizace projektů budou dále zapojeni:
|
|
Překážky a rizika |
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek
Nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Primární cílovou skupinou jsou poskytovatelé zdravotnických služeb, ministerstvo zdravotnictví a Krajské hygienické stanice. Sekundární cílovou skupinou je široká veřejnost využívající služby elektronického zdravotnictví. |
|
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady reformy hrazené z RRF jsou 325 mil. Kč. |
|
Dodržování pravidel státní podpory |
Reforma nezakládá veřejnou podporu. |
|
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025. |
B) POPIS INVESTIC
| Budování a rozvoj základních registrů a zázemí pro eGovernment | |
|---|---|
|
Výzva |
Vytvořit efektivní systémové, technologické a znalostí prostředí pro digitalizaci agend vykonávaných veřejnou správou. |
|
Cíl |
Rozvoj základních registrů (Registr osob, Registr obyvatel, Registr práv a povinností, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, Informační systém ORG), jejich modernizace a rozšíření v souladu novými požadavky na rozsah jimi poskytovaných referenčních údajů. Součástí je i budování Informačního systému sdílené služby, který propojuje data z jednotlivých agendových systémů, a tak vytváří základ propojeného datového fondu. Vytváření propojeného datového fondu ČR a propojení mezirezortních průřezových agend, tak aby občan nemusel obíhat úřady, ale data putovala napříč úřady. Rozvoj technologické infrastruktury veřejné správy včetně radikálního navýšení její přenosové kapacity v souvislosti s rozvojem sítí nové generace, implementací nových zákaznických služeb a služeb vysoce náročných na přenosovou kapacitu a propustnost infrastruktury (např. v souvislosti s digitalizací stavebního řízení je předpokládáno desetinásobné navýšení datového toku na centrálním uzlu oproti stavu r. 2020). |
|
Implementace |
Investice je složena ze dvaceti vzájemně propojených a na sebe navazujících projektů (detailnější informace o jednotlivých projektech viz Příloha). Celkovou koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy, Radou základních registrů – pracovní skupinou Rady vlády pro informační společnost a v případě průřezových infrastrukturních projektů – Pracovním výborem pro rozvoj celkového prostředí podporujícího digitální technologie při Radě vlády pro informační společnnost. Koordinaci projektů na rozvoji Základních registrů (jako celku) na operativní úrovni pak bude realizovat Rada základních registrů. Koordinaci průřezových infrastrukturních projektů pak bude realizovat Pracovní výbor pro rozvoj celkového prostředí podporujícího digitální technologie příp. k tomuto účelu nově zřízená pracovní skupina při Radě vlády pro informační společnost. Programová kancelář bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě návrhu architektonického modelu systému (souhlasné Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
|
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
Do realizace projektů budou dále zapojeni:
|
|
Překážky a rizika |
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Primární cílovou skupinou jsou orgány veřejné správy využívající data základních registrů a propojeného datového fondu vč. krajských úřadů a municipalit. Sekundární cílovou skupinou je široká veřejnost využívající služby jejichž součástí jsou data ze základních registrů či propojeného datového fondu. Základním přínosem je princip „only once“. |
|
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady investic hrazené z RRF jsou 2578,33 mil. Kč. |
|
Dodržování pravidel státní podpory |
Investice nezakládá veřejnou podporu. |
|
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025. |
| Budování a rozvoj agendových informačních systémů | |
|---|---|
|
Výzva |
V rámci veřejné správy existuje výrazný technologický deficit u jednotlivých agendových informačních systémů, které jsou v mnoha případech staré i více jak 10 let, postavené na dnes již nepodporovaných technologiích, budované jako monolitické a velice obtížně propojitelné či připojitelné k centrálním službám. Tyto systémy pak brání plné digitalizaci jednotlivých úřadů a institucí. |
|
Cíl |
Vybudovat moderní informační systémy postavené na modulární architektuře podporující snadnou propojitelnost jednotlivých systémů a digitalizaci úřadů a institucí. Vytvoření a rozvoj stávajících či nových funkcionalit backendových informačních systémů jednotlivých orgánů a institucí, které slouží především k vlastnímu výkonu agend. Hlavní důraz je zde kladen na komplexní digitalizaci těchto systémů, a tedy i úřadů a vzájemné předávání dat mezi systémy prostřednictvím propojeného datového fondu. |
|
Implementace |
Investice je složena z devatenácti projektů, které jsou částečně vzájemně propojené či na sebe navazující (detailnější informace o jednotlivých projektech viz Příloha). Jejich koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy a jednotlivými gestory projektů. Programová kancelář programu Digitální Česko bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě tvorby architektonického modelu systému (souhlasné Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
|
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
Do realizace projektů budou dále zapojeni:
|
|
Překážky a rizika |
Skluz v rámci schvalování nové legislativy
Rychlé ustanovení vlády po volbách v 10/2021
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek
Nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Primární cílovou skupinou jsou hlavní nositelé projektů, neboť se jedná především o systémy zaměřené na digitalizaci vnitřního chodu úřadu, příp. výkonu agend vykonávaných v rámci přenesené působnosti. Sekundární cílovou skupinou je široká veřejnost využívající služby hlavních nositelů projektů. |
|
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady investic hrazené z RRF jsou 927,41 mil. Kč. |
|
Dodržování pravidel státní podpory |
Investice nezakládá veřejnou podporu. |
|
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025. |
| Kybernetická bezpečnost | |
|---|---|
|
Výzva |
Nedostatečné zajištění kybernetické bezpečnosti centrálních úřadů, institucí a poskytovatelů zdravotnických služeb. Dle Zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2019, kterou publikoval NÚKIB, dochází k nárůstu počtu kybernetických útoků proti institucím, organizacím a firmám v České republice. Terčem kybernetických útoků se v roce 2020 opakovaně stala i zdravotnická zařízení. S ohledem na zvyšující se počet kybernetických útoků je žádoucí u zmíněných subjektů kontinuálně pracovat na navyšovaní úrovně kybernetické bezpečnosti. |
|
Cíl |
Zvýšit úroveň kybernetické bezpečnosti u centrálních úřadů, institucí, poskytovatelů zdravotnických služeb a dalších subjektů dle zákona o kybernetické bezpečnosti a souvisejících předpisů. |
|
Implementace |
Budování digitalizované infrastruktury veřejné správy musí probíhat s maximálním důrazem na zajištění kybernetické bezpečnosti již v počátcích samotné výstavby. Samotný chod celé infrastruktury a její správa však musí také dbát na vysokou míru zabezpečení proti kybernetickým hrozbám. V tomto směru je potřeba reflektovat aktuální bezpečnostní situaci, pravidelně provádět koordinovanou a kontinuální analýzu hrozeb a rizik a na jejím základě přijímat patřičná opatření. Investice je složena ze sedmi částečně vzájemně propojených projektů a jednoho samostatného programu (detailněji viz Příloha). Tyto projekty (a program) budou realizovány s ohledem na vize a cíle definované Národní strategií kybernetické bezpečnosti České republiky, zákon o kybernetické bezpečnosti a související předpisy. Jejich koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Národním centrem elektronizace zdravotnictví, Ministerstvem vnitra jako gestorem kybernetické bezpečnosti veřejné správy a centrálních systémů kybernetické bezpečnosti a Ministerstvem zahraničních věcí. Programová kancelář programu Digitální Česko bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Nositelem programu Kybernetické bezpečnosti poskytovatelů zdravotní péče v Praze je Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Národním centrem elektronizace zdravotnictví. NCeZ vytvoří na základě Minimálního bezpečnostního standardu (vydaného NÚKIB) vlastní standardy kybernetické bezpečnosti se zahrnutím specifik poskytovatelů zdravoní péče. Investice do oblasti kybernetické bezpečnosti je zaměřena především na centrální orgány státní správy v resortu Ministerstva zdravotnictví a na poskytovatele zdravotních služeb ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., působící na území hl. m. Prahy, přičemž cílem investice je zajištění rozvoje kybernetické bezpečnosti těchto organizací a jimi provozovaných informačních systémů a obecně zvýšení odolnosti státní správy a organizací poskytujících zdravotní služby. Inovativnost investice spočívá v nastolení komplexního přístupu k zajištění kybernetické bezpečnosti napříč sektorem zdravotních služeb, přičemž bude pokrývat