Nejkruciálnější rozhodnutí, před nímž policisté stojí, je, kdy mají střílet. Jen loni fatální střelba policistů v New Yorku, Chicagu a kalifornské Riverside vyvolala rozhořčené diskuse, v nichž kritici obviňovali policisty, že zahájili střelbu ukvapeně. Policejní oddělení v USA už delší dobu používají simulátory, aby se policisté naučili střílet v situacích co nejpodobnějších těm skutečným krizovým. Policisté si však stěžují, že tyto simulátory s použitím laserových zbraní vyvolávají nerealistický pocit, že střely jdou jen jedním směrem.

Jak uvádí týdeník Newsweek, americká policie má nyní možnost koupit si zařízení, které učí obratnost vyššího stupně: bleskurychlý a správný úsudek v krizových situacích. Nový počítačový protokol, vyvinutý firmou Advanced Interactive Systems (AIS), okamžitě policisty uvede do maximálně realistických dramat spojených s únosy, loupežnými přepadeními, střelbami v kancelářích apod. Když se scény rozvíjejí, jak lidský instruktor, tak samotný software AIS používají vyspělou technologii, aby měnili situaci podle toho, jak testovaný policista situaci řeší, nebo komplikuje. Pokud se testovaný policista řádně nekryje, je zasažen bolestivým nylonovým projektilem.

Po každé scéně může instruktor na zachyceném filmu ukázat zkoušenému, co dělal správně a co ne.

Pokud systém AIS dokáže produkovat zkušenější policisty, investice na něj budou oprávněné. Malý systém stojí 25 000 dolarů a 200 000 ve formě traileru, který oddělení, jako to v Chicagu, může převážet od jedné policejní stanice ke druhé.

Oddělení šerifa v kalifornském okrese Orange, které má starší verzi AIS již od loňska, si zařízení pochvaluje: tím, že poskytuje instruktorovi volbu deeskalovat scénu, když testovaný policista reaguje správně, učí policisty postupovat také jinak, než smrtelnou silou.

V SRN řádí dosud neobjeveno nejméně osm sériových vrahů, kteří dosud zabili 31 lidí, soudí düsseldorfský kriminolog Stephan Harbort. Současně vypracoval analýzu případů 61 mužů a žen, kteří v Německu od roku 1945 zavraždili jeden každý nejméně tři lidi. Ve své studii uvádí, že každý pátý případ nikdy nebyl objasněn. Sériovým vrahům je podle něho při jejich prvním činu mezi 18 a 29 roky. Dvě třetiny z případů, které sledoval, pocházely ze sociálně slabých rodin.

Renomovaný policejní psycholog Uwe Füllgrabe je však k tomuto zjištění skeptický. Podle studií FBI nehraje "špatné dětství" rozhodující úlohu, protože velká část sériových vrahů pochází z tzv. dobrých rodinných poměrů. Podle něho "mnozí chtějí jen vychutnat opojný pocit moci nad bezbrannou obětí. Jsou často nenápadní, zdvořilí, na první pohled by jim nikdo takové činy nepřisoudil."

Na potvrzení tohoto názoru týdeník Stern uvádí, že nejnověji odhalený sériový vrah Frank G. je ženatý a sousedi o něm hovoří jako o vzorném a milujícím otci tříleté dcery. A masový vrah-dálkový řidič Bernd K. je popisován jako ochotný a přátelský člověk.

Ve snaze přijít masovým vrahům rychleji na stopu začal letos v lednu Spolkový kriminální úřad pracovat s počítačovým systémem Viclas (Violent Crime Linkage Analysis System), vyvinutým v Kanadě. V lednu už na něj byly připojeny všechny zemské kriminální úřady, ovšem než bude databanka vybavena potřebnými informacemi a srovnáními a dána do provozu, uplyne zřejmě ještě hodně času.

Edward Crew (53), šéf po Scotland Yardu druhé největší britské policejní síly - West Midlands Force, odsuzuje "honbu za čísly místo za zločinci". V prohlášení, které uveřejnil deník The Independent, říká, že ho "trápí byrokracie, množství ministerstvem a inspekcí vyžadovaných informací, které odvádějí policisty od jejich hlavního poslání - boje proti zločinu". Jen na jeho pracovišti je trvale devět lidí zaneprázdněno takovýmto papírováním a jsou-li otázky duplikovány, je i jejich počet nutně dvojnásobný. Jak řekl, pokud tyto statistiky nikdo neanalyzuje a neřídí se jimi, je to mrhání časem. Současně navrhl novou strukturu a pracovní náplň pro tři čtvrtiny policejních sil v Anglii a Walesu, které by se měly přeměnit v regionální vysoce profesionální týmy vyšetřující vraždy, narušování veřejného pořádku, nezákonné používání střelných braní a vyšetřování pod vodou. Vytvoření 10 jakýchsi "super forces" místo dnešních 43 by ušetřilo administrativní náklady a také všechny odborné týmy by pracovaly efektivněji. "Neberte to jako prosazování centralismu, jsem stoupencem regionálního řízení policie," řekl.

V souvislosti s vraždou učitelky žákem 9. třídy (řeznickým nožem jí zasadil 22 ran) nazývá týdeník Bildwoche německé školy sudem prachu. V SRN je 43 000 škol s 10 miliony žáků, z toho největší část, 1,1 milionu, na základních školách. Nejvíce násilí je registrováno na zvláštních školách, kde každý druhý žák se stává jeho obětí, nejméně "nakládaček" je zaznamenáváno na gymnáziích. Jako hlavní místo činu uvádí týdeník školní dvůr, kdo je vydírán za "ochranu" a nechce platit, je gangem spolužáků surově ztlučen. Masa násilníků na školách dosahuje prý čísla 175 000.

Oběti bývají nejčastěji "jiné" než ostatní spolužáci: jsou bud  tlustší, nebo hubenější, mají například vadu řeči, jsou neohrabaní nebo jen neagresivní a nevědí, jak na šikanu - slovní i fyzickou - reagovat, protože z domova nic takového neznají. Obvykle jsou to i žáci s dobrým prospěchem. Co mohou rodiče proti tomu dělat? Týdeník radí: s dětmi na toto téma nenápadně hovořit, zaručit dítěti, že proti jeho vůli nic nepodniknou, hovořit s dalšími rodiči, ujistit dítě, že mu dokáží pomoci, poradit se s učitelem. A co může dělat dítě? Nedat se vyprovokovat, nebojovat, když obrana nemá smysl, o vydírání a výhrůžkách ihned hovořit s učitelem a rodiči.

Na podobné téma píše i americký International Herald Tribune. Kolem 90 % amerických škol dnes uplatňuje "nulovou toleranci" vůči výtržníkům, vůči nošení zbraní do školy, ale i vůči alkoholu, cigaretám a drogám. Při opakovaném výtržnictví následuje vyloučení ze školy. Jen v Chicagu vzrostl loni počet vyloučených šestkrát proti roku 1997, kdy na tamních školách začala být "nulová tolerance" uplatňována.

Připravila Sylvie KUČEROVÁ