Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden - září 2002

Policii České republiky bylo za 9 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 136 245 nehod, při kterých bylo 945 osob usmrceno, 4 084 osob těžce zraněno a 21 733 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda policií na místě nehody je ve výši 6 402 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2001 je následující:

• počet nehod o 3 878, tj. o 2,9%
• počet usmrcených o 58 osob, tj. o 6,5%
• odhad hmotné škody o 570,6 mil. Kč, tj. o 9,8%
• počet lehce zraněných o 581 osob, tj. o 2,7%.

• počet těžce zraněných o 66 osob, tj. o 1,6%.

Oproti předchozímu statistickému období (tj. období leden až srpen) letošního roku se zvýšil nárůst počtu usmrcených osob - je vyšší o 1,4 procentního bodu, nárůst počtu nehod je vyšší o 0,6 o procentního bodu, nárůst počtu lehce zraněných osob je vyšší o 1,7 procentního bodu atd. Toto porovnání jen podtrhuje nepříznivý vývoj v letošním roce a toto hodnocení je z hlediska relativních nárůstů zatím letos nejhorší. To podtrhuje i nárůst počtu nehod a nárůst počtu usmrcených osob zaznamenávaný u 70%, resp. u 68% (v případě usmrcených osob) měsíčně sledovaných nehodových položek. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (zvýšení o 12 430 nehod – tj. o 14,5%) a u nehod za dobré viditelnosti (zvýšení o 7 400 nehod, tj. o 8,3%), u hlavní příčiny nesprávný způsob jízdy je zvýšení o 4 756 nehod (+ 6,2%) atd. Naproti tomu, v absolutní hodnotě, nejvíce poklesly nehody na mokrém povrchu komunikace a nehody v denní době za deště – o 6709 (tj. o 19,1%), resp. o 3 710 nehod (tj. o 27,3%) atd.

Nárůst počtu nehod ovlivnili především řidiči motorových vozidel – zvýšení o 3 328 nehod, z toho v kategorii osobní automobil je zvýšení o 1 883 nehod, u nákladních automobilů je zvýšení o 683 nehod, u autobusů o 100 nehod, u motocyklů o 115 nehod, u traktorů o 44 nehod atd. Pouze počet nehod zaviněných řidiči malých motocyklů byl o 74 nehod nižší. Dále se zvýšil i počet nehod zaviněných chodci a cyklisty – o 30 (tj. o 1,9%), resp. o 324 nehod (tj. o 14,1%) atd. Pouze počet nehod zaviněných technickou závadou vozidla byl o 3 nehody nižší (tj. o 0,2%).

Nárůst počtu usmrcených osob nejvíce ovlivnili řidiči motorových vozidel a největší zvýšení registrujeme v kategorii nehod zaviněných řidiči osobních automobilů - při jimi zaviněných nehodách vzrostl počet usmrcených o 31 osob, u nehod zaviněných řidiči motocyklů o 17 osob, u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů je zvýšení o 22 usmrcených osob, u nehod traktoristů je zvýšení o 2 osoby atd. Poněkud překvapivé, ale také varující je zvýšení počtu usmrcených osob u nehod zaviněných technickou závadou vozidla – zvýšení o 6 osob tj. o 150%. Pokles zaznamenáváme pouze v kategorii nehod zaviněných řidiči autobusů – o 4 osoby. Významný je i pokles u nehod zaviněných chodci - snížení o 7 osob atd.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, resp. počtu usmrcených osob.

Oproti hodnocení za předchozí statistická období se podíly sledovaných viníků podstatně nezměnily.

V následující tabulce je uvedeno porovnání závažnosti nehod u jednotlivých druhů motorových vozidel a nejhorší ukazatel je u motocyklů, kde na 1000 nehod připadá 45,5 usmrcených osob, následují nehody malých motocyklů s ukazatelem 32,8 usmrcených na 1 000 nehod atd.

Případů, kdy viník nehody z místa ujel, bylo v tomto období 12 706 a při nich bylo usmrceno 18 osob, tj. o 3 osoby méně a dalších 894 bylo zraněno ( o 34 osob více). Tyto nehody z celkového počtu představují více jak 10%.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až září 2002.

