Terorismus

Úroveň připravenosti České republiky na případný teroristický útok na jejím území nebo proti jejím zájmům v zahraničí je možné označit za odpovídající. Přitom je třeba zdůraznit, že současná situace v České republice je z hlediska teroristických projevů klidná. Vzhledem k zapojení státu do současné fáze protiteroristického úsilí a v souvislosti se členstvím země v Evropské unii a Severoatlantické alianci je ovšem třeba případná rizika nepodceňovat a odpovídajícím způsobem se na ně připravovat. Veškerá protiteroristická opatření, ke kterým je v České republice přistupováno, jsou koncipována s respektem k ochraně základních lidských práv a svobod.

Stěžejním dokumentem, který se zabývá úsilím o snížení zranitelnosti České republiky a jejích zájmů v zahraničí, je dokument Strategie České republiky pro boj proti terorismu od r. 2013 (pdf, 474 kB).

Koordinaci přípravy, vyhodnocování a rozpracování konkrétních úkolů zakotvených v materiálu provádí odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Tento odbor se rovněž věnuje celému spektru dalších aktivit, které s problematikou boje proti terorismu souvisí (příprava podkladů a účast na pracovních skupinách Evropské unie zabývajících se problematikou boje proti terorismu, reakce na dotazníky mezinárodních organizací, účast na domácích a zahraničních konferencích, reakce na dotazy novinářů, publikační činnost atd.).

• Dokumenty
• Často kladené otázky - Národní akční plán boje proti terorismu
• Často kladené otázky - Strategie ČR pro boj proti terorismu od roku 2013
• Typologie a metody terorismu
• Definice pojmu terorismus
• Trestně-právní úprava terorismu
• Další zajímavé odkazy

Odbor bezpečnostní politiky, 17. června 2019

Organizovaný zločin

Charakteristika organizovaného zločinu na území ČR

Organizovaný zločin je opakovaně označován za závažnou hrozbu pro bezpečnost České republiky a jeho potírání je prioritní oblastí činnosti orgánů vymáhajících právo. O jeho přítomnosti na území ČR není pochyb. Zhoršení bezpečnostní situace ve světě stále více ovlivňuje i české bezpečnostní prostředí, a to zejména v důsledku vnějších geopolitických faktorů. Zásadní vliv mají zejména válečné konflikty v okolí EU, nejviditelněji na Ukrajině a na Blízkém východě. Dalším významným faktorem jsou dopady nelegální migrace a převaděčství, které se projevují v celé Evropě, včetně České republiky.

Významným novým faktorem je technologický rozvoj spojený s informační datovou explozí a rychlým nástupem fenoménu umělé inteligence (AI). Zločinci jsou schopni se na tento vývoj rychle adaptovat a využít jej jako příležitost. V souhrnu tyto nové bezpečnostní hrozby vytváří sílící tlaky a vnitřní pnutí ve společnosti, které hrozí narušením její vnitřní sociální, ekonomické i politické stability a převládajícího konsensu. Staré hrozby spojené s organizovaným zločinem, popisované i v předchozích materiálech, nezmizely, ale transformovaly se v souvislosti s geopolitickým, společenským a technologickým vývojem.

Na území ČR nadále kromě tuzemských zločineckých skupin působí převážně skupiny východoevropské, asijské a balkánské. V posledních letech bylo přijato množství legislativních změn, které prostor pro činnosti zločineckých skupin podstatně omezují, nicméně několik nedořešených překážek stále přetrvává. V důsledku vývoje situace jsou některé nelegální aktivity utlumovány (např. skimming, nadměrné odpočty DPH, autokriminalita), jiné naopak vykazují vzestupnou tendenci (nelegální zaměstnávání, phishing a další formy podvodů). Ruská agrese vůči Ukrajině je obrovskou příležitostí pro organizovaný zločin v mnoha oblastech - například u nelegálního zaměstnávání uprchlíků a jejich vykořisťování, při náboru nových spolupracovníků či přesunu některých zločinných struktur na území EU.

I nadále platí, že pokud je to pro organizovanou skupinu výhodné, zapojí mezinárodní prvek (právnická osoba se sídlem v zahraničí, nebo v zahraničí pobývající jednatelé právnických osob) i do jinak čistě tuzemské organizace, zejména pro ztížení a komplikování vyšetřování. Na druhou stranu ani mezinárodní skupiny osob převážně jedné národnosti nemohou v prostředí ČR fungovat bez napojení na občany ČR.

Organizované skupiny nemají přesně určené hranice členství. Spíše než uzavřené skupiny, ve kterých se všichni znají a důvěřují si, jsou běžná volná uskupení zločinců, kteří se do trestné činnosti zapojují na základě své odbornosti a jsou k jednotlivým úkolům povoláváni organizátory této činnosti. Jednotliví pachatelé tak často neznají nikoho mimo svůj kontakt do skupiny. Na nejnižších a zároveň nejexponovanějších pozicích jsou nasazováni bílí koně - zranitelné nebo jinak marginalizované osoby (např. bezdomovci a sociálně vyloučené osoby, osoby s duševním onemocněním, závislí na návykových látkách, cizinci bez znalosti jazyka a právního systému a obecně lidé ve složité životní situaci). Naopak osoby v nejvyšším postavení vystupují navenek jako vážení občané, kteří nejsou nikterak spojeni s pácháním trestné činnosti.

Organizovaný zločin se stejně jako samotná společnost neustále modernizuje a profesionalizuje. Zvyšuje se odbornost pachatelů, ve stále větší míře jsou využívány moderní technologie, roste podíl mezinárodního a globálního prvku a zapojují se i státní aktéři. Obecnou tendencí je polykriminalita, kdy se organizovaný zločin nespecializuje pouze na jednu oblast, ale aktivně vyhledává různé nové příležitosti k zisku v nelegální sféře, případně svými postupy infiltruje i sféru legálního podnikání. Dochází tak k faktickému mísení kriminálního a na první pohled legálního podnikání v rámci propojených kriminálních korporací. Proces kriminálního podnikání je rozdělen do jednotlivých oblastí, kde klíčoví hráči zůstávají v pozadí v roli koordinátora a investora, a tedy často mimo dosah státních orgánů.

Tato flexibilita je možná díky rozvoji odvětví praní peněz, které je logickou součástí organizované kriminality, jež je téměř vždy orientovaná na dosahování zisku. Kvalitativně novým prvkem je globální rozvoj této struktury, která umožňuje finanční prostředky z nelegálního podnikání legalizovat, ale i je přesouvat, anonymizovat a reinvestovat. Jedná se o paralelní finanční systém založený na zprostředkovatelích služeb, jenž obsahuje formální i neformální prvky a poškozuje národní státy, ale také globální finančnictví i ekonomiku.

Velké mezinárodní podvodné kauzy ukazují, že je čím dál těžší odlišit organizovaný zločin od riskantních podnikatelských strategií, u nichž je vysoké riziko spojeno s možným vysokým ziskem. Podstatou takových kriminálních schémat je pouhé simulování investiční činnosti, výrazná informační disproporce, přenesení rizika na investory a obcházení regulátora finančního trhu.

V ČR jsou projevy organizovaného zločinu často spojeny s velkými veřejnými výdaji a veřejnými financemi. To na straně kriminálních organizovaných skupin vyžaduje korupční průniky do veřejné správy a expertní znalost legislativy a rozhodovacích procesů. Obecným trendem je ústup od spektakulárního násilí, které budí nežádoucí pozornost a zůstává přítomno jen jako potenciální hrozba, ve prospěch využívání ekonomických a právních nástrojů.

V období posledních let je současně možné konstatovat setrvalý a nezvratný přesun kriminality do digitálního prostředí. Nárůst je patrný jak v problematice čistě kybernetické kriminality, tak i v oblasti kriminality páchané za výrazného využití informačních a komunikačních technologií, jejímž objektem útoku je zejména zdraví, majetek, svoboda, lidská důstojnost a mravnost. Do digitálního prostředí se přesouvají také některé procesy drogové trestné činnosti. Rozvoj technologií a dostupnost šifrování zvyšuje míru anonymity pachatelů a nabízí prostor neomezený hranicemi států, což zvyšuje transakční náklady příslušných státních orgánů.

