Letošní mistrovství Evropy v disciplínách ISSF se uskutečnilo v České republice, konkrétně kulové disciplíny v Plzni-Lobzích od 16. do 27. července a brokové disciplíny v Brně-Soběšicích od 29. července do 4. srpna. Pořadatelem byl Český střelecký svaz.

Situace v našem střeleckém sportu rozhodně není přehledná. Po desítkách let, kdy bylo všechno nalajnováno v jediné organizaci - Svazarmu - a její střelecké složce, se naši střelci přizpůsobili světu. ISSF je jedním z největších sportovních svazů a sdružuje prý nejvíc zemí, snad přes 150, ale není ani zdaleka organizací jedinou. Vlastní organizace s celosvětovou působností mají vyznavači akčních disciplín (IPSC), siluetoví střelci (IMSSU) nebo střelci z loveckých brokových zbraní (FITASC), abychom jmenovali jenom ty, u nichž po roce 1990 vznikly v ČR odpovídající protějšky. Ve skutečnosti jsou jich desítky. Vlastní sportovní činnost provozují rovněž světové policejní a vojenské organizace.

U nás se sportovní střelbou podle vlastních pravidel dále zabývají například Svaz branně-technických sportů a činností ČR, Svaz vojáků v záloze, Českomoravská myslivecká jednota a jiné celostátní organizace, nemluvě o mnoha střeleckých klubech, které se svobodně rozhodly, že budou působit jako samostatná občanská sdružení a obejdou se bez jakéhokoliv zastřešení. Český střelecký svaz - jako jedna z následnických organizací zaniklého Svazarmu - sdružuje daleko nejvíc střelců ze všech. Ale i když to nikdo nespočítal, "konkurenční" střelecké organizace v ČR mají dohromady možná stejně tolik střelců jako ČSS.

Tato odbočka je nezbytná k tomu, abychom správně porozuměli významu mistrovství Evropy, které v létě uspořádal Český střelecký svaz. Byla to totiž grandiózní akce, ale ve skutečnosti jenom jedna v řadě. Evropské šampionáty s podobnou účastí závodníků z celého světa u nás uspořádali před pěti lety střelci na kovové siluety, sdružení v CzMSSA, letos vyznavači loveckého parkuru (ASAT ČR), v příštím roce ho pořádají praktičtí střelci (APS ČR).

Proto jsou scestné povrchní úsudky, hodnotící úroveň české sportovní střelby jen podle výsledků střelců ČSS. Vždyť v některých sportovních disciplínách, které se u nás začaly provozovat a rozvíjet teprve po roce 1990, už naši střelci dosáhli úrovně jako v zemích, kde tyto sporty mají tradici dlouhou desítky let. Naši siluetáři patří k absolutní světové špičce, akční střelci jsou - zatím - jenom těsně za ní. A to všichni sportují doslova a do písmene v amatérských podmínkách!

Český střelecký svaz má na rozdíl od ostatních tu zvláštnost, že "obhospodařuje" také olympijské střelecké disciplíny. Fakticky to dělá dvěma způsoby, z nichž jeden je jasný: kluby ČSS, zřejmě jako jediné, se starají o výběr (nebo nábor) a přípravu mládeže, střeleckého dorostu. Nejlepší mladé střelce se ČSS potom snaží umístit do střeleckých středisek ministerstva vnitra nebo ministerstva obrany.

Stav je totiž takový, že reprezentace České republiky pod hlavičkou Českého střeleckého svazu (mimo juniorskou kategorii) se skládá téměř výhradně z profesionálů, střelců živících se pouze střílením, a ti všichni jsou zaměstnanci MV nebo MO. Nic proti tomu, ve všech vyspělých zemích světa je to tak, že profesionály jsou tou či onou formou téměř všichni olympijští sportovci. Amatéři proti nim obvykle nemají šanci.

Na brokové části letošního ME v Brně se ovšem pravidlo nepotvrdilo. Nejlepšího individuálního výsledku v kategorii dospělých dosáhla jediná amatérka z české reprezentace na tomto šampionátu: třicetiletá Iva Pilařová z Chrudimi byla pátá v disciplíně trap. Pro ni je to první, životní úspěch na akci takového formátu, i když ne zcela nečekaný. Letos už na dvou závodech v cizině dosáhla velmi nadějných výsledků.

Její kolegové z brokařských družstev ovšem zůstali daleko za očekáváním. Na základě výsledků dosahovaných v posledních letech nebyly nijak nadsazené předpoklady zisku dvou nebo více medailí a zejména zisk účastnických, takzvaných kvótních míst (QP) pro nadcházející olympijské hry v Aténách, protože brokaři dosud vystříleli jen jedno. Nic z toho se nestalo, slabou náplastí je jediná bronzová medaile vybojovaná družstvem juniorů ve skeetu.

