PREVENCE KRIMINALITY NA MÍSTNÍ ÚROVNI

OHLÉDNUTÍ ZPĚT

V letech 1990 - 1993 vzrostl v ČR počet evidovaných trestných činů na více než trojnásobek úrovně z roku 1989. Tento dramatický nástup zločinu v letech obnovy demokratického zřízení v naší zemi vyvolal diskusi o možnostech, limitech a efektivnosti trestní politiky státu. Představa, že lze účinně bojovat s narůstající kriminalitou zákonem vymezenou stále se stupňující represí, byla zpochybněna a byly vytvořeny podmínky pro konstituování politiky preventivní, která se zabývá příčinami trestné činnosti a omezováním příležitostí a motivů k jejímu páchání. V roce 1996 vyčlenila vláda poprvé ze státního rozpočtu finanční prostředky na podporu programu, jehož základním cílem bylo snižování trestné činnosti prostřednictvím preventivních opatření. Neméně důležitým dalším cílem preventivního programu bylo a nadále i zůstává zvyšování pocitu bezpečnosti občanů a jejich důvěry v instituce veřejné správy a policii.

Odpovědnost za vytváření koncepce a koordinaci preventivní politiky převzal tehdy nově ustavený meziresortní orgán - Republikový výbor pro prevenci kriminality (RVPPK), jehož členy byli zástupci ministerstev vnitra, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, obrany, zdravotnictví, financí, školství, mládeže a tělovýchovy a zástupce Meziresortní protidrogové komise. Ve stejném složení, ale rozšířen o zástupce Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, pracuje výbor i v současné době.

Protože kriminalita je problémem především velkých měst, RVPPK rozhodl, že možnost využít státní dotace přidělované prostřednictvím tzv. Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni (KSP) bude nabídnuta městům s počtem minimálně 30 000 obyvatel, ve kterých je situace nejtíživější, a to nejen co do statistik nahlášených trestných činů, ale i s přihlédnutím k dalším kriminogenním faktorům, jako jsou nezaměstnanost, počet osob dlouhodobě závislých na sociálních dávkách, počet rozvedených manželství s nezaopatřenými dětmi, koncentrace sociálně handicapovaných komunit apod. Dle druhu kriminality byly sledovány především ty typy, které jsou pro občany nejvíce zatěžující a z nichž mají největší obavy, tzn. kriminalita násilná a majetková (krádeže kapesní, motorových vozidel, věcí z motorových vozidel, jízdních kol, v bytech a jiných objektech, krádeže vloupáním do bytů a rodinných domků, obchodů, chat, do tzv. jiných objektů, což jsou půdy, sklepy, kočárkárny apod.). Podmínkou pro zařazení města do dotačního systému bylo zpracování vlastního preventivního programu a jeho schválení zastupitelstvem, manažerské zajištění programu a finanční participace města na realizaci programu. Preventivní program každého města, které se o dotaci ucházelo, musel být zpracován na základě analýzy bezpečnostní situace, sociologického šetření vnímání pocitu bezpečí občanů, sociálně demografické analýzy obce a na základě auditu institucí zabývajících se prevencí i represí trestné činnosti. Propojení všech subjektů, jejichž zaměření se dotýká oblasti prevence (Policie ČR, městské policie, instituce města, nestátní neziskové a církevní organizace i jednotliví občané) bylo zprvu cílem, posléze předpokladem provádění preventivní politiky ve městech. K přípravě KSP na místní úrovni byla v roce 1996 zpracována a RVPPK schválena metodika. Její zásadní principy a doporučení nepozbyly platnost ani v současné době. V první etapě se do programu KSP podporovaného státní účelovou dotací zapojilo 18 měst, v roce 1998 se systém rozšířil i pro města nad 10 000 obyvatel a jejich počet se zvýšil na 43, v následujícím roce to bylo již 66 měst. Jako výraz uznání a podpory bylo RVPPK v roce 2001 umožněno částečně využívat státní účelovou dotaci nově i 15 městům, která sice ve statistikách kriminogenních faktorů nefigurovala na předních místech, která ale problémy měla a řešila je již několik let vlastními prostředky prostřednictvím vlastního programu prevence zpracovaného dle doporučené metodiky. V roce 2000 schválila vláda Strategii prevence kriminality na místní úrovni na léta 2001 - 2003 a systém je nazýván zkráceně jako Program prevence kriminality na místní úrovni, dále v textu pouze jako Program.

Od roku 1996 do letošního roku včetně vláda uvolnila na preventivní programy měst celkem 508 251 000 Kč. Podpořeno bylo 2737 projektů sociální a situační prevence, informování občanů a vzdělávání manažerů preventivních programů. K roku 2002 je v Programu registrováno 93 měst, v roce 2002 realizuje Program 88 měst.

Situační prevence se prostřednictvím technických, fyzických a organizačních opatření snaží minimalizovat kriminogenní podmínky - odstranit cíle trestné činnosti nebo ztížit jejich dostupnost, odchýlit pachatele od úmyslu, snížit výnosnost činu pro pachatele, umožnit dopadení pachatele. Mezi projekty situační prevence patří městské kamerové dohlížecí systémy (dále MKDS), pulty centralizované ochrany (PCO), osvětlení, spojovací, výpočetní a další technická zařízení. Celkem bylo podpořeno 425 projektů situační prevence částkou 259 673 000 Kč, z toho na MKDS připadá na 196 projektů částka 213 586 000 Kč, tj. 82,2 %.

