Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden až květen 2002

Policii ČR bylo za prvních 5 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 71 148 nehod, při kterých bylo 435 osob usmrceno, 1 816 osob těžce zraněno a 9 964 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda dopravní policií na místě nehody je 3 258,3 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2001 je následující:

• počet nehod o 954, tj. o 1,4%
• počet usmrcených o 26 osob, tj. o 6,4%
• odhad hmotné škody o 260,6 mil. Kč, tj. o 8,7%.

• počet těžce zraněných o 139 osob, tj. o 7,1%
• počet lehce zraněných o 63 osob, tj. o 0,6%.

Nárůst počtu nehod zaznamenáváme cca u 2/3 ze 74 měsíčně sledovaných nehodových položek. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky a u nehod za dobré viditelnosti – zvýšení o 5 428, resp. o 3 060 nehod. Naproti tomu, v absolutní hodnotě nejvíce poklesly nehody na mokrém povrchu komunikace a nehody v denní době za deště – o 2 718, resp. o 2 326 nehod atd. Nárůst počtu nehod ovlivnili především řidiči motorových vozidel – zvýšení o 734 nehod, z toho v kategorii osobní automobil je zvýšení o 158 nehod, u nákladních automobilů je zvýšení o 117 nehod, u autobusů o 85 nehod, u motocyklů o 49 nehod atd. Pouze počet nehod zaviněných řidiči malých motocyklů byl o 23 nehod nižší. Dále se zvýšil i počet nehod zaviněných chodci a cyklisty – o 26 (tj. o 3%), resp. o 97 nehod (tj. o 12,6%) apod. Největší relativní nárůst nehod byl v kategorii závada komunikace a jiný účastník – zvýšení o 20,1%, resp. o 18,4%.

Počet usmrcených osob byl vyšší cca u 60% měsíčně sledovaných nehodových položek a největší absolutní zvýšení bylo u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace – o 46 osob a u nehod končících srážkou jedoucích vozidel – o 36 osob atd. Největší pokles byl u nehod na mokré vozovce (- 19 osob) a u nehod končících srážkou s chodcem (- 18 osob) atd. Zvýšení počtu usmrcených osob ovlivnili nehody zaviněné řidiči motorových vozidel a technickou závadou – nárůst o 38, resp. o 2 osoby. Nepříznivou bilanci řidičů mají na svědomí především nehody zaviněné:

• řidiči motocyklů - počet usmrcených vyšší o 16 osob (tj. o 123,1%)
• řidiči nákladních automobilů - počet usmrcených vyšší o 15 osob (tj. o 40,5%)
• řidiči osobních automobilů - počet usmrcených vyšší o 10 osob (tj. o 3,6%).

K velmi nepříznivému vývoji dochází i u odhadu hmotných škod, který je značně vysoký a dále se zvyšuje. V průměru na jednu nehodu připadá škoda téměř 46 000 Kč. Nejvyšší průměrná škoda je u nehod, které se staly na železničních přejezdech - přes 110 000 Kč, u nehod s požárem je průměrná škoda při jedné nehodě 109 000 Kč, u nehod zaviněných na dálnici přes 106 000 Kč atd. Nejnižší průměrná škoda je pak u nehod zaviněných chodci - necelých 7 500 Kč a u nehod zaviněných cyklisty - necelých 9 000 Kč.

Nepříznivý vývoj následků je i u nehod, kdy viník z místa nehody ujede, celkem se stalo již 7006 těchto nehod ( o 4,2% více), při nich bylo usmrceno 10 osob ( o 2 osoby více) a dalších 441 osob bylo zraněno atd.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků.

Téměř 92% z celkového počtu nehod připadá na řidiče motorových vozidel, na druhém místě jsou nehody zaviněné - způsobené - lesní zvěří, dále následují nehody zaviněné chodci a řidiči nemotorových vozidel. Z hlediska následků nehod je pořadí odlišné - za kategorií nehod zaviněných řidiči motorových vozidel následují chodci a řidiči nemotorových vozidel.

