Pozdní večer s oblohou plnou oranžových teček slibuje krásný příští den. Ze staré, popraskané budovy na náměstí vyjíždí policejní auto a pomalu projíždí centrem města, okrajovými uličkami a poté zamíří ven. Spolu s policejní hlídkou vyjíždíme při pravidelné noční obhlídce rajonu na kopec, kterému se tady říká Rovná. Pod námi leží romanticky jímavá kulisa rozsvíceného údolí - Boskovice, kam jsme se vydali za policisty na návštěvu, se ještě zdaleka neukládají ke spánku. Místní lidé se rádi baví, a tak bude ještě dlouho trvat, než město utichne nočním spánkem.

STÁLE ŽIVÉ MĚSTO

Boskovice na Blanensku jsou historicky i kulturně nesmírně zajímavým místem. Na dohled se rozkládá na jedné straně zemědělsky bohatá Malá Haná, převážnou část panorama však tvoří malebná lesnatá pahorkatina. Počátky Boskovic se datují od roku 1222, kdy je o nich zmínka v listině krále Přemysla I. Zhruba o dvě stě let později se smějí dle análů nazývat městečkem a král Jiří z Poděbrad jim uděluje právo výročního trhu. Na konci osmnáctého století se z městečka stává město a od roku 1849 se Boskovice stávají na sto jedenáct let městem okresním.

Zvláštní kapitolu Boskovic tvoří dějiny židovského národa. Židé se ve městě prokazatelně objevili v polovině patnáctého století, kdy byli vypovězeni z moravských královských měst. První zmínky o nich jsou však datovány o sto let dříve. V roce 1728 byli židé na sto dvacet let izolováni do ghetta, kde žilo v pouhých sto devíti domech téměř dva tisíce lidí. V bouřlivém roce 1848 vznikla samostatná politická obec Židovské město, které bylo po více než sedmdesáti letech sloučeno s Boskovicemi. Březen roku 1942 byl pro Židovské město nejtragičtějším mezníkem. Jeho obyvatelé byli odsunuti do Terezína a odtud do likvidačních táborů v Polsku. Domů se vrátilo jen čtrnáct lidí.

Ghetto dlouho chátralo, od roku 1990 však dochází k jeho rekonstrukci. Z původních 138 domů jich bylo dochováno 79. Dnes najdete na zhruba pětihektarové ploše mezi zámkem a náměstím dvaatřicet památkově chráněných objektů: bránu, synagogu maior z konce sedmnáctého století, rituální lázeň mikve, veřejné lázně, malebné zdobené domky, masné krámy a další zajímavé objekty. Podle průvodce Boskovicemi tvoří tato čtvrť vedle Třebíče nejkompaktnější urbanistický doklad o židovském osídlení v našich zemích. Zastavení si zaslouží i třetí největší židovský hřbitov v Čechách, kde je dochován nejstarší náhrobek z roku 1640.

Z židovského ghetta přicházíme na náměstí. Pozdně renesanční radnice, která zde však stála původně již na konci třináctého století, poutá ze všech stran pozornost čtyřiačtyřicet metrů vysokou, nezvykle seseknutou věží. Na radnici mívalo své sídlo městské právo a ti, kdo se provinili, poznali - nikoli jako turisté - místní mučírnu. Od poloviny devatenáctého století sídlil v této budově Okresní soud, nyní zde najdeme Městský úřad, informační středisko a krásnou prodejní galerii Otakara Kubína.

"Městečko Boskovice rádo přijímá hosty a má jim co nabídnout," vítá nás na radnici starosta Městského úřadu RNDr. Josef Dohnálek. "Jsem rád, že se tady místním dobře žije a že ti, kdo se k nám podívají, se zpravidla znovu vracejí. I když Boskovice bývaly sídlem okresu, je to malé město a dopravní spojení s velkým centrem, tedy Brnem, nebylo nikdy dobré. Kulturu si proto vytvářeli sami už naši předci, a tak máme dodnes vlastní divadlo i symfonický orchestr. Každoročně pořádáme také akce, na které se už těší lidé z celé republiky i ze zahraničí," dovídáme se od RNDr. Josefa Dohnálka.

Mezi nejvýznamnější kulturní podnik ve městě patří každoroční Unijazz, což je letní festival věnovaný propagaci boskovické židovské čtvrti. Program je opravdu pestrý: výstavy, filmové projekce, autorská čtení, divadelní vystoupení i koncerty. Tisíce mladých lidí, kteří kempují v podzámeckém parku, vyhledávají především alternativní, avantgardní kulturu. Mimo festival se ve městě konají během celého roku pravidelné diskotéky, na které se sjíždí mládež ze širokého okolí.

"Boskovičtí staromilci nejsou rádi, že město žije naplno i v noci, já se však domnívám, že sem patří kultura pro každou generaci. Naše městská policie čítá devět lidí a bezprostředně spolupracuje s policií státní. Snažíme se, aby zmíněné akce i bouřlivá sportovní utkání co nejméně narušovaly klid v ulicích," říká starosta Městského úřadu.

Spolupráce obou policií je takřka nepřetržitá i díky společně využívanému kamerovému monitorovacímu systému. Operační středisko městské policie sleduje dění v problémových zónách pomocí tří kamer. Na Policii České republiky se však může díky vzájemnému propojení objevit na monitoru vše, co policisty v dané chvíli zajímá. Tuto techniku chce radnice v brzké době ještě rozšířit a doplnit o záznamové zařízení.

"Tento systém se nám v praxi skutečně osvědčil," říká starosta Boskovic. "Hned, když jsme předváděli zastupitelům, jak toto zařízení pracuje, přihodila se neuvěřitelná věc. Kamera zachytila člověka, který tady páchal neplechu kolem aut. Dotyčného pachatele se podařilo díky právě nainstalované technice okamžitě zadržet."

Boskovice se stále mění: leccos se opravuje, staví se nové... Ne se vším jsou ale místní spokojeni - tak třeba s plánem radnice postavit ve městě velké obchodní centrum.

"Tím, že ve městě chybí supermarket, chybí i konkurence pro drobné obchodníky a ve městě je draho," vysvětluje RNDr. Josef Dohnálek. Boskovičtí občané však dali demontračním vystoupením najevo svůj nesouhlas s novotami, které by se zde měly stran obchodu zavádět. S podobným problémem se potýkají i jiná města a polemika o tom, co je výhodnější, bude zřejmě ještě delší čas plnit stránky tisku.

V KUŽELKÁCH NA NĚ HNED TAK NĚKDO NEMÁ

K policejnímu obvodnímu oddělení je to od radnice doslova pár kroků. Ve starém domě, kde není pro toho, kdo na policii přichází, nejen byť skromná čekárna, ale dokonce ani hygienické zařízení, se jistě neslouží moc pohodově. Boskovice leží zhruba uprostřed okresu Blansko a na nejzazší konec rajonu to odtud mají policisté asi čtyřicet kilometrů. Všechny cesty jsou samý kopec, a i když Drahanská vrchovina nejsou Krkonoše, na mnohá místa se v zimě autem nedostanete.

"V Boskovicích jsme zaznamenali k 31. 10. 2001 nápad 291 skutků, z toho jich bylo 197 objasněno, což je 67,70 %," představuje zdejší policejní obvodní oddělení řečí čísel jeho vedoucí mjr. Rudolf Cibulka. Nejvíc práce mají policisté s majetkovou trestnou činností: vloupání do automobilů a do rekreačních objektů, kterých je v tomto krásném kraji opravdu hodně. Hlídky jsou v terénu ve dne v noci, ale v obvodě, kde kvete turistický ruch a bohatý kulturní život, je těžké všechno uhlídat. "Co nám dává právě teď nejvíc práce?" opakuje naši otázku mjr. Cibulka. "Právě se snažíme objasnit sérii vloupání do rodinných domků. Podle některých shodných znaků se dá soudit, že se ve více případech zřejmě jedná o jednoho pachatele. Nejvíc si vybírá domy v okrajových částech Boskovic, ke kterým se dostává zezadu přes dvory a zahrady. Vloupání jsou prováděna během dne, kdy jsou lidé v práci, a ztrácejí se hlavně peníze, šperky a drobnosti, které lze bez problémů odnést. Přesto, že na případu intenzivně pracujeme, pachatele se nám nedaří polapit."

Policistům v Boskovicích se podařilo objasnit hodně případů, o jednom zajímavém jsme si však povídali trochu déle, i když nebyl právě z nejnovějších. Na obvodním oddělení se množila oznámení o poškozených pneumatikách automobilů. Policisté hlídali zvlášť v noci parkoviště ve městě, ale na pachatele ne a ne natrefit. Až jednou zahlédla hlídka podivně se chovajícího muže a ničitel pneumatik byl odhalen. K velkému překvapení byl dotyčný lékařem zdejší nemocnice. Cítil v sobě jakousi křivdu, a tak se mstil - nejprve ničil pneumatiky aut svých kolegů, později si vylíval zlost, kde se dalo.

Od roku 2 000 přibyla policistům práce s diváckým násilím při sportovních utkáních. Při zápasech, hlavně v ledním hokeji, kdy proti sobě nastoupí věční rivalové Boskovice a Blansko, se hlediště mění v arénu. Zkraje musela dokonce pomoci zásahová jednotka z Brna, další utkání už zajišťovali za pomoci celého okresu boskovičtí policisté.

"V Blansku mají výhodu, že se dají diváci rozdělit, u nás se o rekonstrukci stadionu teprve rozhoduje, takže fanoušci obou týmů jsou vzájemně promíseni a zasahovat je velice složité," říká zástupce vedoucího oddělení kpt. Bc. Zdeněk Grénar.