Nejčastějším realizátorem projektů MKDS jsou místní samosprávy prostřednictvím městských policií nebo přímo městské policie (93 % projektů), zbytek připadá Policii ČR. Postupně narůstá počet projektů, které zajišťují propojení MKDS z městské na státní policii. Opakovaně se vyskytující zpochybňování legitimity MKDS a zejména jejich provozování městskými policiemi bylo konečně legislativně vyřešeno novelou zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

Sociální prevence se snaží pozitivně působit na chování potenciálních pachatelů trestné činnosti a vyvolat žádoucí změnu v jejich sociálním prostředí (v rodině, škole, komunitě atd.). Zaměřuje se zejména na rizikové skupiny dětí a mládeže s již zaznamenanými kriminálními delikty, s výchovnými problémy, ze sociálně nevyhovujícího prostředí, bez sociálního zázemí (např. 18letí opouštějící dětské domovy či výchovné ústavy), experimentující s drogou atd., sociálně handicapované skupiny, jako jsou bezdomovci, drogově závislí, osoby provozující prostituci, osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody apod., dále na oběti trestné činnosti, na problémové lokality, na interetnické konflikty a další. Do okruhu sociální prevence jsou řazeny projekty nabízející sportovní aktivity (hřiště, plácky, skate + in line areály, sportovní vybavení), zájmové a vzdělávací aktivity (umělecké, technické, různé akce a pobyty, klubová činnost, rekvalifikace a další), krizová a poradenská zařízení (např. nízkoprahová zařízení, azylové bydlení, linky důvěry, sociální terénní práce - streetwork atd.) a také osvětová činnost, nejčastěji na školách. Na 1753 podpořených projektů sociální prevence bylo v rámci dotačního programu v letech 1996 - 2002 vynaloženo celkem 204 060 500 Kč.

Nejčastějším realizátorem projektů sociální prevence jsou nestátní neziskové organizace (34,3 % z podpořených projektů) a samosprávy (30 %), následují školy (12,9 %), církevní organizace (7,1 %), státní správa (4,7 %) a Domy dětí a mládeže - DDM (4,2 %).

Informování občanů o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností přísluší do základního repertoáru preventivních aktivit. Probíhá prostřednictvím médií, přednášek, besed, letáků a poradenských místností, patří sem rovněž informace o dostupných sociálních službách, právních normách souvisejících s prevencí, informace o stavu a vývoji trestné činnosti a o práci a úkolech Policie ČR i městských policií. Na 254 projektů zaměřených na informování veřejnosti bylo od roku 1996 do roku 2002 již vynaloženo 18 167 700 Kč. Nejvíce informativních a osvětových aktivit provádějí samosprávy obcí zpravidla prostřednictvím městských policií (68 % z počtu projektů informování občanů), druhé místo patří Policii ČR (20 %) a třetí nestátním neziskovým organizacím (8 %). Stále významnější roli nejen při informování veřejnosti, ale také v komunikaci s institucemi samosprávy, sdělovacími prostředky a občany hrají preventivně informační skupiny Policie ČR (PIS). Kromě poradenské činnosti např. jak zabezpečit byt, rodinný domek či automobil se PIS zabývají pořádáním přednášek na školách a prezentačními akcemi Policie ČR (poradenské dny, společné Dny s policií a IZS, předváděcí akce např. zásahová jednotka, výcvik psů atd.). PIS se začaly při okresních ředitelstvích Policie ČR ojediněle konstituovat již v roce 1995, avšak jejich počet se významněji začal zvyšovat až od roku 1999. A v polovině roku 2002 působí PIS až na výjimky při všech OŘ PČR. Stálé, vybavené poradenské místnosti pro veřejnost mají k dispozici PIS v Praze, Plzni, Sokolově, Ostravě, Brnu, Zlíně, Chebu, Prostějově a Kroměříži.

Od roku 1996 se díky podpoře státu podařilo vytvořit propojený systém prevence kriminality na meziresortní, resortní a na místní úrovni. Těžiště meziresortní spolupráce spočívá ve vytváření preventivní politiky vlády ve vztahu k obecné kriminalitě a koordinaci preventivních činností jednotlivých resortů zastoupených v RVPPK. Programy prevence jsou však zpracovávány i na resortní úrovni, kde vycházejí z věcné působnosti jednotlivých ministerstev. V rámci vnitroresortního programu je každoročně z kapitoly Ministerstva vnitra uvolněno 3 900 000 korun převážně na projekty vytváření a dovybavení PIS a poradenských míst a na aktivity policie v rámci akcí pro děti a mládež včetně přednáškové činnosti na školách. Prevence kriminality na místní úrovni, tzn.ve městech realizujících preventivní programy, se stala součástí generelu rozvoje obcí - na prevenci jsou v jejich rozpočtech plánovány a vyčleňovány finanční prostředky. Pocit bezpečí občanů a jejich důvěra v samosprávu a policii státní i městskou se zvyšuje. Jestliže kriminální statistiky v celostátním měřítku vykazují pokles kriminality již třetí rok v řadě za sebou v průměrné hodnotě - 5,4 %, tak ve městech, která jsou zapojena do dotačního systému a preventivní programy provádějí minimálně 3 a více let, činí - 7,9 % (!!!) přičemž je ještě nutno zdůraznit, že údaje o městech jsou obsaženy a promítnuty v údajích celorepublikových.