Internetová kriminalita je často zacílena na nejzranitelnější část populace (jedince) a využívá metod sociálního inženýrství. Online podvody přitom připravují jednotlivce o celoživotní úspory a mohou vést ke snižování důvěry veřejnosti v bezpečnost kybernetického prostoru a ve vlastní schopnost se před těmito podvody účinně ochránit.

Na vzestupu je také fenomén „zločin jako služba“, kdy skupiny profesionálních pachatelů mohou dodávat specializované služby jiným kriminálním organizacím nebo odběratelům mimo kriminální prostředí - typicky padělání, softwarové nástroje a kyberútoky, nelegální komodity apod.

Další informace o vývoji organizovaného zločinu na území ČR jsou dostupné v příslušných kapitolách Zpráv o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.
 

Boj proti organizovanému zločinu na území ČR

Ministerstvo vnitra, jako gestor problematiky boje proti organizovanému zločinu na území České republiky, dlouhodobě strategicky řídí a koordinuje národní politiku boje proti organizovanému zločinu. Za tímto účelem mj. pravidelně zpracovává Koncepci boje proti organizovanému zločinu, jejímž úkolem je na základě analýzy stávající situace formulovat opatření k vytváření a posilování vhodných podmínek a nástrojů bezpečnostních sborů v oblasti prevence, odhalování a postihování organizovaného zločinu. Společně s Policií ČR, zpravodajskými službami, Nejvyšším státním zastupitelstvím, Institutem pro kriminologii a sociální prevenci a dalšími subjekty se Ministerstvo vnitra také podílí na analytické činnosti.

Operativní úroveň boje proti organizovanému zločinu zajišťují především specializované útvary Policie České republiky (Národní centrála proti organizovanému zločinu, Národní protidrogová centrála a Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě za podpory Útvaru speciálních činností a Útvaru zvláštních činností) a Celní správy (sekce pátrání Generálního ředitelství cel). V oblasti hospodářské trestné činnosti a legalizace výnosů z trestné činnosti je neocenitelná spolupráce Finančního analytického úřadu a pracovišť Finanční správy.

Nástroje boje proti organizovanému zločinu jsou zakotveny ve vládních usneseních a zákonech. Vláda schvaluje Koncepci boje proti organizovanému zločinu a ukládá svým členům plnit úkoly v ní obsažené. Legislativní nástroje spočívají v zákoně č. 40/2009 Sb. (trestním zákoníku), zákoně č. 141/1961 Sb. (trestním řádu) a dále v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákoně č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, zákoně č. 242/2016 Sb. (celním zákoně) a zákoně č. č. 253/2008 Sb. (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu).
 

Mezinárodní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu

Zahraniční spolupráce je klíčovým nástrojem boje proti organizovanému zločinu. Ryze národní organizovaný zločin sice existuje, ale velká část zločineckých skupin staví svou činnost na spolupráci se zahraničními partnery a na hladkém přesunu zboží, osob a financí přes státní hranice. Mezinárodní prvek bývá také aktivně využíván pro ztížení vyšetřování trestné činnosti, zejména formou využívání zahraničních bankovních účtů, osob cizinců na pozicích jednatelů firem či komplikovanou vlastnickou strukturou zahrnující zahraniční subjekty.

Česká republika je členem několika mezinárodních společenství, jejichž hlavním či vedlejším cílem je spolupráce v oblasti boje proti organizovanému zločinu. Jedná se o Organizaci spojených národů, Radu Evropy a především o Evropskou unii, v rámci které je organizovaný zločin diskutován v rámci několika expertních pracovních skupin a výborů. Užší spolupráci s klíčovými partnery v oblasti boje proti organizovanému zločinu rozvíjí Česká republika na bilaterální úrovni, jejímž základem jsou smlouvy o policejní spolupráci.
 

Koncepce boje proti organizovanému zločinu do roku 2030

Vláda České republiky v červnu 2025 schválila Koncepci boje proti organizovanému zločinu do roku 2030. Jedná se o strategický materiál, jehož účelem je na základě analýzy současné situace formulovat opatření k vytváření dlouhodobých podmínek pro práci bezpečnostních sborů v oblasti odhalování a postihování organizovaného zločinu na území České republiky, omezit příležitosti k páchání trestné činnosti a zlepšit komunikaci a spolupráci všech zapojených subjektů.

