Druhy místních referend a jejich rozhodnutí

Nález Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 873/09 ze dne 9. 2. 2012

Podstata místního referenda spočívá ve formování politické vůle uvnitř společenství, kterou orgány obce mají teprve realizovat navenek. Z rozhodování v místním referendu nevznikají či nezanikají bezprostředně žádné soukromoprávní vztahy, podobně jako např. z odevzdání hlasů ve volbách. Jde o způsob, jímž občané mohou usměrňovat v konkrétních otázkách veřejného zájmu politickou reprezentaci obce, a vůči této reprezentaci (tzn. zastupitelstvu a dalším orgánům obce) rozhodnutí v místním referendu ve smyslu § 49 ZMR také výhradně směřuje.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. října 2022, č. j. Ars 4/2021 - 36

Kromě referenda ratifikačního (decizního), na základě jehož výsledku rozhoduje obec v rámci své samostatné působnosti s konečnou platností, se mohou konat i referenda konzultativní. Jejich výsledkem je pak určité stanovisko, které má obec zastávat ve věcech, k nimž se může vyjádřit, zúčastnit se jejich projednání atp., nikoliv však o nich sama rozhodnout.

Výsledek platného a závazného konzultativního referenda je nutné interpretovat tak, že obec zavazuje k prosazování vysloveného názoru občanů. (...) Tento názor pak orgány obce prosazují pomocí prostředků, jimiž jsou dle právního řádu vybaveny.

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2020, č. j. 55 A 116/2020 - 84

Pakliže by se následně ukázalo, že by řešení požadované Občanským referendem bylo skutečně nezákonné, není zastupitelstvo povinné takové řešení do územního plánu promítnout. Zastupitelstvo je za takové situace oprávněno (ba dokonce povinno) zvolit řešení, které bude v souladu se zákonnými požadavky. Tento postup pak pochopitelně bude třeba řádně vysvětlit v odůvodnění. Pro úplnost soud dodává, že v takovém případě nemůže zastupitelstvo na promítnutí výsledku referenda jednoduše rezignovat, ale je povinné se mu přiblížit natolik, nakolik to zákonné mantinely dovolí.