Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden až duben 2003

Policii ČR bylo za první 4 měsíce letošního roku nahlášeno celkem 59 903 nehod, při kterých bylo 351 osob usmrceno, 1 306 osob těžce zraněno a 7 505 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda na místě nehody je 2 906,3 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2002 je následující:

• počet nehod o 4 114, tj. o 7,4%
• počet usmrcených o 24 osob, tj. o 7,3%
• počet lehce zraněných o 138 osob, tj. o 1,9%.
• odhad hmotné škody o 373,4 mil. Kč, tj. o 14,7%.

• počet těžce zraněných o 37 osob, tj. o 2,8%

Oproti stejnému období roku 2002 je počet policii nahlášených nehod výrazně vyšší a výrazně vyšší je i počet usmrcených osob a odhad hmotných škod. Přitom průměrná výše hmotné škody připadající na 1 nehodu dosáhla téměř 49 000 Kč. Připomínám, že bilanci usmrcených osob nepříznivě ovlivnila i nehoda autobusu v sobotu 8. března, kdy jen při této nehodě zahynulo 19 lidí. Od roku 2001, kdy byl nejnižší počet usmrcených osob v období posledních 10 let (309 usmrcených osob) se počet usmrcených neustále zvyšuje; nejvíce usmrcených (v období posledních 10 let) bylo v roce 1994 – 408 osob.

Nárůst počtu nehod (zvýšení o 4 255 nehod) ovlivnili rozhodujícím způsobem především řidiči osobních a nákladních automobilů (o 3 287, resp. o 782 nehod), dále řidiči autobusů a motocyklů (o 39, resp. o 13 nehod) a vyšší počet registrujeme i u nehod zaviněných lesním nebo domácím zvířetem (+ 211 nehod). Největší absolutní pokles je u nehod zaviněných chodci a závadou komunikace (o 104, resp. o 86 nehod) atd.

Zvýšení počtu usmrcených bylo ovlivněno především nehodami zaviněnými řidiči autobusů a malých motocyklů (zvýšení o 24, resp. o 2 osoby). Vyšší je i počet usmrcených u nehod zaviněných chodci a cyklisty – shodně o 3 osoby. Naproti tomu u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů a motocyklů registrujeme pokles o 3, resp. o 5 usmrcených osob atd.

Nepříznivý vývoj je i v případech, kdy viník z místa nehody ujede, celkem se stalo 5 723 těchto nehod ( o 3% více); při nich bylo usmrceno 9 osob ( o 1 osobu méně) a dalších 266 osob bylo zraněno ( o 61 osob méně) atd.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků.

Z celkového počtu nehod připadá na řidiče motorových vozidel přes 93% nehod, na druhém místě jsou nehody zaviněné - způsobené - lesní zvěří a na třetím místě v pořadí četnosti jsou nehody zaviněné chodci. Nejvíce usmrcených si vyžádaly nehody zaviněné řidiči motorových vozidel (z toho nehody zaviněné řidiči osobních automobilů - 217 osob, nehody nákladních automobilů - 40 osob, nehody autobusů 27 osob, nehody motocyklů - 13 osob apod.). Při nehodách zaviněných chodci bylo usmrceno 22 osob a u nehod zaviněných cyklisty 13 osob apod.

Nejčastějším druhem nehody byla vzájemná srážka jedoucích motorových vozidel – více jak polovina z celkového počtu nehod (51,8%), následují nehody končící srážkou s pevnou překážkou - 16,9%, srážkou se zaparkovaným vozidlem skončilo – 16,7 % nehod, naproti tomu srážkou s chodcem skončilo „jen“ 2,4% nehod, ale připadá na ně 22,5% z celkového počtu usmrcených osob atd. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách končících srážkou jedoucích motorových vozidel - 120 osob – tj. 34,2% z celkového počtu, následují nehody končící srážkou s pevnou překážkou – 85 usmrcených – tj. 24,2%, při srážkách s chodci zahynulo 79 osob, tj. 22,5%, při haváriích zahynulo 46 osob (tj. 26 osob více) atd. Největší riziko v sobě skrývají nehody končící srážkou s chodcem, neboť na 1 000 těchto nehod připadá téměř 55 usmrcených, u nehod končících srážkou s pevnou překážkou má uvedený ukazatel hodnotu 8,4 usmrcených na 1 000 nehod, u vzájemných kolizí vozidel pak „ jen “ 3,9 usmrcených na 1 000 nehod atd.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až duben 2003.

