PODNIKOVÁ BEZPEČNOST

Výdaje na soukromé bezpečnostní služby vzrostly za posledních 20 let v celém světě z 20 miliard na 55 miliard dolarů. Čím se tyto firmy, zejména v zemích, kde jsou již od nepaměti etablovány, zabývají a které jsou nejznámější, jaký je jejich imidž a jak jsou úspěšné, jaké mají problémy, čím se liší od policie, je možná vzájemná spolupráce a jaká je jejich budoucnost? Respektovaný londýnský ekonomicko-finanční deník Financial Times přinesl mnohostránkové mapování situace četných odborníků z této oblasti pod titulkem CORPORATE SECURITY (http:www.ft.com/ftsurveys). Následující texty jsou zestručněným výběrem.

SOUKROMÉ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURY MĚNÍ SVOU PODOBU

Zbavují se svého pochybného imidže, aby byly přijatelné pro významné zákazníky

V kdysi obskurním světě bezpečnostních agentur nyní probíhá darwinovská evoluce. Společnosti zabývající se šetřením firem se vynořují z někdejšího temna ve snaze stát se běžným moderním podnikem. Charismatické avšak tajnůstkářské typy bývalých vojáků a policistů, které v bezpečnostním průmyslu převládaly, jsou nahrazovány méně nápadnými, zato otevřenějšími profesionály - účetními, právníky a speciality informační technologie.

Podobně vedoucí pracovníci pověření bezpečnostními otázkami firem - lidé, kteří kupují služby specializovaných agentur - jsou dnes spíše právníci než bývalí vojáci.

"Sektor získávání ekonomických informací a prošetřování firem je dnes již pevně zakotven jako součást celkové ekonomické scény na obou stranách Atlantiku," říká Patrick Grayson, známý odborník v bezpečnostní oblasti.

Bezpečnostní průmysl je dnes už akceptonán i těmi nejvýznačnějšími firmami. Zákazníky soukromých vyšetřovatelů jsou dnes i finanční giganti Wall Streetu a londýnské City, operující denně miliardami dolarů.

Velké poradenské firmy z oblasti informační technologie používají bezpečnostní profesionály k prověřování svých zaměstnanců a auditorské firmy tzv. Big Five, Velké pětky, se pokoušejí konkurovat současným "jedničkám", jako jsou Kroll O´ Gara, Armor Group a DSFXS. Zlepšenou pověst bezpečnostního odvětví provází i nová úroveň růstu. Náklady vynaložené na bezpečnostní služby se za posledních dvacet let celosvětově zvýšily z 20 na 55 miliard dolarů. A odborníci předpovídají, že tento trh bude nadále každoročně růst o 8 % a kolem roku 2O02 dosáhne 80 miliard dolarů. (Bezpečnostní materiály, o kterých se zde nehovoří, by měly kolem roku 2010 dosáhnout obratu dalších 60 miliard dolarů.) Odvětví podnikové bezpečnosti - jinak známé jako snižování rizik nebo bezpečnostní služby - pokrývá celou řadu služeb od prevence podvodů přes ochranu vedoucích pracovníků, získávání zpět nedobytných dluhů, odhalování praní peněz až po prošetřování minulosti lidí.

Ve snaze o zlepšení svého imidže se bezpečnostní průmysl snaží přecházet od levného, primitivního vyšetřování k činnosti s vyšší přidanou hodnotou, vyžadující špičkovou technologii, jako je ochrana počítačů a modelování databáze. Marketing a reklama, něco, co bylo před lety neslýchané, je dnes u vedoucích bezpečnostních agentur běžnou věcí.

"Náš průmysl má dnes nejlepší příležitosti ve své historii," říká Jules Kroll, šéf agentury Kroll O´ Gara, nejznámější firmy v oblasti bezpečnostního průmyslu. Sám Jules Kroll je proslulou osobou v odvětví, široce uznávanou jako zakladatel této sofistikované vyšetřovací firmy. "Je to dnes inspirující, pracovat v tomto odvětví," dodává Jonathan Spiller, šéf americké firmy Armor Group.

Podle odborníků má tento dynamickýá růst tři příčiny: 1. expanze největších firem mimo jejich domácí trhy s sebou přináší nová nebezpečí. Ta zahrnují možné únosy, terorismus a podvody, zůstávají však i banálnější problémy jako špatná příprava podnikání na cizích trzích. 2. část managementu firemn si myslí, že policie a veřejný sektor se zbavují svých dřívějších odpovědností za prošetřování a stíhání lidí, kteří se dopouštějí trestných činů proti firmám.

Třetím a pravděpodobně nejdůležitějším důvodem růstu bezpečnostního průmyslu je revoluce v internetové technologii vytvářející zcela nový druh hrozeb, kterým musí firmy čelit. Ty mohou být dnes finančně vysávány pouhým stisknutím tlačítka a hackerství se stává z někdejších neškodných internetových graffiti reálnou hrozbou ziskovosti podniku.

Veteráni bezpečnostního průmyslu říkají, že četné taktiky používané internetovými podvodníky jsou pouhými odvozeninami prastarých zločinů. "Mechanika a technika vydírání je sice nová a vyžaduje nové odbornosti, avšak základní psychologie, proč lidé chtějí významné společnosti vydírat, je stále táž," říká Richard Fenning, ředitel Control Risks, jedné z čelných bezpečnostních agentur. Některé druhy zločinů umožněné současnou technologií jsou skutečně nové a také rychlost, s níž zločinci mohou své záměry plánovat a realizovat, vzbuzuje úděs vedoucích pracovníků nejvýznamnějších firem.

"V nejbližší době se pozornost zřejmě soustředí na sektor počítačové bezpečnosti, tak aby se dalo předcházet vážnějším útokům internetových teroristů," říká Jack Mallon, který vydává odborný časopis Security Investing. "Ještě v 70. letech byl soukromý detektiv líčen jako Miki Hammer s lahví bourbonu na stole, avšak charakter soukromého vyšetřování se od té doby naprosto změnil."

Bezpečnostní průmysl se změnil na poskytování služeb podobným způsobem, jako se v minulých desetiletích přeměnila odvětví management consultancy a public relations. Bezpečnostní firmy také přecházejí od poskytování jednorázových služeb k trvalým poradenským vztahům. A dalším znakem zralosti bezpečnostního průmyslu je, že i když většina z nich je vlastněná soukromě, 30 z nejznámějších je už akciovými společnostmi.

