Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za I. pololetí 2002

Policii ČR bylo za prvních 6 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 87 321 nehod, při kterých bylo 561 osob usmrceno, 2 443 osob těžce zraněno a 12 945 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda policií na místě nehody je 4 064,6 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2001 je následující:

• počet nehod o 1 800, tj. o 2,1%
• počet usmrcených o 45 osob, tj. o 8,7%
• odhad hmotné škody o 388,9 mil. Kč, tj. o 10,6%
• počet lehce zraněných o 222 osob, tj. o 1,7%.

• počet těžce zraněných o 40 osob, tj. o 1,6%.

V průběhu posledních 13 let je letošní počet nehod 6. nejvyšší a počet lehce zraněných je 5. nejvyšší. Naproti tomu počet usmrcených a počet těžce zraněných je 5. nejnižší. V následující tabulce je uvedeno porovnání od roku 1990.

Nárůst počtu nehod zaznamenáváme cca u 70% ze 74 měsíčně sledovaných nehodových položek. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky a u nehod za dobré viditelnosti – zvýšení o 6 891, resp. o 3 987 nehod.

Naproti tomu, v absolutní hodnotě nejvíce poklesly nehody na mokrém povrchu komunikace a nehody v denní době za deště – o 3 420, resp. o 2 420 nehod atd.

Nárůst počtu nehod ovlivnili především řidiči motorových vozidel – zvýšení o 1 540 nehod, z toho v kategorii osobní automobil je zvýšení o 785 nehod, u nákladních automobilů je zvýšení o 230 nehod, u autobusů o 83 nehod, u motocyklů o 58 nehod atd. Pouze počet nehod zaviněných řidiči malých motocyklů byl o 9 nehod nižší. Dále se zvýšil i počet nehod zaviněných chodci a cyklisty – o 12 (tj. o 1,1%), resp. o 156 nehod (tj. o 14,1%) apod. Vyšší je i počet nehod zaviněných závadou komunikace – o 69 nehod (tj. téměř o čtvrtinu). V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílů na celkovém počtu.

Počet usmrcených osob byl vyšší cca u 53% měsíčně sledovaných nehodových položek a největší absolutní zvýšení bylo u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace – o 69 osob a u nehod končících srážkou jedoucích vozidel – o 63 osob atd. Největší snížení počtu usmrcených osob bylo u nehod, které se staly na mokré vozovce (- 22 osob) a u nehod končících srážkou s chodcem (-12 osob) atd. Zvýšení počtu usmrcených osob ovlivnily nehody zaviněné řidiči motorových vozidel a technickou závadou – nárůst o 60, resp. o 2 osoby. Nepříznivou bilanci řidičů motorových vozidel způsobily především nehody zaviněné:

Naproti tomu došlo ke snížení počtu usmrcených u nehod zaviněných řidiči autobusů – o 3 osoby, u nehod zaviněných řidiči malých motocyklů a mopedů je snížení o 2 osoby apod. Nižší jsou i následky nehod zaviněných cyklisty a chodci – o 5, resp. o 4 osoby.

K velmi nepříznivému vývoji dochází i u odhadu hmotných škod, který je značně vysoký a dále se zvyšuje. V průměru na jednu nehodu připadá škoda téměř 47 000 Kč. Nejvyšší průměrná škoda je u nehod s požárem vozidla – přes 130 000 Kč a u nehod zaviněných na dálnici průměrná škoda přesahuje 115 000 Kč atd. Nejnižší průměrná škoda je pak u nehod končících srážkou s chodcem - necelých 8 000 Kč.

Jak vyplývá z výše uvedeného porovnání, nepříznivý vývoj byl ovlivněn především nehodami řidičů motocyklů a osobních a nákladních automobilů. V následujících tabulkách je uvedeno podrobnější porovnání.

Nejhorší situace byla u nákladních automobilů kategorie N1 a N2 (tj. do 3,5t a 3,6 až 10t), kde došlo k největšímu nárůstu počtu usmrcených osob a tyto kategorie vykazují také nejvyšší závažnost nehod. Největší nebezpečnost nehod je v kategorii N2 (tj. do 10t), kde na 1 000 nehod připadá 6,3 usmrcených osob.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až červen 2002.

Nepříznivý vývoj zaznamenáváme především u nehod osobních automobilů s motory o objemu 1,1 až 1,4l a v objemové třídě1,5 až 1,9l, kde nastal největší nárůst počtu usmrcených osob – o 13, resp. o 27 osob. Největší nebezpečnost nehod je v objemové třídě 2 až 3 litry, kde na 1 000 nehod připadá 8,1 usmrcených osob.