Porovnání čísel určitě může povzbudit všechny příznivce předcházení zločinnosti, neboť statistickou argumentací potvrzují, že prevence se skutečně vyplácí.

Je ovšem třeba zdůraznit, že bez zájmu a pomoci státu vyjádřených finančními dotacemi by se nikdy nepodařilo tak rychle koncepci prevence kriminality na místní úrovni prosadit. Možnost získat od státu peníze na pořízení například kamerového systému nebo PCO, to byla pro většinu měst účinná motivace ke zpracování preventivních programů. Výrazně snížený objem finančních prostředků uvolňovaných vládou ze státního rozpočtu v posledních dvou letech (do roku 1999 se vždy jednalo o částku přes 100 milionů korun, v roce 2000 to bylo 80 milionů a v letech 2001 a 2002 už pouze po 42 milionech) a zároveň zvýšení počtu měst v Programu si vynutily stanovení priorit. V letošním roce byly za prioritní vybrány rizikové skupiny dětí a mládeže, oběti trestných činů a podpora přípravy a realizace alternativních trestů.

JAK DÁL ?

Reforma veřejné správy a vznik nových krajů vedly k záměru iniciovat rozvoj preventivních aktivit v rámci samostatné působnosti krajů. Tento záměr schválila vláda ve Strategii prevence kriminality na léta 2001 - 2003. Na úrovni krajů bude tak možné vytvořený systém dále zkvalitňovat.

Stávající systém prevence kriminality na místní úrovni je zaměřen na podporu měst nad 10 000 obyvatel. Nárůst trestné činnosti zejména dětí a mladistvých v malých městech a ve venkovských oblastech vyvolal potřebu rozšířit záběr preventivních programů i na menší obce a mikroregiony; k tomu bude ve spolupráci se zástupci krajů vytvořena metodika. Gesci za plánování i provádění preventivních opatření v mikroregionech a menších městech od roku 2003 budou mít kraje, gesci za Program prevence kriminality na místní úrovni realizovaný ve větších městech a za tvorbu specifických programů, jako je např. prevence trestné činnosti mládeže související s drogami, ponese nadále RVPPK. Předpokladem realizace tohoto záměru je vyčlenění finančních prostředků ze státního rozpočtu na oba tyto dotační programy nezávisle na sobě.

Konstituování vyšších územně správních celků a jejich postupné přebírání kompetencí a odpovědnosti za provádění preventivní politiky od příštího roku si vynucuje nové, "krajové" hodnocení dosavadních výsledků. To je účelem následujícího přehledu o stavu a úrovni prevence ve všech 14 krajích republiky. Na tomto místě je třeba znovu připomenout, že do současné doby byla finanční podpora státu prostřednictvím Programu (a dříve KSP) směrována pouze do vybraných měst s počtem obyvatel nad 10 000.

PREVENCE KRIMINALITY V KRAJÍCH.

V následujícím přehledu jsou uvedeny u každého kraje orientační demografické údaje, výčet dosavadních okresních měst, která do kraje spadají a výčet měst, která realizují Program a která v průběhu let 1966 - 2002 získala nějaký podíl na státní účelové dotaci.Dále je uvedena informace o celkovém počtu podpořených projektů a výši celkové přidělené dotace a kolik z ní připadá na letošní rok, případně také informace o procentním podílu měst na financování projektů a o statisticky významných změnách ve vývoji kriminality v kraji nebo jednotlivých městech v meziročním porovnání 2000-2001. Údaje o počtech obyvatel ve městech jsou zaokrouhleny řádově na stovky. Průměrnou mzdou se rozumí průměrná měsíční hrubá mzda zaměstnanců.

Nezaměstnaností se rozumí registrovaná míra nezaměstnanosti. NTČ = rozumí se index nápadu trestné činnosti = počet evidovaných trestných činů přepočtený na 10 000 obyvatel.

PRAHA

Orientační demografické údaje:

obyvatelstvo: počet 1 181126, městské 100 %, hustota 2 382 osob/km2, průměrný věk 41,2 roku (tj. nejvyšší ze všech krajů ČR), průměrná mzda 18 865 Kč (pro srovnání v kraji Vysočina 11 721 Kč, průměr v ČR 13 484 Kč), nezaměstnanost 3,42 % (pro srovnání kraj Ústecký 16,15 %, průměr v ČR 8,78 %), index nápadu trestné činnosti, tj. počet evidovaných trestných činů na 10 000 obyvatel = 846 (pro srovnání nejmenší index NTČ je 162 v kraji Vysočina, průměr v ČR je 349).

