DÍLO MYSLI POD ZÁKONEM aneb OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

HUDEBNÍ PIRÁTSTVÍ

Jedná se o neoprávněné nakládání s dílem, které je předmětem ochrany podle práva autorského, či práv souvisejících s právem autorským. V podstatě jde o nelegální nabídku, výrobu - kopírování a distribuci hudebních (MC,CD) i audiovizuálních nosičů (videokazet), bez souhlasu oprávněné osoby, tj. nositele práv k určitému dílu. Dále se jedná o užití díla bez souhlasu autorů při veřejných hudebních či filmových produkcích.

Zcela obecným faktorem působícím ve prospěch masového rozvoje produkce pirátských rozmnoženin je i skutečnost, že samotný charakter a možnost konzumace těchto produktů je výrazně mezinárodní, neboť zejména v oblasti hudebních děl, a to i hudebních děl s textem, se jedná o produkt vysoce internacionálního charakteru. Předmětem tohoto asociálního jednání či rabování se stávají nejen autorská díla s výkony výkonných umělců, ale i chráněné složky osobnostní. Děje se tak zejména nedovoleným užíváním fotografií fyzických osob, které jsou použity na rozmnoženiny obalů.

a) Domácí výroba a šíření hudebních nosičů

Pod pojmem domácí výroby vnímáme kopírování originálního díla na prázdný zvukový nosič, kterým i v minulosti byly převážně audiokazety, v současnosti jde již o kopírování na CD či minidisky.

Kopírování audiokazet se provádí zpravidla na běžně dostupných audio-soupravách, které jsou dostupné na trhu s elektrotechnickými výrobky. Tento způsob se vyznačuje relativně malou výkonností s celkově malým podílem na objemu prodejů pirátských výrobků, jenž nepřekračuje hranici 5%. Produkty domácích dílen dosahují všeobecně velmi nízké profesionální kvality společně s velmi špatným grafickým doprovodným vybavením. Toto zboží je snadno rozpoznatelné i pro laika, obálky (booklety) jsou nekvalitně zpracovány, nebo chybějí vůbec. Cena těchto podomácky vyrobených audiokazet se pohybuje kolem 1/4 ceny originálu.

V souvislosti s rozvojem výpočetní techniky zejména se zlevněním kopírovacích zařízení tzv. vypalovaček dochází i v domácnostech (popř. v zaměstnání) k výrobě kopií CD, kde se kvalita kopie blíží k originálu. Zdrojem bývá buď samotné originální CD, nebo je hudba stahována z Internetu, nejčastěji v komprimovaném formátu - MP3. Šíření pirátských kopií bývá realizováno prodejem mezi známými, na burzách, v bazarech, nebo prostřednictvím inzerce v médiích a zasíláním poštovními dobírkami.

Musíme mít ale na paměti, že tato forma pirátství musí být odlišena od dovoleného pořízení 1 ks rozmnoženiny pro vlastní potřebu (viz autorský zákon).

b) Identické padělky

Padělky se od pirátských kopií odlišují zejména tím, že přesně a relativně důsledně napodobují vnější vzhled předlohy (profesionálně vyrobené na duplikační lince nebo v lisovně). Jsou výlučně orientovány na běžného spotřebitele, protože jsou od originálu laikem obtížně rozeznatelné. Napodobeniny se již delší dobu objevují na tuzemském trhu a jejich původ je ve většině případů v Polsku a ve východní Evropě. Při importu na náš tuzemský trh mají tyto padělky vzbudit dojem, že jde o plně legální dovoz originálních nosičů.

