Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden až září 2003

Policii ČR bylo za 9 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 143 511 nehod, při kterých bylo 1 004 osob usmrceno, 4 053 osob těžce zraněno a 23 100 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda policií na místě nehody je ve výši 6 862 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2002 je následující:

• počet nehod o 7 061, tj. o 5,2%
• počet usmrcených o 55 osob, tj. o 5,8%
• počet lehce zraněných o 1 331 osob, tj. o 6,1%
• odhad hmotné škody o 516,2 mil. Kč, tj. o 8,1%.

• počet těžce zraněných o 43 osob, tj. o 1,0%.

Nárůst počtu usmrcených osob se oproti statistickému období leden až srpen snížil o 18 osob a relativní nárůst usmrcených osob se snížil o 3,1 procentního bodu. Přesto je v období od roku 1990 letošní počet usmrcených osob 4. nejvyšší, když nejméně usmrcených bylo v roce 1990 – 838 osob (tj. o 166 méně). Oproti roku 1989 je počet usmrcených osob v letošním roce dokonce o 340 osob vyšší. Počet usmrcených osob v měsíci září je v období od r. 1990 nejnižší, když nejvíce usmrcených osob bylo v roce 1997 – 149 osob (v roce 1989 bylo 95 usmrcených osob).

Nárůst počtu nehod ovlivnili především řidiči motorových vozidel – zvýšení o 7 220 nehod, z toho v kategorii osobní automobil je zvýšení o 4 901 nehod, u nákladních automobilů je zvýšení o 1 738 nehod, u motocyklů o 190 nehod, u autobusů o 31 nehod atd. Pouze počet nehod zaviněných řidiči traktorů byl o 3 nehody nižší. Počet nehod zaviněných chodci je o 10,2% nižší a počet nehod zaviněných cyklisty je o 2,2% vyšší, počet nehod zaviněných lesní zvěří je vyšší o 6,6% atd.

Nárůst počtu usmrcených osob rovněž nejvíce ovlivnili řidiči motorových vozidel – zvýšení o 52 osob a největší zvýšení registrujeme v kategorii nehod zaviněných řidiči osobních automobilů - při jimi zaviněných nehodách vzrostl počet usmrcených o 40 osob, u nehod zaviněných řidiči autobusů o 31 osob, u nehod zaviněných řidiči motocyklů o 5 osob apod. U nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů je ale pokles o 17 usmrcených osob, u nehod řidičů malých motocyklů je pokles o 7 osob atd. Počet usmrcených je vyšší i u nehod zaviněných cyklisty – o 8 osob (tj. o 16%).

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, resp. počtu usmrcených osob.

Viníci nehod

Oproti hodnocení za předchozí statistická období se podíly sledovaných viníků na zavinění nehod a jejich následcích podstatněji nezměnily.

Případů, kdy viník nehody z místa ujel, bylo v tomto období 13 036 a při nich bylo usmrceno 20 osob, tj. o 2 osoby více (oproti loňskému období) a dalších 881 bylo zraněno ( o 13 osob méně). Tyto nehody z celkového počtu nehod řidičů vozidel představují téměř 10%.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až září 2003.

Nejčastější příčinou nehod zůstává stále nesprávný způsob jízdy, na který připadají téměř dvě třetiny nehod, dalších 17,7% nehod zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti v jízdě, téměř 15% připadá na nepřiměřenou rychlost jízdy a 2,5% tvoří nehody zaviněné z důvodu nesprávného předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob však nadále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 382 osob, tj. přes 43% z následků nehod řidičů motorových vozidel. Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod vyšší u všech kategorií a největší relativní zvýšení je u nepřiměřené rychlosti – o 10,1% (+ 1 758 nehod). Nejvyšší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - o 4 086 nehod ( tj. o 5,0%).

Počet usmrcených je vyšší v kategorii nesprávný způsob jízdy - o 77 osob, tj. o 29,4% a u nesprávného předjíždění – o 7 osob (tj. o 14,9%). Snížení počtu usmrcených zaznamenáváme v kategorii nepřiměřená rychlost jízdy - o 10 osob a u nedání přednosti v jízdě o 22 osob (tj. o 16,5%).

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u nehod zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy, kde tento ukazatel má hodnotu 19,9 usmrcených a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u nehod zaviněných z důvodu nesprávného předjíždění – 16,5 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší závažnost mají nehody zaviněné z důvodu nesprávného způsobu jízdy – „jen“ 3,9 usmrcených na 1 000 nehod. Průměr u nehod zaviněných řidiči motorových vozidel představuje 6,7 usmrcených na 1 000 nehod.

Deset nejčastějších a deset nejtragičtějších příčin nehod je uvedeno v následujících tabulkách.

Nejčastější příčinou nehod v silničním provozu je tak nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla (25 162 nehod), nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem (22 990 nehod), nesprávné otáčení nebo couvání (14 580) atd. Oproti stejnému období loňského roku se především zvýšily počty nehod zaviněných z důvodu nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem – o 1 619 nehod, z důvodu nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – o 953 nehod atd.

Nejtragičtější příčinou bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky ( např. nezvládnutí průjezdu zatáčkou, křižovatkou atd.) -152 usmrcených osob a vjetí do protisměru ( 111 usmrcených), další viz v tabulce.

Oproti 9 měsícům roku 2002 se zvýšil počet usmrcených při nehodách zaviněných z důvodu:

• vjetí do protisměru o 23 osob
• nezvládnutí řízení vozidla o 20 osob
• řidič se plně nevěnoval řízení vozidla o 12 osob
• jiný druh nepřiměřené rychlosti o 11 osob
• nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem o 10 osob atd.

K významnějšímu poklesu pak došlo u nehod zaviněných z důvodu:

• nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu o 12 osob
• nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky o 17 osob atd.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci ( „nedání přednosti chodci“), přecházejícímu po vyznačeném přechodu zahynulo v období leden až září roku 2003 celkem 6 chodců (tj. oproti loňskému období snížení o 12 chodců, ale stále o 2 chodce více oproti stejnému období roku 2000), 107 chodců bylo těžce zraněno (- 37 osob oproti r. 2002) atd. Z tabulky mimo jiné vyplývá, že v letošním roce „se podařilo přiblížit“ následky chodců na úroveň před zákonnou úpravou platnou od 1.1. 2001. I tak zůstává bilance chodců na přechodech velmi nepříznivá.

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2002=100%.

V obci je vyšší - počet nehod o 4 916, počet lehce zraněných o 477 osob a odhad hmotných škod – o 334 mil. Kč;

Mimo obec je vyšší - počet nehod o 2 145, počet usmrcených o 67 osob, počet těžce zraněných o 128 osob, počet lehce zraněných o 854 osob a odhad hmotných škod – o 181 mil. Kč.

Na dálnici je vyšší - počet nehod o 65, počet usmrcených o 13 osob, počet těžce zraněných o 3 osoby, počet lehce zraněných o 42 osob a odhad hmotných škod – o 18 mil. Kč.

V období leden až září 2003 se nejvíce nehod stalo na místních komunikacích a na vybrané komunikační síti velkých měst. V pořadí četnosti teprve pak následují silnice I. a II. třídy. Počet nehod byl vyšší na všech druzích komunikací a největší relativní nárůst registrujeme na silnicích III. třídy - o 11,3% a na silnicích II. - o 6,7% atd.

Nejvíce usmrcených evidujeme stále při nehodách na silnicích I. a II. třídy ( 370, resp. 221 osob). Počet usmrcených byl vyšší na silnicích III. třídy o 55 osob, na místních komunikacích o 29 osob a na dálnicích o 13 osob. Významnější pokles zaznamenáváme u nehod na vybrané komunikační síti velkých měst - o 21 osob a na silnicích I. a II. třídy - o 13, resp. o 8 osob.

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 7 096 nehod (tj. 5,2% z celkového počtu), při kterých bylo 99 osob usmrceno a 3 765 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod nižší o 20, počet usmrcených je vyšší o 5 osob (tj. o 5,3%) a počty zraněných jsou nižší o 123 osob. Počet usmrcených osob při těchto nehodách představuje téměř 10% (přesně 9,9%) z celkového počtu silničních obětí.

Podíl jednotlivých krajů, podle členění Policie ČR, na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 26 038 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 10 686 nehod.

Ve všech krajích byl počet nehod vyšší, než ve stejném období roku 2002 a největší relativní nárůst je na území Severomoravského a Západočeského kraje - zvýšení o 8,2%, resp. o 7,1% atd. Počet usmrcených byl nižší na území 3 krajů – Jihočeského, Severomoravského a hl.m. Prahy. Největší absolutní nárůst usmrcených byl na území Jihomoravského a Západočeského kraje - o 27, resp. o 24 osob a největší relativní nárůst byl na území Západočeského kraje – o 31,6% atd.