Dle zákona ČNR o hl. městě Praze je Praha statutárním městem členěným na 57 velmi rozdílně velkých městských částí: 4 městské části přesahují počtem obyvatel 100 000, na druhé straně 20 městských částí nedosahuje ani počtu 2 000 obyvatel. Hl. m. Praha má vytvořen vlastní grantový systém, který zahrnuje kromě oblastí sociální, protidrogové, oblastí týkajících se volného času dětí a mládeže, sportu a tělovýchovy a dalších, také problematiku prevence kriminality. Priority vycházejí ze Zastupitelstvem hl. m. Prahy schválené "Koncepce prevence kriminality na území hl. m. Prahy na r. 2000 - 2004". Na projekty prevence kriminality bylo v roce 2001 vyčleněno Magistrátem hl. m. Prahy 6 mil. Kč. V Programu je hl. m. Praha zapojeno od roku 1997. Dosud, tzn. do roku 2002 včetně, bylo ze státní účelové dotace podpořeno celkem 125 projektů všech typů (situační, sociální, informování občanů, vzdělávací programy) v celkové výši 35 904 500 korun, z toho v roce 2002 na 8 projektů byla uvolněna částka 1 280 500 Kč. Ve srovnání s rokem 2000 došlo v Praze k poklesu NTČ o 6,55 %. Finanční prostředky na prevenci kriminality získané od státu jistě nejsou zanedbatelné, avšak v porovnání s částkami vynakládanými Magistrátem, ať již na vlastní grantový systém, nebo i na podíl obce Praha na financování projektů prevence v rámci Programu, nejsou zásadní. To se odráží i ve skutečnosti, že mnohé projekty bývají do Programu zařazovány až v okamžiku, kdy nezískají grant od města. Nejvýznamnějším subjektem preventivních aktivit, a to zejména v oblasti informování občanů, je Městská policie hl. m. Prahy, která realizovala v rámci Programu 15 projektů podpořených státní účelovou dotací v celkové výši 3 429 000 korun. Na budování městského kamerového systému získala Praha z dotace více než 19 mil. Kč.

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 1 115 038, městské 55,8 %, hustota 101 osob/km2, průměrný věk 39,1 roku, průměrná mzda 13 429 Kč, nezaměstnanost 6,8 %, index NTČ 369. Okresní úřady Praha-západ a Praha-východ sídlí na území hl. m. Prahy, další okresní města seřazena sestupně dle velikosti jsou: Kladno (72 000 obyvatel; NTČ 384,6), Mladá Boleslav (44 800; 888), Příbram (36 000; 451), Kolín (31 400; 436,6), Kutná Hora (21 800; 418,5), Mělník (19 800; 656), Benešov (17 700; 525,1), Rakovník (17 200; 472,6), Beroun (16 090; 815,2), Nymburk (15 000; 447,6).

Do dotačního systému jsou zapojena téměř všechna města Středočeského kraje s počtem obyvatel nad 10 000. Kromě uvedených okresních měst jsou to ještě Kralupy nad Vltavou (17 800 obyvatel, NTČ 541,8), Neratovice (16 450; 466,8), Slaný (15 700; 505,6), Poděbrady (13 500; 553), Čáslav (10 100; 703,9). Na základě dlouhodobě vysokého nápadu trestné činnosti byla v roce 2002 vyzvána ještě tři nová města patřící do okresu Praha-východ: Brandýs nad Labem (15 500 obyv., NTČ 601,8), Říčany (10 600; 1668) a Čelákovice (10 300; 849,8). Celkem bylo v rámci státní účelové dotace na prevenci kriminality podpořeno ve jmenovaných městech Středočeského kraje 401 projektů všech typů v souhrnné výši 74 509 300 Kč, z toho v roce 2002 se jednalo o 46 projektů a částku 9 197 000 Kč. Zajímavé srovnání nabízí průměrný meziroční pokles NTČ ve všech městech ČR s počtem obyvatel nad 10 000, který činí -7,2 % a průměrný pokles téhož ukazatele u jedenácti měst Středočeského kraje, která realizují Program tři a více let (Kralupy, Neratovice, Poděbrady, Čáslav, Slaný, Kladno, Mělník, Mladá Boleslav, Beroun, Kolín, Kutná Hora), který činí - 13,8 %.

JIHOČESKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 625 874, městské 65 %, hustota 62 osob/km2, průměrný věk 38,4 roku, průměrná mzda 12 551 Kč, nezaměstnanost 5,82 %, NTČ 272. Okresní města - České Budějovice (99 700 obyvatel, NTČ 425), Jindřichův Hradec (22 900; 337), Tábor (36 900; 327), Písek (29 900; 323), Strakonice (24 800; 245), Prachatice (11 800; 392), Český Krumlov (14 600; 364).

Program s podporou státní účelové dotace realizují České Budějovice již od roku 1996, Tábor od roku 2001 a Písek od letošního roku. České Budějovice získaly dotaci na 36 projektů v celkové výši 10 451 500 Kč, Tábor na celkem 8 projektů 1 621 500 Kč a město Písek na 3 podané projekty získalo 555 500 korun. Podíl obce na financování podpořených projektů činí v Českých Budějovicích více než 400%, v Táboře přes 150 %. Celkově bylo do Jihočeského kraje přiděleno na 47 projektů 12 271 500 Kč v roce 2002 potom na 7 projektů 1 178 000 Kč. Změna NTČ v Českých Budějovicích 2000-2001 má hodnotu -10,65 %. Finančně nejnáročnějším realizovaným projektem v Jihočeském kraji je Geografický informační systém (GIS) v Českých Budějovicích, který byl ze státní účelové dotace podpořen ve dvou etapách v letech 1999 a 2000 celkovou částkou 4 227 000 korun. Jedním z cílů projektu GIS bylo zpracování dat souvisejících s prevencí kriminality a k vytipování a vyznačení rizikových a problémových lokalit ve městě. Z řady projektů sociální prevence v Českých Budějovicích je vhodné zmínit Azylový dům pro matky v krizových situacích a Dům na půl cesty pro dívky opouštějící dětské domovy FILLIA, skateboardový areál a zřízení a vybavení veřejných sportovních plácků streetbalovými koši a brankami na celém území města.

PLZEŇSKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 551 281, městské 67,5 %, hustota 73 osob/km2, průměrný věk 39,2, průměrná mzda 12 829 Kč, nezaměstnanost 6,47 %, NTČ 281. Statutární město Plzeň je po Praze druhé největší město v Čechách (125 km2, 170 000 obyvatel, index NTČ 423). Je členěno na 8 městských obvodů, území města je zároveň okresem Plzeň-město. Dalšími okresy Plzeňského kraje jsou Tachov, Domažlice, Klatovy, Plzeň jih, Plzeň sever a Rokycany.

V dotačním systému je od roku 1996 zapojena Plzeň a od roku 1997 Rokycany (14 600 obyvatel, NTČ 364,6). Obě města získala v rámci dotačního systému podporu pro celkem 120 projektů v souhrnné výši přesahující 18 milionů korun, z toho na rok 2002 připadalo 5 projektů ve výši 128 000 Kč. Podíl města Plzně na financování 93 podpořených preventivních projektů několikanásobně převyšuje podíl státní účelové dotace, činí 88 173 000 korun. Rokycany vynaložily na 27 projektů částku téměř 1,5 mil. Kč, což je 43 % ve srovnání s přidělenou státní účelovou dotací. Dle policejních statistik byl zaznamenán vysoký pokles nápadu trestné činnosti v meziročním srovnání 1999/2000 (-24,6 %) v Rokycanech. V Plzni se index snížil v roce 2000 o 5,6 % a v loňském roce o 11,8 %. V Plzni byla jako první zřízena PIS, a to již v roce 1995. Plzeňská PIS otevřela také jako první v republice poradenskou místnost pro veřejnost.

KARLOVARSKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 304 400, městské 81,8 %, hustota 92 osob/km2 průměrný věk 37,7 roku, průměrná mzda 12 119 Kč, nezaměstnanost 8,02 %, NTČ 336. Všechna 3 okresní města, která spadají do Karlovarského kraje, realizují Program: Karlovy Vary (55 300 obyvatel, NTČ 471,1) - od roku 1996 získalo město na 42 podpořených projektů částku 7 766 500 Kč, Cheb (31 900; 438) od roku 1998 na 22 projektů 4 654 500 Kč, a město Sokolov (25 900; 429) obdrželo od roku 1999 na 27 projektů 5 189 500 Kč. Od letošního roku je zapojeno ještě město Aš, které získalo na 2 podpořené projekty dotaci 461 500 Kč. Celkem bylo v Karlovarském kraji podpořeno 93 projektů v souhrnné výši 18 074 000 Kč, z toho v letošním roce 9 projektů částkou 985 000 Kč. Mimo Aš dochází u všech uvedených měst již druhým rokem k poklesu nápadu trestné činnosti v průměru o 6 % ročně. Ve všech městech se podařilo začlenit programy prevence jako součást generelu rozvoje obcí. Podíl města na spolufinancování podpořených projektů činí v Karlových Varech 40 %, v Sokolově a Chebu přibližně 25 %. Mnohonásobně vyšší částky vyčleňují města ze svých rozpočtů na další vlastní projekty a preventivní aktivity. Při PIS v Chebu je otevřena poradenská místnost pro veřejnost, v Sokolově je obdobná místnost pod patronací městského úřadu. Za vzorově propracovaný lze označit projekt "Ajaxův zápisník" realizovaný PIS v Sokolově. Jedná se o učební pomůcku, kterou PČR využívá na školách. Cílem tohoto působení je položit základy právního vědomí u nejmladších žáků.

ÚSTECKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 827 013, městské 80,4 %, hustota 155/km2, průměrný věk 37,7 roku, průměrná mzda 12 646 Kč, nezaměstnanost 16,15 %, NTČ 357. Okresní města: Ústí nad Labem (97 200 obyvatel, NTČ 439,8), Děčín (54 000; 323), Litoměřice (26 000; 513,8), Teplice (52 800; 407,6), Most (70 900; 363,7), Chomutov (52 100; 477,6) a Louny (20 500; 350,2).

