Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden - červenec 2002

Policii ČR bylo za prvních 7 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 103 074 nehod, při kterých bylo 677 osob usmrceno, 3 001 osob těžce zraněno a 15 936 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda policií na místě nehody je 4 782,1 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2001 je následující:

• počet nehod o 2 488, tj. o 2,47%
• počet usmrcených o 27 osob, tj. o 4,15%
• odhad hmotné škody o 388,8 mil. Kč, tj. o 8,85%
• počet lehce zraněných o 357 osob, tj. o 2,29%.

• počet těžce zraněných o 50 osob, tj. o 1,64%.

V průběhu posledních 13 let (od roku 1990) je letošní počet nehod 6. nejvyšší a počet lehce zraněných je 5. nejvyšší. Naproti tomu počet usmrcených a počet těžce zraněných je 4. nejnižší.

Největší absolutní nárůst počtu nehod, proti stejnému období loňského roku, registrujeme u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky ( + 8 678 ), u nehod ve dne za dobré viditelnosti ( + 5 142 ), u nehod zaviněných nesprávným způsobem jízdy ( + 3 645 ), u srážky s jedoucím nekolejovým vozidlem ( + 2 724 ) a u nehod zaviněných řidičem motorového vozidla ( + 2 062 ).

Naproti tomu v absolutní hodnotě nejvíce poklesly nehody na mokrém povrchu komunikace ( - 4 388 ), nehody ve dne při zhoršené viditelnosti vlivem povětrnostních podmínek ( - 2 879 ) a u nehod, kde hlavní příčinou byla nepřiměřená rychlost jízdy ( - 2 241 ).

Nárůst počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel ovlivnili především řidiči osobních automobilů, kde je zvýšení o 1 085 nehod, nákladních automobilů - zvýšení o 383 nehod, autobusů – zvýšení o 85 nehod, motocyklů – nárůst o 79 nehod atd. Pouze počet nehod zaviněných řidiči malých motocyklů byl o 22 nehod nižší. Dále se zvýšil i počet nehod zaviněných chodci a cyklisty – o 8 (tj. o 0,66%), resp. o 177 nehod (tj. o 11,52%). Vyšší je i počet nehod zaviněných závadou komunikace – o 80 nehod (tj. o 25,56%). V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílů na celkovém počtu.

Nárůst počtu nehod zaznamenáváme cca u 70% ze 74 měsíčně sledovaných nehodových položek. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky a u nehod za dobré viditelnosti – zvýšení o 6 891, resp. o 3 987 nehod.

Největší absolutní zvýšení počtu usmrcených osob bylo u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace – o 55 osob, u nehod ve dne za dobré viditelnosti – o 44 osob, u nehod končících srážkou jedoucích vozidel – o 43 osob a u nehod, kde hlavní příčinou bylo nedání přednosti v jízdě – o 38 osob. Největší snížení počtu usmrcených osob bylo u nehod, které se staly na mokré vozovce (- 28 osob), u nehod končících srážkou s chodcem (-19 osob) a u nehod, které se staly ve dne za snížené viditelnosti vlivem povětrnostních podmínek a u nedělních nehod – shodné snížení o 18 nehod.

Nepříznivý vývoj je stále i u nehod, kdy viník z místa nehody ujede - celkem se stalo již 9 771 těchto nehod (nárůst o 333 nehod, tj. o 3,53% více), při nich bylo usmrceno 13 osob ( snížení o 5 osob) a dalších 681 osob bylo zraněno (tj. o 33 osob více).

Hlavní příčiny nehod

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období od ledna do července letošního roku. Nejčastější příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadá více jak 65% nehod řidičů motorových vozidel, dalších více jak 17% nehod zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti v jízdě, přes 14% jde na konto nepřiměřené rychlosti jízdy a necelých 2,5% připadá na nesprávné předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 269 osob, tj. téměř 45% z celkových následků nehod zaviněných řidiči motorových vozidel.

Oproti stejnému období loňského roku se počet nehod zvýšil u všech hlavních příčin, s výjimkou nepřiměřené rychlosti, kde je pokles o 13,91% a největší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - o 3 645 nehod (tj. o 6,29%).

Počet usmrcených je proti stejnému období loňského roku vyšší u nedání přednosti v jízdě - zvýšení o 38 usmrcených osob (tj. o 61,29%) a u nesprávného předjíždění o 9 osob (tj. o 39,13%). Ke snížení počtu usmrcených došlo u nesprávného způsobu jízdy – pokles o 10 usmrcených osob a u nepřiměřené rychlosti – snížení o 2 usmrcené osoby. Především u nesprávného způsobu jízdy se jedná o kvalitativní skok, neboť ještě v hodnocení za 1. pololetí letošního roku byl u této příčiny nárůst o 11 osob proti stejnému období minulého roku.