Nově deklarovaný styl práce bezpečnostních agentur ještě neznamená, že už je ostatní odvětví považují za zcela důvěryhodné. Podezření nadále vyvolává zejména skutečnost, že se dosud - s výjimkou největších agentur - málo ví o jejich etických standardech. Bezpečnostní průmysl proto nadále riskuje, že jeho novou pověst zničí protizákonné aktivity byť i často okrajových firem.

Značná část činnosti bezpečnostního průmyslu je spojena s utajováním. A jeho hlavní důvod, proč může nabízet své služby k prodeji, je, že je schopný a ochotný objevovat věci, které lidé mimo tyto služby objevovat nemohou nebo nechtějí. Avšak čím více pátrači usilují o respektabilitu, tím větší je nebezpečí, že ztratí důvod ke své existenci.

JAK SE VYVAROVAT VNITŘNÍCH NEPŘÁTEL

Zaměstnavatelé si začínají uvědomovat, že nejlepším způsobem jak snižovat krádeže, agresi a podvody uvnitř podniku je prověřovat minulost potenciálních uchazečů o místo, předtím než je přijmou. Vedoucí pracovníci s oblibou říkají, že lidé jsou jejich největším kapitálem. Občas, bohužel, mohou být ale také největším rizikem dané společnosti.

V nedávném průzkumu uskutečněném agenturou Pinkerton jako největší hrozby vznikající uvnitř podniků vyjmenovali ředitelé významných bezpečnostních agentur krádeže zaměstnanců, násilí na pracovišti, podvody a další trestnou činnost tzv. bílých límečků.

"Jednou z velkých pravd moderního světa je, že jednotlivci mají dnes daleko větší moc," dodává k tomu David Crichton Miller z agentury Risk Advisory Group.

Rostoucí počet zaměstnavatelů si uvědomuje, že nejlepší způsob jak minimalizovat rizika, je prověřovat minulost zaměstnanců dříve, než nastoupí. A tak se důkladné prověřování stalo pro četné největší agentury zabývající se firemní bezpečnostní významným celosvětovým podnikáním. Prověřovatelé minulosti v této souvislosti zdůrazňují rostoucí mobilitu lidí a kapitálu. Nejen že lidé mění místa častěji než v minulosti, ale je také obtížnější ověřovat fakta kariéry, která probíhala několika zeměmi.

Seznam zájemců o takové prověřování je velmi pestrý. Velké firmy informační technologie jako EDS nebo Andersen Consulting, které zaměstnávají velké a měnící se počty smluvních zaměstnanců, jsou častými zákazníky. Avšak poptávka se neomezuje na zaměstnavatele platící vysoké mzdy. Zájem mají i nemocnice a školy, které chtějí mít jistotu, že nepřijímají násilníky, letní tábory, které chtějí zjistit, zda jejich zaměstnanci nebyli odsouzeni nebo vyšetřováni pro pedofilii, a společnosti dálkové silniční dopravy, které mají starost, zda jejich noví zaměstnanci neměli problémy s opilstvím.

Například firma Kroll prověřuje takto denně na 6000 osob a účtuje 40 až 80 dolarů za běžnou prověrku a až 3000 dolarů za důkladnou. A vzhledem k tomu, že se proces prověřování zaměstnanců dá dnes provádět automatizovaně, přes počítače, je to velmi výnosný byznys.

Michael Schmerling, který loni prodal svou prověřovací firmu Background America koncernu Kroll O´Gara, tvrdí, že plných 30 % žádostí o místo, které Kroll prověřuje, obsahuje "nesprávné údaje, přikrášlování nebo naprosté lži". V 7 až 10 % všech případů se ukáže, že uchazeči byli odsouzeni pro trestné činy. A přesto ani ne 15 % amerických firem provádí u uchazečů důkladnější prověrky. Charakter prověřování se mění, říká Jonny Frank, vedoucí pracovník auditorské firmy PrincewaterhouseCoopers. Stává se globálnější a brutálně otevřený. Když před mnoha lety začínal, prověřování se dělo diskrétně. Nyní je otevřenější a může začínat dotazníkem pro ověřovaného. "Tato metoda vám umožňuje zkontrolovat pravdivost toho, co lidé o sobě napíší, a vy pak můžete klást otázky pro případné doplnění," říká."Další fází je obvykle elektronické šetření firemních, veřejných a policejních záznamů. Hledáme něco, co by mohlo v minulé činnosti skrývat rizika."

Jonny Frank nedávno prověřoval pokladníka, který během tří týdnů poté, co byl přijat, ukradl u svého nového zaměstnavatele čtyři miliony dolarů. Přitom náměstek finančního ředitele si myslel, jakého výborného pracovníka "krade" konkurentovi a měl proto strach provádět jakékoli předběžné vyšetřování. Kdyby to udělal, dověděl by se, že bývalý zaměstnavatel ho propustil pro krádež 500 000 dolarů.

Základním poučením je, že firmy musí mít přesně stanovené postupy pro identifikaci potenciálně problematických jedinců a jejich odstraňování. Jenže lidé, které jedna firma "vyplela", se budou okamžitě ucházet o místo u jiné. Odborníci tento problém označují jako "negativní migraci". A tak jestliže kandidát, který musí něco skrývat, ví, že určitá společnost provádí důkladná prověřování a jiná nikoli, určitě se bude ucházet u té, která má méně náročné postupy. A v některých případech to jsou celá odvětví, která tyto migranty přitahují. Kdysi to byl průmysl cenných papírů, dnes je to internet. Soudí se, že v internetových společnostech by se u 15 až 20 procent zaměstnanců zjistily v minulosti závažné problémy.

PRŮVODCE PRŮMYSLEM SOUKROMÝCH BEZPEČNOSTNÍCH SLUŽEB

Nedávná záplava fúzí v průmyslu podnikové bezpečnosti vyvrcholila vznikem výrazné vedoucí skupiny agentur v této oblasti - alespoň pokud jde o jejich velikost. Tak například Kroll O´Gara spolkl celou řadu menších společností a také Armor Group oznámila celou řadu převzetí. Přesto však ve světě průmyslu podnikové investigace, který každoročně roste o 8 %, existuje takový počet agentur, že je nikdo není schopen nějak seřadit.

