...pplk. Martina Kotlana
náměstka policejního prezidenta
pro uniformovanou policii

Jedním z útvarů Policie ČR je Ohranná služba, která působí a funguje na základě zákona o policii. Můžete nám tuto službu trochu přiblížit?

Podíváme-li se na strukturu policie, tak vidíme, že je zásadně rozdělena na útvary s působností na celém území republiky, na útvary s územně vymezenou působností a policejní prezidium. Mezi útvary, které mají působnost na celém území ČR, patří i ochranná služba. Zákon o policii vymezuje jako jeden ze základních úkolů policie i ochranu osob a objektů zvláštní důležitosti.

Ochranná služba není nic nového, její historie je poměrně velmi dlouhá. Fungovala i daleko před účinností stávajícího zákona o policii, v bývalé struktuře Sboru národní bezpečnosti. V té době to byla 5. správa SNB a sloužila převážně k ochraně stranických a ústavních činitelů. V dnešní době se její role význačně posunula do jiné polohy. Základním úkolem je ochrana určených osob. V současnosti jsou to určení, permanentně střežení ústavní činitelé, příslušníci zahraničních delegací nebo osoby s cizí státní příslušností, k jejichž střežení nás zavazují mezinárodní dohody. Jsou to v prvé řadě prezidenti republik, předsedové vlád, ministři zahraničních věcí a další význačné osobnosti.

Ochranná služba střeží také objekty, v nichž tyto osoby pobývají, střeží sídelní objekty důležitých státních institucí, jako je například ministerstvo vnitra, ministerstvo zahraničních věcí, Národní bezpečnostní úřad apod. Střeží také vytipované objekty zastupitelských úřadů v České republice.

Jsou ještě další oblasti kde ochranná služba působí?

Samozřejmě spektrum činností, ve kterých ochranná služba plní své úkoly, je velmi široké. Od běžné uniformované policejní ostrahy objektů až po činnost na úseku civilní osobní ochrany, to jsou ti její členové, kterým se dnes s oblibou říká bodyguardi. Patří jim i činnost související s technickým zabezpečením, až do nedávna pod ni spadaly i pyrotechnické prohlídky. Pro tuto práci byl na policejním prezidiu nově zřízen pyrotechnický odbor. Ochranná služba nadále zajišťuje ve spolupráci s dalšími útvary PČR bezpečnostní prohlídky objektů, provádí protizpravodajská opatření, to znamená, že eliminuje případné odposlechy v prostorách, kde se chráněné osoby pohybují.

Kromě vyjmenovaných činností spadá do kompetence ochranné služby i ochrana dalších osob, u nichž na základě rozhodnutí ministra vnitra tato potřeba vzniká.

Ochranná služba prošla v posledním období dynamickým vývojem, co se týká rozsahu plnění úkolů. Přibývá neustále požadavků na ochranu dalších objektů a institucí. Je to jedna z nejpřetíženějších složek naší policie.

Spadá do kompetence ochranné služby i případ, kdy zahraniční návštěvník, který nepatří podle zákona ani mezinárodních dohod mezi chráněné osoby, požádá o ochranu? Jak se takové případy řeší?

Přirozeně okruh standardně chráněných osob může být rozšířen na základě bezpečnostní nebo mezinárodní politické situace. Každá taková žádost je individuálně posuzována. Důležité jsou informace o bezpečnostních rizicích, které pro nás získává služba kriminální policie. Po posouzení všech faktorů se vydává doporučení pro ministra vnitra, zda žádosti vyhovět, či nikoliv. Takové případy nejsou ojedinělé, zpravidla se jedná o další členy vlád, parlamentů, význačných institucí, případně jiných význačných osobností.

Mají příslušníci ochranné služby nějaké jiné, zvláštní pravomoci oproti ostatním policistům?

V zásadě nemají. Postupují podle zákona o policii, ale našli bychom tam třeba určitá oprávnění k použití zbraně, které je typické pro ochrannou službu. Jedná se např. o útok na střeženou osobu, objekt nebo stanoviště, kdy se pod tím rozumí objekty zvláštní důležitosti, ale to je víceméně v teoretické poloze. Ochranná služba je však vybavena specifickými donucovacími prostředky a zbraněmi, které nejsou kromě struktury speciálních jednotek v běžné výbavě policie.

Po teroristickém útoku na USA je v popředí pozornosti i letiště v Praze Ruzyni. Spadá jeho ochrana do povinností ochranné služby?

Nespadá. Na letišti v Praze Ruzyni je odbor cizinecké policie a jeho lidé plní klasické úkoly referátu cizinecké policie na hraničním přechodu. Dělají filtr osob, které chtějí vstoupit na naše území z hlediska kontroly dokladů, porovnávání s databází (zda se nejedná o nežádoucí osoby) apod. Rozhodují o vpuštění cizinců do naší země.

Vy však asi narážíte na situaci po nálezu ručního protitankového granátu v prostorách letiště. Po vyhodnocení všech bezpečnostních informací bylo rozhodnuto posílit ochranu letiště o policisty, kteří spadají pod správu hl. m. Prahy a o několik desítek vojáků, kteří pomáhají střežit vnější obvod letiště.

Moje poslední otázka se týká ochranného doprovodu každého letu našich dopravců. Uvažuje se o takovém opatření v České republice?

Když se rozvinula ve světě debata na toto téma, samozřejmě jsme se tím zabývali. Zabývali jsme se otázkou, jak by měl vypadat útvar, který by takovou ochranu zajišťoval. Vezmeme-li si, že týdně je v provozu přes 80 letů našich dopravců a některé z nich jsou transkontinentální, že v některých letadlech by muselo být takových osob několik, že by se většinou během jednoho týdne nestačily vrátit domů, že by bylo třeba všechny tyto lidi zaopatřit mzdou a poskytnout jim cestovní náležitosti, platit jim v zahraničí ubytování - bylo by to finančně obrovsky nákladné. Takový útvar by musel mít několik stovek lidí. I kdyby bylo rozhodnuto o navýšení početních stavů policie pro takový útvar a našly by se peníze, stejně by nebylo možné takovou službu zajistit hned.

Tito lidé by museli podstoupit speciální výcvik, museli by být vybaveni speciálními zbraněmi a donucovacími prostředky, a to není ani jednoduché, ani levné. V současné době není reálné, aby takový útvar vznikl.

Dagmar LINHARTOVÁ