Statistické přehledy

---

I N F O R M A C E
o nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za leden až listopad 2003

Policii ČR bylo za 11 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 176 844 nehod, při kterých bylo 1 224 osob usmrceno, 4 861 osob těžce zraněno a 27 833 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda na místě nehody je 8 420,6 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2002 je následující:

• počet nehod o 4 099, tj. o 2,4%
• počet usmrcených o 28 osob, tj. o 2,3%
• počet lehce zraněných o 909 osob, tj. o 3,4%
• odhad hmotné škody o 391,9 mil. Kč, tj. o 4,9%.

• počet těžce zraněných o 207 osob, tj. o 4,1%.

Oproti předchozímu statistickému období (tj. období leden až říjen) letošního roku se snížily nárůsty počtu nehod (o 1,5 procentního bodu), počtu usmrcených osob (dokonce o 4,5 procentního bodu), počtu lehce zraněných (o 1,4 procentního bodu) a snížil se i nárůst odha-du hmotných škod. Naproti tomu se zvýšil pokles počtu těžce zraněných osob (o 1,4 procent-ního bodu). Z tohoto pohledu byl vývoj počtu nehod i jejich následků v posledním období rela-tivně příznivý. Počet usmrcených v samotném měsíci listopadu 2003 je v období od roku 1990 třetí nejnižší (po létech 1993 a 1998, kdy bylo usmrceno 94, resp. 93 osob). A naopak nejhorší "bilanci měl" listopad v létech 2002 a 1994, kdy shodně zahynulo 141 lidí.

Z celkového počtu měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme u 63% nárůst počtu nehod, ale nárůst počtu usmrcených osob zaznamenáváme už jen u 45%. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (zvýšení o 13 500 nehod - tj. o 11,4%), u nehod za dobré viditelnosti je zvýšení o 8 201 nehod ( tj. o 7%) a u nehod zaviněných řidiči motorových vozidel o 4 693 nehod (+ 3%) atd. Naproti tomu nejví-ce poklesly počty nehod (v absolutní hodnotě) v denní době ( za mlhy, deště apod.) - o 3 625 (tj. o 26,4%) atd.

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, resp. počtu usmrcených osob, v období leden až listopad 2003.

Viníci nehod

Počet nehod byl nižší v kategorii nehod zaviněných závadou komunikace (pokles o 172 nehod, tj. o 28%), dále u nehod zaviněných chodcem (pokles o 225 nehod, tj. o 11%), u nehod zaviněných technickou závadou vozidla (pokles o 310 nehod, tj. o 19%) a u nehod kategorie "jiné zavinění" (pokles o 126 nehod, tj. o 17%). Celkový nárůst počtu nehod ovlivnili především řidiči osobních a nákladních automobilů ( zvýšení o 3 110, resp. o 1 471 nehod). Více nehod zavinili i řidiči autobusů (o 16 nehod) a motocyklů (o 175 nehod).

Počet usmrcených osob byl vyšší jen u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů, autobusů a motocyklů ( o 39, resp. o 31, resp. o 1 osobu). Naproti tomu u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů zaznamenáváme pokles o 17 osob. U ostatních viníků nehod zaznamenáváme mírný pokles počtu usmrcených osob, např. u nehod zaviněných chodci o 4 osoby atd.

V tomto období zaregistrovala policie celkem 16 083 nehod, kdy viník nehody z místa ujel a při těchto nehodách bylo usmrceno 22 osob a dalších 1 070 bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti loňskému období vyšší o 0,1%, počet usmrcených je o jednu osobu nižší a počet zraněných je nižší o 33 osob.

V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů mo-torových vozidel v období leden až listopad 2003.

Nesprávný způsob jízdy je stále nejčetnější hlavní příčinou nehod řidičů motorových vozidel a připadá na něj téměř 66% nehod, dalších téměř 18% nehod připadá na nedání přednosti v jízdě, mírně přes 14% nehod připadá na nepřiměřenou rychlost jíz-dy a 2,5% ne-hod zavinili řidiči z důvodu nesprávného předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jíz-dy - 464 osob, tj. téměř 43% z následků nehod řidičů.

Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod nižší pouze v kategorii ne-správné předjíždění - o 74 nehod (tj. o 1,8%). Nejvyšší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - o 2 610 nehod a nepřiměřené rychlosti jízdy - o 1 261 nehod. Počet usmrcených je vyšší v kategorii nesprávný způsob jízdy a nesprávné předjíždění - o 80, resp. o 4 osoby (tj. o 24%, resp. o 6,5%). U nehod zaviněných z důvodu nedání přednosti v jízdě a ne-přiměřené rychlosti je počet usmrcených naopak nižší o 17, resp. o 26 osob.

Deset nejčastějších a deset nejtragičtějších příčin nehod je uvedeno v následujících tabulkách.

Nejčastější příčinou nehod řidičů v tomto období bylo nevěnování potřebné pozor-nosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti za vpředu jedoucím vozidlem, nespráv-né otáčení a couvání, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, nezvládnutí řízení vozidla atd.

Oproti loňskému období se nejvíce zvýšily nehody zaviněné z důvodu nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem - o 1 387 nehod, z důvodu nesprávného otáčení nebo couvání - o 1 029 nehod, z důvodu nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky - o 592 nehod atd.

Jak vyplývá z tabulky, nejtragičtější příčinou nehod v tomto období bylo nepřizpůso-bení rychlosti dopravně technickému stavu (tj. zatáčka apod.) - zahynulo 174 lidí, na druhém místě jsou nehody zaviněné z důvodu nevěnování pozornosti řízení vozidla - zahynulo 134 lidí atd.

Oproti loňskému roku jsme zaznamenali nárůst počtu usmrcených u nehod způsobe-ných nevěnováním pozornosti řízení vozidla a nezvládnutím řízení vozidla (zvýšení shodně o 19 usmrcených osob); více usmrcených bylo i u nehod zaviněných z důvodu vjetí do protismě-ru (zvýšení o 18 usmrcených osob) atd. Naproti tomu významnější pokles byl u nehod způ-sobených z důvodu nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (snížení o 22 usmrcených osob) a nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu (pokles o 14 osob) atd.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění ne-rušeného a bezpečného přejití vozovky chodci ( "nedání přednosti chodci"), přecházející-mu po vyznačeném přechodu zahynulo v období leden až listopad roku 2003 celkem 14 chod-ců (o 12 osob méně oproti loňskému období, ale také dvakrát více oproti roku 2000), 155 chodců bylo těžce zraněno (- 45 osob) a 509 bylo lehce zraněno (- 73 osob). Bilance násled-ků chodců na vyznačených přechodech se v porovnání s rokem 2002 výrazně zlepšila, přesto jsou následky pro chodce stále ještě velmi vysoké. Porovnání základních ukazatelů těchto nehod od roku 2000 je uvedeno v následující tabulce.

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2002=100%.

V obci je nižší počet usmrcených - o 7 osob a počet těžce zraněných - o 244 osob; počet lehce zraněných je vyšší o 167 osob

Mimo obec jsou vyšší všechny ukazatele; počet usmrcených je vyšší o 35 osob

Na dálnici je nižší počet nehod (o 52 nehod) a počet těžce zraněných (o 14 osob); počet usmrcených je vyšší o 2 osoby.

V období leden až listopad 2003 stále nejvíce nehod připadá na místní komunikace a na vybranou komunikační síť velkých měst, v pořadí četnosti teprve pak následují silnice I., II. a III. třídy. Počet nehod byl, v porovnání se stejným loňským obdobím, vyšší na všech druzích komunikací - s výjimkou dálnic (pokles o 1,3%) a největší relativní zvýšení zaznamenáváme na silnicích III. a II. třídy - o 7,5%, resp. o 3,3%.

Nejvíce usmrcených bylo při nehodách zaviněných na silnicích I. a II. třídy (457, resp. 281 osob). Oproti stejnému období loňského roku byl počet usmrcených vyšší na silni-cích III. třídy, na místních komunikacích a na dálnicích ( o 50, resp. o 24, resp. o 2 osoby). Výrazné snížení počtu usmrcených bylo při nehodách na silnicích II. třídy a na vybrané komu-nikační síti velkých měst (o 24, resp. o 16 usmrcených osob).

