Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za rok 2002

Podle údajů počítačového systému evidence nehod v silničním provozu bylo v roce 2002 Policii České republiky nahlášeno 190 718 nehod, při kterých bylo 1 314 osob usmrceno, 5 492 těžce zraněno a 29 013 osob zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 8,89 mld. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů s rokem 2001 je následující:

• počet nehod o 5 054, tj. o 2,7%
• počet usmrcených o 95 osob, tj. o 7,8%
• počet lehce zraněných o 716 osob, tj. o 2,5%
• odhad hmotné škody o 647,3 mil. Kč, tj. o 7,9%.

• počet těžce zraněných o 1 osobu, tj. o 0,02%.

Oproti předchozímu statistickému období (tj. období leden až listopad) roku 2002 se zvýšil nárůst počtu usmrcených osob o 2,2 procentního bodu, pokles počtu těžce zraněných se snížil o 1,58 procentního bodu a skončil na symbolickém snížení o 1 osobu. Naproti tomu se snížil nárůst počtu nehod o 0,8 procentního bodu a nárůst odhadu hmotných škod je nižší o 2,3 procentního bodu. Relativní nárůst počtu lehce zraněných osob se nezměnil.

Z celkového počtu 72 měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme téměř u 3/4 nárůst počtu nehod a u 71% sledovaných nehodových položek došlo k nárůstu počtu usmrcených osob. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (zvýšení o 12 659 nehod – tj. o 11,3%), u nehod za dobré viditelnosti je zvýšení o 7 862 nehod ( tj. o 6,7%) a u nehod končících srážkou s jedoucím vozidlem je zvýšení o 4 978 nehod (+ 5,1%) atd. Naproti tomu poklesly počty nehod (v absolutní hodnotě) v denní době (ale za mlhy, deště apod.) – o 3 902 (tj. o 20%), na neposypaném náledí bylo o 3 571 nehod méně (tj. o 28,2%), na rozbředlém sněhu se stalo o 1 650 nehod méně (o 35,1%) atd.

Vývoj základních ukazatelů nehod za posledních 10 let je uveden v následující tabulce.

Za posledních 10 let byl jen dvakrát počet usmrcených nižší, než zatím magická hranice 1 300 usmrcených osob a také podruhé se hodnota odhadu hmotných škod „přehoupla“ přes hranici 8 miliard Kč, resp. se již těsně přiblížila hranici 9 miliard Kč. Oproti, v tabulce výchozímu, roku 1993 byla tak téměř 3 krát vyšší.

Za posledních deset let se na našich dálnicích a silnicích stalo 1 907 773 nehod, při nichž bylo 13 404 lidí usmrceno, 60 167osob bylo těžce zraněno a dalších 291 073 bylo zraněno lehce. Odhad hmotné škody přesáhl 62 miliard Kč ( přesně 62,38 mld. Kč).

Nebezpečnost na našich komunikacích podtrhuje i ta skutečnost, že v průměru každé necelé 3 minuty (přesně 2,7minut) byla Policii ČR nahlášena nehoda, každých 18 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a každých 96 minut těžce. V průměru každou 6,7 hodinu zemřel při nehodě člověk. Každou hodinu pak byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milión Kč (přesně 1 014 977 Kč).

1. Viníci nehod

S výjimkou nehod zaviněných technickou závadou vozidla (pokles o 110 nehod, tj. o 6,0%) a nehod zaviněných chodcem (pokles o 47 nehod, tj. o 2,1%), zaznamenáváme u zbývajících sledovaných viníků nebo zavinění zvýšení počtu nehod, které ovlivnili především řidiči motorových vozidel – zvýšení o 4 249 nehod (tj. zvýšení o 2,5%), z toho v kategorii osobní automobil je zvýšení o 2 545 nehod, u nákladních automobilů je zvýšení o 1 026 nehod, u autobusů je zvýšení o 115 nehod, u motocyklů o 75 nehod atd.; všechny tyto nárůsty jsou však nižší, než v předchozím statistickém období (tj. leden až listopad 2002). Výrazně vyšší je i počet nehod zaviněných cyklisty – o 255 nehod, tj. o 9,9% a lesní zvěří nebo domácím zvířetem – o 562 nehod, tj. o 8,3%. Pouze počet nehod zaviněných řidiči malých motocyklů a traktorů byl nižší o 81, resp. o 28 nehod.