V následujících tabulkách je uvedeno 10 nejčetnějších a 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel.

Pořadí nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel zůstalo stejné jako za prvních šest měsíců letošního roku. Nejčetnější příčina nehod řidičů motorových vozidel, kdy se řidič plně nevěnoval řízení motorového vozidla, se podílí více jak 20% na jejich celkovém počtu, tzn., že jde o každou pátou nehodu zaviněnou těmito řidiči.

V pořadí deseti nejtragičtějších příčin řidičů motorových vozidel došlo proti pořadí za první pololetí letošního roku pouze k výměně pozic v tabulce na šestém a sedmém místě, jinak je pořadí stejné. Nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky s 97 usmrcenými osobami se tak podílí více jak 16% na celkovém počtu usmrcených osob při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel.

Při nehodách, které byly zaviněny řidiči vozidel z důvodu nedání přednosti chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v prvních sedmi měsících letošního roku celkem 15 chodců (o 1 osobu více proti stejnému loňskému období, ale o 12 osob více proti roku 2000), 114 bylo těžce zraněno (+ 19 osob) a 316 bylo lehce zraněno (- 77 osob). Celkem došlo na vyznačených přechodech pro chodce v celé republice k 808 nehodám, jejichž účastníkem byl chodec bez ohledu na zavinění a příčinu nehody. Při těchto nehodách bylo usmrceno 22 osob. V porovnání s minulým rokem je to o 42 nehod méně a o 6 usmrcených osob méně.

V tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci nebo mimo obec, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku. Index -rok 2001=100%.

V obci je vyšší počet nehod (+ 1 968 nehod), počet usmrcených o 9 osob, počet těžce zraněných o 67 osob, počet lehce zraněných o 274 osob a odhad hmotných škod o 233,7 mil. Kč.

Mimo obec je vyšší - počet nehod (+ 520 nehod), počet usmrcených o 18 osob, počet lehce zraněných osob o 83 a odhad hmotných škod o 155,1 mil. Kč.

Na dálnici je vyšší -počet těžce zraněných o 2 osoby, počet lehce zraněných o 33 osoby a odhad hmotných škod o 18,1 mil. Kč.

Na všech druzích komunikací registrujeme nárůst počtu nehod, s vyjímkou dálnic, kde zaznamenáváme pokles o jednu nehodu proti roku 2001. Největší nárůst je na místních a účelových komunikacích – o 639 nehod, tj. o 2,49%, resp. – o 596 nehod, tj. o 5,62%. Nejnižší nárůst je na silnicích I. třídy – o 50 nehod, tj. o 0,27%.

Nejvíce usmrcených připadá na silnice I. třídy - 273 osob (tj. o 27 více). Na silnicích II. a III. třídy došlo k nárůstu shodně o 9 osob. Na ostatních druzích komunikací je mírný pokles počtu usmrcených – o 7 osob na sledovaných komunikacích vybraných měst, o 5 osob na dálnicích a o 3 osoby shodně na místních a účelových komunikacích. Na dálnicích se v tomto období stalo 2 268 nehod (- 1 nehoda), při kterých 19 osob zahynulo (o 5 osob méně) a 348 osob (+ 35 osob) bylo zraněno.

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 5 239 nehod (tj. 5,36% z celkového počtu), při kterých bylo 62 osob usmrceno a 2 833 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 249 (tj. o 4,99%), počet usmrcených je vyšší o 2 osoby a počet zraněných je vyšší o 211 osob. Nejvyšší podíl těchto nehod byl na území Východočeského a Severomoravského kraje - 6,69%, resp. 6,77%. Počet usmrcených při těchto nehodách představuje 9,27% z celkového počtu. Tento podíl byl nejvyšší na území hlavního města Prahy, kde dosáhl hodnoty 12,12% , na území Východočeského kraje - 11,9% a na území Jihočeského kraje s hodnotou 11,24% atd. Nejnižší podíl v počtu těchto nehod je na území hlavního města Prahy – 2,81%, podíl v počtu usmrcených pak na území Západočeského kraje – 3,85%.

Řidiči osobních automobilů zavinili 4 195 těchto nehod (+ 119 nehod), cyklisté 404 (+ 82 nehod), řidiči nákladních automobilů 257 (+ 42 nehod), chodci – 148 (- 28 nehod), řidiči motocyklů – 108 (+ 21 nehod), řidiči malých motocyklů - 82 (+ 15 nehod) atd.

Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce. Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hlavního města Prahy – 19 354 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 7 364 nehod.