Kromě všech uvedených okresních měst je do dotačního systému zapojeno dalších 9 měst: Bílina (16 600; 462), Dubí (7 700; 528 -bylo RVPPK zařazeno výjimečně vzhledem ke kritické situaci v důsledku prostituce), Jirkov (20 100; 373), Krupka (13 000; 382), Litvínov (28 600; 209), Roudnice nad Labem (13 500; 621), Rumburk (11 000; 435,6), Varnsdorf (16 300; 383) a Žatec (20 200; 368). Nepočítáme-li Prahu, je Ústecký kraj trvale na druhém místě co do zatíženosti kriminalitou a na prvním místě v míře nezaměstnanosti. Situace v kraji je navíc zatížena problémy s prostitucí, interetnickými konflikty a nízkou vzdělanostní strukturou obyvatelstva. Všechna jmenovaná města realizují Program již nejméně 4 roky, tzn. od roku 1999. Ze státní účelové dotace bylo podpořeno 519 projektů všech typů celkovou částkou 93 882 500 Kč, v letošním roce bylo podpořeno 61 projektů částkou 3 825 500 Kč. Téměř pětina byla zacílena na sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel, především k romské minoritě. Cílevědomé a soustavné aktivity vyvíjí v této oblasti většina měst, příkladně lze uvést projekty MP Ústí nad Labem nebo projekty 5. Zš v Mostě - Rudolicích (sídliště Chánov).

LIBERECKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 429121, městské 78,9 %, hustota 136 osob/km2, průměrný věk 38,1 roku, průměrná mzda 12 435 Kč, nezaměstnanost 6,44 %, NTČ 338. Okresní města: Liberec (100 600 obyvatel, NTČ 429), Jablonec nad Nisou (46 200; 255), Česká Lípa (40 100; 397) a Semily (9 500 obyvatel).

V Programu je zapojen Liberec od roku 1996, Česká Lípa od roku 1997 a Jablonec nad Nisou od roku 2000. Kromě jmenovaných okresních měst od roku 2001 také město Nový Bor (12,5 tisíce obyvatel, NTă 545). Tato čtyři města získala v rámci dotačního systému podporu pro celkem 125 projektů v souhrnné výši 26 378 000 korun, z nich se jednalo v tomto roce o 20 projektů a částku 2 875 000 Kč. Podíl měst na financování preventivních projektů částkou 27 mil. Kč převyšuje podíl státní účelové dotace. Z této částky samo město Liberec vynaložilo téměř 18 mil. Kč.

Dle policejních statistik byl zaznamenán pokles nápadu trestné činnosti ve všech městech: Česká Lípa (99/00 - 24 % , 00/01 - 4, 6 %), Jablonec nad Nisou (-15,5 %, -19,9 %), Liberec (+2,5 %, -11,9 %). Velmi nepříznivá situace z pohledu zatíženosti kriminalitou a rizikovosti prostředí je ve městě Nový Bor, kde kromě stabilně vysokého nápadu trestné činnosti dochází ke konfliktům uvnitř romské komunity i konfliktům interetnickým. Podobně obtížnou situaci se v průběhu posledních pěti let z velké části podařilo vyřešit v České Lípě, částečně za pomoci dotace v rámci Programu. V oblasti sociální prevence zde bylo podpořeno 29 projektů celkovou částkou 2 554 000 Kč. Řada těchto projektů byla zaměřena k romské minoritě a na podporu vzájemného soužití.

KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ

Obyvatelstvo: počet 550 780, městské 69 %, hustota 116 osob/km2, průměrný věk 39 let, průměrná mzda 12 312 Kč, nezaměstnanost 5, 89 %, NTČ 236. Okresní města: Hradec Králové (100 500 obyvatel, NTČ 254,4), Náchod (21 400; 496, 5), Trutnov (32 500; 297,7), Rychnov nad Kněžnou (11 600; 408), Jičín (17 000; 430). Podíl na státní účelové dotaci získala první tři jmenovaná města shodně až od roku 2001. Na celkem 25 podpořených projektů získala 2 961 500 Kč, z toho přibližně polovinu v loňském a polovinu v letošním roce. Hradec Králové realizoval vlastní Program prevence kriminality již několik let před rokem 2001, avšak vzhledem k relativně nízkému nápadu trestné činnosti nesplňoval před tímto rokem výběrová kritéria pro zařazení do dotačního systému. V Náchodě došlo v posledních dvou letech k výraznějšímu nárůstu kriminality (2000/2001 + 24,4 %) což výběrová komise RVPPK zohlednila přiznáním dotace v letošním roce v plné požadované výši 980 000. Kč, tj. 58 % finančních prostředků přidělených do kraje.

PARDUBICKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 508 566, městské 62 %, hustota 113 osob/km2, průměrný věk 38,4 roku, průměrná mzda 11 970 Kč, nezaměstnanost 7,87 %, NTČ 209. Okresní města: Pardubice (93 800 obyvatel, NTČ 350,2), Chrudim (24 300; 318,2), Svitavy (17 600; 319,9), Ústí nad Orlicí (15 300; 260), další větší města - Česká Třebová (17 700; 227,8), Moravská Třebová (11 700; 248,5), Vysoké Mýto (11 800; 273,9), Hlinsko (10 800; 308,3), Litomyšl (10 400; 355,2).