Nejčastější příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadá přes 62% z celkového počtu nehod řidičů motorových vozidel, z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy bylo zaviněno téměř 20% nehod, na konto nedání přednosti jde přes 16% atd. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy a 138 usmrcených osob představuje více jak 44% z celkových následků nehod řidičů. Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod vyšší u všech hlavních příčin, s výjimkou nesprávného předjíždění, kde letošní počet nehod je nižší o 5,4%. Nejvyšší absolutní i relativní nárůst je v kategorii nepřiměřená rychlost jízdy - o 1 947 nehod, tj. o 21,6% atd.

Počet usmrcených je vyšší pouze u nesprávného způsobu jízdy - nárůst o 40 osob, tj. o 48,8%. Nejvyšší absolutní zvýšení je v kategorii nedání přednosti a nepřiměřená rychlost (o 11, resp. o 9 osob). Největší relativní pokles je v kategorii nesprávné předjíždění - o 38,9% (tj. o 7 osob) atd. Nejvyšší závažnost zaznamenáváme u nehod zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy a nesprávného předjíždění, kde na 1000 nehod připadá 12,6, resp. 9,9 usmrcených osob (průměr má hodnotu 5,9).

Dále uvádím přehled 10 nejčetnějších a 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel.

V prvních čtyřech měsících roku 2002 bylo nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla – 10 183 nehod, dále následují nehody způsobené nedodržením bezpečné vzdálenosti za vozidlem - 8 949 nehod, nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky bylo zaviněno 7 304 nehod atd.

Nejtragičtější příčinou nehod řidičů motorových vozidel bylo vjetí do protisměru – zahynulo 52 lidí, dále následuje nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky ( mokrá nebo jinak kluzká vozovka) - při těchto nehodách zahynulo 48 lidí, při nehodách zaviněných nepřizpůsobením rychlosti dopravně technickému stavu vozovky zahynulo 38 lidí, při nehodách způsobených nevěnováním potřebné pozornosti řízení vozidla zahynulo 35 lidí atd.

Oproti loňskému období se zvýšil především počet nehod zaviněných z důvodu:

• nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – o 1 630 nehod
• nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem – o 846 nehod
• nezvládnutí řízení vozidla o 516 nehod atd.

Počet usmrcených osob byl vyšší zejména u nehod způsobených:

• vjetím do protisměru - o 24 usmrcených osob více
• jiným druhem nesprávného způsobu jízdy – o 7 osob
• nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – o 6 osob atd.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, byli v roce 2000 (první 4 měsíce) usmrceni 3 chodci, v roce 2001 bylo usmrceno již 11 chodců a v roce 2002 bylo usmrceno 9 chodců. V roce 2003 byli usmrceni 4 chodci a dále bylo těžce zraněno 57 chodců (o 9 méně než v roce 2002) a dalších 180 bylo zraněno lehce (o 8 chodců méně). Oproti předchozímu roku se počet těchto nehod snížil o 35 na celkových 232 nehod.

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci nebo mimo obec, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2002=100%.

V obci je vyšší - počet nehod o 2 652, počet usmrcených o 2 osoby, počet lehce zraněných o 133 osob a odhad hmotných škod – o 186,1 mil. Kč.

Mimo obec je vyšší - počet nehod o 1 462, počet usmrcených o 22 osob, počet těžce zraněných o 11 osob, počet lehce zraněných o 5 osob a odhad hmotných škod – o 187,3 mil. Kč.

