Policii ČR bylo za prvních 5 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 76 018 nehod, při kterých bylo 455 osob usmrceno, 1 773 osob těžce zraněno a 10 358 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda dopravní policií na místě nehody je 3 675,23 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2002 je následující:
Nárůst zaznamenáváme v kategorii:
Pokles zaznamenáváme v kategorii:
Nárůst počtu nehod zaznamenáváme u většiny měsíčně sledovaných nehodových položek. Největší absolutní nárůst byl u nehod zaviněných řidiči motorových vozidel – o 4 837 nehod, z toho u řidičů osobních automobilů o 3 630, u řidičů nákladních automobilů o 1 050; naproti tomu zaznamenáváme mírný pokles nehod zaviněných řidiči traktorů a motocyklů. Celkové zvýšení registrujeme především u nehod na suchém povrchu vozovky a v denní době, zvýšily se i počty nehod končících srážkou s jedoucím vozidlem a srážkou s pevnou překážkou (o 5,2%, resp. o 13,8%) apod. Počty nehod končících srážkou s chodcem naproti tomu poklesly o 9,1% atd.
Rovněž počet usmrcených osob byl vyšší u většiny měsíčně sledovaných nehodových položek a největší absolutní zvýšení bylo u nehod, které se staly v noční době na místech bez veřejného osvětlení - zvýšení o 35 usmrcených osob, tj. více jak o 40% a v noční době v místech s veřejným osvětlením je zvýšení o 10 usmrcených osob. Výrazné zvýšení je u nehod končících havárií a srážkou s chodcem (zvýšení o 28, resp. o 10 osob). Nárůst počtu usmrcených osob ovlivnily nehody zaviněné řidiči motorových vozidel (především pak řidiči autobusů a řidiči traktorů - zvýšení o 24, resp. o 2 osoby), cyklisty a jiným zaviněním – nárůst o 6, resp. o 2 osoby atd. Počet usmrcených byl nižší překvapivě u nehod zaviněných řidiči motocyklů a řidiči osobních a nákladních automobilů – pokles o 11, resp. o 3, resp. o 4 osoby.
K velmi nepříznivému vývoji dochází i u odhadu hmotných škod, který je značně vysoký a dále se zvyšuje. V průměru na jednu nehodu připadá škoda 48 347 Kč. Nejvyšší průměrná škoda je u nehod s požárem vozidla - přes 217 000 Kč, u nehod na železničních přejezdech je průměrná výše škody téměř 113 000 Kč, u nehod zaviněných na dálnici přes 126 000 Kč atd. Nejnižší průměrná škoda je pak u nehod zaviněných cyklisty - necelých 8 000 Kč.
Nepříznivý vývoj následků je i u nehod, kdy viník z místa nehody ujede, celkem se stalo již 7 178 těchto nehod ( o 3,0% více), při nich bylo usmrceno 12 osob ( o 2 osoby více) a dalších 376 osob bylo zraněno atd.
Nepříznivý vývoj zaznamenáváme na železničních přejezdech, kde se již stalo 716 nehod – o 184 více a při těchto nehodách zahynulo 23 osob – o 8 osob více. Zraněno bylo 181 osob – o 77 osob více. Téměř třetina těchto nehod skončila srážkou s vlakem.
V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků.
PŘEHLED VINÍKŮ A ZAVINĚNÍ NEHOD
| Viník, zavinění nehody květen 2003 |
Počet nehod |
tj. % | Počet usmrcených |
tj. % |
| ŘIDIČEM MOTOROVÉHO VOZIDLA | 70 241 | 92,4 | 402 | 88,4 |
| ŘIDIČEM NEMOTOROVÉHO VOZIDLA | 865 | 1,1 | 21 | 4,6 |
| CHODCEM | 796 | 1,0 | 25 | 5,5 |
| JINÝM ÚČASTNÍKEM | 93 | 0,1 | 0 | 0,0 |
| ZÁVADOU KOMUNIKACE | 210 | 0,3 | 0 | 0,0 |
| TECHNICKOU ZÁVADOU VOZIDLA | 575 | 0,8 | 1 | 0,2 |
| LESNÍ, DOMÁCÍ ZVĚŘÍ | 2 964 | 3,9 | 0 | 0,0 |
| JINÉ ZAVINĚNÍ | 274 | 0,4 | 6 | 1,3 |
Přes 92% z celkového počtu nehod připadá na nehody zaviněné řidiči motorových vozidel, na druhém místě jsou nehody zaviněné - způsobené - lesní zvěří, dále následují nehody zaviněné řidiči nemotorových vozidel a chodci. Z hlediska následků nehod je pořadí odlišné - za kategorií nehod zaviněných řidiči motorových vozidel následují chodci a řidiči nemotorových vozidel.