Materiál vznikl po několikaměsíčních pracovních debatách s mnoha subjekty, mezi které patřila mimo jiné Policie ČR, Celní správa, Finanční analytický úřad, Generální finanční ředitelství, Nejvyšší státní zastupitelství a mnohá ministerstva.

Současný text vychází svou strukturou i obsahem z osvědčených postupů zavedených v Koncepci boje proti organizovanému zločinu do roku 2023. Zaměřuje se na horizontální priority boje proti organizovanému zločinu, které zasáhnou všechny jeho oblasti. Mezi opatření vyplývající z Koncepce patří rozvoj pracovní metody Kobra, posilování mezinárodní spolupráce, analýza legislativních překážek a boj s novými formami a nástroji organizovaného zločinu. Po uplynutí doby platnosti Koncepce bude celé její plnění vyhodnoceno před přípravou navazujícího strategického materiálu.

Cíle Koncepce jsou realizovány prostřednictvím dvouletých Akčních plánů, které obsahují konkrétní opatření a jsou také schvalovány vládou České republiky. Jednotlivá opatření jsou vždy vyhodnocována, jejich vyhodnocení je vždy součástí navazujícího Akčního plánu. V současné době je v platnosti Akční plán boje proti organizovanému zločinu na roky 2025 a 2026. Všechny tyto strategické materiály, včetně těch z předchozího období jsou dostupné níže.

Součástí Koncepce je i rozsáhlý popis situace v jednotlivých oblastech organizovaného zločinu na území ČR (Příloha 1)  a velmi podrobné vyhodnocení opatření z předchozího období (Příloha 2).
 

Odkazy na aktuální dokumenty

• Koncepce boje proti organizovanému zločinu do roku 2030 (pdf, 1,6 MB)
• Akční plán boje proti organizovanému zločinu na roky 2025 a 2026 (pdf, 535 kB)
   

Dokumenty z předchozího období

• Koncepce boje proti organizovanému zločinu do roku 2023 (pdf, 955 kB)
• Akční plán boje proti organizovanému zločinu na roky 2018 a 2019 (pdf, 459 kB)
• Akční plán boje proti organizovanému zločinu na roky 2020 a 2021 (pdf, 829 kB)
• Akční plán boje proti organizovanému zločinu na roky 2022 a 2023 (pdf, 971 kB)
• Vyhodnocení Akčního plánu boje proti organizovanému zločinu na roky 2022 a 2023 (pdf, 444 kB)

Odbor bezpečnostní politiky, 16. června 2025

Kybernetické hrozby

V souvislosti s pokračujícím pronikáním informačních technologií do všech oblastí života i běžného fungování společnosti, které lze v obecné rovině označit za pozitivní fenomén, dochází bohužel i k nárůstu rizik, která nám z těchto technologií plynou.

Česká republika, jakožto vyspělá evropská země, se rovněž ocitá ve stále větší závislosti na informačních technologiích a dá se předpokládat, že tato závislost bude v budoucnu dále narůstat. Stále více agend v rámci státní správy je převáděno do digitální podoby, což umožňuje jejich efektivnější a rychlejší využívání, přičemž tento proces je v souladu se základními koncepčními a strategickými dokumenty (např. „Strategický rámec rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+“ a „Digitální Česko 2.0“). Zároveň se tak ale (nejen) veřejná správa stává zranitelnější vůči útokům a hrozbám, přicházejícím z kybernetického prostoru, což představuje pro stát a jeho občany novou bezpečnostní výzvu.

Informační technologie nabízejí svým uživatelům stále lepší možnosti efektivní a rychlé výměny dat, zároveň ale poskytují značné výhody i těm, kteří chtějí kyberprostor zneužít k nekalým záměrům. Anonymita a prostorová neuchopitelnost internetu způsobují, že se stále větší a větší část kriminálních aktivit přesouvá právě do kybernetického prostoru, který útočníkům umožňuje rychlé a snadné splnění jejich cílů s minimálním rizikem případného postihu.

