Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden až duben 2002

Policii ČR bylo za první 4 měsíce letošního roku nahlášeno celkem 55 600 nehod, při kterých bylo 326 osob usmrceno, 1 332 osob těžce zraněno a 7 334 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda na místě nehody je 2 603,5 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2001 je následující:

• počet nehod o 656, tj. o 1,2%
• počet usmrcených o 17 osob, tj. o 5,5%
• odhad hmotné škody o 245,8 mil. Kč, tj. o 10,4%.

• počet těžce zraněných o 91 osob, tj. o 6,4%
• počet lehce zraněných o 78 osob, tj. o 1,1%.

V dosavadních hodnoceních nehodovosti v letošním roce (tj. za leden, za leden až únor, za leden až březen a za leden až duben) byl vždy počet nehod mírně vyšší, než skutečnost roku 2001. Naproti tomu počty usmrcených osob byly, byť jen mírně, nižší, ale v posledním hodnocení registrujeme poměrně značné zvýšení počtu usmrcených osob. Ke zdůraznění tohoto nepříznivého vývoje dodávám, že nárůst počtu usmrcených osob v jednotlivých statistických obdobích zaznamenáváme poprvé od roku 2000, tj. po 16 měsících. Přitom počet usmrcených osob v samotném měsíci dubnu letošního roku (91 usmrcených) odpovídá zhruba průměru v období od roku 1990; nejnižší počet byl v roce 2001 – 72 usmrcených a nejhorší duben v této periodě byl v roce 1997, kdy při dubnových nehodách zahynulo 115 lidí.

Nárůst počtu nehod (zvýšení o 656 nehod) nastal v celém spektru sledovaných viníků nebo příčin nehod a rozhodujícím způsobem byl ovlivněn především řidiči všech druhů motorových vozidel (+ 413 nehod), dále řidiči nemotorových vozidel (+ 66 nehod) a chodci (+ 58 nehod). Pouze počet nehod zaviněných technickou závadou byl o 1 nehodu nižší atd.

Podobný vývoj je i v následcích nehod - nárůst počtu usmrcených byl ovlivněn především nehodami řidičů motorových vozidel – zvýšení o 19 osob. Naproti tomu u nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel registrujeme pokles o 2 usmrcené osoby atd. Nepříznivý vývoj je i v případech, kdy viník z místa nehody ujede, celkem se stalo 5 626 těchto nehod ( cca o 6% více); při nich bylo usmrceno 10 osob ( o 3 osoby více) a dalších 320 osob bylo zraněno ( o 4 osoby méně) atd.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků.

Z celkového počtu nehod připadá na řidiče motorových vozidel přes 92% nehod, na druhém místě jsou nehody zaviněné - způsobené - lesní zvěří a na třetím místě v pořadí četnosti jsou nehody zaviněné chodci. Pořadí podle následků je poněkud pozměněné, neboť počtem 19 usmrcených osob zaujímají chodci druhé místo. Největší relativní nárůst počtu nehod byl v kategorii jiný účastník a závada komunikace (o 40%, resp. o 22%) a největší relativní nárůst počtu usmrcených byl v kategorii řidič motorového vozidla – zvýšení o 6,9% atd.

V následující tabulce je uveden vývoj počtu usmrcených osob u vybraných druhů motorových vozidel; nárůst usmrcených registrujeme u nehod řidičů nákladních automobilů a motocyklů – o 51,9%, resp. o 200%.

Nejčastějším druhem nehody byla vzájemná srážka jedoucích motorových vozidel – více jak polovina z celkového počtu nehod (52,5%), následují nehody končící srážkou se zaparkovaným vozidlem – 16,9 %, srážkou s pevnou překážkou skončilo 15,6% nehod atd. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách končících srážkou jedoucích motorových vozidel - 129 osob – tj. 39,6% z celkového počtu, následují nehody končící srážkou s pevnou překážkou – 85 usmrcených – tj. 26,1%, při srážkách s chodci zahynulo 73 osob, tj. 22,4%, při havárii zahynulo 19 lidí atd. Největší riziko v sobě skrývají nehody končící srážkou s chodcem, neboť na 1 000 těchto nehod připadá téměř 47 usmrcených, u nehod končících srážkou s pevnou překážkou má uvedený ukazatel hodnotu 10 usmrcených na 1 000 nehod, u vzájemných kolizí vozidel pak „ jen “ 4,4 usmrcených na 1 000 nehod atd.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až duben 2002.

Nejčastější příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadají bezmála 2/3 z celkového počtu nehod řidičů motorových vozidel, z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy bylo zaviněno více jak 17% nehod, na konto nedání přednosti jde přes 16% atd. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy a 153 usmrcených osob představuje více jak 52% z celkových následků nehod řidičů. Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod vyšší u všech hlavních příčin, s výjimkou nepřiměřené rychlosti, kde letošní počet nehod je nižší o 19,5%. Nejvyšší absolutní i relativní nárůst je v kategorii nesprávný způsob jízdy - o 2 181 nehod, tj. o 7,1% atd.

Počet usmrcených je vyšší, s výjimkou nesprávného způsobu jízdy (pokles o 7 osob) u všech hlavních příčin. Nejvyšší absolutní zvýšení je v kategorii nedání přednosti a nepřiměřená rychlost (o 11, resp. o 9 osob). Největší relativní zvýšení je v kategorii nesprávné předjíždění - o 50% (tj. o 6 osob) atd. Nejvyšší závažnost zaznamenáváme u nehod zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy a nesprávného předjíždění, kde na 1000 nehod připadá 17, resp. 15 usmrcených osob (průměr má hodnotu 5,7).

Dále uvádím přehled 10 nejčetnějších a 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel.

V prvních čtyřech měsících roku 2002 bylo nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla – 10 110 nehod, dále následují nehody způsobené nedodržením bezpečné vzdálenosti za vozidlem - 8 103 nehod, nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky bylo zaviněno 5 674 nehod atd.

Nejtragičtější příčinou nehod řidičů motorových vozidel bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky - při těchto nehodách zahynulo 47 lidí, při nehodách zaviněných nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky ( mokrá nebo jinak kluzká vozovka) zahynulo 42 lidí, při nehodách způsobených nevěnováním potřebné pozornosti řízení vozidla zahynulo 32 lidí atd.

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku (index -rok 2001=100% ).

V obcije vyšší - počet nehod (+ 766 nehod), počet usmrcených o 11 osob a odhad hmotných škod – o 136,2 mil. Kč.

Mimo obecje vyšší - počet usmrcených o 6 osob a odhad hmotných škod – o 61,4 mil. Kč.

Na dálnicijsou hodnoty všechny základních ukazatelů nižší než v roce 2001.

Více jak 26% nehod připadalo v hodnoceném období na místní komunikace, přes 20% nehod bylo nahlášeno z vybrané komunikační sítě velkých měst, v pořadí četnosti pak následují silnice I. třídy (17,3% nehod), silnice II. třídy – 13,7% atd. Rozdělení následků je ale jiné a nejvíce usmrcených osob připadá na silnice I. třídy – téměř 38% z celkového počtu, v pořadí následují silnice II. třídy – téměř 27%, na silnice III. třídy připadá téměř 14% usmrcených atd.

Počet nehod byl nižší pouze na dálnicích a na silnicích I. třídy (o 4,5%, resp. o 1,5%) a na ostatních druzích komunikací registrujeme vyšší počty nehod v rozmezí o 0,5% (vybraná komunikační síť velkých měst) až 5,1% ( účelové komunikace).

Na dálnicích se v tomto období stalo 1 089 nehod (- 39 nehod), při kterých 11 osob zahynulo, tj. o 3 osoby méně a 134 osob bylo zraněno - o 11 osob méně.

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 2 470 nehod (tj. 4,7% z celkového počtu), při kterých bylo 29 osob usmrceno a 1 197 zraněno. Oproti loňskému období je těchto nehod o 95 více, počet usmrcených je nižší o 1 osobu ( tj. o 2,3%) a počet zraněných je o 3 osoby nižší. Počet usmrcených při těchto nehodách představuje téměř 9% z celkového počtu letošních silničních obětí.

Z celkového počtu 2 470 těchto nehod zavinili řidiči osobních automobilů - 2 088, chodci - 92, řidiči nákladních automobilů - 117, cyklisté - 117, řidiči motocyklů - 22 atd. Přitom nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů a u řidičů malých motocyklů - 25,4%, resp. 20,5% z počtu jimi zaviněných nehod atd.

Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 10 866 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 3 805 nehod. Počet nehod byl nižší pouze na území Jihočeského a Západočeského kraje – o 0,4%, resp. o 4,9%. Počet usmrcených byl nejvyšší při nehodách na území Jihomoravského a Středočeského kraje – 56, resp. 49 osob. Počet usmrcených byl nižší na území 3 krajů - Středočeského, Západočeského a Jihomoravského. Na území Východočeského kraje zůstal počet usmrcených na úrovni loňského roku. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Jihočeského kraje - o 21 osob, tj. o 91,3% atd. Nejvyšší absolutní nárůst počtu usmrcených osob byl v okrese Teplice (+ 9 usmrcených osob, tj. zvýšení o 450%), Český Krumlov (+ 7 osob, tj. zvýšení o 700%), Břeclav (+ 5 osob); nárůst o 4 osoby zaznamenáváme v okrese Litoměřice, Praha 5, Příbram a Tábor apod. Opačně pak nejvyšší pokles usmrcených – o 5 osob byl v okresech Cheb, Chomutov a Klatovy apod. Nejvyšší závažnost nehod, tj. porovnání počtu usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod, byla na území Jihočeského a Východočeského kraje, kde tento ukazatel má hodnotu 11,6, resp. 7,2. Nejnižší hodnota byla na území hl.m. Prahy a Západočeského kraje – 1,9, resp. 5,0 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Průměr ČR má hodnotu 5,9 usmrcených osob na 1 000 nehod

