V roce 2001 požádalo v České republice o azyl 18 088 osob. Oproti roku 2000, kdy o azyl požádalo 8 878 osob, narostl počet žádostí o 106%. Ve srovnání s pouze mírným nárůstem počtu žádostí mezi lety 1999 a 2000 se jedná o velmi prudký přírůstek, způsobený zejména změnou azylové legislativy.
Celkem požádalo v ČR od roku 1990 o azyl 51 980 osob, tři čtvrtiny z nich po roce 1997.
| rok | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| počet žádostí | 1 602 | 2 226 | 841 | 2 207 | 1 187 | 1 417 | 2 211 | 2 109 | 4 085 | 7 220 | 8 788 | 18 088 |
| změna oproti předchozímu roku | 39% | -62% | 162% | -46% | 19% | 56% | -5% | 94% | 77% | 22% | 106% | |
| % ze všech žádostí | 3% | 4% | 2% | 4% | 2% | 3% | 4% | 4% | 8% | 14% | 17% | 35% |
Žadatelé roku 2001 tvoří 35% všech dosavadních žadatelů o azyl v ČR, proto také jejich složení významně ovlivnilo celkové složení všech žadatelů o azyl. 59% žadatelů pochází z Evropy, 38% z Asie, 2% z Afriky. Již v roce 2000 tvořili občané evropských zemí polovinu žadatelů o azyl a toto procento se nadále zvyšovalo. Dominantní skupiny konce 90. let (Afghánistán, Srí Lanka, Bangladéš) ve statistikách ustoupily, poslední jmenovaná fakticky vymizela.
V roce 2001 byli nejvýznamnější skupinou žadatelů občané Ukrajiny. O azyl požádalo 4 416 Ukrajinců, kteří tvořili 24% všech žadatelů. 14% žadatelů tvořili žadatelé z Moldavska (2 459 osob), 10% pak občané Rumunska (1 848 osob). 8% žadatelů přišlo z Vietnamu (1 525 osob), 7% z Indie a Gruzie (1 304, resp. 1 290 osob), 6 % z Arménie (1 021 osoba). Zatímco na počátku roku nejvýrazněji dominovali žadatelé z Ukrajiny, Moldavska, Rumunska a Vietnamu, v průběhu roku se zvýšilo významně zastoupení občanů Gruzie a Arménie. Motivem vysokého počtu žádostí o azyl většiny příslušníků jmenovaných skupin je pravděpodobně možnost v ČR legálně pracovat. Zatímco ještě v prvních měsících roku 2001 byl významný počet žadatelů z asijských zemí (mimo zemí bývalého Sovětského svazu), jejich počet postupně klesal a v hodnocení celého roku zaujímají Indie, Afghánistán, Čína, Srí Lanka a Irák (kromě Iráku dřívější naprosto dominující skupiny žadatelů) pouhý 14% podíl.
72% žadatelů podalo svou žádost v přijímacím středisku Vyšní Lhoty, což je dle zákona standardní místo pro podání žádosti o azyl. Čtvrtina žadatelů pak projevila úmysl požádat o azyl v záchytných zařízeních pro cizince (22% v ZZC Balková a 3% v ZZC Poštorná). V záchytných zařízeních pro cizince jsou umístěni cizinci, se kterými bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění. Pro drtivou většinu z nich se žádost o azyl stává možností legálně toto zařízení s omezením svobody opustit. 97% žadatelů z Číny projevilo úmysl požádat o azyl v ZZC, v případě občanů Indie se jednalo o 88% žadatelů, 82% Afghánců, 76% občanů Srí Lanky a 66% občanů Iráku. U evropských žadatelů, popisovaných jako nejvýznamnější skupiny žadatelů, zaznamenáváme podstatně nižší zastoupení žádostí ze ZZC, více než tři čtvrtiny osob žádají o azyl v PřS Vyšní Lhoty. 1% žadatelů (186 osob) požádalo o azyl ve věznici v době výkonu vazby nebo trestu.
V roce 2001 bylo zřízeno oddělení azylového řízení na letišti, které spravuje agendu účastníků řízení o udělení azylu na letišti, ve věznicích, vazbách a po nabytí účinnosti novely zákona o azylu i v ZZC.
V roce 2001 byl azyl udělen 83 osobám, z toho 75 v první instanci. Oproti roku 2000 klesl počet udělených azylů o 50. Azyl byl udělen 25 občanů Běloruska, 10 občanům Íránu, 9 občanům Afghánistánu a Jugoslávie. Většina azylů byla udělena z důvodu sloučení rodiny a z humanitárních důvodů, 30 osobám byl udělen azyl z důvodů pronásledování. Azyl nebyl udělen v 7 033 případech (6 019 v první instanci) a řízení bylo zastaveno u 9 559 osob (8 985 v prvním stupni). 2 083 žadatelů vzalo zpět svou žádost. 3 004 rozkladů bylo doručeno na SRK.
Ke 31.12.2001 bylo aktuálně platných 1 283 azylů, v řízení o azylu bylo 11 635 žadatelů o azyl. 70% žadatelů žilo na soukromých adresách, 30% v azylových zařízeních.
Snížení počtu žadatelů státních příslušností, které považují Českou republiku za spíše tranzitní zemi k další cestě (jedná se o občany asijských zemí, zejména o žadatele ze ZZC), vedlo ke snížení míry svévolných odchodů z azylových zařízení před ukončením řízení o udělení azylu. K 31.1.2002 opustilo definitivně řízení před vydáním rozhodnutí 32% žadatelů. Dalším důvodem snížení této míry je častý pobyt žadatelů na privátu – žadatelé neopouštějí bez ohlášení azylové zařízení, ale odcházejí rovnou na soukromé adresy.