Počet usmrcených osob byl, oproti roku 2001,vyšší především u nehod řidičů motorových a nemotorových vozidel ( o 103, resp. o 7 osob), ale také u nehod zaviněných technickou závadou vozidla (o 7 osob, tj. o 140%) a u nehod zaviněných lesní zvěří (o 2 osoby). Pouze u nehod zaviněných chodci, jiným účastníkem (spolujezdec apod.), závadou komunikace a jiným zaviněním, registrujeme snížení - o 13, resp. o 2, resp. o 1, resp. o 8 osob. V kategorii nehod zaviněných řidiči motorových vozidel registrujeme největší zvýšení počtu usmrcených osob u nehod zaviněných řidiči osobních a nákladních automobilů - při jimi zaviněných nehodách vzrostl počet usmrcených o 60, resp. o 21 osob, výrazné zvýšení je i u nehod zaviněných řidiči motocyklů - o 13 osob, u nehod traktorů je zvýšení o 5 osob, u nehod malých motocyklů je zvýšení o 3 osoby atd. Pokles zaznamenáváme v kategorii nehod zaviněných řidiči autobusů – o 2 osoby.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, resp. počtu usmrcených osob, v roce 2002.

V tomto období zaregistrovala policie celkem 17 823 nehod, kdy viník nehody z místa ujel a při těchto nehodách bylo usmrceno 26 osob a dalších 1 187 bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti stejnému období předchozího roku vyšší o 3,1%, počet usmrcených zůstal na úrovni roku 2001 a počet zraněných je vyšší - o 56 osob.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že převážnou většinu nehod - téměř 92%, zavinili řidiči motorových vozidel a nezanedbatelný podíl mají i nehody zaviněné lesní zvěří nebo domácím zvířetem. Na počtech usmrcených osob pak mají významný podíl také nehody zaviněné chodci a řidiči nemotorových vozidel.

V následující tabulce je uvedena závažnost nehod u jednotlivých druhů motorových vozidel a nejhorší ukazatel je u motocyklů, kde na 1000 nehod připadá přes 45 usmrcených osob. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v České republice v roce 2002 představuje 6,9 usmrcených osob připadajících na 1000 nehod. Průměrná hodnota tohoto ukazatele se oproti roku 2001 zhoršila o 0,3 bodu. Největší zvýšení je pak v kategorii malý motocykl a motocykl – o 8,4, resp. o 6,4 bodu. Vysoké zvýšení je i u nehod traktorů – o 7,7 bodu; ke zvýšení došlo prakticky u všech uvedených druhů vozidel.

Přes 72% nehod v kategorii motorových vozidel připadá na řidiče osobních automobilů, přes 14% na řidiče nákladních automobilů, 1% na řidiče autobusů, 0,9% na řidiče motocyklů, na řidiče malých motocyklů ( včetně mopedů) připadá 0,3% atd.

V následující tabulce je uvedeno členění nehod a počtu usmrcených osob v závislosti na objemu válců osobních automobilů v roce 2002.

Ukazatel závažnosti je nejvyšší u nehod vozidel s objemem motoru 2 až 3 litry a do 1 litru ( 9,5, resp. 8 usmrcených na 1 000 nehod). Oproti roku 2001 se tento ukazatel zvýšil zejména u nehod vozidel s objemem motoru 1,1 až 1,4 l (o 0,8 bodu), u nehod vozidel s 2 až 3 litrovými motory (o 1,2 bodu) atd. Naproti tomu výrazný pokles je u nejvyšší kategorie - vozidla nad 3 litry ( snížení o 8,2 bodu).

