Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden až červen 2003

Policii ČR bylo za prvních 6 měsíců roku 2003 nahlášeno celkem 92 895 nehod, při kterých bylo 602 osob usmrceno, 2 357 osob těžce zraněno a 13 628 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda policií na místě nehody je 4 347,6 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2002 je následující:

• počet nehod o 5 378, tj. o 6,1%
• počet usmrcených o 37 osob, tj. o 6,5%
• počet lehce zraněných o 636 osob, tj. o 4,9%
• odhad hmotné škody o 326,2 mil. Kč, tj. o 8,1%.

• počet těžce zraněných o 93 osob, tj. o 3,8%.

Nárůst počtu nehod zaznamenáváme u 74% měsíčně sledovaných nehodových položek. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (o 4891 nehod), nehod za dobré viditelnosti je o 4 844 více, nehod zaviněných řidiči osobních automobilů je o 3 890 více, nehod v obci je o 3 391 více atd.

Naproti tomu, v absolutní hodnotě, nejvíce poklesly nehody na mokrém povrchu komunikace a nehody v denní době za deště – o 2 304, resp. o 604 nehod, méně – o 174 nehod bylo i srážek s chodci, nehod zaviněných z důvodu technické závady bylo o 106 méně atd.

Nárůst počtu usmrcených osob zaznamenáváme u 56% měsíčně sledovaných nehodových položek, u 11% zůstal počet usmrcených na stejné úrovni a u 1/3 registrujeme pokles. Největší absolutní nárůst počtu usmrcených byl u nehod, které se staly mimo obec (o 34 osob), u nehod končících havárií je zvýšení o 34 osob, u nehod zaviněných řidiči autobusů je zvýšení o 26 osob atd.

Počty usmrcených poklesly v absolutní hodnotě nejvíce u nehod končících srážkou jedoucích vozidel (o 34 osob méně), na silnicích II. třídy se počet usmrcených snížil o 18 osob, u nehod zaviněných z důvodu nedání přednosti v jízdě je snížení o 14 osob atd.

V následující tabulce je uvedeno porovnání počtu nehod a jejich následků za posledních 15 let.

Pouze vývoj počtu těžce zraněných osob je dlouhodobě příznivý, neboť kontinuálně klesá od roku 1998 a oproti roku 1997 je cca o 20% nižší; k tomu poznamenávám, že snížení počtu těžce zraněných osob nastalo pouze u nehod v intravilánu. Naproti tomu počet usmrcených osob již druhým rokem vzrůstá a v porovnání od roku 1970 je letošní počet 5. nejvyšší, když nejvíce usmrcených registrujeme v 1. pololetí 1994 (640 usmrcených osob). Vyšší počet byl dále v létech 1997 (616 usmrcených osob), v roce 1971 (613 usmrcených) a v roce 2000 ( 607 usmrcených). Nejméně usmrcených pak bylo v roce 1987, kdy za prvních 6 měsíců zahynulo při nehodách jen 287 osob (jediný rok v uvedené časové řadě, kdy počet lidských obětí byl pod hranicí 300 osob. Počet usmrcených osob je tak za posledních 16 let (oproti roku 1987) více jak dvojnásobný a vývoj tohoto nehodového parametru je tak v protikladu Evropského vývoje, kde v dlouhodobém horizontu počty obětí na lidských životech klesají.

Nepříznivý vývoj zaznamenáváme i v kategorii lehce zraněných osob, neboť letošní počet je 4. nejvyšší od roku 1970. Více zraněných bylo jen v létech 1996, 1995 a 1997. Nejméně lehce zraněných bylo v roce 1982 – jen 7 088 osob, tzn. že za posledních 20 let se počet lehce zraněných osob téměř zdvojnásobil.

K velmi nepříznivému vývoji dochází i u odhadu hmotných škod, který je značně vysoký a dále se zvyšuje; oproti výchozímu roku uvedeném v tabulce je odhad hmotných škod v roce 2003 téměř 24 krát vyšší. V průměru na jednu nehodu připadá škoda téměř 47000 Kč.