Je proto úlohou státu chránit své občany také v kybernetickém prostředí a zajistit, aby se internet nestal bezprávným prostorem, ve kterém neplatí žádné zákonné a společenské normy a jeho slabší či nezkušení uživatelé jsou vydáni na milost a nemilost těm silnějším či zákeřnějším. Zároveň je ale nutné tak činit se snahou o zachování maximální svobody pohybu a projevu v kybernetickém prostoru, neboť právě svoboda je jednou ze základních kvalit, na které je tento prostor založen.

Kybernetické hrozby a informační kriminalita zahrnují širokou škálu negativních fenoménů různého stupně závažnosti, ke kterým dochází v prostředí informačních technologií - od kybernetické špionáže, hackerství a DDoS útoků, přes stále častější internetové podvody a krádeže (ohrožení internetového bankovnictví, krádeže dat z kreditních karet, falešné e-shopy, zneužívání osobních údajů atd.) a další formy kriminálních či nežádoucích aktivit (šíření dětské pornografie, prodej drog na internetových tržištích a praní špinavých peněz s pomocí virtuálních měn, stalking, internetová šikana, spam atd.) až po projevy extremismu a zneužívání internetu k teroristickým aktivitám a propagandě (včetně např. zveřejňování návodů na konstrukci výbušnin atd.). Hrozby v kybernetickém prostoru představují proto jednu z klíčových výzev současnosti.

• Závěry konference "Kybernetické výzvy a hrozby - CYBER" a vyplývající doporučení
• Projekt bezpečnostního výzkumu "Problematika bezpečnostních hrozeb"
• Platforma "SaferInternet", která mimo jiné ve spolupráci s Ministerstvem vnitra pořádala konferenci "Bezpečnější Internet pro děti" dne 20. dubna 2009.
• Dokumenty týkající se problematiky informační bezpečnosti

Odbor bezpečnostní politiky, 17. června 2019

Extremismus

Radikalizace, profesionalizace a internacionalita extremistů představuje bezprostřední, každodenní bezpečnostní hrozbu. Čelíme v jejich podání vysoce organizované a efektivní trestné činnosti, přesahující nejen hranice regionů, ale i hranice republiky. Kvůli násilí a strachu, který extremisté šíří, dalo Ministerstvo vnitra boji s nimi bezpečnostní prioritu.

Česká republika patří mezi ty unijní státy, které formulovaly svou protiextremistickou politiku, vycházející z řady opatření trvalého či dlouhodobého charakteru, zaměřených jak do represivní oblasti, tak do preventivních programů, nevyjímaje opatření zabezpečující trvalý monitoring domácí a zahraniční extremistické scény a kriminálních projevů tohoto závažného společenského fenoménu.

Věcným gestorem dané problematiky je v rámci Ministerstva vnitra odbor bezpečnostní politiky. Tento odbor je národním bodem pro kontakt s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. V rámci tzv. Visegrádské čtyřky zabezpečuje spolupráci na úrovni Pracovní skupiny pro boj s extremismem zemí V4 a Rakouska.

V současné době se pravicoví extremisté snaží profilovat jako jediný subjekt, který chce řešit problematiku tzv. sociálně vyloučených lokalit. Ministerstvo vnitra odmítá spojování pravicového extremismu s tímto fenoménem. Vzestup extremismu má podle našeho názoru hlubší příčiny sociální (nejen národnostní, ale politické, lokální, rodinné, náboženské tenze ústící v hledání alternativních sociálních vazeb, ritualizaci jednání, vytváření mýtů apod.), psychologické (sugesce, nápodoba, deprivace, afekt, davové jednání) a biologické (agrese, teritorialita). Otázku sociálně vyloučených lokalit přesto nepodceňujeme, vypracovali jsme společně s dalšími partnery rozsáhlou analytickou studii Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení (pdf, 765 kB).