Na řidiče osobních automobilů objemové třídy 1,1 až 1,4 l připadá bezmála 45% z celkového počtu nehod zaviněných řidiči osobních automobilů; téměř 30% připadá na objemovou třídu 1,5 až 1,9 litrů; na vozidla s motorem 2 až 3 litry připadá z celkového počtu nehod necelých 16% atd.

Nejvíce usmrcených osob připadá na objemovou třídu 1,1 až 1,4 litry, kdy při jimi zaviněných nehodách zahynulo 354 osob – tj. téměř 41% z celkového počtu obětí nehod ( tj. o 37 osob více, než v roce 2001), řidiči osobních automobilů objemové třídy 1,5 až 1,9 litrů zavinili smrt 276 osob (o 9 osob více); výrazné zvýšení je také v objemové třídě 2 až 3 litry, a to o 26 usmrcených osob.

Z hlediska stáří osobních automobilů jsou nejvíce frekventovány roky výroby 1995 až 1999, jejichž řidiči zavinili téměř 32% z celkového počtu nehod osobních automobilů; v pořadí četnosti následují osobní automobily vyrobené v létech 1990 až 1994 – necelých 22%; řidiči osobních automobilů vyrobených v létech 1985 až 1989 zavinili necelých 17% nehod atd. Vozidla vyrobená před rokem 1980 se na počtu nehod podílejí 5,7%. Ukazatel závažnosti nehod má nejvyšší hodnotu u osobních automobilů vyrobených v létech 1980 – 84, kde na 1000 nehod připadá 10,7 usmrcených osob, hodnota závažnosti vyšší než průměr je u vozidel vyrobených v létech 1985 až 1994. Nejnižší hodnota tohoto ukazatele – 3,3 je u vozidel vyrobených v roce 2002.

Řidiči vozidel registrovaných mimo území ČR zavinili 5 511 nehod (tj. 3,2 % z počtu nehod zaviněných řidiči). Při těchto nehodách přišlo o život 72 lidí a dalších 1 012 bylo zraněno. Počet nehod zaviněných cizinci je oproti předcházejícímu roku nižší o 3,8%, ale počet usmrcených je vyšší o 24 osob (tj. o 50%), počet zraněných osob je nižší o 2,2%. Nejvíce těchto nehod zavinili řidiči vozidel registrovaných v SRN – 2 092 nehod a přitom bylo usmrceno 35 lidí, následují nehody řidičů vozidel ze Slovenska – 1 191 nehod a 15 usmrcených osob, řidiči vozidel z Polska zavinili 710 nehod a bylo usmrceno 8 osob a stejné následky měly i nehody řidičů vozidel registrovaných v Rakousku (zavinili 433 nehod) atd.

Z důvodu technické závady vozidla bylo v roce 2002 zaviněno 1 728 nehod (tj. cca 1% z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel). Při těchto nehodách bylo 12 osob usmrceno a dalších 222 osob bylo zraněno. Nejčastější příčinou bylo nesprávné uložení nákladu - celkem 487 nehod, na druhém místě v pořadí četnosti následuje upadnutí, ztráta kola vozidla - 278 nehod (a 2 usmrcené osoby), následuje jiná technická závada (např.: rozlomení traktoru v půli, upadnutí blatníku, upadnutí výfuku, palivové nádrže, najetí na roztrženou pneumatiku) – 267 nehod (a 1 usmrcená osoba), defekt pneumatiky způsobený průrazem nebo náhlým únikem vzduchu - 218 nehod a 1 usmrcená osoba. Závada provozní brzdy se podílela na zavinění 188 nehod a přitom byly 4 osoby usmrceny, závada závěsu pro přívěs – 70 nehod a 2 usmrcené osoby atd.

Chodci zavinili celkem 2 192 nehod, z toho nejvíce nehod zavinily děti - 853, na muže připadá - 829 nehod, na ženy - 459 a zbytek připadá na skupiny chodců. Nejtragičtější příčinou nehod chodců bylo neopatrné nebo náhlé vstoupení do vozovky z chodníku – při těchto nehodách zahynulo 30 chodců (o 5 více než v roce 2001), nesprávné zhodnocení dopravní situace mělo za následek smrt 8 chodců atd.