Na dálnici je vyšší - počet nehod o 75, počet těžce zraněných o 6 osob a odhad hmotných škod – o 31,6 mil. Kč.

Na místních komunikacích se v hodnoceném období stalo 15 737 nehod, na vybrané komunikační síti velkých měst se přihodilo 12 167 nehod, na silnicích I. třídy se stalo 10 086 nehod, na silnicích II. třídy – 8 079 nehod atd. Rozdělení následků je ale jiné a nejvíce usmrcených osob připadá na silnice I. třídy – 149 usmrcených osob, v pořadí následují silnice II. třídy – 72 usmrcených, silnice III. třídy 47 usmrcených atd.

Počet nehod byl vyšší na všech druzích komunikací a největší absolutní a relativní nárůst registrujeme na místních komunikacích (o 1 179 nehod, tj. o 8,1%. Počet usmrcených byl vyšší při nehodách na silnicích I. třídy – o 26 osob (tj. o 21,1%), na místních komunikacích je zvýšení o 9 osob (tj. o 47,4%) a mírné zvýšení je, s výjimkou silnic II. třídy (pokles o 15 usmrcených osob) i na zbývajících druzích komunikací.

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 2 610 nehod (tj. 4,6% z celkového počtu), při kterých bylo 29 osob usmrceno a 1 217 zraněno. Oproti loňskému období je těchto nehod o 130 více, počet usmrcených je nižší o 6 osob ( tj. o 11,1%) a počet zraněných je o 16 osob vyšší. Počet usmrcených při těchto nehodách představuje více jak 8% z celkového počtu letošních silničních obětí a tento podíl byl nejvyšší na území Severočeského a Východočeského kraje (17,7%, resp. 16,3%). Nejvyšší podíl těchto nehod byl na území Jihočeského a Severočeského kraje – 5,4%, resp. 5,2% a nejnižší podíl byl na území hl.m. Prahy a Západočeského kraje – 3,0%, resp. 3,9%.

Z celkového počtu 2 610 těchto nehod zavinili řidiči osobních automobilů - 2 242, chodci - 93, řidiči nákladních automobilů - 115, cyklisté - 102, řidiči motocyklů - 22 atd. Přitom nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů a u řidičů malých motocyklů - 24,6%, resp. 20,7% z počtu jimi zaviněných nehod atd.

Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 11 711 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 4 176 nehod. Počet nehod byl ve všech krajích vyšší a největší relativní zvýšení zaznamenáváme na území Jihočeského kraje – o 9,2%. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského a Středočeského kraje – shodně 57 osob a nejméně usmrcených bylo na území hl.m. Prahy - 21 osob a zůstal na úrovni loňského roku. Počet usmrcených byl nižší na území Severočeského a Severomoravského kraje – o 7,7%, resp. o 4,2%. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní hodnotě, byl na území Jihočeského kraje a to o 12 osob atd.

Nejvyšší závažnost nehod, tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod, byla na území Jihočeského a Východočeského kraje, kde tento ukazatel má hodnotu 13,4, resp. 8,0. Nejnižší hodnota byla na území hl.m. Prahy a Severomoravského kraje – 1,8, resp. 4,9 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Průměr ČR má hodnotu 5,9 usmrcených osob na 1 000 nehod.

Z jednotlivých dnů v týdnu vychází jako nejhorší pátek a pondělí, kdy bylo nejvíce nahlášených nehod (10 566, resp. 10 382 nehod). Pouze v úterý byl počet nehod, oproti loňskému období, nižší - o 103 nehod. Největší absolutní zvýšení připadá na pondělky a středy - o 1 756, resp. o 1 153 nehod (tj. o 20,4%, resp. o 13,2%). Primát počtu usmrcených mají sobotní nehody, kdy bylo usmrceno 78 osob a naopak nejméně usmrcených osob připadá na úterní a nedělní nehody – 29, resp. 33 osob. Vyšší počet usmrcených registrujeme při sobotních (+ 19 usmrcených osob), čtvrtečních ( + 11 osob) a pondělních (+ 6 osob) nehodách. Největší pokles usmrcených připadá na úterní nehody - snížení o 11 osob.

