Policii ČR bylo za 8 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 125 884 nehod, při kterých bylo 890 osob usmrceno, 3 543 osob těžce zraněno a 20 270 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda dop-ravní policií na místě nehody je ve výši 6 005,6 mil. Kč. Porov-nání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2002 je následující:
Nárůst zaznamenáváme v kategorii:
Pokles zaznamenáváme pouze v kategorii:
V novodobé historii České republiky je letošní počet usmrcených osob, v období le-den až srpen, druhý nejvyšší - po roce 1994, kdy při nehodách zahynulo ještě o 13 osob více (rok 1994 = 903 usmrcených). Nejméně usmrcených, v období posledních 33 let, bylo v roce 1987 - "jen" 467 osob, tj. bezmála polovina letošního počtu.
Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky a za dobré viditelnosti v denní době a výrazné zvýšení nastalo i u nehod v intravilánu atd. Naproti tomu absolutní snížení registrujeme u nehod na mokrém povrchu komunikace (i jako důsle-dek neobvykle suchého léta), u nehod v noční době, u nehod končících srážkou s chodcem atd.
Nárůst počtu nehod ovlivnili především řidiči motorových vozidel a z nich zejména ři-diči osobních a nákladních automobilů - zvýšení o 4 815, resp. o 1 527 nehod, řidiči motocyklů zavinili o 131 nehod více atd. Pouze počet nehod zaviněných řidiči traktorů byl o 19 nehod nižší. Dále se zvýšil i počet nehod zaviněných cyklisty - o 62 (tj. o 2,8%) a vyšší je i počet nehod zaviněných lesní zvěří - o 241 nehod (tj. o 5,4%).
Zvýšení počtu usmrcených osob (oproti období leden až srpen 2002) se nejvíce pro-jevilo při nehodách na suchém povrchu komunikací a v extravilánu; výrazný nárůst počtu usmrcených je i u nehod v noční době a u nehod končících srážkou s pevnou překážkou. Celkovou bilanci počtu usmrcených nejvíce ovlivnili řidiči osobních automobilů - při jimi zavi-něných nehodách počet usmrcených vzrostl o 45 osob (tj. o 8,5%), u nehod zaviněných řidiči autobusů je nárůst o 29 osob, u nehod zaviněných cyklisty je nárůst o 7 osob, u nehod zavi-něných chodci je zvýšení o 4 osoby atd. Významnější snížení zaznamenáváme jen u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů a malých motocyklů - o 8, resp. o 4 osoby atd.
V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílů na celkovém počtu.
Viníci nehod
| Viník, zavinění nehody leden - srpen 2003 |
Počet nehod |
tj. % | Počet usmrcených |
tj. % |
| ŘIDIČEM MOTOROVÉHO VOZIDLA | 115 591 | 91,8 | 784 | 88,1 |
| ŘIDIČEM NEMOTOROVÉHO VOZIDLA | 2 342 | 1,9 | 51 | 5,7 |
| CHODCEM | 1 253 | 1,0 | 41 | 4,6 |
| JINÝM ÚČASTNÍKEM | 158 | 0,1 | 0 | 0,0 |
| ZÁVADOU KOMUNIKACE | 340 | 0,3 | 0 | 0,0 |
| TECHNICKOU ZÁVADOU VOZIDLA | 988 | 0,8 | 4 | 0,4 |
| LESNÍ, DOMÁCÍ ZVĚŘÍ | 4 773 | 3,8 | 0 | 0,0 |
| JINÉ ZAVINĚNÍ | 479 | 0,4 | 10 | 1,1 |
Bezmála 92% nehod zavinili řidiči motorových vozidel (největší podíl připadá na řidiče osobních a nákladních automobilů - 72%, resp. 15%); v pořadí četnosti následují nehody zavinění domácím zvířetem nebo lesní zvěří - téměř 4% atd. Poměrně nízký podíl nehod zavi-něných chodci a řidiči nemotorových vozidel je v protikladu s vysokým podílem na počtu usmrcených osob, který je 4,6krát, resp. 3krát vyšší a demonstruje vysokou závažnost těchto nehod, především pro samotné viníky.