Četné známé osobnosti v odvětví jsou dnes sice sveřepými soupeři, ale v minulosti často spolu pracovaly jako kolegové. Podobně jako v jiných odvětvích i zde někteří úspěšní (ale i ti, co úspěch neměli) opustili velké společnosti a založili si vlastní firmy.

Velké firmy se o těchto nováčcích vyjadřují opovržlivě, ale ti často velmi úspěšně využívají své nalezené, speciální oblasti. Sektor ovládají velké americké a britské agentury, které do oboru vnesly skutečně novátorské prvky. Špičkové společnosti na Dálném východě a v jihovýchodní Asii mají často americké nebo britské vedení, i když dobrý zvuk mají i společnosti francouzské a německé, ale žádné z nich se nepodařilo prorazit v mezinárodním měřítku.

Členové tohoto malého a sevřeného společenství bývalých vládních špionů, konzultantů, pracovníků auditu a bývalých policistů ze všeho nejraději bedlivě hlídají jeden druhého. V následujících řádcích jsou jejich komentáře o jejich konkurentech, vedoucích firmách v USA a v Evropě. V duchu nejlepších tradic tohoto průmyslu jsou všechny komentáře anonymní...

Kroll O´Gara

Všeobecně uznávaná agentura jako vedoucí firma v sektoru, pokrývající celé spektrum podnikové bezpečnosti, únosů, výkupného atd. ve 23 zemích světa. Jules Kroll a společníci se objevili na scéně v roce 1972 a brzy se stali vedoucí silou - zejména v New Yorku a Londýně - pokud jde o firemní šetření jakožto uznávaného rysu ekonomického světa.

Kroll je jedním z mála schopných působit jak ve světě vlád, tak i byznysu a proslavil se při objevování finančního kapitálu bývalého haitského diktátora Duvaliera, iráckého Saddáma Huseina a filipínského Ferdinanda Marcose.

Po fúzi v roce 1997 s výrobcem pancéřovaných vozidel O´Garou vznikly ve vedení firmy neshody. Firma loni dosáhla obratu ve výši 254 milionů dolarů, je dosud vedoucí firmou v sektoru, ale musí čelit ostré konkurenci, často ze strany svých bývalých zaměstnanců.

Control Risk Group

Pravděpodobně jedna ze tří největších společností v průmyslu vyšetřování. Začínala koncem 70. let v oblasti únosů a výkupného a poradenství v otázkách podnikové bezpečnosti. V roce 1994 postavila do čela dva bývalé vedoucí pracovníky firmy Kroll. Jeden z nich, John Conyngham, je advokát a bývalý prokurátor v Hongkongu. Control Risk má velmi dobrou pověst a podobně jako Kroll pokrývá celé spektrum bezpečnostních služeb se silnou mezinárodní přítomností.

DSFX

Někteří pozorovatelé soudí, že DSFX možná nyní předstihla, pokud jde o velikost, Control Risk, ale tajnůstkářská povaha odvětví znamená, že je nemožné získat přesné údaje. DSFX vznikla po nedávné fúzi Decision Strategies (New York) a Fairfax International (Fairfax Virginie). První firma byla založena v roce 1995 Bartem Schwartzem, bývalým americkým prokurátorem a bývalým ředitelem firmy Kroll, ta druhá Mikem Hershmanem, jiným bývalým prokurátorem. Svou činnost rychle rozšiřuje a poté, co se rozhodla proti sloučení s firmou Network International, zřídila pobočku v Londýně.

Pinkerton/Securitas

Pinkerton byl kdysi pověřen ochranou Abrahama Lincolna před vrahy, dnes má tato průkopnická detektivní agentura jako své heslo "Řešení bezpečnosti podniků pro 21. století".

Švédská agentura Securitas zaplatila v únoru 1999 za firmu Pinkerton 27 mld. švédských korun s tím, že vytvoří největší bezpečnostní společnost na světě. Securitas a Pinkerton provozují obrovské operace v oblasti poplachových systémů, převozu peněz a hlídání, ale soupeři odhadují, že její příjmy za vyšetřování jsou poměrně malé a po USA tence rozprostřeny. Nicméně pověst Securitas v jiných oblastech bezpečnostního průmyslu nemá konkurenci a soupeři se obávají, že se nyní tato švédská společnost začne důkladněji zabývat i oblastí investigativních konzultací.

Armor Holdings

Původně čistě americká společnost nabízející bezpečnostní produkty. Před dvěma lety se rozhodla vstoupit na mezinárodní scénu bezpečnostních a investigativních služeb rozšířením své divize ArmorGroup a převzala společnost Defence Systems Ltd (DSL), která si v posledních letech získala dobrou pověst poskytováním bezpečnostního personálu významným firmám v rizikových oblastech po celé zeměkouli. Armor pak zakoupila řadu dalších agentur, které se specializovaly na investigativní činnost, a vřadila je do divize ArmorGroup se sídlem v Londýně.

Asmara

byla založena v roce 1995, oba její zakladatelé, Amy Lashinsky a Ambrose Carey, jsou bývalými pracovníky firmy Kroll. Lashinsky pracoval pro Krolla v New Yorku, ale přesídlil do Londýna, kde řídí divizi Business Intelligence. Carey si udělal jméno ve významných mezinárodních vyšetřováních a je znám především svou znalostí Blízkého východu. Asmara si úspěšně vybudovala přední postavení jako odborník na získávání informací z oblasti obchodu a na prošetřování firem. V lednu 1998 ji zakoupil Armor Holdings Inc a nyní je součástí divize služeb AHI. Převážně však pracuje velmi nezávisle pod vlastním jménem a nadále si udržuje výbornou pověst.

Risk Advisory Group (RAG)

V roce 1997 ji založil Arish Turle, někdejší pracovník Control Risks a generální ředitel odbočky Krolla v Londýně. Vedoucí kádr utvořili další bývalí pracovníci firmy Kroll z odboček v Londýně a Moskvě. V krátké době si vybudovali silné pozice v Británii a bývalém Sovětském svazu a začínají šlapat na paty firmám Kroll a Control Risks i jinde v Evropě.

Network International

Kdysi vážný konkurent Krolla a Control Risks v Lodnýně, Network byla v uplynulých letech poškozena odchodem řady svých vedoucích kádrů i řadových pracovníků, včetně svého zakladatele Mika Comera. Network International není už tím, čím bývala.