Pouze v Západočeském a Jihočeském kraji je počet nehod o 0,83%, resp. o 0, 59% nižší; ve zbývajících krajích je nárůst počtu nehod a největší relativní nárůst je na území Jihomoravského kraje - zvýšení o 3,98% atd. Počet usmrcených byl nižší na území 4 krajů – Západočeského, Východočeského, Jihomoravského a Severomoravského. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Jihočeského kraje - o 38 osob, tj. o 70,37% a na území Severočeského kraje – o 30osob, tj. o 54,55% atd.

Ze statistického souboru nehod vyplývá, že na pátky připadá stále nejvyšší počet nehod, v pořadí četnosti následují pondělky, středy, čtvrtky atd. Pouze pondělní počet nehod je nižší než ve stejném období roku 2001 – o 30 nehod. Největší relativní zvýšení zaznamenáváme v úterý a ve středu (o 8,44%, resp. o 3,21%). V tomto statistickém období letošního roku bylo nejvíce usmrcených při sobotních a pátečních nehodách ( 133, resp. 120 osob). Nejvyšší nárůst v počtu usmrcených osob je při středečních nehodách ( + 29 osob ) a při pátečních nehodách ( + 27 osob ). Nejvyšší pokles v počtu usmrcených osob je při nedělních nehodách ( o 18 osob ), následují úterní a pondělní nehody se snížením o 10, resp. o 8 osob.

Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl vyšší, než ve srovnatelném období loňského roku a největší nárůst - o 801 nehod - registrujeme v červnu. Nejvyšší letošní počet nehod připadá zatím na červen, kdy se stalo 16 128 nehod a poprvé tak byla letos překročena 16 tisícová hranice. Nejvíce usmrcených bylo při červnových nehodách – 129 osob (tj. o 19 osob více, než v roce 2001). V červenci se stalo 15 645 nehod, což je o 580 více než v roce 2001 a jde o druhý letošní nejvyšší měsíční rozdíl. Bylo při nich usmrceno 113 osob, což představuje pokles proti roku 2001 o 21 osob a je to zatím nejvyšší letošní rozdíl proti roku 2001.

Nejhorším dnem tohoto období byl pátek 22. února, kdy se stalo 1 036 nehod. Nejhorším červencovým dnem byl čtvrtek 4., kdy se stalo 708 nehod. V tomto období (tj. leden až červenec) připadá v průměru na jeden den 486 nehod (v červenci byl průměr na jeden den téměř 505 nehod).

Nejtragičtějším dnem tohoto období byl pátek 17. května, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí. V průměru na jeden den v tomto období připadá 3,2 usmrcené osoby (v červenci 3,6 osoby). Nejtragičtějším dnem v červenci byla středa 3. července s 9 usmrcenými osobami a neděle 7. července, kdy přišlo o život 8 osob. V lednu až v červenci bylo celkem 19 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život. Nejvíce těchto dnů bylo v lednu – 5, nejméně v dubnu a v červnu – po 1 dni. V červenci byly takovéto dny 3 – čtvrtek 4., úterý 9. a pondělí 15. července. Zajímavostí je, že ve čtvrtek 4. července, kdy byl v tomto měsíci nejvyšší počet nehod, nepřišel při nich nikdo o život.

Z celkového počtu 677 lidí, kteří přišli o život při nehodách v silničním provozu v období od ledna do července 2002, bylo :

• 230 řidičů osobních automobilů
• 122 chodců
• 149 spolujezdců v os. automobilech
• 72 cyklistů
• 60 řidičů motocyklů
• 18 řidičů nákladních automobilů
• 8 spolujezdců na motocyklech
• 7 řidičů mopedů
• 3 řidiči traktorů
• 3 cestující v autobusech
• 1 řidič malého motocyklu
• 1 řidič tramvaje
• 1 řidič jiného motorového vozidla
• 1 spolujezdec v nákladním automobilu a
• 1 spolujezdec v traktoru.

Z celkového počtu osob usmrcených při nehodách v silničním provozu bylo 18 dětí (o 4 usmrcené děti více než ve stejném období roku 2001), z toho byli 4 chodci , 11 spolujezdců v osobních automobilech a 3 cyklisté .

Rozhodující vliv na vývoj počtu nehod v posledních letech (významný pokles v roce 2001) měla i legislativní změna, neboť zjednodušeně řečeno od 1.1. 2001 je povinnost hlásit polici nehodu až při škodě převyšující 20 000 Kč (viz též ustanovení odstavce 4 a 5, § 47 zákona č. 361/Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů), nedojde-li ke zranění (dříve 1 000 Kč).

Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků: