V soudní síni je ticho. Pan - říkejme mu třeba Milan - hledí do podlahy a jeho nehybnost je jen zdánlivá. Soustředěně dává dohromady další věty, kterými by přesvědčil soud o své nevinně. Je to těžké, protože své výpovědi mění už poněkolikáté a důkazy, které proti němu policie nasbírala, se dají jen těžko zviklat...

Tenhle případ dal policistům pořádně zabrat. Bylo to už v roce 1998, kdy přišla na Okresní ředitelství PČR v Liberci zpráva od rakouských kolegů, že na Internetu kdosi z naší republiky nabízí ke koupi kazety s dětskou pornografií. Jediné, co měli naši kriminalisté k dispozici, byl odkaz na jistou webovou stránku.

První stopa byla velice chabá a skýtala jen malou pravděpodobnost, že dovede policisty až k člověku, jehož koníčkem je zřejmě pedofilie. Anebo dost ohavný obchod. Obchod s obrázky dětí, kterým někdo neznámý bere dětství a téměř jistě je nepěkně poznamenává na celý život. Stránka doporučená rakouskými policisty k prohlédnutí, ukázala "jen" dvanáct slovně popsaných scén, ze kterých je i při absenci většího množství fantazie normálnímu člověku nevolno. Obrázky sice chyběly, ale věk holčiček byl pro pedofily víc než lákavý. Kdo má zájem, může si kazetu s popsaným biografem objednat. Cena je rozumná: sto padesát dolarů za kazetu a dvacet za poštovné, nabídnut může být i ekvivalent v jiné měně. Jako dovětek přidal neznámý "obchodník" i způsob platby a pokyny pro zasílání objednávek.

Kde jsou ty doby, kdy radovi Vacátkovi stačil k vyřešení sebesložitějšího případu zdravý rozum, pár stop z místa činu a schopní podřízení. Kriminalisté a vyšetřovatelé jsou dnes v převážné většině sice vysokoškolsky vzdělaní lidé, ale v některých oborech jde vývoj dopředu tak rychle, že mu sotva stačí i velice úzce zaměření odborníci. Internet je tomu názorným příkladem. I když člověk umí skvěle ovládat počítač, bez hlubších znalostí z oboru výpočetní techniky a notné dávky zkušeností pro něj zůstávají dveře k jádru hádanky, která před policisty stála, pouze pootevřené.

"Nebylo jednoduché vypátrat, kdo je vlastníkem adresy, na které je dětská pornografie nabízena," dozvěděli jsme se na Okresním ředitelství PČR v Liberci. Brzy poté však měli policisté v rukou i číslo P.O. BOXU na liberecké poště, kam dotyčnému přicházely objednávky zájemců o pornografické videokazety.

Podivný obchodník byl z okresu Semily, proto se těžiště řešení případu dostalo do okresního města na úpatí Krkonoš. Najít člověka, který patří nejspíš za mříže, se tedy podařilo. To ale zdaleka nestačí, bez pádných důkazů se žádný pachatel před soud nedostane, a pokud ano, je víc než jisté, že ho nepostihne trest, jaký by si zasloužil. Nezbývalo než čekat a trpělivě skládat kamínek ke kamínku. Kriminalisté tedy čekali.

Muž, o kterém se již vědělo, že si před jméno píše titul inženýra, má svou rodinu a okolí ho považuje za slušného člověka, postupoval podle svého mínění šikovně. Asi po půl roce svou adresu na liberecké poště zrušil a nějaký čas to vypadalo, že skončil i se svým obchodem.

Po čase přišly další stopy z Itálie. Policisté zjistili jinou e-mailovou adresu, a ta je dovedla do P.O. BOXU na poště v Semilech. Ukázalo se, že patří člověku, kterého už dlouho sledují. Objednávky videokazet se hrnuly z mnoha zemí - Nizozemska, Německa, Rakouska, Itálie, ze Slovenska... Dotyčný inženýr si zavedl další schránku na poště, tentokrát v Turnově a inzerát pod heslem "privátní video s nedostupnou tématikou" se objevil i v novinách Anonce. Ve spise vedeném na Okresním úřadě vyšetřování Semily se hromadily další důkazní materiály.

Počítač je dnes v mnoha domácnostech stejně samozřejmý jako třeba žehlička nebo mikrovlnka. Nejeden rodič vám potvrdí, že jeho dítě tráví u počítačové obrazovky víc času, než je zdrávo. Hraje jen neškodné hry, nebo se chce na Internetu dozvědět něco zajímavého, domnívají se mnozí dospělí, aniž si uvědomí, že to může být i docela jinak. Pro šikovné děcko není těžké nalézt v "elektronickém lexikonu" i stránky, ke kterým se v knihovně doma ani ve škole nedostane. Čtení o zvrhlých hrátkách některých dospělých lidí je určitě zaujme, ale ...