Maxima

byla před dvěma lety založena Mikem Comerem, zakladatelem Network International a autorem jedné ze základních knih o vyšetřování podvodů společností. Někteří pozorovatelé soudí, že firma bude úspěšná vzhledem k silnému postavení svého zakladatele v bezpečnostním sektoru, jiní pochybují, že udrží dynamiku, s níž zahájila činnost.

Investigative Group International (IGI)

IGI byla založena Terrym Lenzerem v době, kdy se zakládala i firma Kroll a hodně odborníků ji stále považuje za vedoucí firmu v oboru ve Washingtonu DC. V poslední době je IGI úzce spojena s právními poradci prezidenta Clintona.

Choicepoint

Jedna z mála firem bezpečnostního sektoru, jejíž akcie se prodávají na burze. Newyorská Choicepoint byla v minulosti skupinou pro pojišťovací služby firmy Equifax. Svou činnost rozšiřuje do prověřovacích služeb a dalších pátráních založených na databázi. V únoru 2000 Choicepoint oznámila svou fúzi s firmou DBT Online, aby rozšířila svou činnost na veřejné záznamy na Internetu. Je to štika ve světě investigací, která stojí za pozornost, zejména v rychle rostoucím internetovém sektoru.

Argen

Funguje už léta, patří k menším firmám, ale bez velké publicity úspěšně řeší široké spektrum služeb. Agenturu založil John Fairer-Smith, nyní ji vlastní a řídí jeho vdova Gwen Fairer-Smithová.

Bishops Investigations

Tato firma má silné pozice v Lodnýně na trhu pojišťovnictví. Nedávno byla důkladně reorganizována a řídí ji Jeff Katz, jeden z dalších bývalých ředitelů firmy Kroll. Podle odborníků má být v nové podobě úspěšná.

Hakluyt

Poměrně nová firma, přesto však už udělala dobrý dojem v Británii a v některých kruzích v USA. Byla založena dvěma bývalými pracovníky britské výzvědné služby MI6 - Christopherem Jamesem a Mikem Reynoldsem a vybudovala si pověst jako firma specializovaná na získávání tzv. strategických informací. Prohlašují, že nekonkurují "obyčejným" agenturám, jako jsou Kroll nebo Control Risks, přesto ve skutečnosti jim úspěšně odlákávají zákazníky i v tradičních sektorech.

Klíčem k jejich úspěchům je důraz na jejich imidž - v poradním sboru mají osobnosti zvučných jmen z britské diplomacie, bývalé představitele bankovnictví, politiky a armády. Hakluyt tak podle odborníků víc než její konkurenti jde s dobou, ví, co zákazníky přitahuje.

The Big Five - Velká pětka

Velké firmy poskytující auditní a jiné poradenské služby jako KPMG a PricewaterhouseCoopers využívají svých úzkých svazků se zákazníky, aby rozšířily svá forenzní šetření k nabídce celé řady firemních služeb bezpečnostního charakteru. Jejich soupeři je často kritizují, že posuzují svěřené případy pouze z hlediska čísel, přičemž prý "v jasně kriminálních případech je důležitější rozumět zločincům než jen rozumět účtům". Odborníci také značně pochybují o globálních schopnostech "Velké pětky" v jiných věcech, než je projednávání u soudů. Jisté však je, že klasickým agenturám odebrala velkou část zakázek. Auditní firmy však t.č. procházejí rozsáhlou restrukturalizací (často se stávalo, že měly provádět audit firmy, která byla současně jejich zákazníkem), a tak není jasné, v jakých sektorech budou napříště působit.

S VÝKUPNÝM SE NEUKVAPOVAT

Tím, jak společnosti pronikají do vznikajících nových trhů, jejich kádry tam často musí čelit novému druhu a nové úrovni rizik. Často v zemích, jejichž vlády nemají buď prostředky, nebo vůli poskytnout ochranu.

Mír v naší době? To je složité. Ředitelé a další vedoucí pracovníci společností jezdící do ciziny hledat nové globální trhy čelí rostoucímu riziku únosů, vydírání a vražd.

Avšak ve světě, v němž stabilita firem je významným prvkem pro akcionáře a zákazníky, žádná sebevětší firma nemá na to, aby sama tato rizika zmenšila anebo aby krizovou situaci řešila pokud možno nenápadně. A zde přichází ke slovu profesionál, poradce v otázkách bezpečnosti ve spolupráci s příslušnou pojišťovnou. "Je to otázka odpovědnosti a otázka kurzu akcií a především je to morální povinnost," říká Nigel Churton, generální ředitel bezpečnostní agentury Control Risks, která se specializuje na úspěšná řešení únosů a výkupného.

Tato agentura si získala jméno v roce 1975 po vyplacení masivných a široce publikovaných výkupných argentinským levicovým teroristům, kteří na pozadí politických zmatků a endemické korupce unášeli místní a zahraniční byznysmeny.

Zainteresované pojišťovny se staly předmětem polemik. Snadnost, s níž peníze měnily vlastníka, přinesla obvinění, že zločinci byli tímto způsobem k dalším únosům povzbuzováni. Control Risks, která měla ve svých řadách zkušené profesionály z řad armády a bývalých diplomatů, byla požádána pojišťovnou Lloyds, aby poskytovala rady firmám-jejím pojištěncům, jak tyto případy nejlépe řešit.

25 let poté je dnes Control Risks pouze jednou z mnoha agentur, které tyto rady zákazníkům působícím v riskantních situacích poskytují.

Nigel Churton však zdůrazňuje, že je velký rozdíl mezi hrstkou společností, jako je ta jeho, a malými firmami "cowboyů", kteří nedbají na zákony ani rizika. I ve svých marketingových materiálech Control Risks vyzdvihuje svou dobrou pověst v důsledku dodržování profesionálních etických a zákonných standardů. "Je to stěžejní otázka našeho odvětví, kde existuje celá řada malých poradenských firem, které na tyto věci nehledí. V odvětví, kde životy obětí závisejí na nejlepší radě a kde profesionální budoucnost společnosti může záviset na pochopení a respektování často komplikovaných místních zákonů proti únosům, dobrodružný přístup může znamenat tragédii."