Řidiči motorových vozidel zavinili nejvíce nehod z důvodu nesprávného způsobu jízdy, na který připadá téměř 66% nehod, dalších téměř 18% nehod připadá na nedání přednosti v jízdě, 14% nehod připadá na nepřiměřenou rychlost jízdy a 2,6% nehod zavinili řidiči z důvodu nesprávného předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 390 osob, tj. téměř 47% z následků nehod řidičů. Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod nižší pouze v kategorii nepřiměřená rychlost a toto snížení představuje 12,8% (méně o 2 548 nehod). Nejvyšší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - o 4 756 nehod, tj. o 6,2% a největší relativní nárůst byl v kategorii nesprávné předjíždění – o 6,3%. Počet usmrcených je nižší pouze v kategorii nesprávný způsob jízdy – snížení o 22 osob; u nepřiměřené rychlost jízdy je počet usmrcených vyšší o 31 usmrcených osob (tj. o 8,6%), u nedání přednosti v jízdě o 47 osob (tj. o 54,7%) a u nesprávného předjíždění o 13 osob (tj. o 38,2%).

Deset nejčastějších a deset nejtragičtějších příčin nehod je uvedeno v následujících tabulkách.

Nejčastější příčinou nehod v silničním provozu je tak nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla (25 288 nehod), nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem (21 371 nehod), nesprávné otáčení nebo couvání (13 655) atd. Oproti stejnému období loňského roku se zvýšily nehody zaviněné z důvodu:

• nevěnování patřičné pozornosti řízení vozidla - o 2 354 nehod (o 9%)
• nezvládnutí řízení vozidla - o 1 281 nehod (o 21%)
• nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem - o 553 nehod (o 3%) atd.

Nejtragičtější příčinou bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky ( např. nezvládnutí průjezdu zatáčkou, křižovatkou atd.) -150 usmrcených osob a nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla ( 95 usmrcených), další viz v tabulce.

Oproti stejnému období loňského roku se zvýšily počty usmrcených u nehod zaviněných z důvodu:

• kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění - o 18 osob (tj. o 120%)
• nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " - o 17 osob (tj. o 77%)
• nedání přednosti při odbočování vlevo - o 16 osob ( tj. o 200%) atd.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v období leden až září roku 2002 celkem 18 chodců ( tj. zvýšení o 1 usmrceného chodce oproti loňskému období, ale oproti roku 2000 je zvýšení o 14 usmrcených chodců ), 144 bylo těžce zraněno (+ 21 osob) a 410 bylo lehce zraněno ( - 70 osob). Bilance následků chodců na vyznačených přechodech je stále nepříznivá a zatím se nedaří „dostat počty usmrcených“ na hodnoty před platností stávající zákonné úpravy. Počet těchto nehod se snížil z 605 v roce 2001 na 561 v roce 2002, ale v roce 2000 bylo těchto nehod jen 331.

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2001=100%.

V obci jsou hodnoty všech základních ukazatelů vyšší: počet nehod je vyšší o 3076, počet usmrcených o 27 osob, počet těžce zraněných o 35 osob a počet lehce zraněných o 571 osob.

Mimo obec je nižší pouze počet těžce zraněných ( o 101 osob); jinak počet nehod je vyšší o 802, počet usmrcených o 31 osob a počet lehce zraněných o 10 osob.

Na dálnici je nižší pouze počet usmrcených - o 8 osob; jinak počet nehod je vyšší o 19, počet těžce zraněných o 2 osoby a počet lehce zraněných o 7 osob.

V období leden až září 2002 se nejvíce nehod stalo na místních komunikacích a na vybrané komunikační síti velkých měst. V pořadí četnosti teprve pak následují silnice I. a II. třídy. Počet nehod byl vyšší na všech druzích komunikací a největší relativní nárůst registrujeme na účelových komunikacích - o 5% a na silnicích III. třídy - o 4,1%.

Nejvíce usmrcených stále připadá na silnice I. a II. třídy ( 378, resp. 231 osob). Počet usmrcených byl vyšší na silnicích I. až III. třídy ( o 43, resp. o 7, resp. o 11 osob), zvýšení zaznamenáváme i na vybrané komunikační síti velkých měst - o 11 osob a na účelových komunikacích - o 3 osoby. K poklesu došlo pouze na dálnicích a místních komunikacích - o 8, resp. o 9 osob.