Nutno dodat, že tyto zdařilé padělky se na našem trhu prodávají většinou na tržištích a burzách, a to za cenu okolo 80,-Kč za audiokazetu a 250,-Kč za CD. V obchodní síti stacionárních prodejen, mohou být prodávány i za ceny originálních produktů.

c) Nosiče označené nálepkou pirátské firmy

Jedná se o nahrané nosiče, na které pirátský výrobce převzal (spíše odcizil) původní nahrávku pořízenou a vydanou legálním výrobcem. Tuto nahrávku šíří pod názvem své vlastní firmy, jako svou vlastní nahrávku. K bezpečnému rozpoznání takového zboží je třeba nejen vizuální prohlídka, ale často i laboratorní testy a komparace s původní zneužitou nahrávkou. Problém tohoto pirátství spočívá především v právní stránce věci. Z hlediska právního posouzení věci je třeba zkoumat, zda vůbec či na základě jaké licence byly nahrávka firmou uvedena na trh. Nejmarkantnějším identifikačním znakem je fakt, že známí umělci a hvězdy zábavního průmyslu vydávají záznamy svých výkonů u obecně známých společností. Ty jsou v obecném podvědomí již samotnou propagací své produkce. Prodej odcizených nahrávek probíhá z velké většiny prostřednictvím zásilkových služeb s aspektem nepřesné zpětné adresy či telefonního spojení.

d) Komerční půjčovny

Na počátku roku 1991 uzavřely organizace zastupující autory, výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů (OSA-Ochranný svaz autorský + INTERGRAM ) s podnikateli podnikajícími v oboru půjčování zvukových nosičů smlouvy o veřejném půjčování za úplatu pro vlastní potřebu vypůjčitelů na základě ustanovení $ 22 zákona č. 175/1996 Sb.a vyhlášky ministerstva kultury ČR č. 115/1991 Sb.. Tyto smlouvy byly uzavírány k uspokojení nároků autorů, výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů za odměny a náhrady. Svolení těchto subjektů si byl provozovatel půjčovny nahraných zvukových nosičů povinen opatřit.

Půjčování a prodej nahraných zvukových nosičů bylo z pohledu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v tehdy platném znění tzv. vázanou živností (v současné době je platná novela živnostenského zákona, která toto podnikání změnila na živnost volnou). K provozování této živnosti bylo nezbytně nutné kromě živnostenského zákona, obchodního a občanského zákoníku a předpisů s nimi souvisejícími ve smyslu $ 31 odst. 7 živnostenského zákona respektovat i podmínky stanovené zvláštními předpisy, což byl v daném případě autorský zákon.

Podle autorského zákona náleží právo udílet svolení s dílem nakládat, zejména udílet svolení k jeho užití, tedy i půjčování, mezi výlučná práva autorů a výkonných umělců. Jedná se o právo absolutní, účinné vůči každé třetí osobě, osobnostně právní povahy, které je nepřevoditelné. S dílem lze tedy nakládat pouze po předchozím svolení dotčených subjektů. Prostřednictvím již výše zmíněných organizací (INTERGRAM a Ochranný svaz autorský) bylo půjčovatelům svolení udíleno na základě smlouvy o provozování půjčoven audio nahrávek.

Ve druhé polovině roku 1993 vypověděly ochranné organizace (Ochranný svaz autorský i INTERGRAM ) všechny smlouvy, které měly do té doby uzavřeny s provozovateli půjčoven s účinkem k 31.12.1993. Vzhledem k výlučnému charakteru obsahu autorských práv a práv příbuzných, k němuž náleží i právo neudělit, popř. vypovědět souhlas k šíření autorských děl, od 1.1.1994 nebylo možno legálně půjčovat nahrané zvukové nosiče.

Postupem času se většina půjčoven přeměnila na bazary a z poznatků zastupujících organizací či orgánů státní správy vyplynulo, že původní provozovatelé půjčoven pokračují protizákonně v půjčování zvukových snímků formou tzv. skrytého půjčování, jenž je vydáváno za prodej použitých CD. V principu jde o to, že zákazník bazaru si koupí, nebo se zaváže, že si koupí CD se žádaným titulem, zaplatí kupní cenu a posléze titul zpětně prodá do tohoto bazaru. Provozovatel půjčovny nevrátí zpět plnou kupní cenu, ale sníží ji o tzv. manipulační poplatek, který v podstatě supluje půjčovné.