Další velkou firmou, profesionálním poradcem a vyjednavačem pro společnosti působící v rizikových částech světa jsou Kroll Associates. Mezi experty na únosy mají profesionály na jednání o rukojmích, kteří dříve pracovali ve Scotland Yardu a školila je i americká FBI.

"V těchto záležitostech neexistují přesně stanovené postupy," říká Tommy Helsby, vedoucí pracovník londýnské pobočky firmy Kroll. "Musíme pracovat v situacích, kdy místní ochránci zákona a pořádku jsou buď neschopní, nebo zkorumpovaní. V západní Evropě jsou dnes snazší způsoby, jak vydělat peníze, než prostřednictvím únosu."

Firma Kroll poskytuje všechno - od počáteční bezpečnostní analýzy země, do níž vedoucí pracovník odjíždí, až po tým pro krizové situace, který umí získat informace o pozadí únosu, a když je třeba, vyjednat výkupné. Experti rovněž podrobně radí, jak se postarat o tělesnou a technickou bezpečnost.

Podle Tommyho Helsbyho peníze už nejsou předávány způsobem, který mohou kontrolovat pouze vyděrači. "Tím, že byste zaplatili příliš ukvapeně, riskujete, že únosce vezme peníze a oběť nepředá. Obvykle je lépe jednat pomalu a získaný čas využít ke sbírání informací o tom, koho máte ve skutečnosti proti sobě. A pak zvážit, zda je možné cenu snížit - i když prioritou vždycky zůstane vrátit unesenou osobu živou," říká. A důležitým prvkem je i diskrétnost.

Podobné názory sdílí i agentura Armor Holdings se sídlem v Jacksonville (Florida), která před třemi lety koupila londýnskou firmu Defence Systems (DSL) - a ta má jako experty bývalé členy British Special Air Services (SAS) jednu z nejlépe vycvičených jednotek pro mimořádné situace.

Mezi produkty, které Armor prodává, je "houbové" střelivo, které může být vystřeleno na osobu vzdálenou dobře 12 metrů, aniž ji trvale fyzicky poškodí. Toto střelivo je zvláště užitečné při osvobozování rukojmích.

Noel Philip, generální ředitel DSL, zdůrazňuje význam prevence. "První věc, kterou musíme zákazníkovi vštípit, je informační štít. Přesvědčit ho o stupni potenciálního rizika. Musíte mu ukázat, jak musí v rizikovém prostředí změnit svůj životní styl. Existuje dostatek technologie jak zabezpečit prostory a lidi, ale nic nenahradí jejich bělost."

Poradci pro bezpečnost mají konjunkturu v nestabilních politických klimatech, kde místní vlády buď nejsou schopné nebo nejsou ochotné nabídnout byznysmenům dostatečnou ochranu. A společnosti vysílají své pracovníky do těchto rizikových zemí, protože právě tam je příležitost k obchodům. Společnost DSL má záznamy o 15 314 případech únosů ve světě od roku 1995 do konce roku 1999, spojených s výkupným. Finanční požadavky byly při nich v rozmezí 50 - 90 milionů dolarů.

Na prvním místě v deseti zemích s nejvyšším počtem úúnosů je Kolumbie a je mezi nimi i bývalý Sovětský svaz, kde západní bezpečnostní poradci spolupracují s bývalými důstojníky KGB.

Globálně se odhaduje, že na každých 10 únosů pouze 2 končí bez vyplacení výkupného.

"Tím, že únoscům předáváte peníze, povzbuzujete je, aby udeřili znovu. Je to kšeft, a ti lidé většinou končí beztrestně," trvá na svém bývalý britský detektiv, který nyní pracuje v evropském ústředí firmy Kroll v Londýně.

JAPONSKO: SEVŘENÍ VYDĚRAČŮ ZAČÍNÁ OSLABOVAT

Dva bývalí špičkoví pracovníci Kobe Steel, japonské ocelářské firmy, budou v dohledné době souzeni na základě obvinění, že platili miliony jenů "sokaiya", jednomu z gangů specializujících se na vydírání velkých firem. Hiroši Kajiwara, jeden z bývalých ředitelů společnosti, přiznal, že v roce 1997 zaplatil vyděrači ze sokaiya 30 milionů jenů (v Kč 8 a půl milionu), aby jeho gang ani jiní raketýři nenarušili výroční schůzi akcionářů společnosti.

V lednu dva akcionáři Kobe Steel podali žaloby na čtyři stávající a bývalé vedoucí pracovníky Kobe Steel s požadavkem, aby vrátili 354 miliony jenů na pokrytí ztrát údajně způsobených společnosti uplácením gangu vyděračů.

Skutečnost, že akcionáři zakročují a že soudní případy přilákaly v Japonsku tolik mediální pozornosti, je znamením měnících se postojů vůči sokaiya, která byla oslavována v románech a v době vysokého ekonomického růstu brána jako něco normálního. Avšak dnes, vzhledem ke slabé ekonomice, vysokému procentu nezaměstnanosti a vysokým dluhům společností, jakož i vzhledem k odhalením o špatném vedení řady japonských firem existuje málo chuti dovolovat společnostem, aby si kupovaly mlčení vyděračů, nebo aby se jim platilo za jejich "ochranu" před jinými gangy.

Počet gangů sokaiya prudce klesá, z téměř 7000 policií odhadovaných v roce 1982 na méně než 1000 v roce 1997. Někteří pozorovatelé tvrdí, že tento údaj je dnes pravděpodobně poloviční, díky přísnějšímu zákonodárství v uplynulých dvou letech. Panují však obavy, že vydírání pokračuje, avšak s pomocí nových zastíracích metod.

"Sokaiya jsou stále jedním z hlavních bezpečnostních problémů japonských firem," říká Keniči Nakano, právník u Anderson Mori, japonské firmy, která se specializuje na podnikové právo. Osudy sokaiya totiž odrážejí osudy japonské ekonomiky a jakmile se ona zotaví, gangy vyděračů začnou být znovu aktivní.

Členové sokaiya obvykle nakoupí akcie společnosti, a pak vyhrožují, že odhalí její firemní tajemství, počínají tím, jestli prezident společnosti má milenku až po to, jestli společnost tajně dohaduje ceny. Firmy jsou také často nuceny platit vysoké poplatky za předplatné a reklamu v časopisech vlastněných gangy.

