Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za březen 2003

Policii ČR bylo za první čtvrtletí letošního roku nahlášeno 44 412 nehod, při kterých bylo 252 osob usmrceno, 945 osob těžce zraněno a 5 293 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda dop­ravní policií na místě nehody je 2 173,4 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2002 je následující:

• počet nehod o 2 272, tj. o 5,4%,
• počet usmrcených o 17 osob, tj. o 7,2%,
• odhad hmotné škody o 288,4 mil. Kč, tj. o 15,3%.

• počet těžce zraněných o 26 osob, tj. o 2,7%
• počet lehce zraněných o 48 osob, tj. o 0,9%.

Oproti I. čtvrtletí roku 2002 je počet policii nahlášených nehod vyšší a výrazně vyšší je i počet usmrcených osob a odhad hmotných škod. Přitom průměrná výše hmotné škody dosáhla téměř 49 000 Kč a u nehod s požárem vozidla přesahuje dokonce hodnotu 323 000 Kč. Bilanci usmrcených osob nepříznivě ovlivnila nehoda autobusu v sobotu 8. března, kdy jen při této nehodě zahynulo 19 lidí a dalších 34 bylo zraněno.

Více nehod, oproti stejnému období loňského roku, zavinili jen řidiči motorových vozidel (o 2 295 nehod, tj. o 5,8%) a více nehod bylo i v kategorii lesní zvěř nebo domácí zvíře ( o 295 nehod, tj. o 23,4%). Největší absolutní pokles byl u nehod zaviněných závadou komunikace (snížení o 86 nehod) a u nehod zaviněných chodci (snížení o 80 nehod).

Počet usmrcených je vyšší u nehod řidičů motorových vozidel - o 15 osob, tj. o 7,2% a u nehod zaviněných tzv. jiným zaviněním - nárůst o 2 osoby. U ostatních sledovaných viníků nebo zavinění nehod se počet usmrcených nezměnil.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků.

Převážná většina nehod a jejich obětí připadá na nehody zaviněné řidiči motorových vozidel, kde nejvíce nehod zavinili řidiči osobních a nákladních automobilů, kde došlo k dalšímu zvýšení – o 6,2, resp. o 7,1%. Vyšší počet nehod je i v kategorii autobus – o 2,7%.

Více jak 10% nehod tvoří případy, kdy viník nehody z místa ujel - celkem se v tomto období stalo 4 395 těchto nehod a při nich bylo usmrceno 9 osob a dalších 217 bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti předchozímu roku vyšší téměř o 5%, počet usmrcených je vyšší o 1 osobu a počet zraněných je o 52 osob nižší.

V následující tabulce je uveden vývoj počtu usmrcených osob u vybraných druhů motorových vozidel; nárůst usmrcených registrujeme především u nehod zaviněných řidiči autobusů a motocyklů.

V následující tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů mo­torových vozidel v I. čtvrtletí 2003.

Nejčastější příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadá 61% nehod, dalších téměř 22% nehod zavini­li řidiči motorových vozidel z důvodu nepřiměřené rychlosti jíz­dy, téměř 16% jde na konto nedání přednosti a necelá 2% připadají na nesprávné předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jíz­dy - 101 osob, tj. 45,1% z následků nehod řidičů. Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod vyšší u všech hlavních příčin, s výjimkou nesprávného předjíždění, kde registrujeme snížení o 11,5% (o 99 nehod). Největší relativní nárůst - téměř o 17% - je u nepřiměřené rychlosti jíz­dy a nedání přednosti v jízdě (o cca 6%). Počet usmrcených byl nižší v kategorii nepřiměřená rychlost jíz­dy a nesprávné předjíždění - o 10, resp. o 5 osob. U zbývajících dvou hlavních příčin registrujeme nárůst počtu usmrcených – v kategorii nesprávný způsob jízdy o 29 osob a v kategorii nedání přednosti v jízdě o 1 osobu.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, byli v roce 2000 (první tři měsíce) usmrceni 2 chodci, v roce 2001 bylo usmrceno již 9 chodců, v roce 2002 bylo usmrceno 7 chodců a v roce 2003 byli usmrceni jen 3 chodci a dále bylo těžce zraněno 47 chodců (o 4 méně než v roce 2002) a dalších 137 bylo zraněno lehce (o 19 chodců méně). Oproti předchozímu roku se počet těchto nehod snížil o 28 na celkových 184 nehod.