Dalším specifikem nehod zaviněných chodci je vysoký počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, vždyť 296 chodců – viníků - bylo v době nehody pod vlivem alkoholu (tj. 13,5% - téměř každý 7.).

Na přechodech pro chodce, bez ohledu na zavinění nehody, zahynulo v roce 2002 celkem 55 chodců, tj. o 2 chodce méně, než v roce 2001, ale o 30 více, než v roce 2000. Přitom nejhorší situace byla na území hl. m. Prahy a na území Východočeského kraje ( 9 usmrcených chodců). Z toho při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci ( „nedání přednosti chodci“), přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v roce 2002 celkem 32 chodců (+ 2 osoby oproti roku 2001, ale o 25 osob více, než v roce 2000), 234 bylo těžce zraněno (+ 24 osob) a 658 bylo lehce zraněno (- 78 osob). Bilance následků chodců na vyznačených přechodech zůstává stále velmi nepříznivá a v průběhu roku 2002 se neustále zhoršovala.

2. Hlavní příčiny

Počty nehod a počty usmrcených osob podle sledovaných hlavních příčin nehod řidičů motorových vozidel jsou v níže uvedené tabulce.

Prvenství v počtu nehod stále patří nesprávnému způsobu jízdy (téměř 65% z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel). V pořadí četnosti následuje hlavní příčina nedání přednosti v jízdě (bezmála 18%), na třetím místě je nepřiměřená rychlost jízdy (15%) a 2,5% nehod připadá na nesprávné předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 556 osob, tj. 48% z celkových následků nehod řidičů.

Oproti roku 2001 je počet nehod nižší pouze v kategorii nepřiměřená rychlost - o 3 617 nehod (tj. o 12,1%). Nejvyšší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - o 5 791 nehod a největší relativní nárůst byl u nesprávného předjíždění – o 6,5%. Počet usmrcených je nižší pouze v kategorii nesprávný způsob jízdy – snížení o 4 osoby (tj. o 1,1%); u nedání přednosti v jízdě je počet usmrcených vyšší o 47 osob (tj. o 37,6%), u nepřiměřené rychlost jízdy o 44 usmrcených osob (tj. o 8,6%) a u nesprávného předjíždění o 16 osob (tj. o 31,4%) a tato absolutní zvýšení jsou oproti předchozímu statistickému období (tj. období leden až listopad 2002) výrazně vyšší.

Nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel v roce 2002 bylo nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla – 34 862 nehod, dále následují nehody způsobené nedodržením bezpečné vzdálenosti za vozidlem – 30 065 nehod, nesprávné otáčení nebo couvání - 18 443 nehod, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – 13 966 nehod, atd.

Nejtragičtější příčinou nehod pak bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (tj. zatáčka, klesání, stoupání apod.) - při těchto nehodách zahynulo 179 lidí, následují nehody způsobené nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky ( mokrá nebo jinak kluzká vozovka) zahynulo 145 lidí, z důvodu nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla zahynulo 123 lidí, při nehodách zaviněných vjetím do protisměru zahynulo 121 lidí atd. Podrobnější porovnání je v předcházející tabulce.

Oproti roku 2001 je výrazně vyšší počet nehod zaviněných z důvodu nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla (+ 2 204 nehod), nehod zaviněných z důvodu nezvládnutí řízení vozidla bylo o 1 473 více, u nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem registrujeme zvýšení o 1 374 nehod, z důvodu nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ !“ bylo o 722 nehod více atd. Největší snížení zaznamenáváme u nehod zaviněných nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky - o 4 356 nehod.

