Takzvaní graffiti mají svůj původ v Americe. Mohutný rozvoj zaznamenali v 60. letech, kdy se začínají dostávat z okrajových částí do center měst a stávají se životním stylem s vlastní kulturou. Na počátku devadesátých let se tento jev začíná objevovat i u nás.

Sprejeři (writers) se organizují do menších skupin, které si říkají crew, a jejich počet se odhaduje na několik tisíc. Jedná se zpravidla o věkovou kategorii 15 - 25 let, přičemž existenční zázemí a dosažené vzdělání nehrají roli.

Můžeme mezi nimi najít i profesionály, kteří malují pouze na zakázku - těchto graffiti umělců je ale ve skutečnosti velmi málo. Většina sprejerů poškozuje jednoduchými, nic neříkajícími podpisy (tangs) cizí majetek, včetně kulturních památek.

Problémy s dokazováním uvedeného druhu vandalismu se téměř nevyskytují. Pachatelé jsou většinou zadrženi na místě činu policejními hlídkami nebo strážníky městské policie nebo se k trestné činnosti doznají při výslechu, případně jsou usvědčeni přímými svědky nebo záznamy z kamer, které mají některá města umístěny v historických centrech. Problémy se týkají spíše přesné výše škody, která musí být stanovena znaleckým posudkem, dále pak specifikace způsobené škody jednotlivým pachatelem (v případě spáchání skutku více pachateli). V některých případech se vyskytly problémy s určením majitele poškozeného objektu.

Vzhledem k tomu, že ve většině případů se u tohoto typu vandalismu jedná o škody nepřesahující 2 000 korun, je možné tyto činy klasifikovat a postihovat pouze jako přestupky. V kompetenci Ministerstva vnitra se v současné době připravuje novelizace zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V této novele zákona je navrhováno zvýšení sankcí za výše uvedené přestupky, a to zvýšením pokuty z 2 000 na 10 000 korun. Je však otázka, zda toto opatření přinese očekávaný efekt. V případě zjištění pachatele a uložení peněžitého trestu se ve většině případů totiž jedná o osoby bez příjmu, a tak je uložená sankce nevymahatelná. Dalším faktem je, že pachateli této činnosti jsou většinou nezletilí, které nelze postihnout vůbec, nebo mladiství, u nichž zákon vyžaduje vyšší stupeň nebezpečnosti jednání a snižuje i trestní sazby na polovinu.

Efektivním řešením se zdá být spíše uplatňování alternativních trestů obecně prospěšných prací (§ 45 tr. zákona), které umožňují uložit pachateli uvedení poškozené věci do původního stavu.

Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR jako výkonný orgán Republikového výboru pro prevenci kriminality, podporuje v rámci Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni (KSP) v 66 městech naší republiky projekty prevence kriminality.

Jedním z účinných opatření v oblasti vandalství je podpora projektů kamerových systémů, jejichž smyslem je monitoring veřejného pořádku. V průběhu realizace KSP bylo podpořeno celkem 97 projektů kamerových systémů ve 45 městech a ze státního rozpočtu byla uvolněna částka ve výši 139 790 000 korun.

Dále jsou v rámci KSP podporovány projekty nízkoprahových zařízení, krizových center a klubů, kde se mimo jiné pracuje se sprejery. Terénní pracovník cíleně vyhledává skupiny sprejerů, navazuje s nimi kontakt, snaží se podchytit graficky talentované jedince a následně nabízí spolupráci na realizaci jejich činnosti. Ve spolupráci s místními úřady a architekty jsou sprejerům vyčleňovány legální plochy pro jejich činnost.

Nemalé finanční prostředky jsou v rámci KSP každoročně uvolňovány na podporu projektů volnočasových aktivit, které nabízejí alternativní způsoby trávení volného času dětí a mládeže.

Odbor prevence kriminality MV navázal kontakt s nizozemskými partnery, kteří realizují řadu preventivních aktivit týkajících se sprejerského vandalismu. Získané zkušenosti budou nabídnuty městům, která mají s tímto jevem problémy.

Sprejerství je především problém veřejného pořádku, k jehož odstranění může do značné míry přispět posílení hlídkových služeb PČR a MP v místě výskytu graffiti. Je též potřebné, aby občané na výskyt tzv. graffiti upozorňovali a napomáhali tak k přistižení pachatele a k evidenci graffiti u orgánů policie.

Uplatňování represivních opatření a udělování peněžitých trestů by mělo být nahrazeno uplatňováním alternativních trestů obecně prospěšných prací za účelem odstranění škody. K odpovědnosti za spáchanou škodu a k účasti na jejím odsranění by měli být voláni také rodiče pachatelů.

Je nezbytné, aby vlasní potrestání pachatele jednoznačně demonstrovalo, že společnost tento jev netoleruje, a současně se stalo výzvou široké veřejnosti ke spolupráci s orgány státní správy.

Mgr. Ingrid Křivánková,  
odbor prevence kriminality MV ČR