Kolektiv obvodního oddělení byl, a možná ještě je, nejmladším na okrese. Jen jeden z policistů pracuje u policie déle než deset let. Doba, kdy tady byli všichni bez zkušeností a neměl jim kdo poradit, je už naštěstí pryč. Stejně rychle jako utíkal čas, učili se chlapci přímo v terénu, o čem je vlastně policejní rutina.

Do Boskovic se sjíždějí, jak již víme od starosty města, lidé za mnoha kulturními akcemi. Při čtyřdenním festivalu Unijazz konaném každoročně ve prospěch památek Židovského města, dorazí do města na šest tisíc účastníků. Vyhlášená je i technoparty na hradě, kdy zde tančí od večera až do rána zhruba dva a půl tisíce lidí. Udržet klid a pořádek a k tomu zajistit i "běžnou" službu, vyžaduje od celého oddělení velké vypětí.

"Snažíme se vyjít občanům co nejvíce vstříc," říká zástupce vedoucího oddělení. "Zřídili jsme informační vývěsku, kde se prezentujeme společně s městskou policií, osvědčila se také schránka důvěry, kam občané házejí nejen své ztížnosti a připomínky, ale i nalezené doklady a podobně."

Mladá policejní parta je i skvělým sportovním týmem. Vlastnímu družstvu Odborářské kuželkářské ligy unikl v poslední sezoně jen o fous putovní pohár, který byl dlouho jejich.

Škoda jen, že policejní budova naprosto nevyhovuje potřebám služby. Chybí zázemí nejen pro příchozí, ale i pro policisty, na stolech v kancelářích jsou namísto počítačů ještě stále psací stroje. Co se dá, si mladý kolektiv zařídí sám - jako třeba celu předběžného zadržení či jednu vlastní monitorovací kameru, která je sem zavedena.

Pprap. Svatopluk Dračka a prap. Jiří Bulička právě vyjíždějí na noční obhlídku rajonu. Projíždíme Židovským městem, míjíme zařízení Maják a Paradis, kde se pravidelně konají vyhlášené diskotéky, v létě je živo také v pískovém lomu v Doubravě, kde je jedno z největších westernových městeček u nás. Služba bude trvat ještě dlouho, a tak se s posádkou policejního vozu loučíme.

Neradi odjíždíme z tohoto malebného města, kde je toho k vidění tolik, že se sem člověk musí vracet: zřícenina gotického hradu, jeden z nejpůvabnějších empírových zámků na Moravě, zajímavá muzea a mnoho dalších zajímavých míst.

VĚČNÍ RIVALOVÉ

Boskovice a Blansko. Věční rivalové. První z měst bývalo dlouhá léta okresem, druhé je o tuto výsadu připravilo. Osm měst, sto dvaadvacet obcí, 108 000 obyvatel - to je okres z pohledu čísel. Aby jich nebylo málo, ještě přidáme, že tento region sousedí hned s pěti dalšími okresy: Brnem-venkov, Vyškovem, Prostějovem, Svitavami a Žďárem nad Sázavou. Policisté na Blanensku si rovinky moc neužijí, jejich rajon je obklopen Drahanskou a zčásti také Českomoravskou vrchovinou. Krásná příroda a přídavkem Moravský kras přitahují turisty po celý rok - co to pro práci policie znamená, není nutno popisovat.

Zástupce ředitele Okresního ředitelství v Blansku pplk. Václav Vorlický potvrdil, že i v rámci okresu mají největší problémy s majetkovou trestnou činností. Nejvíce vytíženo je obvodní policejní oddělení s okresním městě, hned za ním následují Boskovice a dále pak Letovice a Černá Hora. I přes značný nápad trestné činnosti se policistům okresu daří u více než poloviny skutků odhalit pachatele.

Specifikou okresu je Moravský kras s nádhernými krápníkovými jeskyněmi a světoznámou propastí Macocha. V členitém terénu se však ztrácí poměrně dost lidí - hlavně dětí a starých lidí. K pátracím akcím využívají policisté z okresu i leteckou službu MV. Po pátrání na zemi i z vrtulníku se občas stane, že dotyčný, kterého hledaly desítky lidí, jen neřekl svým nejbližším, že někam odjel, byl zcela v pořádku a vůbec netušil, jaký kolotoč se kvůli němu roztočil.

Na okresním policejním ředitelství v Blansku chybí preventivně informační skupina. Npor. Mgr. Martina Bočková, která pracuje s mládeží, dělá navíc i to, co by zdaleka nemusela. Kromě besed ve školách zkusila do škol umístit schránky, kam děti vhazují lístky se vším, co je trápí. Na základě těchto psaníček byla mimo jiného odhalena řada případů šikany.

Stejně jako v Boskovicích jsme i tady v Blansku slyšeli o lítých bojích mezi fanoušky sportovních družstev obou měst. Mezi policisty však tato rivalita ani za mák neplatí - snad jen při vzájemných sportovních turnajích.

Radvana ČERVENÁ