Ono "ale" si po celou dobu pátrání uvědomovali i policisté. Unáhlené zatčení muže, který do světa posílal svou pornografickou nabídku, by však nikam nevedlo. Soudu musely být předloženy ony zmíněné nezvratné důkazy.

"Dětská pornografie je u nás od devadesátých let nová forma trestné činnosti, stejně jako počítačová kriminalita. Na tomto případu se pracovalo na tehdejším úřadu vyšetřování na detašovaném pracovišti v Turnově, v Liberci, Ústí nad Labem i na jiných místech. Dotyčný pachatel byl vysokoškolsky vzdělaný člověk a byl schopen se hájit na odborné úrovni. I když jsou i tady v Semilech mezi našimi policisty v oboru výpočetní techniky skuteční odborníci, důkazní materiály musely být zabezpečeny formou znaleckých posudků," říká ředitel OŘ PČR Semily pplk. Mgr. Milan Franko.

"Jak získával dotyčný nabízené pornografické materiály?" opakuje naši otázku plk. JUDr. Miroslav Mikousek, zástupce ředitele pro trestní řízení na Okresním ředitelství PČR Semily.

"Měl nějaké své zdroje, ale neprokázalo se, že by sám snímky pořizoval."

Co sehrálo při tomto složitém pátrání po neznámém "obchoníkovi" největší roli?

"Dobré spojení všech složek, které na případu pracovaly," vysvětluje plk. JUDr. Miroslav Mikousek. "To znamená výborná souhra vyšetřovatele, dnes nově policejního rady a operativních pracovníků správy kriminální policie. Ti dokázali společně vytvořit účinný plán postupu, najít cestu k jeho realizaci a přitom pracovat v souladu s trestním řádem. Tak by to ostatně mělo vždycky být."

Operativa odvedla pěkný kus práce při mravenčím získávání informací z Internetu, o čemž svědčí objemný spis nashromážděných důkazů. Svůj kus práce odvedli i znalci nejen z oboru výpočetní techniky, ale také tlumočníci, protože zásilky s objednávkami videokazet přicházely z mnoha zemí. Od semilského okresního ředitele se dovídáme, že náklady na tyto posudky nebývají malé. V tomto případě úhrnem převýšily částku dvacet tisíc korun.

Zatímco pan Milan vybíral z došlých obálek dolary, policisté shromáždili dost důkazů k tomu, aby mohli 27. dubna roku 2 000 dotyčného inženýra obvinit z "ohrožování mravnosti". Při domovní prohlídce byl zajištěn počítač, pevný disk, diskety i složka s nadpisem "Internet". Údaje, které zde byly uloženy, odpovídaly objednávkám, které do poštovních schránek přicházely.

Během vyšetřování se také zjistilo, že obchod pana Milana nebyl vůbec regulérní. Za peníze, které od potenciálních zákazníků dostával, neodesílal kazety, které si objednali. Tím mu k tíži přibyl i paragraf za trestný čin podvodu.

Poté, co byl vzat obviněný do vazby, podal několikrát stížnost o její zrušení - soud mu však ani jednou nevyhověl.

Rozsudek Okresního soudu v Semilech zní:

"...je vinen, že v období nejpozději od 26. 6. 1998 nejméně do počátku dubna r. 2000 v Turnově prostřednictvím Internetu... nabízel ve více případech dětskou pornografii, když v nabídkách uváděl popis jednotlivých scén a nejméně v jednom případě doplnil nabídku i obrázky, kdy jenom samotný popis již byl způsbilý ohrozit mravnost, a toto nabízel blíže neurčenému množství potenciálních zákazníků...ve skutečnosti však žádnému ze zájemců žádnou videokazetu s nabízenou pedofilní tematikou nezaslal..."

Výše trestu, o které soud rozhodl, se policistům s ohledem na vysoký stupeň společenské nebezpečnosti trestných činů spojených s dětskou pornografií příliš nelíbí. Odnětí svobody na jeden rok a osm měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu dvou let skutečně není právě varovný.

Co dodat? "Vyřešených případů tohoto druhu není mnoho. Málokdy se povede s dostatečně podloženými důkazy pachatele postavit až před soud," loučí se s námi na semilském okresním policejním ředitelství.

Radvana ČERVENÁ