Kobe Steel zdaleka nebyla sama chycena do sítí vyděračů. V roce 1997 bylo Japonsko otřeseno odhaleními, že některá z velkých firemních jmen jako Nomura a Dai-Iči Kangyo byla napojena na tyto gangy. Kobe Steel nyní prohlašuje, že platící pan Kaiwara jednal sám za sebe a společnost už podnikla kroky, aby se takový případ nemohl opakovat.

Od nové finanční reformy takzvaného Velkého třesku se očekává, že sníží schopnost gangů firmám vyhrožovat. Reformy mají vést k tomu, aby se více společností snažilo získat finance na kapitálových trzích spíše než v bankách, a tím budou muset být transparentnější a budou muset potenciálním investorům poskytovat přesné informace.

I ty společnosti, které nemají co skrývat, z obav před vyděrači dosud vedou schůze akcionářů podle předem přísně připraveného scénáře, a tak neumožňují ani těm akcionářům, kteří mají o firmu upřímnou starost, aby promluvili. Některé společnosti nacvičují výroční schůze několikrát za sebou, přičemž zaměstnanci, kteří jsou také akcionáři, vystupují jako hlavní aktivisté. Právníci na zkouškách přítomní cvičí zaměstnance-akcionáře, co mají říkat, kdy tleskat a jak zajistit brzký závěr schůze.

Jinou taktikou těchto společností je pořádat výroční schůze akcionářů týž den jako stovky jiných firem ve snaze zabránit masové přítomnosti gangsterů. Tak loni v červnu schůzovalo týž den 2227 společností.

Keniči Nagano z právnické firmy Anderson Mori se domnívá, že nyní se japonské společnosti stávají transparentnější, že jejich sevření vydírajícími gangy bude slábnout. "Pokud management o sobě trvale uveřejňuje informace, společnost se nemá čeho bát. Reformy Velkého třesku znamenají, že zvěřejňováním více informací riziko ze strany sokaiya se zmenší."

Na druhé straně Raisuke Miyawaki, bývalý ředitel kanceláře kriminálních šetření Japonského národního policejního úřadu je mnohem střízlivější: "Vidím velmi pochmurnou a pesimistickou perspektivu, pokud jde o budoucnost sokaiya. Pokud společnosti nezačnou uplatňovat globalizaci a více transparentnosti za pomoci nových auditních systémů, bude cesta kupředu obtížná."

PRŮVODCE PÁTRAČE - jak pracovat s Internetem

Téměř každé vyšetřování podvodů nebo při hledání majetku dnes začíná průzkumem na Internetu. Zkušený investigátor může během několika hodin objevit fakta, indicie a svědky. Pátrači říkají, že průzkum na Internetu nikdy nenahradí tradiční investigační techniky, ale může být neocenitelným výchozím bodem.

Mezi nejpopulárnější zdroje patří následující databáze a internetové sites (místa):

Pátrání v médiích - především v tisku

Investigátoři při pátrání v tisku, při hledání tiskových ekonomických materiálů a dokonce oznámení o sňatcích hledají Lexis-Nexis a v databázích Dialog, Datastar a Dow Jones. Tyto databáze jsou nejdůležitějšími zdroji zpráv a informací i z obskurního místního tisku a ze zpravodajských bulletinů jednotlivých průmyslových odvětví. Také internetové "sites" jako www mediainfo.com informují, které archivy kterých novin jsou na Internetu k dispozici.

Veřejně přístupné oficiální archivy, kartotéky, rejstříky:

obsahují podrobnosti z občanskoprávních řízení, z trestních rejstříků, bankrotů a další důležité informace pro vyšetřování firem a podvodů. Hodně z těchto záznamů je už na Internetu, zvláště v USA, i když jsou stále běžná osobní pátrání přímo v archivech. Nejpopulárnější zdroje jsou Lexis-Nexis, CDB Infotek, Information America, PACER Courtling a Superior Information Services.

Další zdroje v Internetu:

Informační systémy firmy Dun and Bradstreet poskytují informace o úvěruschopnosti veřejných a soukromých společností a vyhledávači osob jako Autotrak mohou pomoci vypátrat svědky z minulých soudních případů. Bohatství informací poskytují i internetové message boards, newsgroups a dokonce i company home pages.

BEZPEČNOST V INTERNETU

Internetoví poldové dohlížejí na hackery a pomáhají internetovým společnostem dohlížet na nejzazší meze jeho světa, na jeho "Divoký západ".

Půvab internetu je v tom, že je to jiný svět. Díky modernímu počítačovému kouzelnictví mohou lidé na celé zeměkouli vstoupit do Internetu a reagovat v něm téměř jakýmkoli představitelným způsobem. Avšak tato otevřenost se může proměnit v problém, jak se to ukázalo letos v únoru. Počítačoví hackeři zneužili Internet přetížením populárních webových sites daty, a tím je uzavřeli způsobem nazývaným "zamítnutí služby".

Tyto útoky proti tak známým internetovým jménům, jako je Yahoo!, eBay a E Trade ozřejmily jednu z nejrychleji rostoucích příležitostí pro dnešní soukromé detektivy - pomáhat internetovým společnostem udržovat pořádek na jeho mezním území. A skutečně poté, co postižené websites začaly zhasínat, internetové společenství začalo telefonovat dobře známým bezpečnostním specialistům.

"Byl to stav nejvyšší pohotovosti," říká Lee Curtis, ředitel divize vyšetřování špičkových technologií u Kroll Associates v kalifornském Palo Alto, který byl tak zaměstnán, že odpovídal na dotazy reportérů hluboko do noci. Firmy "chtěly, abychom se ujali jejich problémů". Avšak přimět internetové společnosti, aby se zaměřily na bezpečnost, může být překvapivě těžká práce. Technologičtí podnikatelé jsou svobodomyslného ducha a podezřívaví vůči autoritám. Vždyť v oněch bezstarostných dnech, než se internetoví podnikatelé stali akcionáři, průkopníci Internetu se často považovali za lidi, kteří budují lepší svět.

"Internet je otevřeným prostředím," říká Scott Charney, šéf investigací u PricewaterhouseCoopers, který v letech 1991 až 1999 vedl na americkém ministerstvu spravedlnosti sekci počítačové kriminality a intelektuálního vlastnictví. "Lidé pracující v oblasti technologie jsou zvyklí na otevřené, svobodné prostředí, nejsou zvyklí na vysokou úroveň bezpečnosti a abych byl upřímný, ani se v ní necítí dobře."