výraznou většinu komponent jak centrální, tak i lokální ICT infrastruktury ve zdravotnictví v cílovém regionu. Zaměří se na (i) zajištění podmínek pro bezproblémové fungování a rozvoj informačních služeb; (ii) budování a rozvoj znalostní základny, umožňující prevenci a detekci hrozeb, včetně definice účelného postupu pro jejich předcházení a mitigaci; (iii) podporu partnerů a plnění závazků v oblasti eHealth v souladu s národní legislativou, legislativou EU a přijatými strategiemi v této oblasti; (iv) zajištění rozvoje bezpečnostních infrastruktury informačních systémů provozovatelů základní služby a celkové bezpečnosti informační a komunikační infrastruktury v sektoru zdravotnictví; (v) budování důvěry a efektivního modelu spolupráce s národním vládním CERT (národním koordinačním místem pro okamžitou reakci na kybernetické bezpečnostní incidenty provozovaným Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost) a resortním kompetenčním centrem kybernetické bezpečnosti (součást Národního centra elektronického zdravotnictví). Dílčí projekty budu realizovány poskytovateli zdravotních služeb ve spolupráci se specializovanými organizacemi za podmínek KPI stanovených Národním centrem elektronického zdravotnictví. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě tvorby architektonického modelu služby či systému (jako podkladu pro Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
|
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavními nositeli jednotlivých programů jsou:
Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:
Do realizace projektů budou dále zapojeni:
|
|
Překážky a rizika |
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek
Nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Primární cílovou skupinou jsou hlavní nositelé projektů, neboť se jedná především o systémy zaměřené na digitalizaci vnitřního chodu úřadu, příp. výkonu agend vykonávaných v rámci přenesené působnosti. Sekundární cílovou skupinou je široká veřejnost využívající služby hlavních nositelů projektů. |
|
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady investice hrazené z RRF jsou 2694,96 mil. Kč. |
|
Dodržování pravidel státní podpory |
Investice nezakládá veřejnou podporu. |
|
Uveďte dobu implementace |
Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025. |
| Vytvoření předpokladů pro digitální justici | |
|---|---|
|
Výzva |
V současnosti resort justice nedisponuje dostačujícími technickými prostředky a infrastrukturou, aby byl schopen poskytovat své služby i v době omezení fyzických kontaktů na požadované úrovni. Z tohoto důvodu je třeba posílit a modernizovat pracovní zázemí. |
|
Cíl |
Cílem projektu je zajištění moderního pracovního prostředí pro zaměstnance resortu justice na takové úrovni, aby v krizových situacích, jakou je například pandemie Covid-19, nedocházelo k omezování práceschopnosti a snižování kvality poskytovaných služeb. Rozšířením videokonferenčních setů v resortu justice chceme dosáhnout vyšší odolnosti a flexibility veškerých pracovních procesů. Vzhledem k vyššímu využití distanční práce je nezbytné posílení centrální infrastruktury, a to z důvodu její nedostatečné kapacity pro souběžné zapojení potřebného počtu zaměstnanců v resortu. |
|
Implementace |
Investice je složena ze tří vzájemně propojených projektů (detailnější informace o jednotlivých projektech viz Příloha). Jejich koordinaci bude vykonávat Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s programovou kanceláří Digitální Česko a Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy. Programová kancelář programu Digitální Česko bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi. Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě tvorby architektonického modelu (jako podkladu pro Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). |
|
Spolupráce a zapojení zúčastněných stran |
Hlavním nositelem investice je Ministerstvo spravedlnosti – odbor informatiky. Spolupracujícími útvary jsou pak odbor investic a majetku Ministerstva spravedlnosti ČR s ostatními věcně příslušnými odbory dotčených složek. |
|
Překážky a rizika |
Skluz v přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací
Nedostatečně detailní vypracování technických specifikací a zadávacích dokumentací; identifikace hodnotících kritérií u analýzy
Potenciální nutnost úpravy legislativy
Zajištění bezpečnosti a ochrany osobních údajů
Nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání
Posun v realizaci zadávacích řízení vč. rozhodování ÚOHS.
Skluz v implementaci jednotlivých systémů a služeb
|
|
Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty |
Zaměstnanci resortu justice, právní zástupci, notáři, soudci, státní zástupci, občané a firmy. |
|
Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období |
Celkové náklady investice hrazené z RRF jsou 148,13 mil. Kč. |
|
Dodržování pravidel státní podpory |
Investice nezakládá veřejnou podporu. |
|
Uveďte dobu implementace |
36 měsíců; do 31. 12. 2023. |
Strategická autonomie a bezpečnostní problematika
Strategická autonomie a bezpečnostní problematika
Komponenta jako celek je zcela v souladu s aktuálními opatřeními a trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti a mnohé z nich rozvíjí a implementuje. Pravidla pro strategickou autonomii v oblasti informačních systémů a digitálních služeb nejsou v současnosti jasně a závazně definována. Projekty využívající (příp. budou využívat) cloudové služby tak využívají výhradně cloudová centra provozovaná v rámci EU. V rámci této komponenty bude realizován i projekt technologického rozšíření eGovernment Cloudu. Do tohoto prostředí pak budou následně přeneseny klíčové informační systémy veřejné správy v souladu s nově připravovanou národní cloudovou legislativou.
Přeshraniční a mezinárodní projekty
Přeshraniční a mezinárodní projekty
Investice a reformy ani jejich jednotlivé části nemají charakter přeshraniční spolupráce. Jednotlivé projekty pak vytvářejí prostředí pro realizaci projektů s přeshraniční spoluprací (např. projekt Interoperabilita ve zdravotnictví).
Zelený rozměr komponenty
Zelený rozměr komponenty
Veškeré reformy a investice v rámci komponenty je možné považovat z pohledu zelené tranzice za neutrální. Nemají tedy měřitelný vliv na cíle zohledňování klimatických změn. V obecné rovině pak lze konstatovat, že svým zaměřením přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů. Velká část reformy a investic v této komponentě vytváří prostředí pro tvorbu a realizaci služeb snižujících mobilitu obyvatelstva v souvislosti s cestami na úřad. Navrhovaná opatření jsou tak v souladu s požadavkem na zavádění nových technologií pro dosažení cílů zelené agendy.
Digitální rozměr komponenty
Digitální rozměr komponenty
Komponenta je zcela zaměřena na digitální tranzici veřejného sektoru, především pak na vytváření předpokladů pro digitální tranzici. Cíle jednotlivých reforem a investic nejsou ve své podstatě přímo měřitelné prostřednictvím DESI, ale vytvářením prostředí pro poskytování služeb občanům a firmám, které umožňuje jednoduchou a uživatelsky přívětivou komunikaci s veřejnými orgány a institucemi. Tímto postupem pak reformy a investice této komponenty výrazně posilují odolnost státní a veřejné správy a celkově urychlují proces odbavení úřední záležitosti, tudíž přispívají k vyšší ekonomické efektivitě a snižování administrativních nákladů jak na straně veřejné správy, tak u cílových skupin v podobě široké občanské a podnikatelské veřejnosti.
Komponenta naplňuje Digitální agendu, výrazně zlepšuje podmínky a předpoklady pro rozvoj eGovernmentu a v jednotlivých částech pak přímo přispívá k jeho rozvoji. Její obsah je zcela v souladu s programem Digitální Česko jako základního kamene národního digitálního plánu. Jednotlivé reformy jsou tematickým souhrnem vybraných digitálních záměrů a projektů. Investice a reformy popsané v jednotlivých přílohách jsou pak, s ohledem na parametry RRF, projekty programu Digitální Česko, jejichž realizaci akcelerovala možnost je financovat z prostředků Národního plánu obnovy.
Dopad na digitální přechod je popsán v tabulce v příloze.
Kontaktní osoba
Kontaktní osoba
Mgr. Kristýna Benešová
Ministerstvo vnitra
kristyna.benesova@mvcr.cz
www.mvcr.cz/NPO