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 7 108 nehod (tj. 5,5% z celkového počtu), při kterých bylo 88 osob usmrceno a 3 885 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 301 (tj. o 4,4%), počet usmrcených je vyšší o 7 osob (tj. o 8,6%) a vyšší jsou i počty zraněných osob (o 243 osob). Počet usmrcených osob při těchto nehodách představuje téměř 10% z celkového počtu silničních obětí. Situace v jednotlivých okresech je rozdílná a nejvyšší podíl těchto nehod byl na území okresů Šumperk – 10%, Hodonín a Kroměříž – shodně 9,6% a Svitavy- 9%.

Nejvíce těchto nehod zavinili řidiči osobních automobilů - 5 682 (+ 145 nehod), cyklisté – 582 (+ 139 nehod), chodci – 196 (- 38 nehod), řidiči nákladních automobilů - 329 (+34 nehod), řidiči motocyklů – 156 (+ 27 nehod), řidiči malých motocyklů – 103 (+ 3 nehody) atd.

Podíl jednotlivých krajů, podle členění Policie ČR, na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 25 275 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 10 006 nehod.

Pouze v Západočeském kraji je počet nehod nižší - o 64; ve zbývajících krajích je nárůst počtu nehod a největší relativní nárůst je na území Severomoravského kraje - zvýšení o 3,6% ( zvýšení o 825 nehod) atd. Počet usmrcených byl nižší na území 4 krajů – Západočeského, Východočeského, Jihomoravského a Severomoravského. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Jihočeského kraje - o 43 osob, tj. o 56,6% atd.

Vývoj nehodovosti v okresech byl značně rozdílný, tak například počet nehod byl nižší ve 27 okresech (největší pokles byl v Praze 1 – o 12,1%, v okrese Jeseník byl pokles o 9,7% a v Jindřichově Hradci – 9%), v 1 okrese byl počet nehod stejný a ve zbývajících 58 okresech jsme zaznamenali nárůst (největší byl v okrese Přerov – o 19,1%, ve Vyškově – o 16,5% a ve Vsetíně o 14,5%).

Počet usmrcených osob byl nižší ve 36 okresech (největší pokles byl v okrese Chomutov a Olomouc – shodně o 11 osob a v okrese Brno venkov – pokles o 10 osob), v 7 okresech se počet oproti roku 2001 nezměnil a ve 43 okresech došlo ke zvýšení (největší zvýšení bylo v okresech Teplice – o 14 osob, v Břeclavi a v Českých Budějovicích – shodně o 12 osob a v Jablonci o 10 osob).

Nejvyšší závažnost nehod (=počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) byla v okresech Prostějov –21,7, Louny – 19,8 a Jindřichův Hradec – 18,1 usmrcených na 1000 nehod. Nejnižší závažnost nehod byla na území hl.m.Prahy.

Při hodnocení nehodovosti podle dnů v týdnu lze konstatovat, že došlo k mírnému poklesu počtu sobotních nehod ( o 1,9%), ale ve zbývajících dnech týdne registrujeme zvýšení a největší zaznamenáváme u úterních nehod (zvýšení o 8,3%). Zatím nejvíce nehod registruje policie v pátek a ve čtvrtek atd. Primát počtu usmrcených připadá na sobotní nehody, při kterých bylo již usmrceno 177 osob. Nejméně usmrcených – 104 bylo při úterních nehodách. Oproti loňskému období byl počet usmrcených vyšší při pondělních ( o 8 osob), středečních (o 21 osob), pátečních (o 35 osob), sobotních nehodách (o 6 osob) a nedělních nehodách ( o 1 osobu). Pouze při úterních a čtvrtečních nehodách zaznamenala policie méně usmrcených – o 8, resp. o 5 osob.

Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl vyšší, než ve srovnatelném období loňského roku a největší absolutní nárůst – o 1 073 nehod, registrujeme v září. Nejvyšší letošní počet nehod připadá zatím na září, kdy letos poprvé byla překročena sedmnáctitisícová hranice (stalo se 17 064 nehod).