• Co je extremismus
• V čem spočívá hrozba extremismu
• Často kladené otázky
• Výroční zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti a koncepce boje proti projevům extremismu a předsudečné nenávisti
• Čtvrtletní zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti Odboru bezpečnostní politiky MV
• Čtvrtletní zprávy o extremismu Bezpečnostní informační služby
• Shromažďování a koordinační dohody
• Výčet preventivních aktivit  
• Sociologické výzkumy 
• Psychologické studie
• Projevy extremismu na internetu
• Případové studie o extremistické scéně
• Problematika Hate Crimes
• Trestné činy motivované nenávistí proti Romům
• Mapy související s extremismem 
• Důležité kontakty a informace

Odbor bezpečnostní politiky, 9. června 2023

Bezpečnost civilního letetcví

Problematika bezpečnosti civilního letectví se zejména po 11. září 2001 stala prioritou státních bezpečnostních složek. Ochrana civilní letecké dopravy představuje soubor mnoha opatření jak v oblasti pozemní, tak vzdušné bezpečnosti. Odbor bezpečnostní politiky se ve spolupráci s odborem azylové a migrační politiky, odborem legislativy a koordinace předpisů a Službou cizinecké policie podílí za Ministerstvo vnitra zejména na přípravě nových norem pro oblast civilního letectví, přípravě koncepčních materiálů, zlepšování informovanosti mezi všemi subjekty zúčastněnými na ochraně civilního letectví před protiprávními činy, vyhodnocování bezpečnostních rizik a na přípravě a vyhodnocování cvičení orgánů krizového řízení, ve kterých je zastoupen prvek bezpečnosti civilního letectví.

Ochrana civilního letectví je jednou z prioritně sledovaných oblastí především proto, že je z dlouhodobé perspektivy chronickým terčem útoků (nejen) teroristů. Na nebezpečí otevřeného střetu s terorismem, násilnými projevy extrémismu, organizovaného zločinu nebo činu psychicky narušeného jedince v oblasti civilního letectví se příslušné úřady neustále systematicky a koordinovaně připravují. V tomto směru vyvíjí Ministerstvo vnitra řadu aktivit, zahrnujících pravidelné informování o aktualitách v oblasti bezpečnosti civilního letectví, které je distribuováno oprávněným adresátům nebo výměnu informací a zkušeností mezi jednotlivými aktéry zajišťujícími ochranu civilního letectví. Ministerstvo vnitra také ve spolupráci s Policií a dalšími subjekty pravidelně organizuje cvičení zaměřená na řešení situací souvisejících s bezpečností civilního letectví.

Další informace k problematice bezpečnosti civilního letectví naleznete na stránkách Ministerstva dopravy České republiky.

Odbor bezpečnostní politiky, 17. června 2019

Korupce

Boj proti korupci je dlouhodobým procesem vyžadujícím spolupráci všech orgánů veřejné moci, a to jak v oblasti prevence, zprůhlednění procesů i postihu. Pro vymýcení korupce je na jedné straně potřeba fungující právní prostředí, na druhé straně pak vysoká míra integrity osob, jež ze své funkce vystupují ve veřejném zájmu. Jelikož korupční praktiky jsou v řadě případů úzce propojeny s dalšími formami trestné činnosti, mohou tak přispět k podkopání samotných základů společnosti a demokratického právního státu. Výsledkem pak je ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování státních institucí, pokřivení tržních vazeb, ekonomický úpadek, destabilizace státu a další nepříznivé vlivy.

Z hlediska společenské škodlivosti lze korupci šířeji popsat jako odklon od sledování především veřejného zájmu a zneužívání veřejných prostředků s cílem dosažení vlastních individuálních či skupinových zájmů, jakož i zneužití svého postavení k obohacení sebe nebo jiného v soukromé sféře. Motivem je získání neoprávněného zvýhodnění pro sebe nebo jiného, na který není nárok. 
Trestně právní vysvětlení korupčního jednání je na webových stránkách Policie ČR - https://www.policie.cz/clanek/co-je-korupce.aspx.

Hlavním gestorem za koordinaci protikorupční politiky vlády je Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo vnitra plní v oblasti vládní protikorupční politiky významnou úlohu gestora realizace řady úkolů, které se týkají jak prevence, tak postihu korupčního jednání. Koordinací plnění úkolů vyplývajících z vládních koncepčních materiálů v oblasti boje proti korupci, jež náleží do působnosti Ministerstva vnitra, byl pověřen odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra.

• Vládní protikorupční politika
• Dotační program Prevence korupčního jednání (od roku 2020 v gesci Ministerstva spravedlnosti ČR)
• Protikorupční program MV

Odbor bezpečnostní politiky, 17. června 2019