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 8 416 nehod (tj. 5,0% z celkového po-čtu), při kterých bylo 111 osob usmrceno a 4 312 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod nižší o 391 (tj. o 4,4%), počet usmrcených je nižší o 11 osob (tj. o 9%) a počet zraněných je nižší o 433 osob. Počty usmrcených osob při těchto nehodách přesto zůstávají stále vysoké a představují více jak 9% z celkového počtu silničních obětí.

Z celkového počtu těchto nehod připadá největší podíl na místní komunikace - 27%, následují silnice III. třídy - téměř 19%, na silnice II. třídy připadá téměř 18%, na silnice I. třídy necelých 15% atd. Nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů - 22%, u řidičů malých motocyklů - 16,1% a u chodců - 12,6% atd.

Podíl jednotlivých krajů na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce. Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy 32248 a nejméně pak na území Jihočeského kraje - 13 060 nehod. Nejvíce usmrcených bylo při ne-hodách na území Jihomoravského kraje - 233 osob a nejméně na území hl.m. Prahy - jen 57 osob.

Ve všech krajích, s výjimkou hl.m. Prahy (pokles o 96 nehod), je počet nehod vyšší a největší absolutní zvýšení je na území Severomoravského kraje - o 1 514 nehod atd. Počet usmrcených byl nižší na území 3 krajů - hl.m. Prahy, Jihočeského a Severomoravského kra-je. Největší nárůst, vyjádřený v absolutní i relativní hodnotě, byl na území Západočes-kého kraje - o 23 osob, tj. o 24,5% atd.

Počet nehod v jednotlivých dnech v týdnu byl, s výjimkou nedělí (pokles o 370 nehod) v ostatních dnech týdne vyšší a největší absolutní i relativní zvýšení připadá na pondělky, kdy se stalo o 1 533 nehod více (tj. o 5,8%). Zatím nejvíce policií registrovaných nehod připadá na pátky (31 821 nehod) atd. V ostatní pracovní dny počet nehod překračuje hranici 25 000 nehod a nehodami nejméně zatížené jsou neděle a soboty (16 077, resp. 20 603 nehod).

Nejvíce usmrcených připadá na sobotní nehody, při kterých bylo již us-mrceno 264 osob a velmi vysoký počet usmrcených byl i při pátečních nehodách - 198 osob. Nejméně usmrcených - 124 bylo při úterních nehodách.

Oproti loňskému období byl počet usmrcených nižší při úterních (o 15 osob), středeč-ních (o 8 osob) a pátečních (o 24 osob). Největší zvýšení registrujeme při sobotních a čtvr-tečních nehodách (o 21, resp. o 36 osob).

Nejvíce nehod v letošním roce bylo zatím v říjnu a v září - 17 650, resp. 17 597 nehod a pouze v únoru, v březnu a v dubnu počet nehod nepřekročil 16 000 hranici; nejméně nehod bylo zatím nahlášeno v březnu - 13 636. Počet nehod byl, oproti loňskému roku, nižší v břez-nu (pokles o 353 nehod), v říjnu (o 1 005 nehod) a v listopadu (o 2 112 nehod) a naopak nej-větší nárůst - o 1 836 nehod - registrujeme v dubnu.

Nejvíce obětí na životech bylo při červencových nehodách - 159 usmrcených osob a zatím nejnižší měsíční počet usmrcených registrujeme v únoru - 65 osob. V listopadu při ne-hodách zahynulo 96 osob. Oproti roku 2002 bylo více usmrcených při nehodách v lednu, v dubnu, v červnu, v červenci a v říjnu a naopak největší pokles, oproti loňskému roku, byl při listopadových, zářijových a únorových nehodách (o 45, resp. o 19, resp. o 18 osob).

V přiloženém grafu "Porovnání vývoje počtu usmrcených osob oproti mezním hodno-tám" je znázorněn aktuální počet usmrcených osob v jednotlivých měsících letošního roku ve vztahu k minimálním a maximálním hodnotám v období 1990 až 2002. Z grafu mimo jiné vy-plývá, že červnový a červencový počet usmrcených osob významně překročil vymezené ma-ximální hodnoty, ale srpnový a zejména zářijový počet se dostal na průměrnou, resp. minimál-ní hodnotu (zářijový počet je o 2 osoby nižší, než nejnižší hodnota v období 1990 až 2002) a rovněž počet usmrcených osob v měsíci listopadu se přiblížil minimální hodnotě.