Českou reprezentaci v Brně tvořilo šest mužů, šest juniorů a dvě ženy. Pokud jde o reprezentanty z brněnského oddělení brokové střelby odboru sportu MV (SKP Kometa), nijak se nevymykali z české šedi. Především David Kostelecký neobhájil titul mistra Evropy v trapu; 15. místo ze 102 startujících není žádná ostuda, ale prostě se čekalo víc. Smůlu měl v trapu Jiří Gach: jediný "puštěný" terč, ať už v základním závodě nebo v rozstřelu, ho dělil od postupu do finále a eventuálního QP. Byl osmý. Oba jmenovaní jako členové tříčlenného družstva pak nedosáhli výš než na "bramborovou" medaili. Iveta Loosová předvedla lepší průměr a obsadila 11. místo mezi 33 ženami soutěžícími v trapu.

Ve skeetu to Bronislavu Bechyňskému skutečně nevyšlo, byl z našich nejslabší (33.) a nepomohl tak ani družstvu (5.). Individuální umístění juniorů Matušky (6.) a Hutaře (11.) je celkem nadějné, navíc oba přispěli k zisku jediné zmíněné medaile. Další junior Miroslav Matějík byl v trapu 16.

"Myslím, že příprava byla dobrá, ale závodníci vesměs neunesli psychický tlak domácího prostředí a médií," domnívá se Radomír Zaoral, trenér SKP Kometa Brno. "Mají tu spoustu známých, z nichž každý chtěl popřát úspěch, prohodit pár slov. To hrozně rozptyluje, navíc každý střelec se snaží v domácím prostředí ukázat, a té snahy bylo příliš."

To asi platí i o kulové části evropského šampionátu, která předcházela. Ani tam čeští střelci nesplnili hlavní cíl, jímž měl být zisk přinejmenším jednoho dalšího QP pro OH 2004 k šesti, které už v kulových disciplínách mají. QP se v Plzni rozdělovalo hned 17 a aniž bychom chtěli snižovat číkoliv výkon, dvě z nich získala dokonce i Albánie - jen Češi nic. Ve třech puškových a třech pistolových olympijských disciplínách ani nedosáhli na medaili. Smůla! Že naši reprezentanti střílet umějí, to totiž důrazně prokázali v disciplínách neolympijských. Ziskem 9 zlatých, 3 stříbrných a dvou bronzových medailí obsadili v hodnocení národů druhé místo za Ruskem, před takovými giganty, jakými jsou ve sportovní střelbě Německo, Norsko a Francie.

Na tomto úspěchu - byť s ohledem na olympiádu jen částečném - se závodníci z oddělení kulové střelby odboru sportu MV v Plzni (SKP Rapid) podíleli relativně menší měrou. Pistolář Martin Tenk se v posledních letech z žádné vrcholné akce nevracel bez medaile a QP už vystřílel. Jeho letošní 4. místo v libovolné pistoli není neúspěchem, ale naopak dalším potvrzením příslušnosti k nejužší světové špičce. Tam jsou výkonnostní rozdíly nepatrné, hodně záleží na okamžitém rozpoložení a na štěstí. Strnad v rychlopalné pistoli skončil až na 38. místě.

Puškaři Rapidu Plzeň pár výborných umístění střídali s průměrnými až podprůměrnými výkony. K těm výborným nepochybně patří Jeřábkova bronzová medaile ve velkorážní terčovnici 3x40, podobně jako Opelkovo individuální 4. místo a členství ve "zlatém" družstvu ČR ve velkorážní standardní pušce na 300 metrů. Novák se výrazněji neprosadil, Kateřina Kůrková také ne. O úřadující mistryni světa se ale ví, že její silnější zbraní je vzduchovka, a ME ve vzduchových zbraních bude až ke konci roku. QP už vystřílela.

"Pokud jde o celkové hodnocení šampionátu, nerad bych rozlišoval olympijské a neolympijské disciplíny," říká Vladislav Šaňák, sportovní ředitel reprezentace Českého střeleckého svazu. "Všechny jsou obsahem ME. Pomocným, ale dost směrodatným ukazatelem o výborném postavení českého střelectví v Evropě je počet získaných medailí. Na druhé straně musím přiznat, že výsledky našich v olympijských disciplínách nás nepotěšily. I když je otázka, k čemu to vztahovat. Na OH v Sydney jsme mohli vyslat devět střelců, pro Atény jsme už před ME měli vystříleno sedm kvótních míst a ještě bude několik příležitostí. Ale také musím přiznat, že v některých případech reprezentují závodníci, kteří už jsou možná za zenitem výkonnosti. K doplnění reprezentace je třeba najít více mladých, nadějných střelců."

Přemysl LIŠKA