POLICISTA 5/2002 |
měsíčník Ministerstva vnitra reportáž |

Zbrojní výroba a její úroveň je obrazem průmyslového potenciálu a technické vyspělosti každé země. Od zpracování surovin až po konečný produkt vyžaduje vysokou míru invence a lidských dovedností, přenášených v minulosti z jedné generace na druhou. Ne všechny země na světě a dokonce i v Evropě jsou schopny produkovat kvalitní zbraně. Česká republika má v tomto směru bohatou tradici. Roku 1919 vznikla Jihočeská zbrojovka, později Česká zbrojovka (ČZ) ve Strakonicích, která ve 30. letech postavila pobočný závod v Uherském Brodě. Tak vznikla Česká zbrojovka Uherský Brod, která nedávno oslavila 60 let existence.
V nynější soukromé akciové společnosti ČZ Uherský Brod je soustředěn největší objem výroby civilních zbraní v České republice, zatímco produkce zbraní vojenských a služebních s výjimkou pistolí byla prakticky utlumena. Odtud pochází pistole CZ 75, která ovlivnila konstrukci zbraní po celém světě, odtud pocházejí další pistole CZ, malorážky, vzduchovky, brokové kozlice, stejně jako několik konstrukčních řad populárních opakovacích kulovnic. Ve stále tvrdší mezinárodní konkurenci se asi 90 procent produkce vyváží do osmi desítek zemí po celém světě. Od posledních let uplynulého století se rapidně zvyšuje export civilních zbraní do USA, který se realizuje cestou nově založené dceřiné firmy CZ-USA.
ČZ Uherský Brod jako jeden z mála strojírenských podniků "přežila" restrukturalizaci průmyslu a privatizaci bez přísunu zahraničního kapitálu a know-how. Dnes má asi 2000 zaměstnanců a roční tržby přes miliardu korun. Tím - a také šíří sortimentu - se na světě řadí mezi největší zbrojovky s civilním programem. To by nebylo myslitelné, kdyby nedržela krok se světem v technické a technologické úrovni výroby.
"Co pro vás znamená zakázka na 46 000 pistolí pro přezbrojení Policie ČR, kterou jste nedávno získali?" ptáme se inženýra Milana Morkuse, tiskového mluvčího ČZ Uherský Brod.
"Především jde o reference. Kdybychom tu zakázku nezískali, naše výrobky by se možná na světových trzích neprodávaly tak dobře. Jak víte, podle mimořádně náročných požadavků Policie ČR jsme vyvinuli variantu pistole CZ 75D Compact ráže 9 mm Luger, která v kategorii služebních zbraní patří k absolutní světové špičce. Z hlediska hospodaření podniku to je poněkud složitější, protože s pistolí této kvality a výrobní náročnosti se stěží vejdeme do ceny předem sjednané s Ministerstvem vnitra, kterou však nelze měnit. Ale už teď je jisté, že totožné zbraně se budou velmi dobře prodávat ve světě."
"Výroba zbraně je skutečně náročnější, protože musíme nejen trvale zajistit požadovanou kvalitu, ale také stoprocentní zaměnitelnost součástí," dodává výrobní ředitel ČZ Ing. Jan Chmelina. "Některé součásti musíme vyrábět mnohem přesněji. Dokonce jsme kvůli tomu s nemalými náklady doplnili své strojní vybavení."
Dostali jsme příležitost seznámit se s tím, jak se "policejní pistole" v Uherském Brodě vyrábějí. Bylo to v několika směrech překvapivé.
Za prvé: Pistole je nevelký a zdánlivě nepříliš složitý výrobek. Přesto se skládá z 55 jednoduchých, ale i velmi složitých součástí. Když se to v hromadné výrobě rozfázuje, vzniká komplikovaný řetěz několika stovek nebo až tisícovky operací, z nichž každá musí mít svůj výrobní výkres, předpis, nástroje, upínače, měřidla...
Za druhé: Není materiál jako materiál. Pro každou součást zbraně se musí vybrat ten optimální z hlediska mechanických vlastností, obrobitelnosti, ale i ceny. A prakticky každá součástka musí nejméně jednou do pece, kde se přesně definovamým postupem tepelně zpracovává.
A za třetí: V době automatizované strojírenské výroby, číslicově řízených obráběcích center a dalších technologických vymožeností na počátku 21. století, které má zbrojovka k dispozici, by se zdálo, že pistole se ve výrobním cyklu nemusí dotknout lidská ruka. Teprve když má člověk možnost pohledu "zevnitř", uvědomí si, jak naivní je to představa. Jistě, pilník se součástkami zbraně skutečně nepřijde do styku, snad jen s výjimkou takzvaného odjehlování hran po některých obráběcích operacích. Stroje v drtivé většině pracují "samy". Ale i když pomineme potřebu jejich údržby, nastavování a výměny nářadí, i tak je tu stěží přehledná řada výrobních úkonů, kdy je třeba něco přenést, upnout, změřit, smontovat, zkontrolovat... Ve skutečnosti se na výrobě jedné sériové pistole podílejí stovky pracovníků, z nichž každý musí vzít součástku nebo zbraň alespoň jednou do ruky.
Každý podpisem stvrzuje přijetí daného počtu kusů, stejně jako kvalitní provedení svěřené operace, proti podpisu předává součástky dál. Nejde jen o to, že každý ručí za kvalitu své práce (s rizikem postihu za zmetky), ale i o bezpečnostní hlediska. Zbraně nejsou housky, a tak i rozpracované součástky podléhají přísné evidenci - nemluvě o zvláště "zostřeném" režimu na pracovištích, kde se vyskytují třeba jen zčásti dohotovené pistole. Kontrola detektorem při jakémkoliv vzdálení pracovníka z dílny se tu bere jako samozřejmost, stejně jako komisionální fyzická likvidace takzvaných neshodných součástek. Česká zbrojovka samozřejmě nemá zájem, aby její pověst ohrožoval únik "černých" zbraní. Investovala mnoho milionů korun do všech myslitelných bezpečnostních opatření, která tato rizika minimalizují.
Jakýmsi srdcem každé moderní zbrojovky jsou CNC stroje, tedy číslicově řízená obráběcí centra, která na jedno upnutí obrobku provádějí podle programu hned několik operací více nástroji. V Uherském Brodě mají takových strojů řadu, včetně těch absolutně nejmodernějších. Pro pistole se na nich obrábějí především rámy a závěry. Rám "policejní" pistole se vyrábí z výkovku ze zušlechtěné hliníkové slitiny.
"Na rámu se musí provést kolem 80 obráběcích operací," vysvětluje Ing. Chmelina. "Pro ně na CNC strojích stačí několik upnutí a rámy se přitom upínají po osmi nebo po čtyřech. Mezi upnutími se provádí kontrola výrobků podle postupových výkresů a s použitím operačních měřidel. Ta se stejně jako naprostá většina nářadí vyrábějí v naší vlastní nástrojárně."
Zatímco v polotovaru rámu už lze vypozorovat konečné obrysy jedné z hlavních součástí pistole, tělo závěru se přes svůj složitý tvar vyrábí z plného materiálu, konkrétně z válcované oceli obdélníkového průřezu. CNC stroje to zvládnou na tři upnutí, předtím a potom se ale ještě provádějí operace na "klasických" obráběcích strojích. Přes hromadné nasazení automatických obráběcích postupů totiž zůstává dost práce - mimo jiné při výrobě drobných součástek pistolí - pro soustruhy, frézky, vrtačky, obrážečky, brusky... Z velké části jsou soustředěny v jedné obrovské hale.
Ale na jiných automatech se zase kompletně obrábějí, skutečně bez dotyku lidské ruky, právě některé drobné součástky, například hledí pistole. Na již poněkud omšelých, ale stále výkonných automatech se vyrábějí i vinuté pružiny. Atypické pružiny, jako je například zásobníková, se nakupují od specialistů. Vratná pružina, která je navinuta z drátu obdélníkového průřezu, se jako jediná součástka zbraně dováží - v tomto případě ze Švýcarska.
Zajímavým provozem České zbrojovky je slévárna specializovaná na moderní přesné lití materiálů do forem zhotovených metodou vytavitelného modelu. V deseti tavbách za směnu se odlévají mimo jiné ocelové rámy pro pistole, ale protože policejní pistole má rám z lehké slitiny, vznikají zde pro ni jenom drobnější součástky: spoušť a páčka pro vypouštění napnutého kohoutu.