V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až květen 2003.
HLAVNÍ PŘÍČINY NEHOD ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL
| Hlavní příčina nehody leden až květen 2003 | Počet nehod | tj. % | Počet usmrcených | tj. % |
| NEPŘIMĚŘENÁ RYCHLOST | 12 501 | 17,8 | 180 | 44,8 |
| NESPRÁVNÉ PŘEDJÍŽDĚNÍ | 1 498 | 2,1 | 17 | 4,2 |
| NEDÁNÍ PŘEDNOSTI | 11 758 | 16,7 | 51 | 12,7 |
| NESPRÁVNÝ ZPŮSOB JÍZDY | 44 484 | 63,3 | 154 | 38,3 |
Nejčastější hlavní příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadá přes 63% nehod, dalších téměř 18% nehod zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nepřiměřené rychlosti, necelých 17% připadá na nedání přednosti a přes 2% jde na konto nesprávného předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 180 osob, tj. téměř 45% z následků nehod řidičů. Oproti stejnému období loňského roku se počet nehod zvýšil u nepřiměřené rychlosti jízdy – o 1 999 nehod (tj. o 19%), u nedání přednosti je zvýšení o 674 nehod ( tj. o 6,1%) a u nesprávného způsobu jízdy je zvýšení o 2 223 nehod (tj. o 5,3%). Počet usmrcených je vyšší pouze u nehod zaviněných nesprávným způsobem jízdy – o 39 osob, tj. o 33,9%. U ostatních hlavních příčin jsou následky nižší a největší relativní snížení je u nehod zaviněných nesprávným předjížděním – pokles o 6 osob, tj. o 24,1%.
V následujících tabulkách uvádím deset nejčetnějších a deset nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel v období leden až květen letošního roku.
Nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel v období leden až květen 2003 bylo nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem atd.
| Pořadí | DESET nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel za květen 2003 | Počet nehod |
| 1. | řidič se plně nevěnoval řízení vozidla | 13 080 |
| 2. | nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem | 11 464 |
| 3. | nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky | 7 649 |
| 4. | nesprávné otáčení nebo couvání | 7 534 |
| 5. | nezvládnutí řízení vozidla | 4 853 |
| 6. | nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " | 3 909 |
| 7. | vjetí do protisměru | 2 556 |
| 8. | nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky | 2 440 |
| 9. | vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu | 1 832 |
| 10. | nedání přednosti při odbočování vlevo | 1 670 |
Nejtragičtější příčinou bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky, vjetí do protisměru a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky ( mokrá nebo jinak kluzká vozovka), při těchto nehodách zahynulo 61, resp. 59, resp. 50 osob.
| Pořadí | DESET nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel za květen 2003 | Počet usmrcených |
| 1. | nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky | 61 |
| 2. | vjetí do protisměru | 59 |
| 3. | řidič se plně nevěnoval řízení vozidla | 50 |
| 4. | nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky | 50 |
| 5. | nepřizpůsobení jízdy vlastnostem vozidla a nákladu | 22 |
| 6. | nezvládnutí řízení vozidla | 20 |
| 7. | překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly | 14 |
| 8. | nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " | 13 |
| 9. | nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti | 13 |
| 10. | jiný druh nesprávné jízdy | 10 |
V následující tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci nebo mimo obec, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2002=100%.
MÍSTA NEHOD
|
Místo nehody leden až květen 2003 |
Počet nehod | Počet usmrcených | Počet těžce zraněných | Počet lehce zraněných | Hmotná škoda v mil. Kč |
| V OBCI | 55 779 | 159 | 900 | 6 327 | 2 240,91 |
| Index květen 2001=100% | 105,5 | 98,1 | 90,1 | 102,9 | 110,9 |
| MIMO OBEC | 20 239 | 296 | 873 | 4 031 | 1 434,31 |
| Index květen 2001=100% | 109,5 | 108,0 | 105,4 | 104,4 | 118,1 |
| DÁLNICE | 1 593 | 17 | 37 | 177 | 201,36 |
| Index květen 2001=100% | 108,3 | 130,8 | 105,7 | 109,9 | 127,8 |
V obci je vyšší - počet nehod o 2 911, počet lehce zraněných o 176 osob a odhad hmotných škod – o 220 mil. Kč; počet usmrcených je nižší o 3 osoby.
Mimo obec je vyšší - počet nehod o 1 750, počet usmrcených o 22 osob, počet těžce zraněných o 45 osob, počet lehce zraněných o 169 osob a odhad hmotných škod – o 219,9 mil. Kč.
Na dálnici je vyšší - počet nehod o 122, počet usmrcených o 4 osoby, počet těžce zraněných o 2 osoby, počet lehce zraněných o 16 osob a odhad hmotných škod – o 43,8 mil. Kč.
V hodnoceném období byly nehodami nejvíce zatíženy místní komunikace (19 807 nehod) a vybraná komunikační síť velkých měst (14 380 nehod), v pořadí četnosti pak následují silnice I. třídy (15 263 nehod). Počet nehod byl vyšší na všech druzích komunikací a největší absolutní zvýšení registrujeme na místních komunikacích a na silnicích III. třídy (o 1 213, resp. o 960 nehod).
Nejvíce usmrcených stále připadá na silnice I. a II. třídy (188, resp. 92 osob); při nehodách na silnicích III. třídy zahynulo 66 osob, při nehodách na vybrané komunikační síti velkých měst bylo usmrceno 40 osob, na místních komunikacích – 37 osob a na účelových komunikacích 15 osob. Počet usmrcených byl vyšší na silnicích I. a III. třídy - o 19, resp. o 4 osoby; na místních komunikacích je zvýšení o 10 usmrcených osob, na účelových komunikacích o 8 osob a na dálnicích o 4 osoby. Pokles počtu usmrcených zaznamenáváme pouze u nehod na silnicích II. třídy – o 26 osob.
Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 3 469 nehod (tj. 4,7% z celkového počtu), při kterých bylo 32 osob usmrceno a 1 714 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 101 (tj. zvýšení o 3,0%), počet usmrcených je nižší o 19 osob ( tj. o 37,3%) a počet zraněných je nižší o 6 osob. Počet usmrcených při těchto nehodách představuje 7% z celkového počtu letošních silničních obětí.
Z celkového počtu těchto nehod zavinili řidiči osobních automobilů - 2 908 (+ 126 nehod), cyklisté – 188 (- 25 nehod), chodci – 106 nehod, řidiči nákladních automobilů - 158 (- 7 nehod), řidiči motocyklů – 48 (+ 8 nehod) atd. Nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů a u řidičů malých motocyklů - 23%, resp. 20% z počtu jimi zaviněných nehod atd.
Členění nehodovosti podle jednotlivých krajů ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.
NEHODY V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR
|
K r a j leden až květen 2003 |
Počet nehod | Index |
Počet usmrcených |
Index |
Rozdíl usmrcených |
| HLAVNÍ MĚSTO PRAHA | 14 610 | 105,4 | 23 | 95,8 | -1 |
| STŘEDOČESKÝ | 9 556 | 106,2 | 68 | 91,9 | -6 |
| JIHOČESKÝ | 5 344 | 108,8 | 64 | 110,3 | 6 |
| ZÁPADOČESKÝ | 7 278 | 108,5 | 39 | 114,7 | 5 |
| SEVEROČESKÝ | 8 402 | 103,9 | 54 | 110,2 | 5 |
| VÝCHODOČESKÝ | 7 834 | 102,5 | 69 | 119,0 | 11 |
| JIHOMORAVSKÝ | 11 202 | 105,2 | 74 | 100,0 | 0 |
| SEVEROMORAVSKÝ | 11 792 | 112,3 | 64 | 98,5 | -1 |
Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 14 610 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 5 344 nehod. Počet nehod byl ve všech krajích vyšší, než ve stejném období loňského roku a největší relativní zvýšení zaznamenáváme na území Severomoravského, Jihočeského a Západočeského kraje – o 12,3%, resp. o 8,8%, resp. o 8,5%.
Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského a Východočeského kraje – 74, resp. 69 osob. Počet usmrcených byl nižší na území 3 krajů – Středočeského, Severomoravského a na území hl.m. Prahy. Na území Jihomoravského kraje se počet usmrcených osob nezměnil. Největší absolutní nárůst byl na území Východočeského a Jihočeského kraje - o 11 osob, resp. o 6 osob atd.
Nejvyšší závažnost nehod, tj. porovnání počtu usmrcených osob připadajících na 1000 nahlášených nehod, byla na území Jihočeského a Východočeského kraje, kde tento ukazatel má hodnotu 12, resp. 8,8. Nejnižší hodnota byla na území hl.m. Prahy a Západočeského kraje – 1,6, resp. 5,4 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Průměr ČR má hodnotu 6,0 usmrcených osob na 1 000 nehod a to znamená, že oproti předchozímu statistickému období se tento ukazatel zhoršil o 0,1 procentního bodu.
Podle statistiky nehod vychází pátky (zatím 13 733 nehod) stále jako dny s nejvyšším počtem nahlášených nehod. V pořadí četnosti následují pondělky a středy. Oproti roku 2002 ubylo úterních a nedělních nehod (o 0,3%, resp. o 0,8%) a naproti tomu výrazně přibylo pondělních a středečních nehod (o 1 900, resp. o 1 395 nehod) - viz též graf). Primát počtu usmrcených mají sobotní nehody, kdy bylo usmrceno již 98 osob (tj. o 22,5% více, než v roce 2002); v pořadí četnosti následují pátky a pondělky atd. Vyšší počet usmrcených registrujeme při sobotních, pondělních, čtvrtečních a středečních nehodách - zvýšení o 18, resp. o 10, resp. o 9, resp. o 2 osoby. V ostatních dnech byl počet usmrcených nižší, než v roce 2002 a největší pokles usmrcených připadá na nedělní a páteční nehody - snížení o 10 resp. 6 osob.
Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u sobotních nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 11,1. Nejnižší hodnota připadá na úterní nehody – 4,3 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Průměr ČR má hodnotu 6,0 usmrcených osob na 1 000 nehod.
Nejvíce nehod v letošním roce bylo zatím v květnu – 16 012 a také lednový počet nehod překročil 16 000 hranici; nejméně nehod bylo zatím nahlášeno v březnu - 13 619. Oproti loňskému roku byl počet nehod vyšší v lednu (o 1 025 nehod), v únoru (o 1 752 nehod), v dubnu o 1 811 a v květnu o 444 nehod; březnový počet byl o 371 nehod nižší. Nejvíce obětí na životech bylo při květnových nehodách – 104 usmrcených osob. Počet usmrcených byl v porovnání s rokem 2002, vyšší pouze v lednu a v dubnu, a to o 40, resp. o 7 osob, v únoru bylo při nehodách usmrceno o 18 osob méně, v březnu a v květnu shodně o 5 osob méně. Lednový počet usmrcených je za posledních 5 let nejvyšší.
Nejhorším dnem hodnoceného období je pondělí 7. dubna, kdy policii nahlášený počet nehod letos poprvé překročil hranici 1 000 nehod a dosáhl počtu 1 174 nehod. V průměru na jeden den hodnoceného období připadalo 503 nehod.
Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byla sobota 8. března, kdy při nehodách zahynulo 20 lidí (jeden z nejtragičtějších dní v historii české statistiky nehod, pozn.: jen při nehodě autobusu zahynulo 19 lidí) a dále sobota 19. dubna, kdy zahynulo 11 lidí. V průměru na jeden den hodnoceného období připadají 3 usmrcené osoby. V tomto období bylo jen 17 dnů, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.
Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, byli v roce 2000 (prvních 5 měsíců) usmrceni 3 chodci, v roce 2001 bylo usmrceno již 12 chodců a v roce 2002 bylo usmrceno 12 chodců. V roce 2003 byli usmrceni 4 chodci a dále bylo těžce zraněno 69 chodců (o 17 méně než v roce 2002) a dalších 225 bylo zraněno lehce (o 23 chodců méně). Oproti předchozímu roku se počet těchto nehod snížil o 58 na celkových 285 nehod.
Z celkového počtu 351 usmrcených osob bylo:
Největší absolutní nárůst počtu usmrcených zaznamenáváme v kategorii řidič osobního automobilu – o 25 osob, cestujících v autobuse zahynulo o 20 více, chodců o 10 více apod. Snížení nastalo v kategorii spolujezdec v osobním automobilu – o 22 osob, cyklistů zahynulo o 8 méně, motocyklistů o 18 méně atd.
V porovnání s prvními pěti měsíci roku 2002 registrujeme u následujících kategorií viníků nehod nárůst počtu usmrcených:
Tento nárůst se projevil především
| Zpracoval: pplk. ing. Josef Tesařík a mjr. Petr Sobotka telefon: 974 834 384 Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR |