BUDOUCNOST ZLOČINU
	Digitalizace společnosti ulehčuje práci policii a zločincům život: zatímco porovnávání genů a banky dat DNA znemožňují tzv. dokonalý zločin, gangsteři dobývají internet. Přepady bank bez hotových peněz, teroristické údery kliknutím myši, vražda online... Útok na internetovou společnost Yahoo je teprve začátek.
Takto popisuje vlivný hamburský týdeník SPIEGELreporter 21. počítačové století a jeho popis dnes ještě vypadá jako šíření poplašné zprávy. Ale zítra?

Vlasy, na nichž visí budoucnost Waltra Winklera, jsou dlouhé, tmavé a rovné, říká zpráva policie. Už 22 let odpočívaly ve skleněné rource u soudu s nálepkou "Haar vom li. Ärmel bl. Pullover" - Vlasy z levého rukávu modrého pulovru. Díky DNA bylo loni v březnu vyšetřování vraždy 11leté Gabriely Karpischkové proti němu obnoveno, ale i když vlasy z rourky jeho vlasům odpovídají, musel být znovu propuštěn na svobodu. Nálepka totiž neobsahuje zjištění, na pulovru koho byly vlasy nalezeny. Na oblečení dívky? Na modrém pulovru Winklera? Vyšetřování pokračuje.

U zločinů, jako je loupež,, vražda nebo smrtelný útok je ve výhodě spravedlnost: všechno se archivuje, každá stopa zajišťuje. Žádný zločinec nedokáže nepřijít se svou obětí do kontaktu. Vyděrači posílají dopisy, kladeči bomb zanechávají stopy stejně jako vrazi nebo zloději. Vyšetřovatelé musí mít jen trpělivost: co je dnes indicie, může být zítra důkazem.

V USA se otevírají "cold cases", případy uložené u ledu, v SRN smí být banka DNA zakládána dosud jen u "Straftaten von erheblicher Bedeutung" - u trestných činů mimořádného významu, v Británii již existuje celonárodní datová banka a úspěšně se otevírají "cold hits", pomníčky. Ale zůstal proto dokonalý zločin jen výplodem autorůl science-fiction, u nichž mají pachatelé vždy technický náskok před policií?

Již v roce 1996 profesor Edwin Kube, ředitel jednoho z oddělení BKA (Spolkového kriminálního úřadu), popsal možnost online vraždy: Pachatel pronikne do počítačové sítě velké kliniky a změní dávkování léků jednoho těžce nemocného. "Vypadá to, že dokonalý zločin je blíž, než se mnozí domnívají," soudí Kube.

V Internetu se může projevit každý a z každého místa zeměkoule. Co to znamená, ukázali hackeři letos 7. února. V důsledku jejich soustředěného náporu zůstalo u Yahoo 100 milionů dotazů zákazníků nezodpovězeno. A druhý den totéž postihlo aukcionáře eBay, zasílatelský dům Amazon a podnik E-Commerce Bay.com.

Díky Internetu má organizovaný zločin přístup k datům, projektům, patentům a tajným číslům. Že se jich dosud nezmocnila ani ruská, ani sicilská mafie, je způsobeno konzervativností dosavadních "kmotrů". Až za ně nastoupí nová generace, tak ať se firmy i úřady po celém světě třesou!

Organizovaný zločin se nově formuje. Přepady a domluvy se uskutečňují během vteřin napříč globem - a to bez pracného hledání bezpečných cest, leteckých linek a zelených hranic. To potěšující na tom je, že se to odehrává bez násilí: oběti často ani nevědí, že se jí staly.

Pro profesionály je dětskou hrou zůstat na Internetu utajeni, a přitom se dozvědět potřebná data, hesla a PIN. "Pokud si člověk napojí počítač na síť, je to jako kdyby všechna svá tajemství vystavil ve výkladní skříni," říká diplomovaný elektrotechnik Christoph Fischer, který vede v Karlsruhe firmu lovící hackery. Nejohroženější je hospodářství se svými biliony peněz v pohybu, ale ohrožena je i každá domácnost. Každý, kdo se obrátí na svou banku online s nějakým převodem, sdělí mu poskytovatel služeb tzv. IP-adresu a celou dobu, co je v síti, každý ho může identifikovat. A přes Back Orifis zjistit stavy kont, obchodní partnery firem, jejich tajná čísla. A tak se policisté obávají, že jakmile se všeobecně prosadí E-Commerce, stane se počítačová kriminalita vážnou hrozbou.

V Kalifornii byl loni zatčen obchodník Kenneth Traves, jehož počítačový program vypátral PIN stovek kreditních karet a než jej policie vypátrala, dokázal si z nich odkrojit přes 50 milionů dolarů. A v prosinci se hacker, říkající si "Maxim" nebo "Maxus", dostal k číslům 300 000 kreditních karet zákazníků nahrávací firmy CD Universe a žádal za jejich vrácení 100 000 dolarů. Když se firma neměla k činu, uveřejnila "Maxus Credit Card Pipeline" prvních 25 000 čísel s osobními daty jejich majitelů. Než zasáhla FBI a tuto site ochromila, měly k ní přístup tisíce zvědavců. Ve strachu, že přijde o zákazníky, se firma CD Universe až dlouho poté příznala, že byla vydírána a proč.

Všichni jsme upovídaní a zapomnětliví, a tak stále více firem přechází k biometrickým kontrolám přístupu k počítačům: k otiskům prstů, k očním duhovkám. "BodySearch", určený prozatím jen na letiště, vidí vše, co má člověk na těle. Ale stoprocentní bezpečnost nikdy nikde nebude: pokud si člověk vymyslel ochranu proti vloupání, člověk si také vymyslí, jak ji přemoci.

V SRN existuje od roku 1991 Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik (BSI), Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice, a od roku 1997 pracovní skupina Kritis (Kritische Infrastrukturen) analyzující bezpečnost země a lidí, jejichž každodenní život stále více řídí počítač.

Scénář počítačových teroristů (jako příklad slouží SPIEGELreporteru možní Miloševičovi mafiózové, vydírající SRN, aby stáhla z Kosova své jednotky) by mohl vypadat takto: teroristé proniknou do počítačové sítě berlínské energetiky a na dlouhé hodiny ji vyřadí z provozu. Počítače současně zablokují telefonní síť. A třetí úder by se mohl odehrávat z "domácích zdrojů". Pachatel, pracující ve významné bance by zmanipuloval zpracování dat a ochromil ekonomický i veřejný život země.

Zatímco pachatelé prohánějí elektronické peníze celou zeměkoulí, vyšetřující úřady často kapitulují na nejbližší hranici v obavách před národní přecitlivělostí sousedů. A tak se firmy snažít chránit a bezpečnost si kupují. Tzv. Tiger Teams, "pozvaní hackeři", simulují útok a hledají slabá místa podnikových počítačů. Ale ani při jejich odstranění není úspěch zaručen. "V minulosti banku vyraboval někdo tím, že si ji koupil. V budoucnu může být vyrabovaná, že si od někoho koupila domnělou bezpečnost," tvrdí hamburský profesor informatiky Klaus Brunnstein.

Jak ale uzavírá SPIEGELreporter, může k tomu dojít i mnohem jednodušeji - přes ukradený laptop zaměstnancem firmy. Nejhorší případ, říkají bezpečnostní experti, je z firmy vyhozený správce systému. Hlavním nepoznaným faktorem zůstává člověk.

(kuč)