Z rozhodnutí oddělení vzdělávání, výcviku a správy škol odboru personální práce a vzdělávání Ministerstva vnitra ČR byla pověřena Střední policejní škola MV v Brně uskutečněním vzdělávacích kurzů pro občany národnostních menšin. Finanční prostředky na uskutečnění kurzů poskytlo Ministerstvu vnitra ČR Velvyslanectví Velké Británie v České republice. O jaké kurzy se jedná a co si od nich slibuje naše policie jsme se zeptali policejního prezidenta generálmajora JUDr. Jiřího Koláře.

Jde o přípravné kurzy pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR. Za poslední tři čtyři roky bylo učiněno několik pokusů, jak zajistit příliv příslušníků národnostních menšin do policie. Je to žádoucí z mnoha důvodů, ale zatím se nám to prakticky nepodařilo. Nyní je situace zásadně jiná. K problému jsme přistoupili systémově, byl vypracován projekt, který je dobře finančně zajištěn, máme připraveny opravdu kvalitní pedagogy.

Cílem projektu je připravit co nejlépe obyvatele z řad minorit ke vstupu do policie, což není úkol lehký, protože se jedná o zájemce odlišné, pokud jde o jejich dosažené vzdělání. Je nutné říci, že občané, kteří nastoupí do těchto kurzů, musejí splňovat podmínky přijetí k policii tak, jak je dává zákon. To znamená věk vyšší, než je 18 let, bezúhonost, psychickou, fyzickou a zdravotní způsobilost, žadatel musí splňovat kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon funkce do které má být ustanoven (MV může udělit výjimku), nutným předpokladem je i úspěšné absolvování přijímacého řízení. odborné znalosti pro funkci, která je požadována, složení zkoušky a absolvování základní nebo náhradní vojenské služby. Důkazem toho, že se výběr provádí objektivně, je jistě i to, že z původních 23 zájemců jich do prvního přípravného kurzu nastoupilo 16 a přijati k PČR byli 4 Romové.

Platí stále jako jedna z podmínek přijetí k policii složená maturita, tedy ukončené středoškolské vzdělání, ze kterého může výjimku udělit jen ministr vnitra?

Obecně to stále platí. Výjimky dostávala policie pravidelně, pro celou republiku tak kolem čtyř pěti set ročně. Pro letošní rok jsme tolik nežádali, protože ta čísla se postupně zmenšují tak, jak se stavy policie naplňují. Výjimky se žádají tam, kde nemůžeme policisty jinak získat. Typické je to pro příhraniční oblasti, kde populace vesměs středoškolské vzdělání nemá, nejsou zde pracovní příležitosti, a tak mají lidé zájem o práci u policie.

V případě občanů z řad menšin, řekněme si rovnou, že zatím se jedná o romské občany, budou výjimky uděleny?

Ano, ministr vnitra v těchto případem může ze vzdělání výjimku udělit. Problém není v tom, že bychom museli trvat na maturitě, on to zákon ani tak neříká, problém je jinde, je ve vyhlášce, která upravuje platové poměry. Maturita je zde stanovena pro základní katalogové funkce, bez maturity by musel být policista zařazen na méně kvalifikovanou práci, ve 4. platové třídě, což je např.ostraha objektů, dozor na bránách podniků apod. Taková místa nemáme a jsou i platově nezajímavá. Proto trváme na středoškolském vzdělání, abychom vyhověli podmínkám vyhlášky.

Předpokládá se, že policisté z řad menšin budou působit v místech, kde je větší komunita jejich příslušníků, nebo budou zařazeni tak jako jiní policisté na volná místa?

V každém případě pro ně volná místa máme. Tabulková místa nejsou v tomto případě problém. Zajímavá otázka je, kam je budeme směrovat. Pakliže to budou v rámci celé policie taková čísla jako 12, 15 nebo i 30 lidí, tak je problém z nich vytvořit nějakou specializovanou jednotku. Jsou to lidé z různých koutů republiky, proto budou normálně zařazováni, ovšem s ohledem na specifiky etnika nebo menšiny, ke které náležejí. V budoucnu by bylo dobré, kdyby se podařilo získat takových policistů tolik, aby bylo možné je soustředit do větších seskupení, která by se věnovala problémům souvisejícím s příslušnou menšinou. Základní cíl je přiblížení se menšinám, ať už je to romská, vietnamská, německá, polská nebo jiná. Příslušníci policie, kteří budou z řad těchto menšin, mají výhodu, že své komunitě dobře rozumějí, znají její specifiky, zvyklosti, kulturu i tradice.

Neobáváte se toho, že když policista z řad menšiny zastaví občana a bude jej řekněme špatnou češtinou za něco kárat, že to občany popudí?

V současnosti máme v rámci celé policie asi 9 policistů z řad romské menšin. Zatím jsme žádný takovýto problém nezaznamenali. Samozřejmě, kolize může nastat vždycky, zatím s tím nemáme velké zkušenosti, ale já se spíše obávám toho, že tito policisté ztratí přízeň své komunity a dostanou se do určité izolace. To jistě pomine v době, kdy to přestane být výjimkou a stane se zcela normálním jevem, že budeme mít policisty z řad všech menšin, které v naší republice žijí. A to znamená více takových kurzů a ty my připravujeme.

Moje poslední otázka se opět týká připravovaného Zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Je pravda, že děti dostanou mimořádné volno a obyvatelé domů z okolí Kongresového centra budou evakuováni?

Předběžně můžu říci, že na základě požadavku vzneseného na ministerstvo školství bylo rozhodnuto o vyhlášení prázdnin pro předškolní a školní děti v Praze na inkriminovaný týden. Předpokládáme, že si rodiče vezmou dovolenou a odjedou s dětmi mimo Prahu.

Pokud se týká obyvatel okolí Kongresového centra, bude situace následující. Kolem Kongresového centra bude vytvořena bezpečnostní zóna, přes kterou nebude možné se dostat bez policejní kontroly. Zóna bude vytvořena tak, aby obyvatele co nejméně omezovala, ale budou muset počítat s tím, že určité potíže jim po dobu opatření vzniknou. Počítáme například s tím, že stanice metra Vyšehrad bude mimo provoz, tedy vlaky zde nebudou zastavovat. Rozhodně se však nikdo nemusí odstěhovat. Jaká konkrétní opatření budou učiněna, se obyvatelé dozvědí včas prostřednictvím médií.

Děkuji za rozhovor

Dagmar Linhartová