Případů, kdy viník nehody z místa ujel bylo v tomto období 11 521 a při tom bylo usmrceno 19 osob, tj. o 4 osoby více. Dalších 752 bylo zraněno ( o 18 osob méně). Tyto ne-hody tak z celkového počtu představují 9,2%.
V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů mo-torových vozidel v období leden až srpen 2003.
HLAVNÍ PŘÍČINY NEHOD ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL
| Hlavní příčina nehody leden až srpen 2003 | Počet nehod | tj. % | Počet usmrcených | tj. % |
| NEPŘIMĚŘENÁ RYCHLOST | 17 449 | 15,1 | 329 | 42,0 |
| NESPRÁVNÉ PŘEDJÍŽDĚNÍ | 2 822 | 2,4 | 47 | 6,0 |
| NEDÁNÍ PŘEDNOSTI | 20 185 | 17,5 | 100 | 12,8 |
| NESPRÁVNÝ ZPŮSOB JÍZDY | 75 135 | 65,0 | 308 | 39,3 |
Nejčastější příčinou nehod zůstává stále nesprávný způsob jízdy, na který připadají téměř dvě třetiny nehod, dalších 17,5% nehod zavini-li řidiči motorových vozidel z důvodu ne-dání přednosti v jízdě, přes 15% připadá na nepřiměřenou rychlost jíz-dy a 2,4% tvoří nehody zaviněné z důvodu nesprávného předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob však nadále patří nepřiměřené rychlosti jíz-dy - 329 osob, tj. 42% z následků nehod řidičů. Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod vyšší u všech kategorií a největší relativní zvýšení je u nepřiměřené rychlosti - o 11,6% (+ 1 817 nehod). Nejvyšší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - o 3 673 nehod ( tj. o 5,1%).
Počet usmrcených je vyšší v kategorii nesprávný způsob jízdy - o 82 osob, tj. o 36,3% a u nesprávného předjíždění - o 6 osob (tj. o 14,6%). Snížení počtu usmrcených zaznamená-váme v kategorii nepřiměřená rychlost jíz-dy - o 4 osoby a u nedání přednosti v jízdě o 20 osob (tj. o 16,7%).
Deset nejčastějších a deset nejtragičtějších příčin nehod je uvedeno v následujících tabulkách. Nejčastější příčinou je tak nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla (22 998 nehod), nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem (19 703 nehod), nesprávné otáčení nebo couvání (12 785 nehod) atd.
| Pořadí | DESET nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel za srpen 2003 | Počet nehod |
| 1. | řidič se plně nevěnoval řízení vozidla | 21 998 |
| 2. | nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem | 19 703 |
| 3. | nesprávné otáčení nebo couvání | 12 785 |
| 4. | nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky | 8 656 |
| 5. | nezvládnutí řízení vozidla | 7 527 |
| 6. | nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " | 6 665 |
| 7. | nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky | 4 613 |
| 8. | vjetí do protisměru | 4 403 |
| 9. | vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu | 3 126 |
| 10. | nedání přednosti při odbočování vlevo | 3 024 |
Oproti 8 měsícům roku 2002 se zvýšil počet nehod zaviněných:
K mírnému poklesu došlo u nehod zaviněných nevěnováním potřebné pozornosti řízení vozidla (o 77 nehod), nedáním přednosti při otáčení nebo couvání (o 175 nehod) atd.
Nejtragičtější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozov-ky - 130 usmrcených osob ( např. nezvládnutí průjezdu zatáčkou, křižovatkou atd.), vjetí do protisměru ( 104 usmrcených), nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla (91 usmrcených) atd.
| Pořadí | DESET nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel za srpen 2003 | Počet usmrcených |
| 1. | nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky | 130 |
| 2. | vjetí do protisměru | 104 |
| 3. | řidič se plně nevěnoval řízení vozidla | 91 |
| 4. | nezvládnutí řízení vozidla | 63 |
| 5. | nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky | 60 |
| 6. | nepřizpůsobení jízdy vlastnostem vozidla a nákladu | 48 |
| 7. | překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly | 28 |
| 8. | nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " | 27 |
| 9. | kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění | 25 |
| 10. | jiný druh nepřiměřené rychlosti | 20 |
Oproti 8 měsícům roku 2002 se zvýšil počet usmrcených při nehodách zaviněných z důvodu:
K poklesu počtu obětí došlo u nehod zaviněných nedání přednosti chodci na vyznače-ném přechodu (o 13 osob), nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky (pokles o 11 osob), ne-dáním přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " (pokles o 9 osob) atd.
Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v období leden až srpen roku 2003 cel-kem 5 chodců (tj. oproti loňskému období snížení o 12 chodců, ale stále o 2 chodce více oproti stejnému období roku 2000), 98 bylo těžce zraněno (- 31 osob) atd. Z tabulky mimo jiné vyplývá, že v letošním roce "se podařilo přiblížit" následky chodců na úroveň před zákon-nou úpravou platnou od 1.1. 2001. I tak zůstává bilance chodců na přechodech velmi nepříznivá.
| Leden až srpen | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |
| Počet nehod | 299 | 528 | 493 | 422 |
| usmrceno osob | 3 | 15 | 17 | 5 |
| Těžce zraněno | 69 | 104 | 129 | 98 |
| Lehce zraněno | 234 | 426 | 356 | 333 |
| Nezraněno | 6 | 7 | 8 | 8 |
V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2002=100%.
MÍSTA NEHOD
|
Místo nehody leden až srpen 2003 |
Počet nehod | Počet usmrcených | Počet těžce zraněných | Počet lehce zraněných | Hmotná škoda v mil. Kč |
| V OBCI | 91 673 | 306 | 1 731 | 12 111 | 3 691,63 |
| Index srpen 2002=100% | 105,2 | 100,7 | 94,1 | 105,2 | 109,3 |
| MIMO OBEC | 34 211 | 584 | 1 812 | 8 159 | 2 313,94 |
| Index srpen 2002=100% | 106,5 | 113,8 | 105,8 | 110,2 | 107,7 |
| DÁLNICE | 2 777 | 33 | 78 | 388 | 330,89 |
| Index srpen 2002=100% | 101,9 | 150,0 | 101,3 | 112,1 | 105,6 |
V obci je vyšší - počet nehod o 4 554, počet usmrcených o 2 osoby, počet lehce zraněných o 595 osob a odhad hmotných škod - o 314 mil. Kč;
Mimo obec je vyšší - počet nehod o 2 075, počet usmrcených o 71 osob, počet těžce zraně-ných o 99 osob, počet lehce zraněných o 754 osob a odhad hmotných škod - o 165 mil. Kč.
Na dálnici je vyšší - počet nehod o 51, počet usmrcených o 11 osob, počet těžce zraněných o 1 osobu, počet lehce zraněných o 42 osob a odhad hmotných škod - o 18 mil. Kč.
Ve sledovaném statistickém období se nejvíce nehod stalo na vybrané komunikační síti velkých měst a na místních komunikacích. V pořadí četnosti teprve pak následují silnice I. a II. třídy. Počet nehod byl vyšší na všech druzích komunikací a největší relativní nárůst byl na silnicích III. a II. třídy ( o 11,8%, resp. o 7,1%). Největší absolutní zvýšení - o 1 575 ne-hod zaznamenáváme na místních komunikacích a na silnicích III. třídy - o 1 445 nehod.
Nejvíce usmrcených stále připadá na silnice I., II. a III. třídy ( 337, resp. 199, resp. 161 osob). Oproti stejnému období loňského roku byl počet usmrcených nižší při nehodách na účelových komunikacích, na vybrané komunikační síti velkých měst a na silnicích II. třídy ( o 3, resp. o 6, resp. o 4 osoby). Nárůst registrujeme na silnicích III. třídy - o 30 osob (tj. o 30,9%), na místních komunikacích o 19 osob (o 36,5%), na silnicích I. třídy o 18 osob a na dálnicích o 11 osob (tj. o 50%). Nejvyšší závažnost mají nehody na silnicích I. třídy, kde na 1000 nehod připadá 15,1 usmrcených osob; souhrnný ukazatel závažnosti nehod má hodnotu 7,1 usmrcených na 1 000 nehod atd.