Počet usmrcených se nejvíce zvýšil u nehod zaviněných nedáním přednosti při odbočování vlevo - o 21 osob, dále následují nehody zaviněné z důvodu nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ !“ - počet usmrcených vyšší o 18 osob, u nehod končících kolizí s protijedoucím vozidlem při předjíždění je zvýšení o 16 osob, u překročení rychlosti stanovené dopravní značkou je zvýšení o 14 osob, u překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly je zvýšení o 13 osob atd. Naproti tomu došlo ke snížení počtu usmrcených u nehod zaviněných vjetím do protisměru – o 14 osob, u nesprávného otáčení nebo couvání je snížení o 5 osob atd.

Největší relativní nárůst počtu usmrcených byl u nehod zaviněných jízdou na „červenou“ – o 800% ( o 8 osob), u nedání přednosti při odbočování vlevo je zvýšení o 233% ( o 21 osob), u překročení rychlosti stanovené dopravní značkou je zvýšení o 200% ( o 14 osob) apod.

3. Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu

Pod vlivem alkoholu zavinili účastníci silničního provozu 9 552 nehod, při nichž 136 lidí přišlo o život a dalších 5 084 bylo zraněno. Oproti roku 2001 je počet těchto nehod vyšší o 3,9%, počet usmrcených je vyšší o 35 osob ( tj. o 34,7%) a počet zraněných osob je vyšší o 350 osob ( tj. o 6,9%). Na celkovém počtu se tyto nehody v roce 2002 podílely 5,3%, ale na počtu usmrcených již 10,5%. Od těchto průměrných hodnot jsou v jednotlivých krajích odchylky, podíl alkoholu na nehodách je nejnižší na území hl.m. Prahy – 2,9% a nejvyšší na území Severomoravského kraje – 6,6%. Nejvyšší podíl usmrcených připadajících na tyto nehody byl na území Východočeského a Jihočeského kraje (15,2%, resp. 14,0%).

Z celkového počtu 9 552 těchto nehod připadá na řidiče osobních automobilů 7 729 (+167 nehod), na cyklisty - 678 ( + 136 nehod), na chodce - 296 ( - 43 nehod), na řidiče nákladních automobilů - 468 ( + 65 nehod), na řidiče motocyklů - 172 ( + 27 nehod), na řidiče malých motocyklů - 121 ( + 13 nehod), na řidiče traktorů - 43 ( - 1 nehoda) atd.

Četnosti nehod pod vlivem alkoholu v jednotlivých krajích, včetně četnosti počtu usmrcených připadajících na tyto nehody jsou uvedeny v následující tabulce.

Nepříznivý vývoj následků těchto nehod byl ovlivněn především nehodami na území Východočeského, Jihočeského a Severomoravského kraje, kde počet usmrcených byl výrazně vyšší (o 13, resp. shodně o 10 osob). Pouze na území Západočeského a Středočeského kraje zaznamenáváme nižší počty usmrcených osob při nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu (o 5, resp. o 2 osoby). Nejvyšší relativní nárůst počtu usmrcených osob byl na území Jihočeského a Východočeského kraje – o 100%, resp. o 92,9% atd.

4. Časové rozložení nehod

Nehodami nejvíce zatíženými dny v roce 2002 byly pátky (bylo nahlášeno 34 653 nehod), v pořadí četnosti následují pondělky (30 270 nehod) a středy (28 617 nehod). Nejméně nehod připadá na neděle ( 18 290 nehod) a soboty (22 036 nehod). V porovnání s rokem 2001 je nižší pouze počet čtvrtečních nehod ( snížení o 3,6%). Nejvíce usmrcených jsme zaznamenali při sobotních a pátečních nehodách, kdy bylo usmrceno 252, resp. 240 osob.

Pokles počtu usmrcených registrujeme pouze při čtvrtečních a nedělních nehodách – o 16, resp. o 6 osob. Největší absolutní zvýšení - o 41 osob ( tj. o 20,6%) zaznamenáváme při pátečních nehodách, velký nárůst usmrcených byl i při sobotních nehodách – zvýšení o 33 osob (o 15,1%) atd. Nejzávažnější byly sobotní nehody, kde na 1 000 nehod připadá 11,4 usmrcených osob a tj. o 66% více, než činí průměrná hodnota (6,9 usmrcených na 1 000 nehod). Nad tímto průměrem jsou i nedělní nehody s hodnotu vyšší o 43%.Naproti tomu „nejméně závažné“ byly pondělní a čtvrteční nehody, kde tento ukazatel byl nižší shodně o 23%.

