Praní špinavých peněz probíhá známým třífázovým procesem. Prní fáze je placement - umístění. Jde o to dostat peníze do místního finančního systému (platby na konta, využívání finančních tržních instrumentů). Druhá fáze je layering - rozdrobení peněz, zametání stop, umísťování peněz kriminálně získaných do finančních systémů po celém světě. Třetí fáze je integration - navrácení kriminálně získaného a nyní již vypraného jmění zpět do normálního ekonomického oběhu.

"Nabízíme Vám daňovou optimalizaci nebo tvorbu zahraničních vztahů. Řešíme jakékoli speciální otázky," slibuje firma v ostrovním státě Vanuatu v jihozápadním Pacifiku s řadou internetových adres a kontaktů v různých zemích světa. Jedna ze stovek tzv. "offshore" firem (daňové ráje, doslova "mimo břehy") nabízejících jak "ochranu jmění", tak naprostou anonymitu. Pořádají o tom i semináře - tedy jak jejich prostřednictvím "legálně" provést daňové a majetkové podvody, únik kapitálu, vyprat kriminálně získané peníze a vyhnout se trestnímu postihu. Magazín rakouského ministerstva vnitra Öffentliche Sicherheit se věnuje této problematice v rozsáhlé informaci, z které vyjímáme:

Offshore Centra (Financial Centre, Financial Haven, Tax Haven) využívají příznivou daňovou situaci a nízké standardy regulace v místech, kde působí. Pro převod peněz stačí zavedení poštovní schránky nebo jen jejich zaparkování. "Jde o kvetoucí branži, o obrovský, důležitý a razantně rostoucí součást finančního světa," říká ministerský rada Mag. Josef Mahr, vedoucí pracoviště rakouského Spolkového kriminálního úřadu zabývajícího se bojem proti praní peněz. V důsledku globalizace finančních trhů "obrovské množství peněz prakticky bez jakékoli kontroly obíhá kolem dokola zeměkoule, což umožňuje koncernům i zámožným soukromníkům daňový únik v enormním rozsahu".

Josef Mahr je lektorem Institutu pro kreditní hospodářství vídeňské Ekonomické univerzity a mj. vedl seminář "Hospodářská kriminalita a praní peněz", jehož součástí byl výzkum "offshore firem" na Internetu, kterého se účastnili sami studenti. Objevili a navázali kontakt se stovkami "offshore" nabízejícími anonymitu bankovních kont a kreditních karet, možnost získat tamní občanství, případně druhý cestovní pas, sekretářské práce i virtuální kasina. "Nabídka je nevyčerpatelná a zdrcující," říká Mahr.

Základní poplatek činí často jen několik stovek amerických dolarů, formality jsou bez byrokracie. Představenstvo tvoří nastrčení lidé, skuteční bossové žijí v jiné zemi. Nabízené cestovní doklady jsou často kamufláží, s razítky zemí, které již dávno neexistují, jako "jižní" Vietnam nebo Nizozemská Guayana. Usvědčit tato "offshore centra", najít toho, kdo je za praní špinavých peněz zodpovědný, je nad lidské síly a veškeré vyšetřování obvykle troskotá na neřešitelných problémech.

Po loňském 11. září řada těchto firem se svými nabídkami na Internetu zmizela. Je ale těžké zjistit, zda to byl "přirozený skon", nebo strach z přísnějších opatření amerických úřadů. I v newyorském World Trade Centre sídlili zprostředkovatelé těchto služeb, jejichž server byl teroristickým aktem zničen.

PODLE OSN představuje výše praných peněz ročně mezi jednou miliardou až dvěma miliardami dolarů ročně v některých rozvojových zemích, stovky miliard dolarů v omezeném množství zemí a kolem tří až pěti set miliard dolarů ve finančních centrech. Zatajit a "legalizovat" kriminálně získaný majetek je komplikovaná záležitost náročných metod. Tomu proto odpovídá i obtížnost boje proti praní špinavých peněz. Musí se prokázat, že peníze pocházejí z kriminálních pramenů - a to je obtížné, zejména byl-li čin spáchán v zemi, která nemá bezpečnostní ani právní systém na úrovni vyspělých demokracií.