V poslední době se setkáváme s obcházením autorského zákona ($ 38) také tím, že půjčovatelé vytváří různé sdružení nebo kluby, kde členové mají majetkovou spoluúčast a hudební nosiče jsou pak společným majetkem.

e) Neoprávněné užití snímků při veřejných produkcích

Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání a pořadatelé veřejných produkcí mají povinnost opatřit si souhlas k užití zvukového záznamu, resp. rozmnoženiny, ještě před jeho užitím viz autorský zákon. Toto svolení je udělováno ze strany ochranných organizací OSA a INTERGRAM, které vykonávají hromadnou správu práv autorů a výkonných umělců.

Při užití reprodukované hudby souhlas s užitím chráněné hudby dává OSA i INTERGRAM. Při užití chráněných děl při živém vystoupení je nutný písemný souhlas jen OSA. Uživatelem hudebních děl při veřejných produkcích je pořadatel, který rozhoduje o konání produkce.

Ze strany ochranných organizací je jejich zájem motivován především výběrem peněz za užití hudby, k čemuž využívají trestně právní postup. V praxi se jedná o veřejné provozování rozhlasového nebo televizního vysílání (restaurace, obchody, provozovny služeb, kulturní a sportovní zařízení, ubytovací zařízení b" přijímače na pokojích atd.); dále se jedná o pořádání veřejných hudebních produkcí s užitím chráněných děl (koncerty, diskotéky, zábavné programy, kulturní a sportovní zařízení atd.).

Hudební produkce je považována za veřejnou, jsou-li hudební díla provozována, resp. je umožněno jejich vnímání pro individuálně neurčitý počet osob, nebo i pro počet osob určitý, avšak přesahující úzký okruh členů rodiny, resp. osobních přátel či známých.

PIRÁTSTVÍ AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL

V oblasti audiovizuálních děl jde především o útoky na autorská práva výrobců těchto děl, kteří jako jediní mohou udělit souhlas s užitím daného filmového díla. Bez tohoto souhlasu není možno zhotovovat rozmnoženiny děl a následně tyto distribuovat. Výrobce, jako vykonavatel autorského práva k filmovému dílu, může pomocí licenční distribuční smlouvy udělit právo k užití a distribuci distribučnímu subjektu na území určitého státu (distribuční právo). Subjekt, kterému toto distribuční právo bylo uděleno, se tak stává tím, kdo je oprávněn šířit konkrétní filmové dílo v rámci přesně stanovených a vymezených forem tohoto šíření (kino, domácí video, veřejné provozování) na konkrétním teritoriu a po určitou dobu.

V oblasti pirátství audiovizuálních děl jsou podmínky a formy trestné činnosti velmi podobné jako u hudebního pirátství (dovoz, výroba, prodej, Internet). Další častou formou je neoprávněné veřejné provozování filmů z videokazet, video CD nebo DVD. Každý provozovatel si musí před projekcí zajistit souhlas nositelů autorských práv a práv souvisejících s právem autorským. Jedná se o filmové projekce ve videokavárnách, videoklubech, ale i v autobusech dálkové dopravy, hotelových pokojích apod. V souvislosti s rozvojem kabelových televizí dochází i k porušování autorského zákona neoprávněným přenosem televizního vysílání tzn. bez souhlasu původních vysilatelů a majitelů práv, čímž dochází k porušování nejen práv televizních organizací, ale i autorských práv a práv výrobců filmových děl.

VÝROBKOVÉ PIRÁTSTVÍ

Jedná se především o uvádění do oběhu výrobků neoprávněně označovaných ochrannou známkou nebo známkou s ní snadno zaměnitelnou. Této činnosti předchází jak sama výroba takového zboží, tak jeho dovoz a následná distribuce. Jde především o nechvalně proslulý stánkový prodej textilu, sportovního zboží, obuvi, elektroniky, hodinářského a jiného zboží neoprávněně označeného ochrannými známkami renomovaných, světově proslulých firem.Tedy jednotlivé nápisy a různá loga společností, které jsou obecně proslulé a v každém z nás okamžitě evokují jistou představu o kvalitě, barvách a především o cenové hladině těchto výrobků.