Jednou z výhod detektivních agentur v tomto ohledu je, že internetoví podnikatelé nemají ve velké lásce vládní bezpečnostní agentury. "Průmysl má malou důvěru v FBI," říká Lee Curtis, který strávil čtvrt století s podobnou federální vyšetřovací agenturou, US Internal Revenue Service. Internetové společnosti podle něho dávají přednost jednat se soukromými vyšetřovateli, protože je u nich menší pravděpodobnost, že prozradí nějaké průmyslové tajemství, nebo že budou mluvit s tiskem o podrobnostech daného případu. "Průmysl má v tomto ohledu několik velmi špatných zkušeností," říká Curtis. To vedlo podle něho internetové společnosti, aby v současné krizi způsobené útoky hackerů hledaly pomoc především u soukromých agentur.

Do jaké míry budou soukromí detektivové - specialisté na špičkovou techniku - moci fakticky pomoci, je jiná otázka. Řešení počítačového zločinu, jako každého jiného zločinu, je stejnou měrou jak umění, tak věda a nikdy neexistuje záruka, že pachatelé budou nalezeni. Bezpečnostní konzultanti se však snaží vyslat poselství, že jsou schopni hackerům, internetovým zlodějům a squatterům udělat život těžší.

Charney připomíná, že už před několika lety hackeři zaútočili na počítače s použitím techniky podobné té, kterou použili při nedávných útocích k přetížení sites. Tehdy zneužili toho, co byla v podstatě počítačová zdvořilost. "Když jeden počítač kontaktoval jiný, ten druhý příjem zprávy potvrdil a čekal 45 sekund na odpověď. Během této přestávky druhý počítač rezervoval kus paměti pro příští očekávanou zprávu. Hackeři toho zneužili a poslali tolik zpráv, že zaplnili celou paměť. Tento problém byl vyřešen zkrácením čekací lhůty 45 sekund," říká Charney, který nabízí tento druh služeb svým zákazníkům. "Spousta toho, co dělám, jsou preventivní opatření."

"Chatrooms", debatní kroužky, jsou další významnou oblastí soukromých internetových detektivů, kteří spolupracují s tucty firemních zákazníků v pátrání po chatroomových darebácích, kteří tam rozšiřují špinavé pomluvy, buď aby si s někým vyrovnali staré účty, anebo aby srazili ceny akcií.

Používá se proti nim špičková technika, mimo jiné software, jímž se tyto lživé pověsti rychle vyvracejí. Agentury, jako je Kroll, v některých případech organizují vlastní, "tajné" chatroomy, aby zlomyslné pomluvy identifikovaly.

Soukromí detektivové jdou někdy dokonce tak daleko, že si domlouvají schůzky s chatroomovými pomlouvači, aby zjistili jejich identitu. Jeden ze specialistů agentury Kroll zorganizoval víkendovou schůzku několika lidí, kteří očerňovali jeho zákazníka. Jak vyšlo najevo, všichni lidé rozšiřující pomluvy, pracovali pro jednoho jeho konkurenta.

BEZPEČNOST SE MĚNÍ

Bezpečné linky
Nechte si svá tajemství pro sebe, povídáte-li si na mobilu. Mazaní zločinci vás mohou odposlouchávat, kdykoli si zamanou.
Únosy
Odjíždíte z letiště někde v rozvojovém světě a sleduje vás auto plné místních lidí. Kličkovací technika může zabránit vašemu únosu.
Šíření pomluv v chatrooms
Podvodní brokeři rozšiřují v chatroomech zlomyslné pomluvy, např. aby způsobili pohyb cen akcií, ale měli by si dát pozor. Mohou být odhaleni.
Ochrana pevných disků
Držte hackery a průmyslové špiony dál od informací ve svém e-mailu a počítačových pamětech. Existuje software, kterým se dají pevné disky pravidelně čistit.
Unášení domovských stránek
Počítačoví hackeři dokáží krást provoz mířící na vaši domovskou stránku tím, že ji nahradí svou vlastní. Pravidelná kontrola jim v tom dokáže zabránit.

RUSKO: STRACH ZE ZABÍJENÍ A ÚNOSŮ PŘETRVÁVÁ

Podniky používají celé malé soukromé armády, spolu s přísnými bezpečnostními systémy, aby chránily své kanceláře a domovy ředitelů.

U jedné z moskevských módních italských restaurací zabrzdí zcela nová mezcedesová dodávka se zabarvenými skly a zablokuje vozovku. Jeden strážný v polní uniformě vleze dozadu, zatímco druhý s policejní plácačkou zastavuje veškerý provoz. Současně tělesní strážci doprovázejí podnikatele do limuzíny, ve které odjíždí chráněn dvěma džípy.

Takovéto scény se neodehrávají kolem každého podnikatele v Rusku, ale v Moskvě jsou vidět denně. Přítomnost zavalitých "kredencí" - jak se tělesným strážcům lidově říká - s tmavými brýlemi, walkie-talkies a střelnými zbraněmi řídících nejnovější model krabicového džípu mercedesu nepatří jen špičkovým politikům země.

Každoročně se uskuteční tucty vražd na objednávku a ti, kdo za nimi stojí, jsou zřídkakdy chyceni nebo potrestáni. Letos v lednu byl například v Petrohradě zabit odstřelovačem finanční ředitel Baltiky, čelné finsko-švédské pivovarnické společnosti, když stál v kuchyni svého bytu.

Řada podnikatelů v obchodním sektoru proto zaměstnává celé malé soukromé armády a vytváří přísné bezpečnostní systémy na ochranu svých kanceláří a domovů. Tisíce dolarů stojící speciální espézetka pro tisíce jednotlivců a jejich ochránců jim dovoluje se chovat jako VIP, porušovat dopravní předpisy a pokud jsou mimo své domovské území alespoň zčásti jednat mimo zákon.

Na nižší společenské úrovni, v činžácích obyčejnějších lidí ve městech po celém Rusku můžete zase vidět tlusté dvojité dveře, mnohé vyrobené z kovových plátů, nebo s několika závorami a zesílenými rámy. Tento trend z posledních několika let prý ale není způsoben ani tak obavami o fyzickou bezpečnost jako o ekonomické bezpečí.