Počet usmrcených osob výrazně vzrostl především u nehod zaviněných řidiči motocyklů objemové třídy 850 až 1 250 ccm – o 11 osob a v této třídě je také nejvyšší závažnost nehod, neboť na 1 000 jimi zaviněných nehod připadá 130,1 usmrcených osob (prakticky při každé necelé 8. jimi zaviněné nehodě došlo k usmrcení zúčastněné osoby).

Zajímavé je porovnání závažnosti nehod u výše uvedených druhů motorových vozidel. Nejhorší ukazatel je u jednostopých motorových vozidel, kde na 1000 nehod připadá 54,2 usmrcených osob u osobních automobilů má tento ukazatel hodnotu 6,7 a u nákladních automobilů 5,4 usmrcených osob na 1 000 jimi zaviněných nehod. Oproti 1. pololetí 2001 je závažnost nehod u motocyklů vyšší o 77%, u nákladních automobilů je vyšší o 15% a u osobních automobilů se hodnota tohoto ukazatele nezměnila.

Z informativního porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených připadajících na 1000 účastí na nehodě (bez ohledu na zavinění) vyplývá, že nejhorší ukazatel je u nehod zaviněných řidiči vozidel Trabant a Lancia, kde na 1000 nehod připadá 9,8, resp. 9,6 usmrcených (do značné míry je toto hodnocení ovlivněno nízkými absolutními počty účastí na nehodách). Následuje Daewoo - 5,7; BMW – 5,1; Mazda 5,0 atd. Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele jsou u vozidel Ford - 1,3; Mercedes – 1,4; Opel – 2,1; Vaz – 2,4 a Škoda 2,6. Průměrná hodnota je 2,8 usmrcených osob na 1000 nehod.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v I.pololetí 2002. Nejčastější příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadají téměř 2/3 nehod řidičů motorových vozidel, dalších více jak 17% nehod zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti v jízdě, přes 15% jde na konto nepřiměřené rychlosti jízdy a necelých 2,5% připadá na nesprávné předjíždění atd. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 236 osob, tj. téměř 48% z celkových následků nehod řidičů motorových vozidel.

Oproti stejnému období loňského roku se počet nehod zvýšil u všech hlavních příčin, s výjimkou nepřiměřené rychlosti, kde je pokles o 15,3% a největší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - téměř o 3 193 nehod (tj. o 6,5%).

V následujících tabulkách je uvedeno 10 nejčetnějších a 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel. Nejvíce nehod připadá na nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a tato příčina se tak objevuje u více jak 20% nehod řidičů motorových vozidel.

Nejtragičtější příčinou bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (zatáčka, křižovatka apod.) - 82 usmrcených osob a dále to jsou nehody zaviněné z důvodu nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla - zahynulo 64 osob atd.

V porovnání s loňským I. pololetím se zvýšil počet nehod zaviněných nevěnováním potřebné pozornosti řízení vozidla (+ 1 783 nehod), nezvládnutím řízení vozidla (+ 813 nehod), nesprávným otáčením nebo couváním (+ 425 nehod) atd. Naproti tomu výrazné snížení nastalo u nehod zaviněných nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky (- 2 424 nehod), dále u nehod zaviněných vjetím do protisměru je snížení o 97 nehod atd.

Počet usmrcených, v porovnání s loňským I. pololetím, byl vyšší u nehod zaviněných nedáním přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " (+ 15 usmrcených osob), nepřizpůsobením rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (+ 12 usmrcených osob), překročením předepsané rychlosti stanovené pravidly (+ 11 usmrcených osob), vjetím do protisměru (+ 8 usmrcených osob) atd. Pokles registrujeme především u nehod zaviněných nepřizpůsobením rychlosti viditelnosti (- 11 osob), nepřizpůsobením rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (- 8 osob)‚ nepřizpůsobením rychlosti viditelnosti (- 5 usmrcených osob) atd.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v prvním pololetí r. 2002 celkem 14 chodců (+ 1 osoba oproti loňskému období, ale + 11 osob oproti 1. pololetí 2000), 104 bylo těžce zraněno (+ 20 osob) a 293 bylo lehce zraněno (- 66 osob). Bilance chodců na přechodech je, zejména v porovnání s rokem 2000, stále velmi nepříznivá.

V tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci nebo mimo obec, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku. Index -rok 2001=100%.

V obcije vyšší - počet nehod (+ 1 631 nehod), počet usmrcených o 6 osob, počet těžce zraněných o 66 osob, počet lehce zraněných o 200 osob a odhad hmotných škod – o 204,8 mil. Kč.

Mimo obecje vyšší - počet nehod (+ 169 nehod), počet usmrcených o 39 osob, počet lehce zraněných o 22 osob a odhad škod – o 184,1 mil. Kč.

Na dálnicije vyšší - počet lehce zraněných o 13 osob a odhad škod – o 21,4 mil. Kč.

