Drobečková navigace

Úvodní strana / O nás / Bezpečnostní politika

Bezpečnostní politika

Bezpečnostní hrozby

Terorismus, organizovaný zločin, kybernetické hrozby, extremismus a bezpečnost civilního letectví

Organizovaný zločin

Charakteristika organizovaného zločinu na území ČR

Organizovaný zločin je opakovaně označován za závažnou hrozbu pro bezpečnost České republiky a jeho potírání je prioritní oblastí činnosti orgánů vymáhajících právo. O jeho přítomnosti na území ČR není pochyb. Zhoršení bezpečnostní situace ve světě stále více ovlivňuje i české bezpečnostní prostředí, a to zejména v důsledku vnějších geopolitických faktorů. Zásadní vliv mají zejména válečné konflikty v okolí EU, nejviditelněji na Ukrajině a na Blízkém východě. Dalším významným faktorem jsou dopady nelegální migrace a převaděčství, které se projevují v celé Evropě, včetně České republiky.

Významným novým faktorem je technologický rozvoj spojený s informační datovou explozí a rychlým nástupem fenoménu umělé inteligence (AI). Zločinci jsou schopni se na tento vývoj rychle adaptovat a využít jej jako příležitost. V souhrnu tyto nové bezpečnostní hrozby vytváří sílící tlaky a vnitřní pnutí ve společnosti, které hrozí narušením její vnitřní sociální, ekonomické i politické stability a převládajícího konsensu. Staré hrozby spojené s organizovaným zločinem, popisované i v předchozích materiálech, nezmizely, ale transformovaly se v souvislosti s geopolitickým, společenským a technologickým vývojem.

Na území ČR nadále kromě tuzemských zločineckých skupin působí převážně skupiny východoevropské, asijské a balkánské. V posledních letech bylo přijato množství legislativních změn, které prostor pro činnosti zločineckých skupin podstatně omezují, nicméně několik nedořešených překážek stále přetrvává. V důsledku vývoje situace jsou některé nelegální aktivity utlumovány (např. skimming, nadměrné odpočty DPH, autokriminalita), jiné naopak vykazují vzestupnou tendenci (nelegální zaměstnávání, phishing a další formy podvodů). Ruská agrese vůči Ukrajině je obrovskou příležitostí pro organizovaný zločin v mnoha oblastech - například u nelegálního zaměstnávání uprchlíků a jejich vykořisťování, při náboru nových spolupracovníků či přesunu některých zločinných struktur na území EU.

I nadále platí, že pokud je to pro organizovanou skupinu výhodné, zapojí mezinárodní prvek (právnická osoba se sídlem v zahraničí, nebo v zahraničí pobývající jednatelé právnických osob) i do jinak čistě tuzemské organizace, zejména pro ztížení a komplikování vyšetřování. Na druhou stranu ani mezinárodní skupiny osob převážně jedné národnosti nemohou v prostředí ČR fungovat bez napojení na občany ČR.

Organizované skupiny nemají přesně určené hranice členství. Spíše než uzavřené skupiny, ve kterých se všichni znají a důvěřují si, jsou běžná volná uskupení zločinců, kteří se do trestné činnosti zapojují na základě své odbornosti a jsou k jednotlivým úkolům povoláváni organizátory této činnosti. Jednotliví pachatelé tak často neznají nikoho mimo svůj kontakt do skupiny. Na nejnižších a zároveň nejexponovanějších pozicích jsou nasazováni bílí koně - zranitelné nebo jinak marginalizované osoby (např. bezdomovci a sociálně vyloučené osoby, osoby s duševním onemocněním, závislí na návykových látkách, cizinci bez znalosti jazyka a právního systému a obecně lidé ve složité životní situaci). Naopak osoby v nejvyšším postavení vystupují navenek jako vážení občané, kteří nejsou nikterak spojeni s pácháním trestné činnosti.