EVROPSKÁ UNIE sleduje i druhou stopu možných prádelen špinavých peněz, jakou jsou makléři imobilií, obchodníci s cenými předměty (vzácné kameny, vzácné kovy), firmy zabývající se transportem peněz, herny, účetní znalci a účetní uzávěrky. "Chceme těmto profesním skupinám zaslat informaci, aby věděly, co se může stát," říká dr. Herwig Haidinger, ředitel rakouského Spolkového kriminálního úřadu.

Už ve studii z roku 1998 "Financial Havens, banking secrecy and money laundering" (Finanční ráje, bankovní tajemství a praní peněz) žádala OSN omezení činnosti IBC (International Business Corporation) a trustů, které fungují v daňových rájích, nepodléhají kontrole účtů nebo zamlžují identitu klientů. Mnohé z nich mají ve smlouvě klauzuli, že hrozí-li policejní vyšetřování, trust se okamžitě přesouvá do jiného offshore centra.

FATF (Financial Action Task Force) zřídila G-7, skupina sedmi hospodářsky nejvyspělejších států světa s prvořadým úkolem potírat praní špinavých peněz. Po loňském 11. září se zaměřuje celosvětově i na financování teroristů. FATF uvěřejňuje každoročně listinu nespolupracujících států a míst při potírání praní špinavých peněz a organizované kriminality. Patří k nim Egypt, Cookovy ostrovy, Dominika, Grenada, Guatemala, Indonésie, Izrael, Libanon, Marshallovy ostrovy, Myanmar, Nauru, Nigerie, Filipíny, Rusko, Saint Kitts a Nevis, Saint Vincent a Grenadiny, Ukrajina, ale jak uvádí Öffentliche Sicherheit - i Maďarsko. FATF tlačí na jejich finanční instituce, aby se "zvláště pozorně chovaly" při obchodních stycích s osobami a společnostmi, jejichž transakce nemají oporu v zákoně, a aby žádaly vyjasnění původu peněz a výsledek přezkoumání písemně zaznamenaly. Tento záznam má pak být k dispozici dozorujícím a trestně stíhajícím úřadům.

Dobrým příkladem v tomto směru je Lichtenštejnsko, které ještě v roce 2000 bylo na "černé listině". Za pomoci rakouských soudních a bezpečnostních úřadů vypracovalo zákony a ustavilo dozorčí úřady a speciální jednotky k potírání praní špinavých peněz, protože, jak řekl předseda vlády, "si Lichtenštejnsko vzalo za úkol číslo jedna praní peněz a orgaanizovanou kriminalitu preventivně potírat". Od roku 2001 se Lichtenštejnsko na této listině už nevyskytuje.

V RAKOUSKU se od roku 1994 zabývá koordinací boje proti praní špinavých peněz nové pracoviště - Meldestelle při Spolkovém kriminálnmí úřadě. Je součástí BKA 3 (Ermittlungen - organizovaná a všeobecná kriminalita). Úřad pro hospodářské a finanční vyšetřování se skládá z referátů Podvody a padělání, Praní peněz a hospodářské delikty, Poškozování životního prostředí, Úniky majetku. A v referátu Praní peněz je Meldestelle pro hlášení podezření. V roce 2000 řešila 184 hlášených případů, loni jich bylo 248.

Strategie rakouské BKA je následující:

• Vytvořit síť mezinárodní policejní spolupráce s pevně stanovenými spolupracovníky v jednotlivých zemích.
• Harmonizace rakouských právních předpisů s doporučeními EU, FATF a OSN.
• Zabudování "druhé směrnice" EU proti praní peněz do rakouského národního práva včetně novelizace zákona o bankovnictví.
• Zesílení informační činnosti.

(kuč)