Z celkového počtu se téměř každá čtvrtá nehoda (25,9%) stala na místních komunikacích, téměř každá pátá (20,1%) na komunikacích velkých měst, více jak každá šestá (17,4%) pak na silnicích I. třídy atd. Oproti roku 2001 se uvedené podíly, charakterizující členění nehod podle komunikačního prostoru, prakticky nezměnily. S výjimkou dálnic a silnic I. třídy – pokles o 40, resp. o 95 nehod, dochází na ostatních druzích komunikací k nárůstu počtu nehod a největší absolutní nárůst je na místních a účelových komunikací ( zvýšení o 555, resp. o 512 nehod).

Nejvíce usmrcených stále připadá na silnice I. a II. třídy (221, resp. 150 osob, nebo také 39,4%, resp. 26,7% z celkového počtu usmrcených). Počet usmrcených byl vyšší na silnicích I. třídy - o 29 osob, na silnicích II. třídy - o 26 osob a na silnicích III. třídy - o 2 osoby. Na ostatních druzích komunikací je mírný pokles – od 1 do 7 osob. Na dálnicích se v tomto období stalo 1 858 nehod (- 40 nehod), při kterých 18 osob zahynulo (o 1 osobu méně) a 263 osob (+ 13 osob) bylo zraněno.

Z porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených připadajících na 1000 nehod vyplývá, že nejhorší hodnota tohoto ukazatele je na silnicích I. třídy, kde na 1000 nehod připadá 14,5 (tj. o 15% horší ukazatel) usmrcených, na silnicích II. třídy má tento ukazatel hodnotu – 12,6 ( tj. o 18% horší ukazatel), na dálnicích – 9,7 atd. Nejpříznivější hodnota je na místních a účelových komunikacích - shodně 1,4, resp. 1,3 usmrcených na 1000 nehod. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v 1. pololetí 2002 je 6,4 usmrcených osob připadajících na 1000 nehod.

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 4 296 nehod (tj. 5,2% z celkového počtu), při kterých bylo 53 osob usmrceno a 2 272 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 243 (tj. o 6,1%), počet usmrcených je vyšší o 3 osoby a počet zraněných je vyšší o 183 osob. Nejvyšší podíl těchto nehod byl na území Východočeského a Severomoravského kraje - 6,6%, resp. 6,5%. Počet usmrcených při těchto nehodách představuje 9,5% z celkového počtu. Tento podíl byl nejvyšší na území Jihočeského kraje, kde dosáhl hodnoty 14,1% (to znamená, že v průměru každá 7. usmrcená osob jde na účet těchto nehod) a na území Jihomoravského kraje - 11,2% atd.

Řidiči osobních automobilů zavinili 3 490 těchto nehod (+ 135 nehod), cyklisté – 300 (+ 79 nehod), řidiči nákladních automobilů –211 (+ 38 nehod), chodci – 127 (- 23 nehod), řidiči motocyklů – 72 (+ 14 nehod), řidiči malých motocyklů - 63 (+ 10 nehod) atd. Přitom nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů a u řidičů malých motocyklů - 23,8%, resp. 23,3% atd.

Výše podílu těchto nehod je odvislá i od denní doby - v noční části dne představují tyto nehody přes 12% z celkového počtu, v denní části dne pak jen 3%.

Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce. Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 16733 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 6 101 nehod.

Pouze v Západočeském kraji je počet nehod o 2,4% nižší; ve zbývajících krajích je nárůst počtu nehod a největší relativní nárůst je na území Jihomoravského kraje - zvýšení o 3,7% atd. Počet usmrcených byl nižší na území 4 krajů – Západočeského, Východočeského, Jihomoravského a Severomoravského. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Jihočeského kraje - o 29 osob, tj. o 64,4% atd.

Z porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených připadajících na 1000 nehod vyplývá, že nejhorší hodnota tohoto ukazatele je na území Jihočeského kraje, kde na 1000 nehod připadá 12,1 usmrcených (tj. o 89% vyšší hodnota, než je průměr ČR), na území Středočeského kraje má tento ukazatel hodnotu – 9,4, na území Východočeského kraje – 7,6 atd. V tomto směru nejpříznivější situace je na území hl.m. Prahy, kde na 1000 nehod připadá jen 1,7 usmrcených osob. Průměr ČR má hodnotu 6,4 usmrcených osob na 1000 nehod a to znamená, že oproti předchozímu statistickému období se tento ukazatel zhoršil o 0,3 procentního bodu.