NEHODY A JEJICH NÁSLEDKY, porovnání od roku 1989

Viníci nehod

Nárůst počtu nehod ovlivnili především řidiči osobních a nákladních automobilů – zvýšení o 3 890, resp. o 1 259 nehod a vyšší je i počet nehod zaviněných lesní zvěří (o 209 nehod), zvýšil i počet nehod zaviněných cyklisty - o 57 nehod atd. Pouze počet nehod zaviněných řidiči autobusů a traktorů je nižší. Počet usmrcených byl ovlivněn především zvýšením u nehod zaviněných řidiči autobusů (o 26 osob), u nehod zaviněných cyklisty je zvýšení o 12 osob, u nehod zaviněných řidiči malých motocyklů je zvýšení o 3 osoby atd.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílů na celkovém počtu.

Nejvyšší průměrná škoda je u nehod s požárem vozidla – přes 178 000 Kč a u nehod zaviněných na dálnici, kde průměrná škoda dosahuje téměř 113 000 Kč atd. Nejnižší průměrná škoda je pak u nehod zaviněných cyklisty - necelých 8 500 Kč.

Nepříznivý vývoj následků je i u nehod, kdy viník z místa nehody ujede, celkem se stalo již 8 666 těchto nehod ( o 3,1% více), při nich bylo usmrceno 15 osob ( o 4 osoby více) a dalších 492 osob bylo zraněno atd.

Nejhorší situace byla u nákladních automobilů kategorie nad 10t, kde došlo k největšímu nárůstu počtu usmrcených osob a tato kategorie vykazuje také nejvyšší závažnost nehod, neboť na 1 000 nehod připadá 7,1 usmrcených osob (tj. o 0,6 procentního bodu více, než je celostátní průměr). Prakticky u všech uvedených kategorií došlo ke zvýšení počtu nehod.

Nepříznivý vývoj zaznamenáváme především u nehod osobních automobilů s motory o objemu 1,1 až 1,4l a v objemové třídě 2 až 3l, kde nastal největší nárůst počtu usmrcených osob – o 15, resp. o 5 osob. Největší nebezpečnost nehod je v objemové třídě nad 3 litry, kde na 1 000 nehod připadá 11,8 usmrcených osob. Průměrná hodnota tohoto ukazatele u osobních automobilů v 1. pololetí 2003 je 6,4 usmrcených, tj. o 0,3 procentního bodu příznivější hodnota, než v loňském pololetí.

Počet nehod vzrostl především u nehod zaviněných řidiči motocyklů objemové třídy 460 až 850 a 860 až 1 250 ccm – o 50, resp. o 24 nehod. Počet usmrcených osob vzrostl v okrajových třídách, kde je také nejvyšší závažnost nehod. Průměrná hodnota závažnosti nehod se oproti loňskému 1. pololetí snížila o 8,3 procentního bodu, přesto je více jak sedmkrát vyšší, než např. u osobních automobilů.

Hlavní příčiny nehod

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v I.pololetí 2003. Nejčastější příčinou nehod je stále nesprávný způsob jízdy, na který připadá přes 64% nehod řidičů motorových vozidel, dalších více jak 17% nehod zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti v jízdě, přes 16% jde na konto nepřiměřené rychlosti jízdy a 2,3% připadá na nesprávné předjíždění atd. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 234 osob, tj. přes 44% z celkových následků nehod řidičů motorových vozidel.

Oproti stejnému období loňského roku se počet nehod zvýšil u všech hlavních příčin a největší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy a nepřiměřené rychlosti - o 2686, resp. o 1 900 (tj. o 5,5%, resp. o 15,6%).

Počet usmrcených je oproti loňskému pololetí vyšší pouze u nesprávného způsobu jízdy - zvýšení o 41 osob (tj. o 25,5%). U ostatních hlavních příčin zaznamenáváme nižší počty usmrcených - u nedání přednosti v jízdě o 14 osob a u nesprávného předjíždění a u nepřiměřené rychlosti jízdy shodně o 2 osoby.

V následujících tabulkách je uvedeno 10 nejčetnějších a 10 nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel. Nejvíce nehod připadá na nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a tato příčina se tak objevuje téměř u 19% nehod řidičů motorových vozidel, následuje nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem – téměř 17% z nehod řidičů, nesprávné otáčení nebo couvání – 11% z nehod řidičů atd.

V porovnání s loňským I. pololetím se zvýšil počet nehod zaviněných:

• nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky - o 1 357 nehod,
• nedodržením bezpečné vzdálenosti za vozidlem - o 1 160 nehod,
• nevěnováním potřebné pozornosti řízení vozidla - o 1 783 nehod
• nezvládnutím řízení vozidla - o 814 nehod atd.

