POLICISTA  9/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

soutěž

1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,

Správná odpověď na úryvek z čísla 9 zní: Ne. Nejasnosti o tom, jak funguje revolver, a jak samonabíjecí pistole, se v literatuře tohoto typu objevují velmi často. V otočném bubínku revolveru prázdné nábojnice po výstřelu zůstávají, a pokud je střelec sám nevyjme, nemohou se ocitnout na místě činu jako vrahově pozornosti uniklý důkaz.
Z došlých odpovědí bylo 6 správných, 1 nesprávná, ze zaslaných internetových adres byl vylosován výherce jedné z detektivek, nad jejichž pravděpodobností se v soutěži zamýšlíme.


* * *

Vážení čtenáři,

při přípravě soutěže na stránkách Internetu jsme vycházeli ze zjištění, že spisovatelé kriminálních příběhů a detektivních povídek mají často jen velmi nejasné ponětí, jak vyšetřování trestných činů vypadá ve skutečnosti. Vybrali jsme proto několik sporných textových pasáží a obracíme se na vás s jednoduchou otázkou. Bylo to opravdu tak? Je možné, aby se situace odehrála podobně, jak ji autor převyprávěl, nebo jde o pouhý nereálný výmysl? Odpovídejte ANO či NE, a pokud se chcete zúčastnit závěrečného slosování o hezké ceny, připojte i svou internetovou adresu. Mnoho úspěchu vám přeje redakce.

Olověná splátka

"Nemusel jste chodit osobně," řekl fotoreportér Střihavka.

Návštěvník mlčky pokrčil rameny.

"Stačilo příslušnou částku poslat na účet. Ale když už jste tady..."

Otevřel dvířka domácího baru a vyndal dvě skleničky.

"Koňak nebo skotskou?"

Příchozí, který si dosud nesundal kabát ani rukavice, však popíjet nehodlal.

"Nepřinesl jsem žádné peníze," pravil tiše.

"Ale to snad ne, pane Pavelko," podivil se Střihavka. "Já mám velikou trpělivost, ovšem dál už čekat nemůžu."

"Nic nedostanete."

"Proč? To je přece hloupost. Vždyť to není tak horentní suma. A budete mít klid. V rodině i v zaměstnání. To víte, každý špás něco stojí."

"Nebudu nic platit."

"V tom případě snímky zveřejním a následky si přičtěte sám. Ani ta vaše slečna asi nebude mít radost, když se najde v nějakém pornočasopise. Mimochodem, jsou to moc povedené obrázky..."

Karel Pavelka strčil ruku do široké kapsy zimníku a vytáhl velký černý revolver. Střihavkovu tvář zkřivilo zděšení.

"Neblázněte! Proboha, ne!"

Třeskl výstřel. Brýle na fotografově obličeji se rozprskly, u kořene nosu se objevil temný cípatý otvor a bezvládné tělo se zřítilo na podlahu. Návštěvník se otočil na podpatku a opustil dům.

Druhý den se o případu rozepsaly všechny místní noviny, tradiční jízlivosti na adresu policie byly ovšem tentokrát hrubě neoprávněné. Kriminálka pracovala jako blesk, i když vraždící návštěvník po sobě téměř žádné stopy nezanechal. O jeho přítomnosti svědčily jen dvě nepoužité skleničky na servírovacím stolku a prázdná mosazná nábojnice ráže devět milimetrů nalezená pod křeslem. Podrobná prohlídka fotografova bytu však objevila nejen pečlivě vedený archiv starších snímků, ale i poměrně podrobný seznam lidí, platících za to, aby některé obrázky nikdy nespatřily světlo světa. Jistý Karel Pavelka byl uveden na jednom z posledních míst.

Obětí vyděrače se může stát kde kdo a bezpochyby to není žádný zločin. Mít doma revolver ráže devět milimetrů je však už na pováženou. A když balistická expertiza prokáže, že nábojnice nalezená na místě činu byla vypálena právě z této zbraně, je na čase shánět si nějakého opravdu dobrého advokáta.

* * *

Zde úryvek končí a je na vás určit, zda to mohlo být skutečně tak.


Bylo to opravdu tak? Je možné, aby se situace odehrála podobně, jak ji autor převyprávěl, nebo jde o pouhý nereálný výmysl? Odpovídejte ANO či NE a pokud se chcete zúčastnit závěrečného slosování o hezké ceny, připojte i svou internetovou adresu.
ano, mohlo to tak být e-mail:
ne, nemohlo to tak být      

 


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |