Nepovažuji se za znalce Ameriky, ale z těch několika velkoměst, která jsem měl příležitost navštívit, na mne udělalo největší dojem San Francisco. Nepočítá se v USA k největším, má vlastně jenom tři čtvrtě milionu obyvatel, tedy o dost méně než Praha, ale určitě patří k nejkrásnějším městům, navíc s neopakovatelnou atmosférou multietnického obchodního a kulturního centra na pobřeží Pacifiku.

Z velkého obchodního a válečného přístavu v centru města obklopeného ze tří stran mořem už nezůstalo nic než nejnavštěvovanější turistické místo na molech Fisherman´s Wharf, kdysi rybářského přístaviště. Výhled na zátoku vpravo uzavírá dvoupatrový dálniční most do protilehlého Oaklandu, vlevo vykukuje legendární Golden Gate, starý visutý most přes záliv, který navzdory svému názvu není zlatý, ale odjakživa červený. Za ním tušíte nekonečnou plochu Tichého oceánu.

Jako na dlani máte před sebou opevněný ostrůvek Alcatraz, který je takřka symbolem města. Kdysi to bylo děsivé, maximálně bezpečné federální vězení, ve třicátých a čtyřicátých letech proslulé jako nedobrovolné bydliště bosů organizovaného zločinu a nejhorších gangsterů. Alcatraz už je dávno jenom turistickou atrakcí. Loď jezdí každou chvíli, ale když nemáte čas se tam vypravit na prohlídku, v některém ze stánků na molu si můžete koupit jakoby originální hrneček nebo jídelní misku "property of Alcatraz", anebo tričko s portrétem některého slavného vězně, k jakým patřili Al "Scarface" Capone, George "Machine Gun" Kelly nebo Robert "Birdman" Stroud, jejichž cely se jinak těší největší pozornosti turistů.

Otočíte-li se zády k Alcatrazu, máte před sebou město, jehož prudce stoupající a klesající ulice s pravoúhlými křižovatkami už spatřily nespočetně filmových honiček. Neopakovatelnou architekturu převážně bílých dřevěných domků a domů dokreslují historické tramvaje, které svým pohonem mají blíže k lanovce. Snad každému většímu americkému městu vévodí down town, shluk výškových budov, v nichž sídlí banky a velké obchodní firmy. V San Francisku však down town nepůsobí tak monumentálně, snad proto, že město je obklopeno vrchy. Na nich jako na jakýchsi bizarních plantážích vyrůstají nepřehledné aleje větrných elektráren, jejichž vrtule se ale většinou zastavily - vláda před lety přestala dotovat ekologickou výrobu energie a majitelům už se to prostě nevyplatí.

Někde jsem se dočetl, že na Fisherman´s Wharf rozesmátí policisté rádi pózují před fotoaparáty turistů. Já jsem tam ale žádného policistu neviděl, stejně jako jsem žádného nepotkal v ulicích, což je v Americe dost neobvyklé. Nepotkal jsem nejen pěší hlídku, ale ani policisty na koni, na kole nebo v policejní tříkolce, jimiž San Francisco Police Department disponuje. Jen jednou nebo dvakrát se mihlo policejní auto. Asi to nebyla jen shoda okolností, protože počet profesionálních policistů SFPD je třeba ve srovnání s českými poměry překvapivě malý a ještě se zmenšuje.

Město má 750 000 obyvatel (s dojíždějícími do zaměstnání je jich kolem milionu) a je sídlem mnoha průmyslových podniků. Navíc zůstává významnou křižovatkou mezinárodní letecké a lodní dopravy a velkým centrem turistického ruchu. Přesto ale zaměstnává pouze 2000 "přísežných policejních důstojníků" - když ještě před třemi roky jich bylo 2300 - a 350 správních zaměstnanců. Jak je to v USA obvyklé, policisté jsou zaměstnanci města a policie nepodléhá nikomu jinému než městské radě. Oproti jiným americkým městům má San Francisco tu zvláštnost, že jsou tam spojeny úřady policejního náčelníka a okresního šerifa. Město i okres, který je ale poměrně malý, "obhospodařují" relativně samostané složky téže policie. Jiný veřejný policejní sbor než SFPD ve městě nepůsobí, nepočítáme-li místní oddělení FBI, které vyšetřuje pouze "federální" zločiny, a policii státu Kalifornie, jež se zase zaměřuje výhradně na provoz na dálnicích.

Na rozdíl od center jiných amerických velkoměst se člověk cítí v ulicích bezpečně, a to i v rozsáhlém China Town, kde anglicky mluví snad jen každý druhý obyvatel. San Francisco je výrazně kosmopolitní město, přičemž vykazuje největší koncentraci Číňanů (včetně nelegálních imigrantů) na celém Západním pobřeží. Je sice pravda, že jeden z místních přátel mi na plánu ukázal oblasti mimo centrum, kam není radno chodit po setmění, avšak San Francisco se i tak může pyšnit na americké poměry neuvěřitelně nízkou kriminalitou. Statistiky jsou ošidné, protože klasifikace trestných činů se liší, ale i přesto se zdá, že hladina tamní kriminality spíše odpovídá některým městům v Evropě.

Za 11 měsíců roku 2001 (bez prosince) v San Francisku a nejbližším okolí zaznamenali 44 případů vražd, 220 znásilnění, 3541 loupeží, 2319 napadení, 6108 vloupání, 9839 případů vykrádání vozidel, 6095 krádeží aut a 13 096 ostatních krádeží, celkem 41 281 trestných činů. Kriminalita mírně kolísá - proti stejnému období roku 2000 celkový počet trestných činů vzrostl o 2,5 procenta - avšak tomu předcházel dlouholetý strmý pokles. I když příčiny pozitivního vývoje mohou být komplexnější a tato tendence se projevuje v celých Spojených státech, v San Francisku jej náčelník Fred Lau přičítá především dobré práci policejního sboru, v jehož čele stojí už řadu let.

San Francisco Police Department roku 1999 oslavil 150 let své existence. Španělská koloniální osada měla ještě roku 1847 jen asi tisícovku obyvatel. V důsledku kalifornské zlaté horečky jejich počet za dva roky vzrostl na 20 000. To už tehdy představovalo velké město, navíc s mnoha bezpečnostními problémy. Mezi převážně mužskými obyvateli přicházejícími ze všech koutů světa bylo mnoho dobrodruhů a těch, kteří se tu potřebovali skrýt před zákonem. Roku 1849 se ukázalo nezbytné zřídit stálou policejní jednotku, sestávající z městského marshala a dvanácti policistů. Datum jejího vzniku dodnes připomíná v policejním znaku nepříliš srozumitelné španělské heslo Oro en paz, fierro en guerra (zlato v míru, železo ve válce). Kalifornie se stala 31. státem USA až rok poté.

V současnosti SFPD patří k nejmodernějším policejním sborům v USA. Náčelník Fred Lau zdůrazňuje, že sbor je průkopníkem ve zřizování spacializovaných jednotek pro vyšetřování rasově motivovaných zločinů, domácího násilí a ohrožování životního prostředí. Jako jeden z prvních zřídil vlastní policejní akademii, počítačovou síť a automatický systém vyhodnocování daktyloskopických stop. "Ale technologie je druhotná," říká Fred Lau. "Důležitější je, že policejní kolektiv lidí - bílých, černých, Asijců, Hispánců, mužů a žen, gayů a lesbiček - je jednoznačně motivován k obraně práv a svobod každého jedince ve společnosti, k ochraně slabých, k prosazování slušnosti proti chaosu."

Fred Lau se chlubí, že se jim podařilo prakticky eliminovat přestřelky mezi pouličními gangy mladistvých, protože jim odebrali na 1200 palných zbraní. To ale v amerických poměrech téměř nic neznamená, zbraně se dají opatřit. Spíš jde o jeden z výsledků uplatňování principu "nulové tolerance" a také široce založené preventivní práce policie a městské rady, zaměřené především právě na mládež. Jde o vytváření pozitivních zájmových programů, jako jsou Mladí rybáři, Lyžař nebo Zálesák, a také o co nejširší přístup mladých ke vzdělání. Například nadace Operation Dream, vytvořená policisty z vlastních prostředků, zajistila univerzitní studium pro 33 dětí z dětských domovů. Zdá se to málo, protože 21 místních dětských domovů má na 3600 obyvatel, ale policejní nadace je jen jednou z mnoha, které se touto činností zabývají.

Dnes je policejní sbor rozdělen do deseti městských distriktů, v jejichž čele stojí kapitáni. To prý nejlépe odpovídá uplatňování myšlenky community policing, která v San Francisku nachází široké uplatnění. Patří k tomu například Community Patrol, což představuje 12 velikých a stále se rozrůstajících jednotek "pomocníků", dobrovolných policistů z řad občanů (počet jsem bohužel nezjistil). Ti vedle svého zaměstnání či studia dostanou několikatýdenní policejní školení, a potom určitý počet hodin měsíčně hlídkují v policejních uniformách na ulicích v obytných a předměstských částech města. Jejich hlavním úkolem však není zasahovat, ale v případě potřeby přivolat řádnou policii. Mohou sloužit i na distriktních úřadovnách a věnují se také programům prevence kriminality a spolupráce s veřejností.

Obdobou - včetně kratšího školení - je program Guardian Angels, určený pro nedospělou mládež. Pozoruhodné je, že z něho nejsou vyloučeni ani problémoví jedinci, u nichž to naopak působí výchovně. "Je to nejmocnější gang ve městě," směje se asistent policejního náčelníka Prentice Sanders. Na své anděly však nedá dopustit. Mladíci, samozřejmě neozbrojení, berou hlídkovou službu jako důležité poslání a většina z nich nevylučuje, že se později stanou policisty. Některým se to skutečně povede.

Cesty k vytváření pozitivních vztahů s veřejností jsou mnohotvárné. V San Francisku se osvědčila také například policejní Občanská akademie, kde občané mohou navštěvovat (a hojně navštěvují) kurzy práva, taktiky sebeobrany, ale také vyšetřování a jiné.

Přemysl LIŠKA