Nejvíce usmrcených bylo při srpnových nehodách - 133 osob (tj. o 11 osob více, než v roce 2001) a již pětkrát byla letos překročena hranice 100 usmrcených osob. Méně usmrcených bylo pouze při lednových a červencových nehodách – snížení o 20, resp. o 18 osob; v březnu byl počet usmrcených stejný jako v roce 2001. V ostatních měsících zaznamenala policie vyšší počty a největší rozdíl byl při červnových a dubnových nehodách – o 22, resp. o 19 osob.

Nejhorším dnem tohoto období byl pátek 22. února, kdy se stalo 1 036 nehod (pozn.: v loňském roce byl nejhorší rovněž únorový pátek, ale 23., kdy se stalo 993 nehod). Nejhorším zářijovým dnem byl pátek 27., kdy se stalo 881 nehod. V tomto období (tj. leden až září) v průměru na jeden den připadalo 499 nehod.

Nejtragičtějším dnem tohoto období byl pátek 17. května, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí. Nejtragičtějšími dny posledního měsíce (září) byla sobota 14. a pondělí 12., kdy zahynulo 11, resp. 12 lidí.

V průměru na jeden den v tomto období připadá 3,5 usmrcené osoby. V lednu až v září bylo celkem 21 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

Z celkového počtu 945 silničních obětí v období leden až září 2002 bylo :

• 316 řidičů osobních automobilů
• 202 spolujezdců v os. automobilech
• 171 chodců
• 98 cyklistů
• 80 řidičů motocyklů
• 33 řidičů nákladních automobilů
• 13 řidičů mopedů
• 10 spolujezdců na motocyklech atd.

Oproti loňskému roku zaznamenáváme nárůst usmrcených řidičů motocyklů – o 29 osob, cyklistů – o 11 osob, řidičů osobních automobilů - o 21 osob, řidičů mopedů a cyklistů shodně o 6 osob atd.; naproti tomu poklesl počet usmrcených chodců – o 12 osob atd.

Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků:

• u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů ( + 31 osob)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů (+ 17 osob)
• u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů ( + 22 osob)
• u nehod zaviněných technickou závadou vozidla ( + 6 osob) apod.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace (+ 99 osob)
• u nehod v denní době za dobré viditelnosti (+ 77 osob)
• u nehod končících srážkou jedoucích vozidel (+ 48 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nedáním přednosti v jízdě (+ 47 osob)
• u nehod na silnicích I.. třídy (+ 43 osob)
• u nehod, které se staly v pátek (+ 35 osob)
• u nehod, které se staly mimo obec (+ 31 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nepřiměřenou rychlostí jízdy (+ 31 osob)
• u nehod končících srážkou s pevnou překážkou ( + 21 osob)
• u nehod, které se staly ve středu (+ 21 osob) atd.

Vývoj nehodovosti v letošním roce není příznivý a zejména v posledním období dochází k jeho dalšímu zhoršování. Kromě výše uvedených nejmarkantnějších skutečností není možné podceňovat ani vývoj nehod zaviněných pod vlivem alkoholu a ani rostoucí počet následků při nehodách v obcích, kde k rozhodujícímu zhoršení došlo právě v posledním období. Rovněž stav nehodovosti v době víkendů se neustále zhoršuje a více než varující jsou následky nehod končících srážkou s pevnou překážkou. K dosavadnímu vývoji je nutno podotknout, že se vyznačuje poklesem nehod na mokrém povrchu komunikace, neboť ve svém souhrnu jsme většinou jezdili po suchém povrchu komunikací (až na ty povodně) a proto s příchodem podzimního počasí lze očekávat další nárůst počtu nehod a jejich následků především na mokrých a zledovatělých vozovkách.

Rozhodující vliv na vývoj počtu nehod v posledních létech (významný pokles v roce 2001) měla i legislativní změna, neboť zjednodušeně řečeno od 1.1. 2001 je povinnost hlásit polici nehodu až při škodě převyšující 20 000 Kč (viz též ustanovení odstavce 4 a 5, § 47 zákona č. 361/Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů), nedojde-li ke zranění (dříve 1 000 Kč).