POD VLIVEM ALKOHOLU bylo zaviněno celkem 6 327 nehod (tj. 5,3% z celkového po-čtu), při kterých bylo 94 osob usmrceno a 3 370 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod vyšší o 123 (tj. o 2%), počet usmrcených je vyšší o 12 osob (tj. o 14,6%) a počet zraněných je o jednu osobu nižší. Absolutní počty usmrcených osob při těchto nehodách do-sahují téměř 11% (10,6% přesně) z celkového počtu silničních obětí. Nejvyšší podíl těchto nehod policie zaregistrovala na území Východočeského kraje - 6,3% a nejvyšší podíl na počtu usmrcených pak na území Středočeského kraje, kde oběti těchto nehod představují více jak 15% (22 usmrcených osob a to je o 13 osob více, než ve stejném období loňského roku).
Nejvíce těchto nehod zavinili řidiči osobních automobilů - 5 086 nehod (+ 147 nehod), cyk-listé - 507 nehod (- 7 nehod), chodci - 159 (- 10 nehod), řidiči nákladních automobilů - 303 nehod (+ 10 nehod), řidiči motocyklů - 136 nehod (- 2 nehody), řidiči malých motocyklů - 75 (-20 nehod) atd.
PODÍL JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce. Nejvíce nehod - 22 865 - bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy a nejméně pak na území Jihočeského kraje - 9 407 nehod. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského kraje - 160 usmrcených osob a nejméně pak na území hl.m. Prahy - 38 osob.
NEHODY V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR
|
K r a j leden až srpen 2003 |
Počet nehod | Index |
Počet usmrcených |
Index |
Rozdíl usmrcených |
| HLAVNÍ MĚSTO PRAHA | 22 865 | 103,9 | 38 | 80,9 | -9 |
| STŘEDOČESKÝ | 16 297 | 105,1 | 143 | 107,5 | 10 |
| JIHOČESKÝ | 9 407 | 107,9 | 99 | 96,1 | -4 |
| ZÁPADOČESKÝ | 12 269 | 107,8 | 84 | 125,4 | 17 |
| SEVEROČESKÝ | 13 725 | 103,7 | 111 | 107,8 | 8 |
| VÝCHODOČESKÝ | 13 113 | 103,8 | 125 | 122,5 | 23 |
| JIHOMORAVSKÝ | 19 046 | 105,2 | 160 | 115,9 | 22 |
| SEVEROMORAVSKÝ | 19 162 | 108,6 | 130 | 104,8 | 6 |
Ve všech krajích byl počet nehod vyšší, než ve stejném období roku 2002 a největší relativní nárůst je na území Severomoravského a Jihočeského kraje - zvýšení o 8,6%, resp. o 7,9% atd. Počet usmrcených byl nižší na území 2 krajů - Jihočeského a hl.m. Prahy. Největší absolutní byl na území Východočeského kraje - o 23 osob, tj. o 22,5% a největší relativní nárůst byl na území Západočeského kraje - o 25,4% (o 17 osob) atd.
Z porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených připadajících na 1000 nehod vyplývá, že nejhorší hodnota tohoto ukazatele je stále na území Jihočeského kraje, kde na 1000 nehod připadá 10,5 usmrcených, na území Východočeského kraje - 9,5, na území Středočeského kraje má tento ukazatel hodnotu - 8,8 atd.
V tomto směru je nejpříznivější situace na území hl.m. Prahy, Západočeského a Se-veromoravského kraje, kde na 1 000 nehod připadá 1,7, resp. 6,8 usmrcených osob. Průměr ČR za hodnocené období má hodnotu 7,1 usmrcených osob na 1000 nehod a to znamená, že oproti předchozímu statistickému období se tento ukazatel zhoršil o 0,1 procena.
Ve statistických hlášení o nehodách se stále nejvíce vyskytují pátky a celkem na tento poslední pracovní den v týdnu připadá již 22 502 nehod, v pořadí četnosti následují pondělky, středy atd. Oproti roku 2002 přibylo nehod ve všech dnech týdne a největší absolutní, ale i relativní zvýšení registrujeme u pondělních a středečních nehod - o 2 041, resp. o 1 651 (tj. o 11,1%, resp. o 9,1%).
Nejvíce obětí na lidských životech mají sobotní nehody, při kterých bylo již letos usmrceno 188 osob. Nejméně usmrcených - 91 osob bylo při úterních nehodách. V porovnání se stejným obdobím loňského roku byl počet usmrcených nižší pouze při úterních nehodách, a to o 6 osob. V ostatních dnech byl počet obětí vyšší a největší nárůst zazname-náváme u sobotních a pondělních nehod - o 30, resp. 26 osob.
Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u sobotních nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 12,9 a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u nedělních nehod - 10,1 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší hodnota připadá na úterní nehody - 5 usmrcených osob na 1 000 nehod.
Nejvíce nehod v letošním roce bylo zatím v červnu a v srpnu - 16 863, resp. 16 433 nehod a pouze v únoru, v březnu a v dubnu počet nehod nepřekročil 16 000 hranici; nejméně nehod bylo zatím nahlášeno v březnu - 13 631. Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl, s výjimkou březnových nehod (pokles o 359 nehod), vyšší, než ve srovnatelném období loňského roku a největší nárůst - o 1 829 nehod registrujeme v dubnu.
Nejvíce obětí na životech bylo při červencových nehodách - 159 usmrcených osob a zatím nejnižší měsíční počet usmrcených registrujeme v únoru - 65 osob. Oproti roku 2002 bylo méně usmrcených při nehodách v únoru, v březnu v květnu a v srpnu (o 18, resp. o 4, resp. o 2, resp. o 9 osob) a naopak usmrcených nejvíce "přibylo" při červencových, lednových a červnových nehodách (o 42, resp. o 40, resp. o 15 osob).
Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u červencových nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 9,7 usmrcených a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u červnových nehod - 8,7 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší hodnota připadá na únorové nehody - 4,4 usmrcené osoby. Od února se hodnota tohoto ukazatele neustále zvyšuje; ale v měsíci srpnu došlo, oproti červenci, ke snížení hodnoty tohoto ukazatele.
Nejhorším dnem hodnoceného období je pondělí 7. dubna, kdy policii nahlášený počet nehod letos poprvé překročil hranici 1 000 nehod a dosáhl počtu 1 174 nehod. Nejhorším srpnovým dnem byl pátek 29., kdy se stalo 696 nehod. V průměru na jeden den hodnoceného období roku 2003 připadalo 518 nehod.
Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byla sobota 8. března, kdy při nehodách zahynulo 20 lidí (jeden z nejtragičtějších dní v historii české statistiky nehod, pozn.: jen při nehodě autobusu zahynulo 19 lidí); další velmi tragickými dny:
V průměru na jeden den hodnoceného období připadají 3,7 usmrcené osoby. V tomto období bylo jen 19 dnů, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život, v červenci nebyl ani jeden den.
Z celkového počtu 890 lidí, kteří přišli o život při nehodách v silničním provozu v období od ledna do srpna 2003, bylo :
Z celkového počtu osob usmrcených při nehodách v silničním provozu bylo 23 dětí (o 2 usmrcené děti více, než ve stejném období roku 2002), z toho bylo 12 chodců, 8 spolujezd-ců v osobních automobilech, 1 spolujezdec v nákladním automobilu a 2 děti jako cestující v autobusu. Oproti stejnému období loňského roku zaznamenala naše statistika více usmrcených
Pouze počet usmrcených řidičů motocyklů byl o 10 osob nižší, ale toto snížení je již o 8 osob menší, než při minulém hodnocení za leden až červenec 2003.
Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků:
Tento nárůst se projevil především
Vývoj počtu nehod a jejich následků je stále nepříznivý, zvláště pak v kategorii osobní automobily, kde došlo k výraznému zvýšení počtu usmrcených řidičů (zvýšení bezmála o 18%), ale i jejich spolujezdců (o 8%), značné zvýšení je i u autobusových nehod, byť do znač-né míry ovlivněné nehodou v Jihočeském kraji (19 usmrcených) a stále se zvyšuje i počet usmrcených cyklistů.
Varující je i značný nárůst počtu usmrcených osob u nehod zaviněných řidiči vozi-del v noční době a celkem při těchto nehodách zahynulo 347 osob, tj. o 71 osob více, než v loňském roce (cca o 26% více). Výrazné zvýšení je i u nehod končících srážkou s pevnou překážkou (počet usmrcených vyšší o 22,5%) nebo havárií (počet usmrcených vyšší dokonce téměř o 66%) atd.
| Zpracoval: pplk. ing. Josef Tesařík a mjr. Petr Sobotka telefon: 974 834 384 Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR |