Informace pro státní zaměstnance

Práva a povinnosti státních zaměstnanců

Státní zaměstnanci vykonávají službu v orgánech státní správy a podílejí se na plynulém fungování celého státu. Z tohoto důvodu mají státní zaměstnanci oproti zaměstnancům soukromého sektoru nastaveny své povinnosti striktněji (§ 77 a 78 zákona o státní službě), ale na druhou stranu mají jasně daná i svá práva (§ 79 zákona o státní službě).

Jaké jsou konkrétní povinnosti státního zaměstnance, které musí dodržovat po celou dobu trvání služebního poměru?

• zachovávat věrnost České republice,
• zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se státní zaměstnanec dověděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám,
• zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem služby ve prospěch vlastní nebo jiného, jakož i nezneužívat postavení státního zaměstnance,
• v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním úřadem,
• a povinnost státního zaměstnance oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu zahájeno trestní stíhání a v jaké věci.
   

Jaké povinnosti musí plnit všichni státní zaměstnanci pouze v době výkonu služby?

• vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost státního zaměstnance,
• dodržovat právní předpisy vztahující se k výkonu služby, služební předpisy a příkazy k výkonu služby,
• plnit služební úkoly osobně, řádně a včas, povinnost absolvovat adaptační proces a prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního orgánu,
• dodržovat pravidla etiky státních zaměstnanců,
• zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státním zaměstnancům a zaměstnancům ve správním úřadu a při úředním jednání,
• plně využívat služební dobu k výkonu služby,
• poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jestliže to patří k služebním úkolům,
• zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě,
• vykonávat službu ve výběrové komisi, zkušební komisi, jako mentor a v dalších orgánech zřizovaných služebním orgánem podle služebního předpisu,
• řádně hospodařit s prostředky svěřenými služebním úřadem a střežit a ochraňovat majetek, který byl svěřen státnímu zaměstnanci, před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím,
• při výkonu služby z jiného místa vykonávat službu pouze na místě sjednaném v dohodě o výkonu služby z jiného místa a dodržovat podmínky sjednané v této dohodě,
• při úředním ústním nebo písemném jednání s fyzickými osobami nebo právnickými osobami sdělit své jméno, popřípadě jména, a příjmení, služební označení a název organizačního útvaru služebního úřadu, v němž je státní zaměstnanec zařazen,
• vykonávat službu při odvracení živelní pohromy nebo jiného hrozícího nebezpečí anebo se podílet na zmírnění jejich bezprostředních následků.
   

Na druhou stranu mají státní zaměstnanci jasně definována i svoje práva, zejména to, že služební úřad je jim povinen poskytovat podporu při výkonu služby.

Služební úřad tak zajistí:

• vytvoření podmínek pro řádný výkon služby,
• poskytnutí odborné literatury vztahující se ke státním zaměstnancem vykonávanému oboru služby a k činnostem, které státní zaměstnanec vykonává.
   

Státní zaměstnanec má dále právo na:

• veřejné užívání služebního označení státního zaměstnance, představeného nebo služebního orgánu,
• absolvování přípravy k vykonání obecné a zvláštní části úřednické zkoušky a prohlubování vzdělání na náklady služebního úřadu,
• plat a platový postup podle dosažené započitatelné praxe,
• odmítnutí vyřizovat služební úkoly, které nepatří do jeho oboru služby a do působnosti útvaru (to neplatí, spadá-li služební úkol do působnosti organizačního útvaru, v němž je zařazeno jeho služební místo, a při přeložení),
• odmítnutí splnit služební úkol, který má podle jiného právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně představený (toto právo státní zaměstnanec z povahy věci nemá, pokud představeného zastupuje),
• podání stížnosti ve věcech výkonu služby a služebních vztahů,
• domáhání se svých práv vyplývajících ze služebního poměru (např. podáním opravných prostředků v řízení ve věcech služby nebo námitek proti služebnímu hodnocení).
   

Státní zaměstnanci jsou však částečně omezeni na politických a hospodářských právech podle § 80 a 81 zákona o státní službě, a to následovně:

• představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí,
• státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu nebo může být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu.
   

Omezení výkonu jiné výdělečné činnosti se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud nebo jiný správní úřad, na činnost v orgánech vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech podle jiného zákona vykonávajících státní správu, a na správu vlastního majetku.

Státní zaměstnanec má povinnost ukončit jinou výdělečnou činnost než službu či členství v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost nebo požádat služební orgán o jejich povolení nejpozději do 3 měsíců po vzniku služebního poměru.

Porušení povinností státního zaměstnance vyplývajících mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby (dále jen „služební povinnosti“) je upraveno v části čtvrté (§ 88 až 90) zákona o státní službě. O porušení služební povinnosti státního zaměstnance rozhoduje služební orgán, resp. nadřízený služební orgán. Dle intenzity porušení služební povinnosti státního zaměstnance je lze dělit na prostá porušení, závažná porušení a zvlášť závažná porušení.

Pokud dojde k zaviněnému porušení služební povinnosti státního zaměstnance, služební orgán má možnost státnímu zaměstnanci uložit písemné napomenutí. Takové porušení služební povinnosti státního zaměstnance s sebou rovněž přináší důsledky pro jeho služební poměr, které se odvíjejí od počtu uložených napomenutí ze strany služebního orgánu, respektive od závažnosti porušení služební povinnosti státním zaměstnancem, a mohou vést až k odvolání představeného či ke skončení služebního poměru státního zaměstnance.

Pokud vykazuje státní zaměstnanec pouze drobné nedostatky ve službě, jeho představený mu může udělit písemnou nebo ústní výtku.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook