Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden - říjen 2002

Policii ČR bylo za 10 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 154 920 nehod, při kterých bylo 1 053 osob usmrceno, 4 587 osob těžce zraněno a 24 419 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda na místě nehody je 7 295,4 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2001 je následující:

• počet nehod o 5 624, tj. o 3,8%
• počet usmrcených o 48 osob, tj. o 4,8%
• počet lehce zraněných o 540 osob, tj. o 2,3%
• odhad hmotné škody o 715,6 mil. Kč, tj. o 10,9%.

• počet těžce zraněných o 82 osob, tj. o 1,8%.

Oproti předchozímu statistickému období (tj. období leden až září) letošního roku se zvýšil nárůst počtu nehod o 0,9 procentního bodu, ale došlo ke snížení nárůstu počtu usmrcených osob - o 1,7 procentního bodu atd., přesto absolutní zvýšení počtu usmrcených osob oproti loňskému období je vysoké.

Z celkového počtu 72 měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme u 76% nárůst počtu nehod a u 2/3 nárůst počtu usmrcených osob. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (zvýšení o 10 205 nehod – tj. o 10,5%) a u nehod za dobré viditelnosti (zvýšení o 7 750 nehod, tj. o 7,7%), u hlavní příčiny nesprávný způsob jízdy je zvýšení o 5 633 nehod (+ 6,4%) atd. Naproti tomu nejvíce poklesly (v absolutní hodnotě) nehody v denní době za mlhy, deště – o 2 746 (tj. o 18,9%) a na mokrém povrchu komunikace o 2 748 nehod (tj. o 7,1%) atd.

S výjimkou nehod zaviněných technickou závadou vozidla (pokles o 32 nehod, tj. o 2,1%), zaznamenáváme u zbývajících sledovaných viníků nebo zavinění zvýšení počtu nehod, které ovlivnili především řidiči motorových vozidel – zvýšení o 5 012 nehod, z toho v kategorii osobní automobil je zvýšení o 3 273 nehod, u nákladních automobilů je zvýšení o 1 084 nehod, u autobusů o 133 nehod, u motocyklů o 72 nehod, u traktorů o 18 nehod atd. Pouze počet nehod zaviněných řidiči malých motocyklů byl o 85 nehod nižší. Dále se zvýšil i počet nehod zaviněných chodci a cyklisty – o 16 (tj. o 0,9%), resp. o 237 nehod (tj. o 9,7%) atd.

Počet usmrcených osob byl vyšší u nehod řidičů motorových a nemotorových vozidel, u nehod zaviněných technickou závadou vozidla (o 7 osob, tj. o 175%) a lesní zvěří (o 2 osoby). Největší zvýšení usmrcených osob registrujeme v kategorii nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů - při jimi zaviněných nehodách vzrostl počet usmrcených o 25 osob, u nehod zaviněných řidiči motocyklů o 14 osob, u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů je zvýšení o 11 usmrcených osob, u nehod malých motocyklů je zvýšení o 4 osoby atd. Pokles zaznamenáváme v kategorii nehod zaviněných řidiči autobusů – o 2 osoby, významný je i pokles u nehod zaviněných chodci - snížení o 10 osob, tj. o 16,7% atd.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, resp. počtu usmrcených osob.

Případů, kdy viník nehody z místa ujel bylo v tomto období 14 340 a při tom bylo usmrceno 19 osob, tj. o 2 osoby méně. Dalších 997 bylo zraněno ( o 19 osob více). Tyto nehody tak z celkového počtu představují více jak 9%.

V následující tabulce je uvedeno porovnání závažnosti nehod u sledovaných druhů vozidel a nejhorší ukazatel je u motocyklů, kde na 1000 nehod připadá 45,9 usmrcených osob, u malých motocyklů má tento ukazatel hodnotu 36,5, u nehod cyklistů 22,5 atd. Oproti předchozímu hodnocení nedošlo k výraznějším změnám v hodnotách tohoto ukazatele.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až říjen 2002.

Řidiči motorových vozidel zavinili nejvíce nehod z důvodu nesprávného způsobu jízdy, na který připadá téměř 66% nehod, dalších téměř 18% nehod připadá na nedání přednosti v jízdě, necelých 14% nehod připadá na nepřiměřenou rychlost jízdy a 2,6% nehod zavinili řidiči z důvodu nesprávného předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 427 osob, tj. přes 46% z následků nehod řidičů.

Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod nižší pouze v kategorii nepřiměřená rychlost a toto snížení představuje 10,2% (tj. méně o 2 203 nehod). Nejvyšší absolutní i relativní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - o 5 633 nehod, tj. o 6,4%. Počet usmrcených je nižší pouze v kategorii nesprávný způsob jízdy – snížení o 14 osob (tj. o 4,6%); u nedání přednosti v jízdě je počet usmrcených vyšší o 41 osob (tj. o 39%), u nepřiměřené rychlost jízdy o 15 usmrcených osob (tj. o 3,6%) a u nesprávného předjíždění o 12 osob (tj. o 28,6%).

Nejčastější příčinou nehod v silničním provozu je nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem a nesprávné otáčení nebo couvání. Nejtragičtější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky ( např. nezvládnutí průjezdu zatáčkou, křižovatkou atd.) -157 usmrcených osob, následuje nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla (106 usmrcených osob), vjetí do protisměru ( 100 usmrcených), další viz v tabulce.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v období leden až říjen roku 2002 celkem 20 chodců (tj. o 3 usmrcené chodce méně, než v loňském období), 161 bylo těžce zraněno (+ 16 osob) a 494 bylo lehce zraněno (- 621 osob). Bilance následků chodců na vyznačených přechodech je v porovnání s loňským rokem víceméně stabilizovaná, ale oproti roku 2000 je situace stále velmi nepříznivá – počet usmrcených je vyšší o 14 osob a výrazně vyšší jsou i počty zraněných osob.

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2001=100%.

V obci sou hodnoty všech základních ukazatelů vyšší: počet nehod je vyšší o 4237, počet usmrcených o 20 osob a počet lehce zraněných je o 483 osob vyšší, pouze počet těžce zraněných osob je na úrovni loňského roku

Mimo obec je nižší pouze počet těžce zraněných ( o 82 osob); jinak počet nehod je vyšší o 1 387, počet usmrcených o 28 osob a počet lehce zraněných o 57 osob.

Na dálnici je nižší pouze počet usmrcených - o 7 osob; jinak počet nehod je vyšší o 133, počet těžce zraněných o 7 osob a počet lehce zraněných o 24 osob.

Z hlediska druhu komunikace stále nejvíce nehod připadá na místní komunikace a na vybranou komunikační síť velkých měst, v pořadí četnosti teprve pak následují silnice I. a II. třídy. Počet nehod byl, v porovnání se stejným loňským obdobím, vyšší na všech druzích komunikací.

Nejvíce usmrcených bylo při nehodách zaviněných na silnicích I. a II. třídy (416, resp. 265 osob). Oproti stejnému období loňského roku byl počet usmrcených nižší pouze na dálnicích a na místních komunikacích (shodně o 7 osob). Výrazný nárůst absolutních počtů byl na silnicích I. a II. třídy (o 30, resp. o 20 usmrcených osob více).

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 7 947 nehod (tj. 5,4% z celkového počtu), při kterých bylo 101 osob usmrceno a 4 305 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 240 (tj. o 3,1%), počet usmrcených je vyšší o 12 osob (tj. o 13,5%) a počet zraněných je o 200 osob vyšší. Vývoj těchto nehod je nepříznivý a to potvrzuje i vysoký podíl usmrcených osob při těchto nehodách, téměř 10% z celkového počtu silničních obětí.

Nejvíce nehod pod vlivem alkoholu zavinili řidiči osobních automobilů - 6 371 (tj. o 86 nehod více), cyklisté – 624 (o 120 nehod více), chodci – 226 (- 35 nehod), řidiči nákladních automobilů - 375 (+ 40 nehod), řidiči motocyklů – 167 (+ 26 nehod) atd. Přitom nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů – 23,4%, u řidičů malých motocyklů – 19,5% a u chodců - 12,5% atd.

Podíl jednotlivých krajů, podle členění Policie ČR, na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 28 856 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 11 378 nehod. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského kraje – 188 osob a nejméně na území hl.m. Prahy – jen 65 osob.

Ve všech krajích je počet nehod vyšší a největší absolutní zvýšení je na území hl.m. Prahy – o 1 407 nehod atd. Počet usmrcených byl nižší na území 3 krajů – Západočeského, Jihomoravského a Severomoravského. Na území Východočeského kraje zůstal počet usmrcených na loňské úrovni. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Jihočeského kraje - o 41 osob, tj. o 47,7% atd.

Při hodnocení nehodovosti podle dnů v týdnu lze konstatovat, že ve všech dnech týdne je počet nehod vyšší a největší absolutní i relativní zvýšení připadá na úterky, kdy se stalo o 1 987 nehod více (tj. o 9,4%). Zatím nejvíce policií registrovaných nehod připadá na pátky (27 883 nehod) atd. V ostatní pracovní dny počet nehod překračuje hranici 23000 nehod a nejméně nehod se stalo v neděli a v sobotu (14 986, resp. 17 460 nehod). Primát počtu usmrcených připadá na sobotní nehody, při kterých bylo již usmrceno 196 osob. Nejméně usmrcených – 121 bylo při úterních nehodách. Oproti loňskému období byl počet usmrcených vyšší při středečních (o 26 osob), pátečních (o 31 osob) a sobotních nehodách (o 9 osob). V ostatních dnech nastal určitý pokles a nejvyšší byl při nedělních nehodách ( o 7 osob).

Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl vyšší, než ve srovnatelném období loňského roku a největší absolutní nárůst – o 1 581 nehod, registrujeme v říjnu. Nejvyšší letošní počet nehod připadá zatím na říjen, kdy letos poprvé byla překročena osmnáctitisícová hranice (stalo se 18 510 nehod).

Nejvíce usmrcených bylo při srpnových nehodách - 133 osob (tj. o 11 osob více, než v roce 2001) a již šestkrát byla letos překročena hranice 100 usmrcených osob. Méně usmrcených bylo pouze při lednových, červencových a říjnových nehodách – snížení o 20, resp. o 18, resp. o 12 osob; v březnu byl počet usmrcených stejný jako v roce 2001. V ostatních měsících zaznamenala policie vyšší počty a největší rozdíl byl při červnových a dubnových nehodách – o 22, resp. o 20 osob.

Nejhorším dnem tohoto období byl pátek 22. února, kdy se stalo 1 036 nehod (pozn.: v loňském roce byl nejhorší rovněž únorový pátek, ale 23., kdy se stalo 993 nehod). Nejhorším říjnovým dnem byl pátek 4., kdy se stalo 855 nehod. V tomto období (tj. leden až říjen) v průměru na jeden den připadalo 510 nehod.

Nejtragičtějším dnem tohoto období byl pátek 17. května, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí. Nejtragičtějšími dny posledního měsíce (října) byla středa 16., kdy zahynulo 8 lidí.

V průměru na jeden den v tomto období připadá 3,5 usmrcené osoby. V lednu až v říjnu bylo celkem 22 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

Stávající vývoj následků nehod v silničním provozu je stále nepříznivý; z celkového počtu 1 053 usmrcených osob připadá nejvíce usmrcených ve věkové kategorii 25 až 34 let - celkem 242 osob, ve věkové kategorii 45 až 54 let registrujeme 159 usmrcených osob, v kategorii nad 64 let registrujeme 164 usmrcených osob, v kategorii 35 až 44 let zaznamenáváme 152 usmrcených atd. K největšímu nárůstu došlo v kategorii 25 až 34 let – zvýšení o 64 usmrcených osob (tj. o 36%) a v kategorii 55 až 64 let, kde bylo usmrceno o 26 osob více (tj. o 12%).

Z celkového počtu 1 053 silničních obětí v období leden až říjen 2002 bylo :

• 353 řidičů osobních automobilů
• 221 spolujezdců v os. automobilech
• 193 chodců
• 113 cyklistů
• 95 řidičů motocyklů
• 36 řidičů nákladních automobilů atd.

Oproti loňskému roku zaznamenáváme nárůst usmrcených řidičů motocyklů – o 28 osob, cyklistů – o 11 osob, řidičů osobních automobilů - o 27 osob, řidičů mopedů o 7 osob atd.; naproti tomu poklesl počet usmrcených chodců – o 23 osob atd.

Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků:

• u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů ( + 25 osob)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů (+ 14 osob)
• u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů (+ 11 osob)
• u nehod zaviněných cyklisty ( + 8 osob)
• u nehod zaviněných technickou závadou vozidla ( + 7 osob)
• u nehod zaviněných řidiči malých motocyklů (+ 4 osoby) apod.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace (+ 72 osob)
• u nehod v denní době za dobré viditelnosti (+ 64 osob)
• u nehod končících srážkou jedoucích vozidel (+ 46 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nedáním přednosti v jízdě (+ 41 osob)
• u nehod na silnicích I. třídy (+ 30 osob)
• u nehod, které se staly v pátek (+ 31 osob)
• u nehod, které se staly mimo obec (+ 28 osob)
• u nehod, které se staly ve středu (+ 26 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nepřiměřenou rychlostí jízdy (+ 15 osob)
• u nehod končících srážkou s pevnou překážkou ( + 23 osob)
• u nehod končících požárem vozidla (+ 21 osob)
• u nehod na silnicích II.. třídy (+ 20 osob)
• u nehod v noční době v místech bez veřejného osvětlení (+ 17 osob)
• u nehod zaviněných pod vlivem alkoholu (+ 12 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nesprávným předjížděním (+ 12 osob) atd.

Rozhodující vliv na vývoj počtu nehod v posledních létech (významný pokles v roce 2001) měla i legislativní změna, neboť zjednodušeně řečeno od 1.1. 2001 je povinnost hlásit polici nehodu až při škodě převyšující 20 000 Kč (viz též ustanovení odstavce 4 a 5, § 47 zákona č. 361/Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů), nedojde-li ke zranění (dříve 1 000 Kč).