Program s podporou státní účelové dotace realizují města Pardubice již od roku 1996 a Svitavy od roku 2000. Obě města dohromady získala podporu pro celkem 89 preventivních projektů, z toho Pardubice získaly na 72 projektů částku 10 675 000 Kč a Svitavy na 17 projektů 4 447 500 Kč. Obě, co do velikosti značně rozdílná města, lze při přípravě i vlastní realizaci programů prevence ve svých kategoriích označit jako vzorová. Magistrát města Pardubice každoročně zpracovává vlastní Program prevence kriminality dětí a mládeže, který na státní účelové dotaci není závislý. Příkladná pro ostatní města je komplexnost a vyváženost programů a propojení subjektů realizujících preventivní aktivity jak v Pardubicích, tak i ve Svitavách. V tomto kontextu není vhodné představovat některé projekty za významnější než jiné. Podíly měst na financování podpořených projektů v rámci Programů prevence kriminality na místní úrovni činí v Pardubicích (mimo uvedený jejich vlastní Program) 35 % a ve Svitavách přes 130 %. Od letošního roku je do Programu zapojeno ještě město Chrudim. Celkově bylo na dotacích 91 projektů uvolněno do Pardubického kraje 15 424 500 Kč, z nich 9 projektů a částka 1 168 500 Kč připadá na letošní rok. Změna NTČ 2000-2001 v Pardubicích má hodnotu -14,6%, ve Svitavách -25,5%!

KRAJ VYSOČINA

Obyvatelstvo: počet 520 763, městské 58,4 %, hustota 75 osob/km2 průměrný věk 38,1 roku, průměrná mzda 11 721 Kč (nejméně ze všech krajů), nezaměstnanost 7,48 %, NTČ 162 (nejméně ze všech krajů). Okresní města - Jihlava (52 751 obyvatel, NTČ 295,5), Pelhřimov (16 738; 282,6), Žďár nad Sázavou (24 462; 326,2), Havlíčkův Brod (24 572; 275,5), Třebíč (39 688; 232,6).

Vlastními prostředky realizují města Jihlava, Havlíčkův Brod a Třebíč projekty prevence kriminality již řadu let, do dotačního systému byla zařazena od roku 2001. Na celkem 25 projektů byla těmto třem městům téměř stejným podílem v loňském i letošním roce schválena dotace s v celkové výši 3 301 500 Kč. Velmi aktivním realizátorem projektů sociální prevence je v Jihlavě Oblastní charita Jihlava, obdobné preventivní aktivity v Havlíčkové Brodě a Třebíči zajišťují převážně městské úřady. Významnou nadregionální událostí, která zakládá novou tradici, je pořádání Krimifestu v Havlíčkově Brodě. Jedná se o setkání příznivců předcházení zločinnosti s různorodým kulturním, sportovním a společenským programem a s prezentací profesionální práce policie.

KRAJ JIHOMORAVSKÝ

Obyvatelstvo: počet 1 135 586, městské 63,5 %, hustota 161 osob/km2, průměrný věk 39 let, průměrná mzda 12 534 Kč, nezaměstnanost 9,35 %, NTČ 283. Do Jihomoravského kraje patří okresy Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Blansko, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

V Programu je od roku 1996 zapojeno Brno (počet obyvatel 385 000, NTČ = 520,3), které získalo v rámci tohoto systému účelovou dotaci na 101 projektu v celkové výši 26 002 000 korun. Vlastní podíl města na financování těchto podpořených projektů činil 19 478 814 Kč, což je 75 %. Do Programu jsou dále zapojena všechna okresní města: od roku 2000 Hodonín (28 400 obyvatel, NTČ 352,1), od roku 2001 Břeclav (27 200; 512) a Znojmo (37300; 317,3) a od tohoto roku Blansko (20 700; 351,6) a Vyškov (22 600; 318,1). Kromě uvedených okresních měst realizuje od roku 2001 Program prevence kriminality na místní úrovni ještě město Kyjov (12 800 obyv., NTČ 412,8) a od letošního roku město Boskovice (11400; 302,4). Celkově bylo do měst Jihomoravského kraje na 163 projektů uvolněno ze státního rozpočtu 35 515 000 Kč, z toho na rok 2002 připadá 30 projektů podpořených částkou 4 111 000 Kč.

K nejprogresivnějším subjektům, které realizují projekty prevence kriminality patří Městská policie Brno. Preventivní aktivity MP jsou zaměřeny hlavně na komunikaci a navázání osobního kontaktu s občany. Příkladem tohoto přístupu jsou projekty Řetízek, Centrum tísňového volání, Být viděn, Mobidik a především projekt Zóna vzájemné pomoci, jehož cílem je aktivizovat veřejnost ke spolupráci na vytvoření zón s osobní odpovědností určených strážníků. V Brně vykazují policejní statistiky průměrný pokles nápadu trestné činnosti v posledních dvou letech 7,15 %. Sledování trendů v ostatních jmenovaných městech je, kromě Hodonína, kde došlo k průměrnému snížení za dva roky také o 7 %, vzhledem ke krátké době realizace Programu irelevantní.

OLOMOUCKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 641 072, městské 58,4 %, hustota 125 osob/km2, průměrný věk 38,4 roku, průměrná mzda 11 892 Kč, nezaměstnanost 11,87, NTČ 253. Okresní města: Olomouc (104 800 obyvatel, NTČ 404), Přerov (50 400; 432), Prostějov (50 000; 345), Šumperk (30 400; 280), Jeseník (13 300; 549).