Zhroucení komunismu na začátku 90. let, rozpad tradičních státních institucí kontroly a dozoru a nízká morálka a nízké platy policie vytvořily ovzduší zralé pro kriminalitu. Intenzivní zápas o kontrolu nad majetky, které byly prodávány nebo ukradeny, vyvolal šířící se násilí. Společnosti, které byly velmi na očích, které operovaly v sektorech, kde byla tuhá konkurence a kde již dříve byli zločinci aktivní, jako restaurace, bary a noční kluby, byly značně rizikové. Tak v polovině 90. let přímo přes řeku Moskvu proti Bílému domu, sídlu ruské vlády, se stala obětí zápalné bomby hospoda John Bull.

Tradiční reakcí bylo najít "krýšu", ruský výraz znamená střechu, tj. ochranu. V minulosti byly peníze často placeny zločineckým gangům, avšak dnes bezpečnostní poradci od takových ujednání odrazují. Místo toho se platí úředně povoleným bezpečnostním firmám, charitativním nadacím nebo přímo policistům sloužícím v místě.

Současně řada význačných zahraničních investorů si více či méně dobrovolně přibírá jako přímého akcionáře město Moskvu, a tím vyměňuje určitou část svých oficiálních zisků za jednu z nejlépe institucionalizovaných forem ochrany proti vnějším zločineckým hrozbám.

Finanční krize ze srpna 1998 vytvořila nová napětí. "Až do zhroucení rublu rizika, pokud šlo o fyzickou bezpečnost, klesala," říká Charles Hacker z bezpečnostní poradenské agentury pro podniky Control Risks. "V důsledku špatné ekonomické situace se staré negativní tendence začaly vracet." Jeho kolega Gerard Corbett radí proto zákazníkům, aby zvážili své chování, zvýšili svou bdělost a eliminovali rutinní procesy, které je činí pro potenciální útočníky zranitelné.

Roy Hollander z agentury Kroll Associates dostal řadu žádostí od společností o prověření jejich bezpečnostní situace na pozadí čtyř bombových útoků podniknutých v Rusku vloni v létě, včetně dvou v Moskvě, při nichž zahynulo téměř 300 lidí. Zvýšená pozornost se také zaměřuje na region Kavkazu a zvláště na Čečnu, kde se v minulých letech rozmohly zvláště únosy.

Přesto rozsah fyzického násilí, které je pro většinu lidí už dlouho spíše obavou než realitou, je dnes asi menší než před lety. Riziko pro zahraniční vedoucí pracovníky je zčásti nižší i proto, že většina z nich je nyní jednak chudší a jednak méně vlivná než jejich ruské protějšky.

Oleg Maslennikov, ředitel marketingu u Bayard Security Services, říká, že hlavní zápas se dnes vede o získání potřebných informací. "Ekonomická rizika, jako je přetahování se o zákazníky, bankroty vyvolané soupeři, nepřátelské převzetí firmy a společnosti, které využívají mezer v ruském zákonodárství jako zbraň, se zvyšují v době, kdy se zintenzivňuje konkurence. Aby si udržely své postavení na trhu, spousta společností používá neetické metody."

Maslennikov uvádí příklady: soupeři například podplácejí novináře, aby kladli na tiskových konferencích provokativní otázky. Odposlouchávají se telefony a k získání informací o konkurentech se používají i směrované mikrofony. Často jsou ilegálně napojovány počítače, aby se tam sbírala nebo prostě ničila data.

A nyní FSB, následník KGB, je zplnomocněn zákonem požadovat od všech poskytovatelů internetových služeb přístup k elektronické poště, aby se mu umožnilo snadné čtení rozsáhlého množství soukromých informací. Tento fakt komentuje jeden z bezpečnostních poradců slovy: "Neexistuje žádná koordinace nebo jednota cílů mezi - a dokonce ani ne uvnitř vládních orgánů. Data mohou být snadno zneužita k soukromým účelům."

STALO SE V USA: PROVĚŘOVÁNÍ SE VYPLATÍ

Jedna americká počítačová společnost najala Jima Mintze, prezidenta detektivní kanceláře James Mintz Group, aby prověřil odcházejícího ředitele v její evropské pobočce. Měla se s ním v příštích dnech přátelsky rozloučit s odchodným ve výši cca 500 000 dolarů. Společnost se však čirou náhodou doslechla, že dotyčný ředitel po straně provozoval vlastní podobnou společnost, která po léta kradla obchodní příležitosti jeho zaměstnavateli. Šlo zřejmě o Švýcarsko a padlo i její jméno.

"Poslali mě letecky do Evropy, abych potvrdil, nebo popřel tuto pověst, dříve než za několik dnů začnou závěrečná jednání spolu s odstupným," vzpomíná Mintz.

Ještě v době, kdy byl nad Atlantikem, už jeho kolegové začali pátrat v databázích po podezřelé firmě, jenže pod podobným jménem zjistili tucet společností a museli u každé z nich identifikovat jejich majitele a vedoucí pracovníky. Nakonec Teledata, švýcarská databáze, kterou má Mintz předplacenu, dodala jasnou odpověď: ano, prošetřovaný ředitel má už leta, kdy údajně pracoval pro zákazníka pana Mintze na plný úvazek, bokem svou vlastní firmu - a nejen to. V rozhovorech s distributory americké počítačové firmy se zjistilo, že několika z nich dotyčný ředitel diskrétně nabídl, aby pracovali i pro jeho vlastní firmu. A těsně před zahájením jednání jeden z distributorů předal vyšetřovateli brožuru, která poskytovala nezvratný důkaz o nedovolených aktivitách ředitele a jeho soukromé firmy.

Když začalo plánované závěrečné jednání, Mintzův klient ředitele obvinil z poškozování firmy. Ten všechno popřel a trval na svém půlmilionovém (v dolarech) odstupném. "Sáhl jsem do aktovky a položil na stůl barevnou brožuru jeho firmy," říká Mintz.

Zatímco ředitel dostal sotva 10 % ze svého původního požadavku, Jimy Mintz obdržel za splnění svého pětidenního úkolu kolem 11 000 dolarů.

Financial Times Survey  
Corporate Security  
Zpracovala (kuč)