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u červencových nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 9,7 usmrcených a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u červnových nehod - 8,7 usmrcených na 1 000 nehod. V srpnu a v září hodnota tohoto ukazatele klesla, ale říjnová hodnota již pře-sahuje průměr letošního roku. Hodnota tohoto ukazatele pro listopadové nehody je ale opět nižší. Nejnižší hodnota připadá na únorové nehody - 4,4 usmrcené osoby. Hodnota tohoto ukazatele za 11 měsíců letošního roku je 6,9 usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod.

Nejhorším dnem hodnoceného období je pondělí 7. dubna, kdy policii nahlášený po-čet nehod letos poprvé překročil hranici 1 000 nehod a dosáhl počtu 1 174 nehod. Nejhorším listopadovým dnem byl pátek 28., kdy se stalo 731 nehod. V průměru na jeden den hodnoce-ného období roku 2003 připadalo 530 nehod.

Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byla sobota 8. března, kdy při nehodách zahynulo 20 lidí (jeden z nejtragičtějších dní v historii české statistiky nehod, pozn.: jen při nehodě autobusu zahynulo 19 lidí); dalšími velmi tragickými dny jsou:

• sobota 13. září - zahynulo 18 lidí,
• neděle 13. července - zahynulo 15 lidí
• neděle 5. října - zahynulo 15 lidí,
• sobota 19. července - zahynulo 12 lidí
• sobota 4. října - zahynulo 12 lidí
• sobota 19. dubna - zahynulo 11 lidí
• sobota 16. srpna - zahynulo 11 lidí
• neděle 29. června - zahynulo 10 lidí
• pátek 4. července - zahynulo 10 lidí
• sobota 23. srpna - zahynulo 10 lidí

• 442 řidičů osobních automobilů,
• 249 spolujezdců v osobních automobilech,
• 224 chodců
• 120 cyklistů
• 76 řidičů motocyklů
• 33 řidičů nákladních automobilů
• 23 cestujících v autobuse
• 12 spolujezdců v nákladních automobilech
• 10 spolujezdců na motocyklech
• 9 řidičů malých motocyklů
• 6 řidičů autobusů
• 6 řidičů mopedů
• 6 řidičů traktorů
• 3 spolujezdci na malém motocyklu atd.

Z celkového počtu osob usmrcených při nehodách v silničním provozu bylo 31 dětí (o 3 osoby méně, než ve stejném období roku 2002), z toho bylo 15 chodců, 12 spolujezdců v osobních automobilech, 1 spolujezdec v nákladním automobilu, 1 cyklista a 2 děti jako cestující v autobusu. Oproti loňskému roku zaznamenáváme nárůst usmrcených řidičů osob-ních automobilů - o 49 osob, cestujících v autobusech - o 19 osob, spolujezdců v nákladních automobilech - o 5 osob, řidičů autobusů o 5 osob atd. Naproti tomu poklesl počet usmrce-ných chodců (o 14 osob), řidičů motocyklů (o 12 osob), řidičů mopedů (o 9 osob), cyklistů o 7 osob atd.

Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u ne-hod následujících kategorií viníků:

• u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů ( + 39 osob)
• u nehod zaviněných řidiči autobusů (+ 31 osob)

Tento nárůst se projevil především

• u nehod, které se staly na suchém povrchu komunikace (+ 88 osob)
• u nehod zaviněných nesprávným způsobem jízdy (+ 80 osob)
• u nehod, které se staly v noci, v místě bez veřejného osvětlení (+ 63 osob)
• u nehod na silnicích III. třídy (+ 50 osob)
• u nehod, které skončily havárii vozidla (+ 40 osob)
• u nehod, které skončily srážkou s pevnou překážkou (+ 38 osob)
• u nehod, které se staly v sobotu (+ 36 osob)
• u nehod, které se staly mimo obec (+ 35 osob)
• u nehod na místních komunikacích ( + 24 osob)
• u nehod, které se staly ve čtvrtek (+ 21 osob)
• u nehod, které se staly v denní době a za dobré viditelnosti (+ 19 osob)
• u nehod, které se staly v noci, v místě s veřejným osvětlením (+ 16 osob)
• u nehod, které se staly v pondělí (+ 9 osob)
• u nehod na železničních přejezdech (+ 9 osob)
• u nehod, které se staly v neděli (+ 9 osob) atd.