Porovnání vývoje nehod a jejich následků v kategorii nákladních automobilů je v následující tabulce, kde je uvedeno členění dle jejich celkové hmotnosti.

Nejvíce nehod zavinili řidiči nákladních automobilů kategorie N1 a ti se společně s řidiči nákladních automobilů s maximální přípustnou hmotností přesahující 10 tun dělí o primát v počtech usmrcených osob (18 usmrcených). Největší nárůst usmrcených registrujeme v kategorii N2 – zvýšení o 9 osob a v kategorii N1 – zvýšení o 4 osoby. Tento trend kopíruje v podstatě i závažnost nehod, která je nejvyšší v kategorii N2 (6,7 usmrcených osob připadajících na 1000 nehod) a navíc se oproti loňskému roku zvýšila o 148%. Počet nehod se prakticky nezměnil.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až květen 2002.

Nejčastější hlavní příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadá již necelých 65% nehod, dalších téměř 17% nehod zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti, přes 16% jde na konto nepřiměřené rychlosti jízdy atd. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 193 osob, tj. téměř polovina z následků nehod řidičů. Oproti stejnému období loňského roku se počet nehod zvýšil u všech hlavních příčin, s výjimkou nepřiměřené rychlosti, kde je pokles o 16,8% a největší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - téměř o 2 478 nehod (tj. o 6,3%).

Rovněž počet usmrcených je vyšší u všech příčin, s výjimkou nesprávného způsobu jízdy, kde je pokles o 1 usmrcenou osobu. U nedání přednosti je zvýšení o 17 usmrcených osob (tj. o 41,5%) u nepřiměřené rychlosti jízdy - o 14 osob ( tj. o 7,8%) a u nesprávného předjíždění o 8 osob (zde je největší relativní nárůst - o 53,3%) atd.

V následujících tabulkách uvádím deset nejčetnějších a deset nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel v období leden až květen letošního roku.

Nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel v období leden až květen 2002 bylo nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem atd.

Nejtragičtější příčinou bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky ( mokrá nebo jinak kluzká vozovka), při těchto nehodách zahynulo 65, resp. 48 osob.

V následující tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci nebo mimo obec, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2001=100%.

V obcije vyšší - počet nehod (+ 995 nehod), počet usmrcených o 9 osob a odhad hmotných škod – o 158,4 mil. Kč.

Mimo obecje vyšší - počet usmrcených o 17 osob a odhad hmotných škod – o 102,2 mil. Kč.

Na dálnicijsou hodnoty všechny základních ukazatelů nižší než v roce 2001.

V hodnoceném období byly nehodami nejvíce zatíženy místní komunikace (18533 nehod) a vybraná komunikační síť velkých měst (14 380 nehod), v pořadí četnosti pak následují silnice I. třídy (12 339 nehod). Počet nehod byl vyšší na všech druzích komunikací s výjimkou dálnic a silnic I. třídy, kde je pokles o 57, resp. o 184 nehod. Největší absolutní nárůst byl na účelových a místních komunikacích a dále na silnicích II. třídy - o 372, resp. o 368, resp. o 273 nehod. Nejvíce usmrcených stále připadá na silnice I. a II. třídy (169, resp. 118 osob). Počet usmrcených byl vyšší pouze na silnicích I., II. a III. třídy - o 13, resp. o 19, resp. o 3 osoby. Na ostatních druzích komunikací je mírný pokles počtu usmrcených (v rozmezí 1 až 3 osoby).

Na dálnicích se v tomto období stalo 1 460 nehod (- 57 nehod), při kterých 13 osob zahynulo, tj. o 2 osoby méně, než v roce 2001 a 190 osob bylo zraněno - o 12 méně.