V dalších tabulkách je uveden přehled 10 nejčetnějších a 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel. V I. čtvrtletí 2003 bylo nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla – 7 468 nehod a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem – 6 452 atd.

Nejtragičtější příčinou nehod řidičů motorových vozidel v hodnoceném období bylo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (mokrá nebo jinak kluzká vozovka) a dále nehody způsobené vjetím do protisměru - při těchto nehodách zahynulo shodně 41 lidí. V pořadí podle následků následují nehody způsobené nevěnováním potřebné pozornosti řízení vozidla - 28 usmrcených atd.

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku (index –leden až březen roku 2002=100% ).

V obci - vyšší je: počet nehod o 1 469, počet lehce zraněných o 60 osob a odhad hmotných škod (o 116 mil. Kč);
nižší je: počet usmrcených o 4 osoby a počet těžce zraněných o 30 osob.

Mimo obec - vyšší je: počet nehod o 803, počet usmrcených o 21 osob, počet těžce zraněných o 4 osoby a odhad hmotných škod (o 172 mil. Kč);
nižší je: počet lehce zraněných o 108 osob.

Na dálnici - vyšší je: počet nehod o 17, počet těžce zraněných o 9 osob, počet lehce zraněných o 4 osoby a odhad hmotných škod (o 22 mil. Kč);
nižší je: počet usmrcených o 2 osoby.

Počet nehod se zvýšil na všech druzích komunikací a největší relativní nárůst nastal na silnicích III. třídy, kde zvýšení přesahuje 11% (+ 486 nehod). Absolutní nárůst byl největší na místních komunikacích – o 660 nehod (tj. o 6%). V hodnoceném období nejvíce nehod připadalo na místní komunikace (26,3% z celkového počtu) a na vybranou komunikační síť velkých měst (20,1% z celkového počtu), v pořadí četnosti následují silnice I. třídy (16,8% z celkového počtu), na silnice II. třídy připadá téměř 14% atd. Nejvíce usmrcených bylo na silnicích I. a II. třídy (111, resp. 54 osob) a na nehody na silnicích I. a II. třídy tak z celkového počtu usmrcených připadá 44%, resp. 21,4%. Při nehodách na vybrané komunikační síti velkých měst zahynulo 31 lidí, na silnicích III. třídy – 30 lidí atd. Oproti srovnatelnému období loňského roku byl počet usmrcených vyšší na silnicích I. třídy a na vybrané komunikační síti velkých měst - o 25, resp. o 4 osoby atd. K poklesu počtu usmrcených došlo především při nehodách na silnicích II. třídy - snížení o 10 osob, na dálnicích a na místních komunikacích shodně o 2 osoby atd.

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 1 860 nehod (tj. 4,4% z celkového počtu), při kterých bylo 22 osob usmrceno a 818 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 77 (tj. o 4,3%), počet usmrcených je nižší o 4 osoby a počet zraněných je nižší o 24 osob. Počet usmrcených při těchto nehodách představuje 8,8% z celkového počtu a tento podíl byl nejvyšší na území Východočeského a Severočeského kraje, kde dosáhl hodnoty 24,1%, resp. 22,7%. Z celkového počtu 1 860 těchto nehod zavinili řidiči osobních automobilů 1617 nehod (+ 97 nehod), chodci 81 nehod (+ 5 nehod), řidiči nákladních automobilů 84 nehod, cyk­listé 52 nehod (- 12 nehod) atd. Přitom nejvyšší podíl těchto nehod byl u řidičů malých motocyklů - téměř 30% z celkového počtu jimi zaviněných nehod a u cyklistů tento podíl přesahuje 24% !!! atd.

Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.

Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání se stejným obdobím loňského roku je v následující tabulce.

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 8 719 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 3 158 nehod. Počet nehod byl nižší jen na území Východočeského kraje (o 153 nehod). Počet usmrcených byl nižší na území hl.m. Prahy a dále na území Severočeského a Východočeského kraje. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní hodnotě, byl na území Jihočeského kraje a to o 20 osob atd. Nejvyšší závažnost nehod, tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod, byla na území Jihočeského a Východočeského kraje, kde tento ukazatel má hodnotu 15,2, resp. 7,2. Nejnižší hodnota byla na území hl.m. Prahy a Západočeského kraje – 1,9, resp. 4,6 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Průměr ČR má hodnotu 5,7 usmrcených osob na 1 000 nehod.