Z porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených připadajících na 1000 nehod vyplývá, že nejhorší hodnota tohoto ukazatele je stále na území Jihočeského kraje, kde na 1000 nehod připadá 9,8 usmrcených, na území Východočeského kraje – 9,2, na území Středočeského kraje má tento ukazatel hodnotu – 8,8 atd.

V tomto směru je nejpříznivější situace na území hl.m. Prahy, Západočeského a Severomoravského kraje, kde na 1 000 nehod připadá 1,6, resp. 6,6 usmrcených osob. Průměr ČR za hodnocené období má hodnotu 7 usmrcených osob na 1000 nehod a to znamená, že oproti předchozímu statistickému období se tento ukazatel zlepšil o 0,1 procenta.

Nejvíce nehod - 25 516 bylo Policii nahlášeno v pátek, v pořadí četnosti následují pondělky, středy atd. Oproti roku 2002 přibylo nehod ve všech dnech týdne, s výjimkou nedělí, kde zaznamenáváme pokles o 456 nehod (tj. o 3,4%) a největší absolutní, ale i relativní zvýšení registrujeme u pondělních a středečních nehod – o 2 226, resp. o 1 750 (tj. o 10,3%, resp. o 8,5%.

Nejvíce obětí na lidských životech mají sobotní nehody, při kterých bylo již letos usmrceno 217 osob. Nejméně usmrcených – 107 osob bylo při úterních nehodách. V porovnání se stejným obdobím loňského roku byl počet usmrcených nižší pouze při pátečních a nedělních nehodách, a to o 6, resp. o 9 osob. V ostatních dnech byl počet obětí vyšší a největší nárůst zaznamenáváme u sobotních a pondělních nehod - o 40, resp. 16 osob.

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u sobotních nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 13,2 a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u nedělních nehod – 10,5 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší hodnota připadá na úterní nehody – 5,1 usmrcených osob na 1 000 nehod.

Nejvíce nehod v letošním roce bylo zatím v září a v červnu – 17 483, resp. 16 869 nehod a pouze v únoru, v březnu a v dubnu počet nehod nepřekročil 16 000 hranici; nejméně nehod bylo zatím nahlášeno v březnu - 13 636. Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl, s výjimkou březnových nehod (pokles o 354 nehod), vyšší, než ve srovnatelném období loňského roku a největší nárůst - o 1 832 nehod registrujeme v dubnu.

Nejvíce obětí na životech bylo při červencových nehodách – 159 usmrcených osob a zatím nejnižší měsíční počet usmrcených registrujeme v únoru – 65 osob. Oproti roku 2002 bylo více usmrcených při nehodách v lednu, v dubnu, v červnu a v červenci (o 40, resp. o 7, resp. o 18, resp. o 42 osob) a naopak usmrcených nejvíce „ubylo“ při zářijových a únorových nehodách (o 19, resp. o 18 osob).

V přiloženém grafu „Porovnání vývoje počtu usmrcených osob oproti mezním hodnotám“ je znázorněn aktuální počet usmrcených osob v jednotlivých měsících letošního roku ve vztahu k minimálním a maximálním hodnotám v období 1990 až 2002. Z grafu mimo jiné vyplývá, že červnový a červencový počet usmrcených osob významně překročil vymezené maximální hodnoty, ale srpnový a zejména zářijový počet se dostal na průměrnou, resp. minimální hodnotu (zářijový počet je o 2 osoby nižší, než nejnižší hodnota v období 1990 až 2002).

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u červencových nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 9,7 usmrcených a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u červnových nehod – 8,7 usmrcených na 1 000 nehod. V srpnu a v září hodnota tohoto ukazatele klesla a zářijová hodnota je již nižší, než průměr roku 2003. Nejnižší hodnota připadá na únorové nehody – 4,4 usmrcené osoby.

Nejhorším dnem hodnoceného období je pondělí 7. dubna, kdy policii nahlášený počet nehod letos poprvé překročil hranici 1 000 nehod a dosáhl počtu 1 174 nehod. Nejhorším zářijovým dnem byl pátek 26., kdy se stalo 778 nehod. V průměru na jeden den hodnoceného období roku 2003 připadalo 526 nehod.

Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byla sobota 8. března, kdy při nehodách zahynulo 20 lidí (jeden z nejtragičtějších dní v historii české statistiky nehod, pozn.: jen při nehodě autobusu zahynulo 19 lidí); další velmi tragickými dny:

• sobota 13. září - zahynulo 18 lidí,
• neděle 13. července - zahynulo 15 lidí,
• sobota 19. července - zahynulo 12 lidí
• sobota 19. dubna - zahynulo 11 lidí
• sobota 16. srpna - zahynulo 11 lidí
• neděle 29. června - zahynulo 10 lidí
• pátek 4. července - zahynulo 10 lidí
• sobota 23. srpna - zahynulo 10 lidí

V průměru na jeden den hodnoceného období připadají 3,68 usmrcené osoby. V tomto období bylo jen 23 dnů, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.

Z celkového počtu 1 004 lidí, kteří přišli o život při nehodách v silničním provozu v období od ledna do září 2003, bylo :

• 359 řidičů osobních automobilů,
• 205 spolujezdců v osobních automobilech,
• 163 chodců
• 102 cyklistů
• 73 řidičů motocyklů
• 31 řidičů nákladních automobilů
• 22 cestujících v autobuse
• 10 spolujezdců na motocyklech
• 9 spolujezdi v nákladních automobilech
• 8 řidičů malých motocyklů
• 6 řidičů autobusů
• 5 řidičů mopedů
• 5 řidičů traktorů atd.

Z celkového počtu osob usmrcených při nehodách v silničním provozu bylo 24 dětí (o 1 usmrcené dítě více, než ve stejném období roku 2002), z toho bylo 12 chodců, 8 spolujezdců v osobních automobilech, 1 spolujezdec v nákladním automobilu, 1 cyklista a 2 děti jako cestující v autobusu. Oproti loňskému roku zaznamenáváme nárůst usmrcených řidičů osobních automobilů – o 43 osob, cestujících v autobusech – o 18 osob, řidičů autobusů o 6 osob atd.; naproti tomu poklesl počet usmrcených chodců a řidičů mopedů – shodně o 8 osob, o 7 osob je nižší počet usmrcených řidičů motocyklů atd.

Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků:

• u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů ( + 40 osob)
• u nehod zaviněných řidiči autobusů (+ 31 osob)
• u nehod zaviněných cyklisty ( + 8 osob)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů ( + 5 osob) atd.

Tento nárůst se projevil především

• u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace (+ 78 osob)
• u nehod zaviněných nesprávným způsobem jízdy (+ 77 osob)
• u nehod, které se staly mimo obec (+ 67 osob)
• u nehod, které se staly v noci, v místě bez veřejného osvětlení (+ 69 osob)
• u nehod, které skončily srážkou s pevnou překážkou (+ 41 osob)
• u nehod, které skončily havárii vozidla (+ 42 osob)
• u nehod na silnicích III. třídy (+ 55 osob)
• u nehod, které se staly v sobotu (+ 40 osob)
• u nehod, které se staly v pondělí (+ 16 osob)
• u nehod, které se staly v denní době a za dobré viditelnosti (+ 17 osob)
• u nehod na místních komunikacích ( + 29 osob)
• u nehod, které se staly v noci, v místě s veřejným osvětlením (+ 17 osob)
• u nehod na dálnicích (+ 13 osob) atd.

Stále platí, že dopravně bezpečnostní situaci ovlivňují především řidiči osobních automobilů, kde je navíc velmi nepříznivý vývoj následků pro samotné řidiče (počet usmrcených řidičů je vyšší bezmála o 14%) a usmrcení řidiči a jejich spolujezdci (celkem 564 osob) představují přes 56% z celkového počtu usmrcených osob. Značné zvýšení je i u autobusových nehod, byť do značné míry ovlivněné nehodou v Jihočeském kraji (19 usmrcených) a v posledním období se zvýšily i následky nehod motocyklistů.

Stále přetrvává i značný nárůst počtu usmrcených osob u nehod zaviněných řidiči vozidel v noční době a celkem při těchto nehodách zahynulo 394 osob, tj. o 71 osob více, než v loňském roce (cca o 22% více). Výrazné zvýšení je i u nehod končících srážkou s pevnou překážkou (počet usmrcených vyšší o 16%) nebo havárií (počet usmrcených vyšší téměř o 60%) atd.