Trh s plagiáty textilu a obuvi je nejrozšířenější a nejvýnosnější, nicméně trh s potravinami je rovněž atraktivní. Na pulty obchodů se dostávají potravinářské výrobky, které jsou velmi podobné se zavedenými obchodními značkami. Můžeme například uvést krémy NUTTA , či tyčinky RAFTING, které jako by z oka vypadly svým slavným sestřenicím se značkou NUTELLA a DUPLA od firmy FERRERO. Dalším z příkladů nám může posloužit BOHEMIA SEKT, který může koupit v současné době ještě ve verzi BOHEMKA, či MORAVIA CLUB, zjistíme že kvalita a chuťový prožitek přes velice podobnou vizáž všech tří verzí bude naprosto odlišná.

Každý z nás se již zřejmě setkal s pouličním prodejem drahých alkoholů za ceny více než lidové. Typickými příklady jsou alkoholy řady RUM, VODKA, FERNET atd. Jejich výroba není nikterak náročná a pokud k jejich výrobě použijí nelegální výrobci neregistrovaný syntetický líh, ušetří velké peníze na spotřební dani. Problémem padělků této komodity však zůstává to, že spotřebitelům jde při jejich konzumaci o zdraví. Zde je porušování práv k ochranné známce v souběhu se závažnější trestnou činností zkrácení daně, poplatku a podobné dávky dle $ 148 tr. zákona.

TRESTNĚ PRÁVNÍ KVALIFIKACE

Kdo jednáním, které je v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, poškodí dobrou pověst nebo ohrozí chod nebo rozvoj podniku soutěžitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

(1) Kdo doveze, vyveze nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně označované ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou snadno s ní zaměnitelnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

(2) Stejně bude potrestán, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užívá obchodní jméno nebo jakékoliv označení s ním zaměnitelné, nebo uvede do oběhu výrobky neoprávněně opatřené označením původu, k němuž přísluší výhradní právo jinému, nebo označením původu snadno s ním zaměnitelným.

Kdo neoprávněně zasáhne do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

(1) Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

• neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,
• poruší obecně závazný právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,
• poruší obecně závazný právní předpis ve věcech ochrany církví a náboženských společností.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15.000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 5.000 Kč.

STÁTNÍ ORGÁNY A NESTÁTNÍ SUBJEKTY PŮSOBÍCÍ V OBLASTI OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

Státní orgány:

ČOI

Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy v přímé podřízenosti Ministerstvu průmyslu a obchodu. Je rozpočtovou organizací, jejíž hlavní náplní je dozor nad dodržováním obecně závazných právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, bezpečnosti výrobků a v oblasti dodržování některých fiskálních zájmů státu viz zákon č. 145/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb. o ČOI. ČOI má celorepublikovou působnost a je organizačně členěna na ústřední inspektorát, jehož řídí ústřední ředitel a jemu podřízené inspektoráty, kterých je po republice čtrnáct.

Česká zemědělská a potravinářská inspekce

Má stejné kompetence jako ČOI, ale pouze pro oblast potravin, lihovin a tabákových výrobků.

Celní úřady

Činnost regionálních pracovišť celních úřadů je řízena zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Celní úřady působí v rámci trestního řízení jako policejní orgány, jejichž pravomoc je upravena v $ 12, odst. 2 tr. řádu. Vztahuje se tedy jen k tzv. fiskálním deliktům a deliktům, které souvisejí s celním řízením. Do této kategorie patří též trestné činy na úseku porušování práv k duševnímu vlastnictví související s mezinárodním obchodem.

Celní služba je významným partnerem Policie České republiky v oblasti boje proti výrobkovému pirátství. Forma a rozsah spolupráce jsou upraveny dohodou mezi Policií České republiky, MF GŘ cel, Ústředním inspektorátem České obchodní inspekce a Úřadem průmyslového vlastnictví ze dne 21. července 1997.