Nejvíce nehod stále připadá na pátky (8 035 nehod) a pondělky (7 703 nehod) a v porovnání se stejným obdobím loňského roku se snížil počet úterních, pátečních a nedělních nehod – o 2,5%, resp. o 0,6%, resp. o 2,9%. A naopak největší relativní zvýšení připadá na pondělní a sobotní nehody - nárůst o 23%, resp. o 10%. Nejvíce usmrcených si vyžádaly sobotní a pondělní nehody, kdy bylo us­mrceno 60, resp. 41 osob a naopak nejméně usmrcených bylo při nedělních nehodách – „jen“ 16 osob. Vyšší počet usmrcených registrujeme při sobotních, pondělních, čtvrtečních a středečních nehodách - o 20, resp. o 11, resp. o 8, resp. o 5 osob. Největší snížení počtu usmrcených registrujeme při pátečních a nedělních nehodách - snížení o 12, resp. o 11 osob.

Nejvíce nehod v letošním roce bylo zatím v lednu – 15 988 a pak v dalších měsících počet nehod mírně klesá – až na 13 518 v březnu.  Oproti loňskému roku byl počet nehod vyšší v lednu (o 1 011 nehod) a v únoru (o 1 733 nehod), ale březnový počet byl již o 472 nehod nižší. Nejvíce obětí na životech bylo při lednových a březnových nehodách – 102, resp. 85 usmrcených osob. Počet usmrcených byl vyšší pouze v lednu, a to o 40 osob, v únoru bylo při nehodách usmrceno o 18 lidí méně a v březnu o 5 usmrcených méně. Lednový počet usmrcených je za posledních 5 let nejvyšší.

Nejhorším dnem hodnoceného období zůstává pátek 17. ledna, kdy bylo policii nahlášeno 893 nehod a nejhorším březnovým dnem bylo pondělí 3. března, kdy bylo policii nahlášeno 632 nehod. V průměru na jeden den hodnoceného období připadalo 494 nehod.

Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byla sobota 8. března, kdy při nehodách zahynulo 20 lidí (jeden z nejtragičtějších dní v historii české statistiky nehod, pozn.: jen při nehodě autobusu zahynulo 19 lidí). V průměru na jeden den hodnoceného období připadá 2,8 usmrcené osoby. V tomto období bylo jen 12 dnů, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

V období leden až březen 2003 při nehodách na pozemních komunikacích zahynulo celkem 252 lidí, z toho bylo:

• 88 řidičů osobních automobilů (+ 13 osob)
• 47 spolujezdců v osobních automobilech (- 14 osob)
• 10 řidičů nákladních automobilů (+ 8 osob)
• 12 cyklistů (- 13 osob)
• 60 chodců (+ 1 osoba)
• 19 cestujících v autobusu (+ 18 osob)
• 6 řidičů motocyklů atd.

Nejvíce usmrcených bylo v kategorii 25 až 34 let (zahynulo 58 osob, tj. o 10 osob více než v roce 2002), v kategorii 55 až 64 let zahynulo 43 lidí (o 10 osob více), v kategorii 35 až 44 let zahynulo 40 lidí (o 8 lidí více), v kategorii 45 až 54 let zahynulo 33 lidí (o 4 lidi méně), v kategorii nad 64 let zahynulo 31 lidí atd. Při nehodách v tomto období zahynulo 5 dětí(o 1 dítě více), z toho byly dvě děti chodci, 2 děti jako cestující v autobuse a jedno dítě jako spolujezdec v osobním automobilu.

V porovnání s I. čtvrtletím roku 2002 registrujeme u následujících kategorií viníků nehod nárůst počtu usmrcených:

• u nehod zaviněných řidiči autobusů ( + 18 osob)
• u nehod zaviněných řidiči malých motocyklů ( + 3 osoby)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů ( + 2 osoby) atd.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod zaviněných nesprávným způsobem jízdy ( + 29 osob)
• u nehod, které skončily havárii vozidla (+ 26 osob)
• u nehod na silnicích I. třídy ( + 25 osob)
• u nehod, které se staly mimo obce (+ 21 osob)
• u nehod, které se staly v sobotu (+ 20 osob)
• u nehod, které se staly v noci, v místě bez veřejného osvětlení (+ 15 osob)
• u nehod, které se staly v pondělí (+ 11 osob)
• u nehod, které se staly na náledí neošetřeném (+ 10 osob)
• u nehod, které se staly na mokrém povrchu vozovky (+ 9 osob)
• u nehod, které se staly ve čtvrtek (+ 8 osob)
• u nehod v denní době za dobré viditelnosti (+ 6 osob) atd.