Ke snížení počtu nehod došlo u nehod zaviněných:

• vyhýbáním bez dostatečného bočního odstupu – o 197 nehod,
• nedáním přednosti při otáčení nebo couvání – o 124 nehod
• nesprávné uložení nákladu – o 73 nehod atd.

Nejtragičtější příčinou bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (zatáčka, křižovatka apod.) - 88 usmrcených osob, následuje vjetí do protisměru – 70 usmrcených, nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla - zahynulo 58 osob atd.

Počet usmrcených, v porovnání s loňským I. pololetím, byl vyšší u nehod zaviněných:

• nezvládnutím řízení vozidla - o 16 osob
• vjetím do protisměru - o 12 osob
• nedodržením bezpečné vzdálenosti za vozidlem – o 8 osob atd.

Pokles registrujeme především u nehod zaviněných z důvodu:

• nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " o 11 osob
• nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu - o 9 osob
• nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu - o 8 osob atd.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, byli v roce 2000 (první pololetí) usmrceni 3 chodci, v roce 2001 bylo usmrceno již 13 chodců a v roce 2002 bylo usmrceno 14 chodců. V roce 2003 bylo usmrceno 5 chodců a dále bylo těžce zraněno 85 chodců (o 19 méně než v roce 2002) a dalších 276 bylo zraněno lehce (o 19 chodců méně). Oproti předchozímu roku se počet těchto nehod snížil o 58 na celkových 349 nehod.

Místa nehod

V tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci nebo mimo obec, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku. Index -rok 2002=100%.

V obci je vyšší - počet nehod o 3 391, počet usmrcených o 2 osoby, počet lehce zraněných o 244 osob a odhad hmotných škod – o 221 mil. Kč;

Mimo obec je vyšší - počet nehod o 1 987, počet usmrcených o 35 osob, počet těžce zraněných o 73 osob, počet lehce zraněných o 392 osob a odhad hmotných škod – o 105,1 mil. Kč.

Na dálnici je vyšší - počet nehod o 90, počet usmrcených o 4 osoby, počet těžce zraněných o 5 osob, počet lehce zraněných o 11 osob a odhad hmotných škod – o 9,9 mil. Kč.

Druh komunikace

Z celkového počtu se téměř každá čtvrtá nehoda (25,9%) stala na místních komunikacích, každá pátá na komunikační síti velkých měst, více jak každá šestá (17,1%) pak na silnicích I. třídy atd. Oproti roku 2002 se uvedené podíly, charakterizující členění nehod podle komunikačního prostoru, prakticky nezměnily. Na všech druzích komunikací došlo k nárůstu počtu nehod a největší absolutní nárůst je na místních komunikacích a na silnicích III. třídy (o 12,7%) atd.

Nejvíce usmrcených stále připadá na silnice I. a II. třídy (234, resp. 133 osob, nebo také 38,9%, resp. 22,1% z celkového počtu usmrcených). Počet usmrcených byl nižší pouze na silnicích II. třídy a na vybrané komunikační síti velkých měst – o 18, resp. o 2 osoby. Největší nárůst registrujeme na silnicích III. třídy a na místních komunikacích – shodně o 17 osob, na silnicích I. třídy je zvýšení o 13 osob, na účelových komunikacích o 6 osob a na dálnicích o 4 osoby.

Z porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených připadajících na 1000 nehod vyplývá, že nejhorší hodnota tohoto ukazatele je na silnicích I. třídy, kde na 1000 nehod připadá 14,8 usmrcených, na dálnicích – 11,2 usmrcených (tj. o 1,5 procentního bodu více), na silnicích II. třídy má tento ukazatel hodnotu – 10,5 usmrcených (o 2,1 procentního bodu méně) atd. Nejpříznivější hodnota je na účelových komunikacích - 1,9 usmrcených na 1000 nehod. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v 1. pololetí 2003 je 6,5 usmrcených osob připadajících na 1000 nehod (oproti pololetí 2002 je hodnota tohoto ukazatele o 0,1 procentního bodu vyšší).

Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 4 475 nehod (tj. 5,1% z celkového počtu), při kterých bylo 51 osob usmrceno a 2 309 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 165 (tj. o 3,8%), počet usmrcených je nižší o 8 osob a počet zraněných je vyšší o 27 osob. Nejvyšší podíl těchto nehod byl na území Jihočeského a Severočeského kraje – 5,92%, resp. 5,87%. Počet usmrcených při těchto nehodách představuje 8,5% z celkového počtu. Tento podíl byl nejvyšší na území Severočeského kraje, kde dosáhl hodnoty 16,2% (to znamená, že v průměru každá 6. usmrcená osob jde na účet těchto nehod) atd.

Nejvíce usmrcených bylo na území Severočeského a Východočeského kraje, kde při těchto nehodách zahynulo 12, resp. 11 osob. Vysoký počet usmrcených – 10 osob byl při nehodách na území Středočeského a Jihomoravského kraje atd.

Řidiči osobních automobilů zavinili 3 673 těchto nehod (+ 174 nehod), cyklisté – 301 nehod, řidiči nákladních automobilů – 208 nehod, chodci – 128 nehod, řidiči motocyklů – 82 (+ 9 nehod), řidiči malých motocyklů – 45 nehod (- 19 nehod) atd. Přitom nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů a u řidičů malých motocyklů - 22,6%, resp. 16,5% atd.

Výše podílu těchto nehod je odvislá i od denní doby - v noční části dne představují tyto nehody 12% z celkového počtu, v denní části dne pak jen necelá 3%.

PODÍL KRAJŮ NA NEHODOVOSTI

Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce. Nejvíce nehod – 17 672, bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 6 674 nehod.

Ve všech krajích byl počet nehod vyšší, než v I. pololetí 2002 a největší relativní nárůst je na území Severomoravského a Jihočeského kraje - zvýšení o 11,1%, resp. o 9,1% atd. Počet usmrcených byl nižší na území 3 krajů – Jihočeského, Středočeského a hl.m. Prahy. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Východočeského kraje - o 22 osob, tj. o 31,4% atd.

Z porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených připadajících na 1000 nehod vyplývá, že nejhorší hodnota tohoto ukazatele je na území Jihočeského kraje, kde na 1000 nehod připadá 10,8 usmrcených, na území Východočeského kraje – 9,6, na území Středočeského kraje má tento ukazatel hodnotu – 8,4 atd. V tomto směru nejpříznivější situace je na území hl.m. Prahy, kde na 1000 nehod připadá jen 1,5 usmrcených osob. Průměr ČR má hodnotu 6,5 usmrcených osob na 1000 nehod a to znamená, že oproti předchozímu statistickému období se tento ukazatel zhoršil o 0,1 procenta.

Časové údaje o nehodách

Ze statistického souboru nehod vyplývá, že na pátky připadá stále nejvyšší počet nehod, v pořadí četnosti následují pondělky, středy atd. Oproti roku 2002 přibylo nehod ve všech dnech týdne a největší absolutní, ale i relativní zvýšení registrujeme u pondělních a středečních nehod – o 2 484, resp. o 1 667(tj. o 18,7%, resp. o 12,7%) - viz též graf. Primát počtu usmrcených mají sobotní nehody, kdy bylo usmrceno již 121 osob (tj. o 11 osob, tj. o 10% více, než v roce 2002); v pořadí četnosti následují pátky (102 usmrcených) a pondělky (90 usmrcených) atd. Oproti i. pololetí 2002 bylo méně usmrcených pouze při nedělních a pátečních nehodách (o 9, resp. o 6 osob, tj. o 12,3%, resp. o 5,6%). Největší nárůst počtu usmrcených registrujeme při pondělních nehodách – o 19 osob (tj. o 26,8%), při středečních a sobotních nehodách je zvýšení shodně o 11 osob atd.

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u sobotních nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 11,4 a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u nedělních nehod – 7,7 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší hodnota připadá na úterní nehody – 5,0 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Průměr ČR má hodnotu 6,5 usmrcených osob na 1 000 nehod.

Nejvíce nehod v letošním roce bylo zatím v červnu a v květnu – 16 754, resp. 16 109 nehod a také lednový počet nehod překročil 16 000 hranici; nejméně nehod bylo zatím nahlášeno v březnu - 13 627. Oproti loňskému roku bylo méně pouze březnových nehod – o 363; nehod nejvíce přibylo v dubnu a v únoru (o 1 819, resp. o1 756 nehod) atd.