Pravomoc Celních úřadů byla v oblasti boje proti padělkům posílena přijetím zákona č. 191/1999 Sb. (účinnost od 1.12.1999) o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží tzv. "protipadělkový zákon".

Živnostenské úřady

Okresní živnostenské úřady a jim na roveň postavené živnostenské úřady, příslušné dle místa podnikání fyzické osoby, resp. sídla právnické osoby, provádějí dozor nad ochranou spotřebitele dle ustanovení $ 23 odst. 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 145/2000 Sb.) - jedná se o ustanovení zakazující klamání spotřebitele - lze uplatnit při postihování uvádění do oběhu výrobků neoprávněně označovaných ochrannou známkou, nebo známkou s ní snadno zaměnitelnou.

Úřad průmyslového vlastnictví

Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví, který je ústředním orgánem státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví, je upravena v zákoně č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. Úřad rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků. Vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích -zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů a vede ústřední fond světové patentové literatury, například přehled registrovaných ochranných známek.

Nestátní subjekty:

OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, IFPI ČR - Mezinárodní federace fonografického průmyslu, INTERGRAM -nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, ČPÚ - Česká protipirátská unie, DILIA - Divadelní a literární agentura, dále zástupci majitelů práv k ochranným známkám (viz adresář kontaktů).

ADRESÁŘ KONTAKTŮ

Patentová,známková a právní kancelář Rott,Růžička a Guttmann
sídlo : 170 00 Praha 7, Nad štolou 12
tel. : 02/33370084
Na úseku ochrany registrovaných ochranných známek zastupuje značkové výrobce zboží (např. ADIDAS, NIKE, HUGO BOSS, NORTHLAND, VANS, CATERPILLAR, FRUIT OF THE LOOM, AQUAFRESH, MICROSOFT, GORETEX).

ADIDAS ČR s.r.o.
sídlo : 106 17 Praha 10, Žirovnická 5
tel.: 02/ 67287445, p. Petr Kožuch
Jedná se o společnost, která hájí zájmy jedné ze světově proslulých ochranných známek - ADIDAS.

NIKE EUROPEAN OPERATIONS NETHERLANDS BV, CZECH BRANCH OFFICE
sídlo: Millennium Plaza, V Celnici 10, 117 21 Praha 1
tel. 02 21033939, Fax 02 21033940, p. Daniel Bursík
Jedná se o společnost, která hájí zájmy jedné ze světově proslulých ochranných známek - NIKE.

LOGOSPORT PUMA s.r.o.
sídlo : 190 00 Praha 9, Poděbradská 61
tel.: 02/ 66610469
Jedná se o společnost, která hájí zájmy jedné ze světově proslulých ochranných známek - PUMA.

FOCUS s.r.o.
sídlo : 140 61 Praha 4, nám. Hrdinů 3
tel. : 0606 / 831806
Jedná se o společnost, která hájí zájmy jedné ze světově proslulých ochranných známek - VERSACE.

Advokátní kancelář ČERMÁK, HOŘEJŠ, VRBA.
sídlo : 110 00 Praha 1, Národní 32
tel. : 02/ 96167517
Jedná se o AK, která zastupuje několik výrobců - majitelů ochranných známek - TOMMY HILFIGER, PEAL CZECH, UEFA, FIFA, EURO 2000.

LEVI STRAUSS PRAHA s.r.o.
sídlo : 110 00 Praha 1, Na Poříčí 10
tel.: 02/ 21899360
Jedná se o společnost, která hájí zájmy jedné ze světově proslulých ochranných známek - LEVI STRAUSS.

Advokátní kancelář Zeiner & Zeiner v.o.s.
sídlo: 110 00 Praha 1, Maiselova 15
tel. 02/ 24812301, 02/24811646 Mgr. Karel Šindelka
Zastupují ochranné známky FISHBONE, SMOG, RAGAZZA, ICONO.