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 3 359 nehod (tj. 5% z celkového počtu), při kterých bylo 45 osob usmrceno a 1 716 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 172 (tj. zvýšení o 5,4%), počet usmrcených je vyšší o 7 osob ( tj. o 18,4%) a počet zraněných je o 80 osob vyšší. Počet usmrcených při těchto nehodách představuje 10,5% z celkového počtu letošních silničních obětí. Nejvíce těchto nehod bylo policii nahlášeno na území Severomoravského a Jihomoravského kraje – 626, resp. 528 a nejvyšší podíl těchto nehod byl na území Severomoravského a Východočeského kraje – 6,28%, resp. 6,24%. Nejméně těchto nehod bylo na území Jihočeského a Západočeského kraje – 266, resp. 297. Nejvíce smrtelných obětí těchto nehod bylo na území Jihočeského a Jihomoravského kraje – 10, resp. 9 osob. Nejméně pak na území hl.m. Prahy a Západočeského kraje – shodně 1 osoba.

Z celkového počtu těchto nehod zavinili řidiči osobních automobilů - 2 775 (+ 104 nehod), cyklisté – 212 (+ 53 nehod), chodci – 106 (- 15 nehod), řidiči nákladních automobilů - 165 (+ 27 nehod), řidiči motocyklů – 40 (+ 8 nehod) atd. Nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů a u řidičů malých motocyklů - 25%, resp. 21% z počtu jimi zaviněných nehod atd.

Členění nehodovosti podle jednotlivých krajů ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 13 824 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 4 895 nehod. Počet nehod byl nižší pouze na území Jihočeského a Západočeského kraje – o 0,9%, resp. o 3,5%.

Počet usmrcených byl nejvyšší při nehodách na území Jihomoravského a Středočeského kraje – shodně 74 osob. Počet usmrcených byl nižší na území 4 krajů – Západočeského, Východočeského, Jihomoravského a Severomoravského. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Jihočeského a Severočeského kraje - o 23 osob, tj. o 65,7%, resp. o16 osob, tj. o 48,5% atd.

Nejvyšší závažnost nehod, tj. porovnání počtu usmrcených osob připadajících na 1000 nahlášených nehod, byla na území Jihočeského a Středočeského kraje, kde tento ukazatel má hodnotu 11,8, resp. 8,3. Nejnižší hodnota byla na území hl.m. Prahy a Západočeského kraje – 1,7, resp. 5,1 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Průměr ČR má hodnotu 6,1 usmrcených osob na 1 000 nehod a to znamená, že oproti předchozímu statistickému období se tento ukazatel zhoršil o 0,2 procentního bodu.

Podle statistiky nehod vychází pátek (zatím 13 414 nehod) stále jako den s nejvyšším počtem nahlášených nehod. V pořadí četnosti následuje čtvrtek, středa a pondělí. Oproti roku 2001 zaznamenáváme nárůst úterních, pátečních a nedělních nehod (o 907, resp. o 755, resp. o 299 nehod); v ostatních dnech nastal mírný pokles (o 3% až 0,1% - viz též graf). Primát počtu usmrcených mají páteční nehody, kdy bylo usmrceno již 87 osob (tj. o 50% více, než v roce 2001); v pořadí četnosti následuje sobota, středa, pondělí atd. Vyšší počet usmrcených registrujeme při pátečních, středečních a pondělních nehodách - zvýšení o 29, resp. o 20, resp. o 7 osob. V ostatních dnech byl počet usmrcených nižší, než v roce 2001 a největší pokles usmrcených připadá na nedělní a čtvrteční nehody - snížení o 15 resp. 10 osob.

Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl vyšší, než ve srovnatelném období loňského roku a největší nárůst - o 360 nehod registrujeme v březnu. Nejvyšší letošní počet nehod připadá zatím na květen, kdy se stalo 15 447 nehod a poprvé tak byla letos překročena 15 tisícová hranice. Nejvíce usmrcených bylo při květnových nehodách - 109 osob (tj. o 9 osob více, než v roce 2001) a poprvé tak letos byla překročena hranice 100 usmrcených osob. Počet usmrcených byl dále vyšší při únorových a dubnových nehodách – o 18, resp. o 19 osob. Méně usmrcených byl pouze při lednových nehodách – snížení o 20 osob; v březnu byl počet usmrcených stejný jako v roce 2001.