Nejvíce obětí na životech bylo při červnových nehodách – 143 usmrcených osob. Oproti roku 2002 bylo méně usmrcených při nehodách v únoru, v březnu a v květnu (o 18, resp. o4, resp. o 2 osoby) a naopak usmrcených nejvíce „přibylo“ při lednových a červnových nehodách (o 40, resp. o 14 osob). Lednový a červnový počet usmrcených osob je za posledních 33 let 3. nejvyšší.

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u červnových nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 8,54 usmrcených a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u květnových nehod – 6,64 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší hodnota připadá na únorové nehody – 4,35 usmrcené osoby na 1 000 nehod. Od února se hodnota tohoto ukazatele neustále zvyšuje. Průměr ČR má hodnotu 6,5 usmrcených osob na 1 000 nehod.

Nejhorším dnem hodnoceného období je pondělí 7. dubna, kdy policii nahlášený počet nehod letos poprvé překročil hranici 1 000 nehod a dosáhl počtu 1 174 nehod. Nejhorším červnovým dnem byla středa 18., kdy se stalo 734 nehod.V průměru na jeden den I. pololetí 2003 připadalo 503 nehod.

Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byla sobota 8. března, kdy při nehodách zahynulo 20 lidí (jeden z nejtragičtějších dní v historii české statistiky nehod, pozn.: jen při nehodě autobusu zahynulo 19 lidí), dále sobota 19. dubna, kdy zahynulo 11 lidí a dalším velmi tragickým dnem byla neděle 29. června, kdy zahynulo 10 lidí. V průměru na jeden den hodnoceného období připadají 3,33 usmrcené osoby. V tomto období bylo jen 18 dnů, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

Souhrnné následky podle jednotlivých kategorií

Z celkového počtu 602 lidí, kteří přišli o život při nehodách v silničním provozu v 1.pololetí 2003 bylo :

• 215 řidičů osobních automobilů,
• 118 chodců
• 115 spolujezdců v osobních automobilech,
• 53 cyklistů
• 22 cestujících v autobuse
• 21 řidičů nákladních automobilů
• 7 spolujezdců na motocyklech
• 6 řidičů malých motocyklů
• 4 spolujezdi v nákladních automobilech atd.

Z celkového počtu osob usmrcených při nehodách v silničním provozu bylo 17 dětí (o 1 usmrcené dítě více než v 1. pololetí 2002), z toho bylo 10 chodců (+ 7 usmrcených dětí), 7 spolujezdců (- 3 usmrcené děti) a žádný cyklista.

Největší absolutní nárůst počtu usmrcených byl v kategorii řidič osobního automobilu a cestující v autobusech – shodně o 22 osob a dále v kategorii chodec – o 11 osob, v kategorii řidič nákladního automobilu - o 7 osob atd. Nejvíce se snížil počet usmrcených spolujezdců v osobních automobilech a řidičů motocyklů – o 15 osob, resp. o 10 osob atd.

Závěr

Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob, v porovnání s prvním pololetím roku 2002 zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků nehod :

• u nehod zaviněných řidiči autobusů ( + 26 osob)
• u nehod zaviněných cyklisty ( + 12 osob)
• u nehod zaviněných řidiči malých motocyklů ( + 3 osoby)
• u nehod zaviněných řidiči, kteří z místa nehody ujeli ( + 4 osoby)
• u nehod zaviněných chodci ( + 3 osoby) atd.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod zaviněných nesprávným způsobem jízdy ( + 41 osob)
• u nehod, které se staly v noci, v místě bez veřejného osvětlení (+ 41 osob)
• u nehod, které se staly mimo obce (+ 35 osob)
• u nehod, které skončily havárii vozidla (+ 34 osob)
• u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (+ 32 osob)
• u nehod, které skončily srážkou s pevnou překážkou (+ 25 osob)
• u nehod, které se staly v pondělí (+ 19 osob)
• u nehod na silnicích III. třídy ( + 17 osob)
• u nehod, které se staly na místních komunikacích (+ 17 osob)
• u nehod na silnicích I. třídy ( + 13 osob)
• u nehod, které se staly v sobotu (+ 11 osob)
• u nehod, které se staly ve středu (+ 11 osob)
• u nehod, které skončily srážkou s chodcem (+ 11 osob) atd.