Organizovaný zločin se stejně jako samotná společnost neustále modernizuje a profesionalizuje. Zvyšuje se odbornost pachatelů, ve stále větší míře jsou využívány moderní technologie, roste podíl mezinárodního a globálního prvku a zapojují se i státní aktéři. Obecnou tendencí je polykriminalita, kdy se organizovaný zločin nespecializuje pouze na jednu oblast, ale aktivně vyhledává různé nové příležitosti k zisku v nelegální sféře, případně svými postupy infiltruje i sféru legálního podnikání. Dochází tak k faktickému mísení kriminálního a na první pohled legálního podnikání v rámci propojených kriminálních korporací. Proces kriminálního podnikání je rozdělen do jednotlivých oblastí, kde klíčoví hráči zůstávají v pozadí v roli koordinátora a investora, a tedy často mimo dosah státních orgánů.

Tato flexibilita je možná díky rozvoji odvětví praní peněz, které je logickou součástí organizované kriminality, jež je téměř vždy orientovaná na dosahování zisku. Kvalitativně novým prvkem je globální rozvoj této struktury, která umožňuje finanční prostředky z nelegálního podnikání legalizovat, ale i je přesouvat, anonymizovat a reinvestovat. Jedná se o paralelní finanční systém založený na zprostředkovatelích služeb, jenž obsahuje formální i neformální prvky a poškozuje národní státy, ale také globální finančnictví i ekonomiku.

Velké mezinárodní podvodné kauzy ukazují, že je čím dál těžší odlišit organizovaný zločin od riskantních podnikatelských strategií, u nichž je vysoké riziko spojeno s možným vysokým ziskem. Podstatou takových kriminálních schémat je pouhé simulování investiční činnosti, výrazná informační disproporce, přenesení rizika na investory a obcházení regulátora finančního trhu.

V ČR jsou projevy organizovaného zločinu často spojeny s velkými veřejnými výdaji a veřejnými financemi. To na straně kriminálních organizovaných skupin vyžaduje korupční průniky do veřejné správy a expertní znalost legislativy a rozhodovacích procesů. Obecným trendem je ústup od spektakulárního násilí, které budí nežádoucí pozornost a zůstává přítomno jen jako potenciální hrozba, ve prospěch využívání ekonomických a právních nástrojů.

V období posledních let je současně možné konstatovat setrvalý a nezvratný přesun kriminality do digitálního prostředí. Nárůst je patrný jak v problematice čistě kybernetické kriminality, tak i v oblasti kriminality páchané za výrazného využití informačních a komunikačních technologií, jejímž objektem útoku je zejména zdraví, majetek, svoboda, lidská důstojnost a mravnost. Do digitálního prostředí se přesouvají také některé procesy drogové trestné činnosti. Rozvoj technologií a dostupnost šifrování zvyšuje míru anonymity pachatelů a nabízí prostor neomezený hranicemi států, což zvyšuje transakční náklady příslušných státních orgánů.

Internetová kriminalita je často zacílena na nejzranitelnější část populace (jedince) a využívá metod sociálního inženýrství. Online podvody přitom připravují jednotlivce o celoživotní úspory a mohou vést ke snižování důvěry veřejnosti v bezpečnost kybernetického prostoru a ve vlastní schopnost se před těmito podvody účinně ochránit.

Na vzestupu je také fenomén „zločin jako služba“, kdy skupiny profesionálních pachatelů mohou dodávat specializované služby jiným kriminálním organizacím nebo odběratelům mimo kriminální prostředí - typicky padělání, softwarové nástroje a kyberútoky, nelegální komodity apod.

Další informace o vývoji organizovaného zločinu na území ČR jsou dostupné v příslušných kapitolách Zpráv o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.

Boj proti organizovanému zločinu na území ČR

Ministerstvo vnitra, jako gestor problematiky boje proti organizovanému zločinu na území České republiky, dlouhodobě strategicky řídí a koordinuje národní politiku boje proti organizovanému zločinu. Za tímto účelem mj. pravidelně zpracovává Koncepci boje proti organizovanému zločinu, jejímž úkolem je na základě analýzy stávající situace formulovat opatření k vytváření a posilování vhodných podmínek a nástrojů bezpečnostních sborů v oblasti prevence, odhalování a postihování organizovaného zločinu. Společně s Policií ČR, zpravodajskými službami, Nejvyšším státním zastupitelstvím, Institutem pro kriminologii a sociální prevenci a dalšími subjekty se Ministerstvo vnitra také podílí na analytické činnosti.

Operativní úroveň boje proti organizovanému zločinu zajišťují především specializované útvary Policie České republiky (Národní centrála proti organizovanému zločinu, Národní protidrogová centrála a Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě za podpory Útvaru speciálních činností a Útvaru zvláštních činností) a Celní správy (sekce pátrání Generálního ředitelství cel). V oblasti hospodářské trestné činnosti a legalizace výnosů z trestné činnosti je neocenitelná spolupráce Finančního analytického úřadu a pracovišť Finanční správy.

Nástroje boje proti organizovanému zločinu jsou zakotveny ve vládních usneseních a zákonech. Vláda schvaluje Koncepci boje proti organizovanému zločinu a ukládá svým členům plnit úkoly v ní obsažené. Legislativní nástroje spočívají v zákoně č. 40/2009 Sb. (trestním zákoníku), zákoně č. 141/1961 Sb. (trestním řádu) a dále v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákoně č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, zákoně č. 242/2016 Sb. (celním zákoně) a zákoně č. č. 253/2008 Sb. (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu).

Mezinárodní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu

Zahraniční spolupráce je klíčovým nástrojem boje proti organizovanému zločinu. Ryze národní organizovaný zločin sice existuje, ale velká část zločineckých skupin staví svou činnost na spolupráci se zahraničními partnery a na hladkém přesunu zboží, osob a financí přes státní hranice. Mezinárodní prvek bývá také aktivně využíván pro ztížení vyšetřování trestné činnosti, zejména formou využívání zahraničních bankovních účtů, osob cizinců na pozicích jednatelů firem či komplikovanou vlastnickou strukturou zahrnující zahraniční subjekty.

Česká republika je členem několika mezinárodních společenství, jejichž hlavním či vedlejším cílem je spolupráce v oblasti boje proti organizovanému zločinu. Jedná se o Organizaci spojených národů, Radu Evropy a především o Evropskou unii, v rámci které je organizovaný zločin diskutován v rámci několika expertních pracovních skupin a výborů. Užší spolupráci s klíčovými partnery v oblasti boje proti organizovanému zločinu rozvíjí Česká republika na bilaterální úrovni, jejímž základem jsou smlouvy o policejní spolupráci.

Koncepce boje proti organizovanému zločinu do roku 2030

Vláda České republiky v červnu 2025 schválila Koncepci boje proti organizovanému zločinu do roku 2030. Jedná se o strategický materiál, jehož účelem je na základě analýzy současné situace formulovat opatření k vytváření dlouhodobých podmínek pro práci bezpečnostních sborů v oblasti odhalování a postihování organizovaného zločinu na území České republiky, omezit příležitosti k páchání trestné činnosti a zlepšit komunikaci a spolupráci všech zapojených subjektů.

Materiál vznikl po několikaměsíčních pracovních debatách s mnoha subjekty, mezi které patřila mimo jiné Policie ČR, Celní správa, Finanční analytický úřad, Generální finanční ředitelství, Nejvyšší státní zastupitelství a mnohá ministerstva.

Současný text vychází svou strukturou i obsahem z osvědčených postupů zavedených v Koncepci boje proti organizovanému zločinu do roku 2023. Zaměřuje se na horizontální priority boje proti organizovanému zločinu, které zasáhnou všechny jeho oblasti. Mezi opatření vyplývající z Koncepce patří rozvoj pracovní metody Kobra, posilování mezinárodní spolupráce, analýza legislativních překážek a boj s novými formami a nástroji organizovaného zločinu. Po uplynutí doby platnosti Koncepce bude celé její plnění vyhodnoceno před přípravou navazujícího strategického materiálu.

Cíle Koncepce jsou realizovány prostřednictvím dvouletých Akčních plánů, které obsahují konkrétní opatření a jsou také schvalovány vládou České republiky. Jednotlivá opatření jsou vždy vyhodnocována, jejich vyhodnocení je vždy součástí navazujícího Akčního plánu. V současné době je v platnosti Akční plán boje proti organizovanému zločinu na roky 2025 a 2026. Všechny tyto strategické materiály, včetně těch z předchozího období jsou dostupné níže.

Součástí Koncepce je i rozsáhlý popis situace v jednotlivých oblastech organizovaného zločinu na území ČR (Příloha 1) a velmi podrobné vyhodnocení opatření z předchozího období (Příloha 2).

Odkazy na aktuální dokumenty