V roce 2002 byla pouze jednou překročena osmnáctitisícová hranice počtu nehod, a to v říjnu, kdy se stalo 18 655 nehod; nejméně nehod bylo nahlášeno v únoru a v dubnu (13 173, resp. 13 649 nehod). Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl, s výjimkou prosince (pokles o 935 nehod) vyšší, než v roce 2001 a největší absolutní nárůst – o 1 726 nehod, registrujeme v říjnu. Přitom výrazně vyšší měsíční přírůstky počtu nehod zaznamenáváme ve druhém pololetí.

Nejvíce usmrcených bylo při listopadových nehodách - 141 osob (tj. o 15 osob více, než v roce 2001) a celkem osmkrát byla překročena hranice 100 usmrcených osob. Nejméně usmrcených bylo při lednových a únorových nehodách – 62, resp. 83 osob. Oproti roku 2001 bylo méně usmrcených pouze při lednových, červencových a říjnových nehodách – snížení o 20, resp. o 17, resp. o 12 osob; v březnu byl počet usmrcených stejný jako v roce 2001. V ostatních měsících zaznamenala policie vyšší počty a největší rozdíl byl při prosincových, červnových a dubnových nehodách – o 30, resp. o 22, resp. o 20 osob.

Z porovnání závažnosti nehod v jednotlivých měsících vychází jako nejhorší srpen, kdy na 1000 nehod připadá 8,4 usmrcených a naopak nejlepší situace byla v lednu a v říjnu, kdy na 1000 nehod připadalo jen 4,1, resp. 5,7 usmrcených.

Nejhorší den roku 2002; celkem třikrát překročil denní počet nehod magickou hranici 1 000 nehod - v pondělí 16. prosince, kdy se stalo 1 190 nehod, v úterý 17. prosince, kdy se stalo 1 048 nehod a v pátek 22. února, kdy se stalo 1 036 nehod. V roce 2002 v průměru na jeden den připadalo 523 nehod.

Nejtragičtějším dnem roku 2002 byl pátek 17. května, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí a ještě 5krát překročil denní počet usmrcených tragickou hranici 10 usmrcených osob :

• pondělí 22. srpna (12 usmrcených osob)
• pondělí 9. září (12 usmrcených osob)
• sobota 14. září (11 usmrcených osob)
• sobota 14. prosince (11 usmrcených osob)
• pátek 9. srpna (10 usmrcených osob).

V průměru na jeden den roku 2002 připadá 3,6 usmrcené osoby. V hodnoceném období bylo jen 24 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

5. Místa nehod

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod a jejich následků podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici. Index představuje porovnání s rokem 2001 (rok 2001= 100%).

Z celkového počtu připadá na obce přes 73% nehod, 38% usmrcených, přes 52% těžce zraněných, téměř 61% lehce zraněných osob a necelých 62% odhadu hmotných škod atd.

V obci jsou hodnoty všech základních ukazatelů, v porovnání s rokem 2001, vyšší: počet nehod je vyšší o 3 997, počet usmrcených o 46 osob, počet těžce zraněných o 82 osob a počet lehce zraněných o 628 osob.

Mimo obec je nižší pouze počet těžce zraněných ( o 83 osob); jinak počet nehod je vyšší o 1 057, počet usmrcených o 49 osob a počet lehce zraněných o 88 osob.

Na dálnici jsou hodnoty všech základních ukazatelů vyšší: počet nehod je o 118 vyšší, počet usmrcených je vyšší o 11 osob, počet těžce zraněných o 15 osob a počet lehce zraněných o 38 osob.

Na železničních přejezdech bylo v roce 2002 nahlášeno 1 491 nehod ( o 90 více, než v roce 2001) a zahynulo při nich 40 osob (o 5 méně) a dalších 367 bylo zraněno (o 48 zraněných více).