Do Programu jsou zařazena všechna tato okresní města, kromě nich ještě Hranice na Moravě (20 300; 428), Litovel (10 100; 477), Šternberk (14 500; 369) a Uničov (12 700; 338). Nejdéle realizuje Program město Olomouc od roku 1996, Přerov a Šumperk od roku 1997, Hranice a Jeseník od 1998. Průměrný index NTČ měst Olomouckého kraje zařazených do Programu je 402,4. Všechna jmenovaná města dohromady získala v rámci dotačního systému podporu pro celkem 317 projektů v celkové výši 47 000 tisíc korun, na rok 2002 z toho připadlo 3 149 000 Kč vyčleněných na 49 podpořených projektů. Podíl na financování preventivních projektů z prostředků obcí se vůči státní účelové dotaci rok od roku zvyšuje. V roce 2001 činil např. podíl Olomouce 141 %, Litovle 83 %, Přerova 56 %, Uničova 41 %, v žádném z ostatních měst není menší než 25 %. Nápad trestné činnosti zaznamenal oproti předchozímu roku nejvyšší pokles v Hranici na Moravě (-25,6), Šumperku (-18,8), Prostějově (-17,2), Olomouci (-15,2), Uničově (-15,1), Šternberku (-14,1) a dále v Přerově (-11,1) a Litovli (-7,5). Jediným městem, ve kterém došlo k nárůstu v roce 2001 byl Jeseník (+11,3). Průměrně došlo ve jmenovaných městech k poklesu trestné činnosti o 12,6 % (k meziročnímu poklesu o 5,3 % došlo přitom již v letech 1999 - 2000).

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 1 278 036, městské 77,1 %, hustota 230 osob/km2, průměrný věk 37,8 roku, průměrná mzda 12 966 Kč, nezaměstnanost 15,13 %, NTČ 297. Okresní města: Ostrava (324 800 obyvatel, NTČ 502), Bruntál (17 700; 409), Opava (62 500; 368), Nový Jičín (27 100; 454), Karviná (67 100; 374), Frýdek-Místek (63 000; 326).

Do Programu prevence kriminality na místní úrovni s podporou státní účelové dotace jsou zařazena všechna tato okresní města, kromě nich ještě Bohumín (24 000 obyv., NTČ 408), Český Těšín (28 200; 279), Frenštát pod Radhoštěm (11 600; 525), Frýdlant nad Ostravicí (10 000; 697), Havířov (88 900; 280), Kopřivnice (24 400; 290), Krnov (26 100; 278), Příbor (9 000; 445), Orlová (36 300; 389). Nejdéle realizují Program města Ostrava, Havířov, Nový Jičín a Kopřivnice (od roku 1996), dále Karviná a Bohumín (od roku 1997), Frýdek-Místek, Opava, Orlová, Český Těšín, a Krnov (od roku 1998), Bruntál od roku 1999, ostatní později. Všech 15 jmenovaných měst dohromady získalo v rámci dotačního systému podporu pro celkem 597 projektů v souhrnné výši 108 379 000, na rok 2002 připadá 55 projektů a částka 4 931 000 Kč. Podíl na financování preventivních projektů z prostředků obcí činí přes 67 468 000 korun, což je více než 60 % ve srovnání s poskytnutou státní účelovou dotací. Za uplynulé dva roky došlo ve jmenovaných městech Moravskoslezského kraje k poklesu trestné činnosti průměrně o 8,4 % ročně.

V okrese Karviná, do kterého patří kromě města Karviná ještě Havířov, Bohumín, Orlová a Český Těšín, došlo k navázání velmi úzké spolupráce mezi manažery prevence kriminality těchto měst. Jejich spolupráce spočívá v pravidelné výměně informací o bezpečnostní situaci v teritoriu okresu a plánování koordinovaného postupu při jejím řešení. Zvláštní pozornost zaslouží meziresortní pilotní projekt Centra včasné intervence (CVI) realizovaný v Ostravě. Jeho cílem je vytvoření podmínek pro sociálně nápravné intervence veřejné správy i nestátních neziskových organizací ve stadiích, kdy se děti a mladiství dostávají do konfliktu se zákony.

ZLÍNSKÝ KRAJ

Obyvatelstvo: počet 597 890, podíl měst. 61,2 %, hustota 151 osob/km2, průměrná mzda 12 966 Kč, nezaměstnanost 8,14 %, NTČ 207. Okresní města: Zlín (83 000 obyvatel, NTČ 251, 8), Vsetín (30 800; 300,1), Uherské Hradiště (27 600; 565, 2) a Kroměříž (30 100; 346). V Programu je zapojeno město Vsetín od roku 1996, dále města Valašské Meziříčí (28 000; 300,1) a Rožnov pod Radhoštěm (18 100; 374) od roku 1999 a Kroměříž a Zlín od roku 2001. Zlínský kraj je po Vysočině druhý, kriminalitou nejméně zatížený. Podpořeno bylo 89 projektů v celkové výši 15 513 000 Kč, z toho v roce 2002 se jednalo o 26 projektů a částku 2 942 000 Kč. Vzhledem k nastaveným výběrovým kritériím do roku 2001 nemohla být města Zlín, Uherský Brod a Kroměříž zařazena do dotačního systému KSP. Přesto bez nároku na státní dotaci realizovala své vlastní, kvalitní preventivní programy. V jejich rámci byly vybudovány i městské kamerové monitorovací systémy špičkové úrovně v Kroměříži a ve Zlíně. V obou těchto městech byly také otevřeny poradenské místnosti pro veřejnost Policie ČR - PIS.

Martin Dočkal  
Odbor prevence kriminality  
MVČR