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u sobotních nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 11,5. Nejnižší hodnota připadá na úterní nehody – 3,5 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Průměr ČR má hodnotu 5,9 usmrcených osob na 1 000 nehod.

Nejvíce nehod v letošním roce bylo zatím v lednu – 15 996; v únoru bylo nahlášeno 14 921 nehod, v březnu 13 604, ale v dubnu již počet nehod opět překročil patnáctitisícovou hranici (15 382 nehod). Oproti loňskému roku byl počet nehod vyšší v lednu (o 1 019 nehod) a v únoru (o 1 748 nehod) a v dubnu o 1 733 nehod; březnový počet byl o 386 nehod nižší. Nejvíce obětí na životech bylo při lednových a dubnových nehodách – 102, resp. 99 usmrcených osob. Počet usmrcených byl vyšší pouze v lednu a v dubnu, a to o 40, resp. o 7 osob, v únoru bylo při nehodách usmrceno o 18 osob méně a v březnu o 5 osob méně. Lednový počet usmrcených je za posledních 5 let nejvyšší.

Nejhorším dnem hodnoceného období je pondělí 7. dubna, kdy policii nahlášený počet nehod letos poprvé překročil hranici 1 000 nehod a dosáhl počtu 1 172 nehod. V průměru na jeden den hodnoceného období připadalo 499 nehod.

Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byla sobota 8. března, kdy při nehodách zahynulo 20 lidí (jeden z nejtragičtějších dní v historii české statistiky nehod, pozn.: jen při nehodě autobusu zahynulo 19 lidí) a nejtragičtějším dubnovým dnem byla sobota 19. kdy zahynulo 11 lidí. V průměru na jeden den hodnoceného období připadá 2,9 usmrcené osoby. V tomto období bylo jen 15 dnů, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

Z celkového počtu 351 usmrcených osob bylo:

• 108 řidičů osobních automobilů
• 86 spolujezdců v osobním automobilu
• 81 chodců
• 22 cestujících v autobuse
• 20 cyklistů
• 18 řidičů nákladních automobilů a jejich spolujezdců
• 11 řidičů a spolujezdců na motocyklech
• 2 řidiči malého motocyklu atd.

Největší absolutní nárůst počtu usmrcených byl v kategorii cestující v autobusu a řidič a spolujezdec v nákladním automobilu – o 21, resp. o 8 osob a dále v kategorii chodec, kde je zvýšení o 7 chodců apod. Významnější pokles je zatím v kategorii cyklista - o 10 osob atd.

V porovnání s 1/3 roku 2002 registrujeme u následujících kategorií viníků nehod nárůst počtu usmrcených:

• u nehod zaviněných řidiči autobusů ( + 24 osob)
• u nehod zaviněných cyklisty ( + 3 osoby)
• u nehod zaviněných řidiči malých motocyklů ( + 2 osoby) atd.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod zaviněných nesprávným způsobem jízdy ( + 40 osob)
• u nehod, které skončily havárii vozidla (+ 26 osob)
• u nehod na silnicích I. třídy ( + 26 osob)
• u nehod, které se staly mimo obce (+ 22 osob)
• u nehod, které se staly v sobotu (+ 19 osob)
• u nehod, které se staly v noci, v místě bez veřejného osvětlení (+ 19 osob)
• u nehod, které se staly v noci, v místě s veřejným osvětlením (+ 12 osob)
• u nehod, které se staly ve čtvrtek (+ 11 osob)
• u nehod, které se staly na náledí neošetřeném (+ 9 osob)
• u nehod na místních komunikacích ( + 9 osob)
• u nehod, které se staly na mokrém povrchu vozovky (+ 8 osob) atd.