V roce 2002 připadalo na místní komunikace 25% z celkového počtu nehod (celkem 47 759 nehod), na vybranou komunikační síť velkých měst připadalo 20% a na silnice I. třídy přes 18% nehod. Počet nehod, v porovnání s rokem 2001, byl na všech druzích komunikací vyšší a největší relativní nárůst byl na vybrané komunikační síti velkých měst (zvýšení o 5%) a na účelových komunikacích ( zvýšení o 4,9%).

Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na silnicích I. a II. třídy (511, resp. 328 osob), kde také registrujeme největší absolutní nárůst – o 37, resp. o 30 osob. Z celkového počtu usmrcených osob připadá na silnice I. třídy téměř 39% a na silnice II. třídy 25%. Počet usmrcených osob byl nižší pouze na místních a účelových komunikacích - o 7, resp. o 3 osoby.

Na dálnicích se v roce 2002 stalo 4 293 nehod (+ 118 nehod), při kterých 51 osob zahynulo (o 11 osob více než v roce 2001) a 645 osob bylo zraněno (o 53 osob více).

Počet usmrcených osob v obci v roce 2002 je v období posledních 10 let 3. nejnižší. V tomto směru byl nejhorší rok 1994, kdy při nehodách v obci zahynulo 684 lidí. Počet usmrcených při nehodách mimo obec byl v roce 2002 čtvrtý nejvyšší (po roku 2000, 1999 a 1997). Oproti roku 2001 bylo při nehodách v obci usmrceno o 46 lidí více a při nehodách mimo obec o 49 osob.

V následující tabulce je uveden vývoj počtu usmrcených osob při nehodách v obci a mimo obec za posledních 10 let.

Počet usmrcených osob v obci a mimo obec, vývoj za posledních 10 let

Při nehodách v obci jsou nejvíce postiženou kategorií chodci, kterých v roce 2002 zahynulo 173, z toho více jak polovina (51,4%) při nočních nehodách. Nejvíce usmrcených chodců při nočních nehodách v obci připadá na sledované komunikace ve vybraných městech a na silnice I. třídy (shodně 25 usmrcených chodců), na silnicích II. třídy bylo usmrceno 20 chodců atd.

Při nehodách mimo obec bylo usmrceno 96 chodců (o 27 usmrcených chodců méně), z toho 74 chodců při nočních nehodách (tj. více jak 77%) - převážně na silnicích I. a II. třídy (44, resp. 15 usmrcených chodců).

Nejvíce obětí chodců připadá na silnice I. třídy - 101 usmrcených chodců, z toho 69 v noci, na silnicích II. třídy bylo 55 usmrcených chodců, z toho 37 osob v noci atd.

6. Územní členění nehod

Porovnání počtu nehod a počtu usmrcených v jednotlivých krajích je v následující tabulce. (Index = ROK 2001 = 100%).

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 35 888 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 13 897 nehod. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského kraje – 231 osob a nejméně na území hl.m. Prahy – jen 82 osob.

Ve všech krajích je počet nehod vyšší a největší absolutní zvýšení je na území hl.m. Prahy – o 1 693 nehod atd. Počet usmrcených byl nižší pouze na území 2 krajů – Západočeského a Jihomoravského. Na území Severomoravského kraje zůstal počet usmrcených osob na úrovni roku 2001. Největší nárůst, v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Jihočeského kraje - o 44 osob, tj. o 44,6% atd.

Největší závažnost nehod byla na území Jihočeského kraje, kde na 1 000 nehod připadalo 10,5 usmrcených osob (průměr ČR = 6,9 usmrcených na 1 000 nehod) a Východočeského kraje – 8,9 usmrcených na 1 000 nehod. Dále následuje kraj Středočeský (hodnota tohoto ukazatele rovna 8,2), Jihomoravský (7,9), Severomoravský (7,7), Severočeský (7,1). Naopak nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla na území hl.m. Prahy a Západočeského kraje jen 2,3, resp. 6,0 usmrcených osob na 1000 nehod.

7. Souhrnné následky

Z celkového počtu 1 314 usmrcených osob při nehodách v silničním provozu bylo :

• 438 řidičů osobních automobilů, z toho 186 nebylo připoutáno
• 269 chodců, z toho 96 při nehodách mimo obec
• 281 spolujezdců v osobních automobilech, z toho 148 nebylo připoutáno
• 134 cyklistů, z toho 71 při nehodách mimo obec
• 88 řidičů motocyklů, z toho 12 nemělo ochrannou přilbu
• 42 řidičů nákladních automobilů
• 12 řidičů malých motocyklů, z toho 3 neměli ochrannou přilbu
• 10 spolujezdců na motocyklech, z toho 3 neměli ochrannou přilbu
• 8 spolujezdců v nákladních automobilech
• 15 řidičů mopedů , z toho 8 nemělo ochrannou přilbu atd.

Z celkového počtu 1 314 usmrcených bylo 44 dětí (o 11 více než v r. 2001), z toho bylo 25 dětí spolujezdců ( o 5 usmrcených dětí více), 12 dětí chodců (o 3 usmrcené děti více), 6 dětí cyklistů (o 3 usmrcené děti více) a 1 dítě jako řidič motorového vozidla.

V porovnání s rokem 2001 byl počet usmrcených o 95 osob vyšší a to se projevilo především zvýšením počtu usmrcených v kategorii:

• řidič motocyklu - o 30 osob
• spolujezdec v osobním automobilu – o 17 osob
• cyklista – o 16 osob
• řidič nákladního automobilu – o 8 osob atd.

K významnějšímu poklesu – o 13 osob – došlo v kategorii chodců.

Nejvíce usmrcených připadá na věkovou kategorii 25 až 34 let ( 284 osob – o 69 osob více než v roce 2001), dále na věkovou kategorii 45 až 54 let - 202 usmrcených, v kategorii nad 64 let bylo 178 usmrcených atd.

8. Závěr

Vývoj následků nehod v silničním provozu v roce 2002 byl, po relativně příznivém vývoji v roce 2001, velmi nepříznivý, vždyť počet usmrcených vzrostl bezmála o 8% (tj. o 95 osob).

Nepříznivý vývoj (vysoký nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků:

• u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů (+ 60 osob)
• u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů (+ 21 osob)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů (+ 13 osob)
• u nehod zaviněných cyklisty ( + 8 osob)
• u nehod zaviněných technickou závadou vozidla ( + 7 osob)
• u nehod zaviněných řidiči malých motocyklů (+ 3 osoby)
• u nehod zaviněných řidiči traktorů (+ 5 osob) apod.

• u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace (+ 99 osob)
• u nehod v denní době za dobré viditelnosti (+ 81 osob)
• u nehod končících srážkou jedoucích vozidel (+ 61 osob)
• u nehod, které se staly mimo obec (+ 49 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nedáním přednosti v jízdě (+ 47 osob)
• u nehod, které se staly v obci (+ 46 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nepřiměřenou rychlostí jízdy (+ 44 osob)
• u nehod končících srážkou s pevnou překážkou ( + 41 osob)
• u nehod, které se staly v pátek (+ 41 osob)
• u nehod na silnicích I. třídy (+ 37 osob)
• u nehod zaviněných pod vlivem alkoholu (+ 35 osob)
• u nehod, které se staly v sobotu (+ 33 osob)
• u nehod končících požárem vozidla (+ 32 osob)
• u nehod na silnicích II. třídy (+ 30 osob)
• u nehod v noční době v místech s veřejným osvětlením (+ 25 osob)
• u nehod zaviněných řidiči vozidel registrovaných v zahraničí (+ 24 osob)
• u nehod, které se staly ve středu (+ 21 osob)
• u nehod v noční době v místech bez veřejného osvětlení (+ 19 osob)
• u nehod, které byly zaviněny nesprávným předjížděním (+ 16 osob) atd.