Ze statistického souboru nehod vyplývá, že na pátky připadá stále nejvyšší počet nehod, v pořadí četnosti následují čtvrtky, pondělky, středy atd. Pouze pondělní, středeční a čtvrteční počet nehod je nižší než v I. pololetí 2001 a největší relativní snížení připadá na čtvrtky ( snížení o 1,2%). Naproti tomu největší relativní zvýšení zaznamenáváme v úterý a v neděli (o 8,7%, resp. o 7,3%). V období 1. pololetí letošního roku bylo nejvíce usmrcených při pátečních a sobotních nehodách ( 108, resp. 107 osob). Největší zvýšení registrujeme při pátečních a středečních nehodách, a to o 33, resp. o 19 osob. Více usmrcených bylo i při pondělních a čtvrtečních nehodách (shodně o 5 osob). Pokles usmrcených registrujeme při úterních, sobotních a nedělních nehodách - snížení o 9 resp. o 2, resp. o 6 osob.

Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl vyšší, než ve srovnatelném období loňského roku a největší nárůst - o 722 nehod registrujeme v červnu. Nejvyšší letošní počet nehod připadá zatím na červen, kdy se stalo 16 049 nehod a poprvé tak byla letos překročena 16 tisícová hranice. Nejvíce usmrcených bylo při červnových nehodách - 126 osob (tj. o 19 osob více, než v roce 2001) a podruhé tak letos byla překročena hranice 100 usmrcených osob (poprvé v květnu –109 usmrcených). Počet usmrcených byl dále vyšší při únorových, dubnových a květnových nehodách – o 18, resp. o 19, resp. o 9 osob. Méně usmrcených byl pouze při lednových nehodách – snížení o 20 osob; v březnu byl počet usmrcených stejný jako v roce 2001.

Nejhorším dnem tohoto období byl pátek 22. února, kdy se stalo 1 036 nehod (pozn.: v loňském roce byl nejhorší rovněž únorový pátek, ale 23., kdy se stalo 993 nehod). Nejhorším červnovým dnem byl pátek 7., kdy se stalo 851 nehod. V tomto období (tj. leden až červen) v průměru na jeden den připadalo 482 nehod.

Nejtragičtějším dnem tohoto období byl pátek 17. května, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí. V průměru na jeden den v tomto období připadá 3,1 usmrcené osoby. V lednu až v červnu bylo celkem 15 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

Z celkového počtu 561 lidí, kteří přišli o život při nehodách v silničním provozu v 1.pololetí 2002 bylo :

• 194 řidičů osobních automobilů
• 129 spolujezdců v osobních automobilech
• 107 chodců
• 56 cyklistů
• 44 řidičů motocyklů
• 14 řidičů nákladních automobilů
• 6 spolujezdců na motocyklech
• 5 řidičů mopedů

Z celkového počtu osob usmrcených při nehodách v silničním provozu bylo 16 dětí (o 6 usmrcených dětí více než v 1. pololetí 2001), z toho byli 3 chodci (+ 2 usmrcené děti), 10 spolujezdců (+ 3 usmrcené děti) a 3 cyklisté .

Největší absolutní nárůst počtu usmrcených byl v kategorii řidič motocyklu – o 24 osob a dále v kategorii řidič osobního automobilu a jeho spolujezdec - o 12, resp. o 11 osob atd. Rovněž počet usmrcených cyklistů byl výrazně vyšší – o 9 osob, tj. o více jak 19%.

Rozhodující vliv na vývoj počtu nehod v posledních létech (významný pokles v roce 2101) měla i legislativní změna, neboť zjednodušeně řečeno od 1.1. 2001 je povinnost hlásit polici nehodu až při škodě převyšující 20 000 Kč (viz též ustanovení odstavce 4 a 5, § 47 zákona č. 361/Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů), nedojde-li ke zranění (dříve 1 000 Kč).

Vývoj základních ukazatelů nehod se oproti předchozímu statistickému období dále významně zhoršil a oproti loňskému 1. pololetí je mírně nižší jen počet těžce zraněných osob. Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků:

• u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů ( + 31 osob)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů (+ 19 osob)
• u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů ( + 14 osob)
• u nehod zaviněných řidiči, kteří z místa nehody ujeli ( + 2 osoby) atd.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace (+ 69 osob)
• u nehod končících srážkou jedoucích vozidel (+ 63 osob)
• u nehod v denní době za dobré viditelnosti (+ 48 osob)
• u nehod, které se staly mimo obec (+ 39 osob, z toho + 22 v červnu)
• u nehod, které byly zaviněny nedáním přednosti v jízdě (+ 33 osob, z toho + 16 v červnu)
• u nehod, které se staly v pátek (+ 33 osob)
• u nehod na silnicích I.. třídy (+ 29 osob, z toho + 16 v červnu)
• u nehod na silnicích II. třídy ( + 26 osob)
• u nehod, které se staly ve středu (+ 19 osob)
• u nehod v noční době za dobré viditelnosti (+ 19 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nesprávným způsobem jízdy (+ 11 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nesprávným předjížděním (+ 10 osob) atd.