Z jednotlivých dnů v týdnu vychází stále jako nejhorší pátek a středa, kdy bylo nejvíce nahlášených nehod (10 363, resp. 8 735 nehod). Pokles počtu nehod se projevil ve třech dnech týdne – pondělí (- 225 nehod), čtvrtek (- 459 nehod) a sobota (- 70 nehod) a největší relativní snížení připadá na čtvrtky - pokles o 5,3%. Primát počtu usmrcených mají páteční nehody, kdy bylo usmrceno 63 osob. Vyšší počet usmrcených registrujeme při středečních (+ 17 usmrcených osob), pátečních ( + 16 osob), pondělních (+ 7 osob) a úterních (+ 4 osoby) nehodách. Největší pokles usmrcených připadá na nedělní nehody - snížení o 14 osob.

Počet nehod v jednotlivých měsících je zatím vyrovnaný – nejvíce nehod se stalo v lednu – 14 955 a nejméně v únoru 13 134. Oproti loňskému roku byl počet nehod v prvních třech měsících vyšší, v dubnu registrujeme pokles o 67 nehod. Zato počet usmrcených poměrně značně kolísá – nejvíce obětí na životech bylo při dubnových nehodách – 91 usmrcených osob a nejméně při lednových nehodách – 62 usmrcených. Počet usmrcených byl vyšší v únoru a v dubnu – o 18, resp. o 19 osob, v březnu byl stejný jako v předchozím roce a v lednu byl o 20 osob nižší.

Nejhorším dnem tohoto období byl pátek 22. února, kdy se stalo 1 036 nehod (pozn.: v loňském roce byl nejhorší rovněž únorový pátek, ale 23., kdy se stalo 993 nehod). Nejhorším dubnovým dnem byl pátek 19., kdy se stalo 623 nehod. V tomto období (tj. leden až duben) v průměru na jeden den připadalo 463 nehod.

Nejtragičtějším dnem tohoto období bylo úterý 19. února, kdy při nehodách zahynulo 9 lidí. Nejtragičtějším dubnovým dnem bylo pondělí 1. a sobota 6., kdy při nehodách zahynulo shodně 7 lidí. V průměru na jeden den v tomto období připadá 2,7 usmrcené osoby. V lednu až v dubnu bylo celkem 12 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

Zatímco v průběhu roku 2001 byl počet usmrcených vyšší (oproti předchozímu roku) jen ve dvou měsících (v březnu a v červenci o 10, resp. o 18 usmrcených osob), v období 1. třetiny letošního roku je počet usmrcených již vyšší také ve dvou měsících ( v únoru a v dubnu o 18, resp. o 19 usmrcených osob).

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v prvních čtyřech měsících 9 chodců (tj. snížení o 2 usmrcené chodce oproti loňskému období), 66 bylo těžce zraněno (+ 9 osob) a 191 bylo lehce zraněno (- 55 osob).

Z celkového počtu 326 usmrcených osob bylo:

• 187 řidičů a spolujezdců v osobních automobilech
• 74 chodců
• 30 cyklistů
• 22 řidičů a spolujezdců jednostopých motorových vozidel
• 10 řidičů nákladních automobilů a jejich spolujezdců
• 2 cestující v autobuse.

Největší absolutní nárůst počtu usmrcených byl v kategorii řidič a spolujezdec v osobním automobilu – o 14 osob, v kategorii řidič a spolujezdec jednostopého motorového vozidla je nárůst o 12 osob atd. Pokles je pouze v kategorii chodec - o 14 osob atd.

U následujících kategorií viníků nehod došlo k nárůstu počtu usmrcených osob:

• u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů ( + 14 osob)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů ( + 12 osob)
• u nehod zaviněných řidiči soukromých vozidel ( + 9 osob)
• u nehod zaviněných řidiči podnikatelské sféry (+ 7 osob) atd.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod v denní době za dobré viditelnosti (+ 24 osob)
• u nehod v noční době za dobré viditelnosti (+ 19 osob)
• u nehod, které se staly ve středu (+ 17 osob)
• u nehod, které se staly v pátek (+ 16 osob)
• u nehod končících srážkou s pevnou překážkou (+ 14 osob)
• u nehod, které se staly v obci (+ 11 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nedáním přednosti v jízdě (+ 11 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nepřiměřenou rychlostí jízdy (+ 9 osob)
• u nehod na silnicích II. třídy ( + 9 osob)
• u nehod na silnicích III.. třídy (+ 8 osob) atd.