Nejhorším dnem tohoto období byl pátek 22. února, kdy se stalo 1 036 nehod (pozn.: v loňském roce byl nejhorší rovněž únorový pátek, ale 23., kdy se stalo 993 nehod). Nejhorším květnovým dnem byl pátek 17., kdy se stalo 676 nehod. V tomto období (tj. leden až květen) v průměru na jeden den připadalo 471 nehod.

Nejtragičtějším dnem tohoto období byl pátek 17. května, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí. V průměru na jeden den v tomto období připadá 2,9 usmrcené osoby. V lednu až v květnu bylo celkem 15 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v prvních pěti měsících 12 chodců (stejně jako loni), 85 bylo těžce zraněno (+ 5 osob) a 245 bylo lehce zraněno (- 60 osob). Oproti loňskému roku se situace v nehodovosti chodců na přechodech stabilizovala, ale oproti roku 2000 (kdy „absolutní přednost chodců“ ještě nebyla zavedena) jsou počty následků značně vyšší (počet usmrcených o 9 osob, počet zraněných o 124 osob.

Z celkového počtu 435 usmrcených osob bylo:

• 145 řidičů osobních automobilů, z toho 39% nebylo připoutáno
• 102 spolujezdců v osobních automobilech, z toho 59% nebylo připoutáno
• 90 chodců
• 42 cyklistů
• 40 řidičů a spolujezdců jednostopých motorových vozidel, z uvedeného počtu bylo 37 řidičů a z toho 6 nemělo ochrannou přilbu
• 13 řidičů nákladních automobilů a jejich spolujezdců
• 2 cestující v autobuse atd.

Největší absolutní nárůst počtu usmrcených byl v kategorii řidič a spolujezdec v osobním automobilu – o 21 osob, v kategorii řidič a spolujezdec jednostopého motorového vozidla je nárůst o 20 osob, v kategorii cyklista je zvýšení o 5 usmrcených osob atd. Pokles je pouze v kategorii chodec - o 15 osob atd. Z celkového počtu usmrcených (435 osob) bylo 9 dětí (2 chodci, 3 cyklisté a 4 spolujezdci v osobních autech); loni v tomto období zahynulo jen 7 dětí.

Přes celkový pokles počtu usmrcených osob došlo u následujících kategorií viníků k nárůstu:

• u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů ( + 15 osob)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů ( + 16 osob)
• u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů ( + 10 osob)
• u nehod zaviněných technickou závadou vozidla ( + 2 osoby) atd.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace (+ 46 osob)
• u nehod končících srážkou jedoucích vozidel (+ 36 osob)
• u nehod v denní době za dobré viditelnosti (+ 30 osob)
• u nehod, které se staly v pátek (+ 29 osob)
• u nehod, které se staly ve středu (+ 20 osob)
• u nehod na silnicích II. třídy ( + 19 osob)
• u nehod zaviněných řidiči soukromých vozidel (+ 18 osob)
• u nehod v noční době za dobré viditelnosti (+ 18 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nedáním přednosti v jízdě (+ 17 osob)
• u nehod, které se staly mimo obec (+ 17 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nepřiměřenou rychlostí jízdy (+ 14 osob)
• u nehod na silnicích I.. třídy (+ 13 osob)
• u nehod končících srážkou s pevnou překážkou (+ 6 osob) atd.

Z porovnání základních ukazatelů nehod vyplývá, že dopravně bezpečnostní situace se v období leden až květen opět zhoršila, neboť nárůst počtu nehod se dále zvýšil o 0,2 procentního bodu a nárůst počtu usmrcených je vyšší dokonce o 0,9 procentního bodu.