HH Sportiv, spol. s.r.o.
sídlo: 160 00 Praha 6, Pod Juliskou 4
tel. 02/ 20395167-8, Mgr. Petr Šturm
Jedná se o společnost, která zastupuje ochrannou známku HH HELLY HANSEN.

H.I.S. sportswear Praha s.r.o.
sídlo: 110 00 Praha 1, Ovocný trh 12
tel. 24235796, p. Libor Šeda
Jedná se o společnost, která zastupuje ochrannou známku HIS.

Detektivní kancelář OSTROVID PRAHA
tel., Fax 02/ 86884989, 02/6978516
Zastupují tyto ochranné známky: ADIDAS, HUGO BOSS, FRUIT OF THE LOOM, CATERPILLAR, NORTHLAND, VANS, HARD ROCK CAFE, REEBOK, REPLAY, MUSTANG, FILA, UMBRO, RUSSEL ATHLETIC, O´NEILL, FREEMAN T PORTER, CALVIN KLEIN, HIS, FISHBONE, GUCCI, ZIPPO.

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním - OSA
sídlo : 160 56 Praha 6, Čs. armády 20
tel. : 02/ 20315231 Mgr. Vladimír Mirc

INTEGRAM - nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů
sídlo : 110 00 Praha 1, Na Poříčí 27
tel. : 02/ 24819072
Jedná se o občanské sdružení, které působí na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ČR z března 1996 (č.j. 3512/96) o udělení oprávnění k výkonu hromadné správy práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů podle $ 4 zákona č. 237/1995 Sb.
Zastupuje zájmy výkonných umělců (zpěváků,hudebníků a výrobců zvukově obrazových záznamů). Uzavírá smlouvy s pořadateli veřejných hudebních produkcí a vybírá autorské honoráře.

Mezinárodní federace fonografického průmyslu - IFPI ČR
sídlo : 112 82 Praha 1, Senovážné náměstí 23
tel. : 02/ 2414 2373, 2414 2742, fax 2414 2374
V České republice je národní sekce této organizace samostatným právním subjektem podle $- 1 odst. 3 a -$ 3 odst. 1 zák.č. 116/1985 Sb., o podmínkách činností organizací s mezinárodním prvkem, ve znění zákona č. 157/1989 Sb., sdružuje na základě dobrovolnosti výrobce zvukových a hudebních zvukově obrazových záznamů, kteří mají stálé sídlo nebo bydliště v České republice.
IFPI ČR je registrována Ministerstvem vnitra, které povolilo její vznik a statutární činnost. Platné stanovy má IFPI ČR schváleny rozhodnutím MV ze dne 1. srpna 1997 pod č.j. II/s-OVS/1-3648/97/r. IFPI ČR v současné době sdružuje cca 30 členských firem jak českých tak mezinárodních resp. nadnárodních (např. SONY Music - BONTON, MONITOR EMI, PolyGram - UNIVERSAL, BMG ARIOLA, WARNER Music, SUPRAPHON Records, MULTISONIC a další). Předmětem působnosti IFPI ČR je ochrana práv výrobců zvukových a hudebních zvukově obrazových záznamů.

Divadelní a literární agentura - DILIA
sídlo : 190 03 Praha 9, Krátkého 1
tel. : 02/ 826 841 - 8, linka 102
Tato agentura hájí zájmy autorů děl divadelních, textových a grafických. Je oprávněna vybírat poplatky z prodeje reprografické techniky.

Česká protipirátská unie - ČPU
sídlo : 186 00 Praha 8, Pobřežní 22
tel. : 02/ 2328762, 02/ 2328767
Jedná se o zájmové sdružení právnických osob, založené za účelem ochrany autorských práv k audiovizuálním dílům a potírání všech forem pirátství v oblasti výroby, dovozu a šíření audiovizuálních děl.

Úřad průmyslového vlastnictví
sídlo : 160 68 Praha 6, Bubeneč, Ant.Čermáka 2a
tel. : 02/ 20383111

Připravil Václav Vávra