"Vývrt hlavně policejní pistole se vyrábí nahotovo kováním za studena na tvrdokovovém trnu," seznamuje nás výrobní ředitel s dalším provozem, kde mnohatunové monstrum vydává ohlušující rachot. "Do asi půlmetrové tyče se napřed dlouhým dělovým vrtákem vyvrtá průchozí otvor, který se napřed musí několikrát vystružit a honovat. Jen tak se dosáhne vysoké kvality drážkování. Po kování se vzniklý polotovar rozdělí na čtyři pistolové hlavně, jejichž povrchové tvary se frézují, soustruží a brousí. Právě kvůli složitému tvaru hlavně s kulisou musí mít polotovar velký přebytek materiálu."
Při obrábění uzamykacích žeber na hlavni je k vidění i taková specialita, jako je výstředníkové soustružení s přesností na jednu setinu milimetru. Na jednoúčelovém stroji vlastní výroby se ještě v pěti operacích zhotoví nábojová komora a hrubý obrobek hlavně putuje do kalírny na tepelné zpracování, aby se tam po dalších operacích vrátil ještě jednou.
Jak už bylo řečeno, tepelným zpracováním projdou téměř všechny součásti pistole; jde zejména o kalení, popouštění, nitrocementaci, cementaci a vakuovou stabilizaci. Dalo by se říci, že špičkově vybavená kalírna je chloubou České zbrojovky a jejích pracovníků. Zpracování výrobků zde probíhá na víceúčelových programovatelných linkách, zpravidla v ochranné atmosféře. Jednotlivé programy se archivují, aby bylo možno operaci kdykoliv ověřit a podle potřeby reprodukovat. Po tepelném zpracování je samozřejmostí kontrola vlastností materiálu.
Kapitolou pro sebe jsou povrchové úpravy. Například rám policejní pistole se po vyleštění černě eloxuje a tato vrstva slouží jako podklad pro lakování černým lakem. Ocelový závěr se rovněž leští a před lakováním se ještě moří a fosfátuje. Dnešní dvousložkové polyuretanové laky (Česká zbrojovka je nakupuje ve Švýcarsku) jsou mimořádně kvalitní a poskytují zbraním téměř nezničitelnou povrchovou ochranu. Vrstva tloušťky nejméně 35 mikrometrů se dá odstranit jenom opískováním. Hlaveň policejní pistole zůstává v bílém stavu, drobné součástky jsou černěné klasickým brynýrováním za tepla.
Mohli bychom dále hovořit třeba o poměrně komplikované výrobě zásobníků, která je náročná na konstrukci stříhacích a lisovacích nástrojů, protože plech tloušťky 0,7 mm má snahu všelijak "pracovat". Ale podívejme se raději na montáž pistole. Předchází jí sestavení takzvaného systému v "bílém stavu". Libovolně se vyberou tři součásti - rám, závěr a hlaveň, opatří se výrobním číslem a ještě nehotová zbraň je zaevidována v počítačové síti podniku. K dalším operacím se pohybuje pod výrobním číslem. Jednou z posledních operací je "vyťukávání" popisů na speciálním stroji s tvrdokovovým hrotem.
Konečná montáž probíhá tak, že celou pistoli včetně podskupin sestavuje vždy jeden pracovník. Vezme si dávku deseti systémů, k tomu drobné součásti, a montuje zbraň od začátku až do konce. Vyzkouší funkci, provede měření a předá zbraně výrobní kontrole. Změří se odpor spouště, na laserovém zařízení se provede rektifikace mířidel. Následuje zabíhání pistolí na cyklovacím zařízení, zkouška střelbou včetně kusového ověření (střelba náboji s vyšším tlakem) pod dohledem vojenských orgánů a policejní pistole se může expedovat.
Ve veškerém konání techniků i výrobních pracovníků České zbrojovky je patrná hrdost na značku, ale také až úzkostlivá péče o kvalitu výrobků. Zřejmě si dobře uvědomují, že to je největší záruka, že značka ČZ bude nadále zaujímat přední postavení na světových trzích. Konstrukční vývoj policejní pistole zbraně byl ukončen vzájemným odsouhlasením a zapečetěním referenčních vzorků, které jsou uloženy u zákazníka i u výrobce. Vývoj technologie však nikdy nekončí. Stále se hledají a nacházejí výrobní postupy, které jsou lepší, rychlejší, levnější...
Přemysl LIŠKA